Obrat k člověku a vrchol řecké filozofie

OBRAT K ČLOVĚKU A VRCHOL ŘECKÉ FILOSOFIE
 Nové období (5. st. př.n.l.)
o vrchol demokracie (centrem života v Řecku Athény, později i další osady s demokratickými principy)
o vládnout může v podstatě kdokoliv → rozvíjení dovedností, které člověka dovedou k výsadnímu postavení

SOFISTÉ
 profesionální učitelé - učili člověka jednat sofisticky = za účelem prospěchu (sofismata = logické hříčky a triky)
 nevytvořili školu, vyučovali jako jednotlivci a za peníze
 plně zaměřeni na člověka a společnost, příroda jim byla fuk
 formální dovednosti: rétorika, eristika (= umění vést spor k žádanému výsledku)

Protágorás
 „Člověk je mírou všech věcí“ → hodnotu věcem přiznává každý člověk a díky tomu se pohled na ně liší
 každý má svojí pravdu → neexistuje obecná pravda, existuje jen pravda, kterou někdo prosadí (relativismus)

PROTI SOFISTŮM

Sokratés
 nezanechal žádné dílo - strach ze zmanipulování, nepochopení a zvulgarizování svých myšlenek - jeho myšlenky se dovídáme přes Platóna
 v Delfách ho prohlásili za nejchytřejšího člověka v Řecku
 „vyučoval“ bezplatně formou dialogu na ulici
 podle H. Arrent je Sokratés: rejnok - nechá lidi strnulými (jeho otázkami)
 střeček - oběť se rozpohybuje jinak, než by se pohybovala normálně (v myšlenkách)
 porodní bába - pomáhá „porodit myšlenku“ (por. bába byla i jeho matka)
 Sokratický dialog - dovedl protivníka v diskusi k tomu, že na konci říkal opak toho, co tvrdil na začátku
 opovrhuje sofisty x používá sofismata
 základ fil. dialogu - otázka (formulace problému), 2 subjekty, odpovědi, argumenty a důkazy
 cíl fil. dialogu - formovat sama sebe, svou duši, třídit myšlenky
 dialektická metoda - kladení otázek, odpovědi se postupně zpřesňují
 vyvracel ustálené pravdy, ukazoval jak je to jednoduché → nelíbilo se politikům: „kazí mládež“ → postaven před soud (Platón jeho projev zachytil v Obraně Sokratově), mohl utéci, ale neudělal to (morální vítězství), bolehlav
 „vím, že nic nevím“ = ...svět je tolik komplikovaný, že do něj nelze proniknout
 základem poznání je rozum
 chtěl najít definice špatného a dobrého → člověk, neví, co je dobré, proto koná špatné

Platón
 založil Akademii (na počest boha Akadéma), forma vyučování: živý rozhovor s žáky
 Platónovou nejčastější písemnou formou vyjadřování bylo dialog
 díla:
o raná (sokratická, př. Obrana Sokratova)
o středního věku (nejvýznamější - kostra jeho učení, př. Ústava, Faidros, Faidon)
o pozdní (psal je s žáky, př. Timaios )
 podobenství o jeskyni: metafora - lidé jsou v jeskyni, sedí zády obráceni k opravdovému světu, celý život vidí jen
o stíny, které hází ostatní (oheň), jeden z nich se odpoutá a uvidí opravdový svět - jde za ostatními a nabádá je k procitnutí → nevěří mu a zabijí ho (narážka na Sokrata)
 podle Platona je povinností jít ven a poznat pravou realitu (ne jen stíny), přestože je budou bolet oči ze světla (poznání bolí) → musí si zvykat a uznat, že se celý život mýlili (stíny = smysly, jsou jiné než realita = rozum) - pohodlnější je žít ve lži x nesmíme
 doxa (zdání) x epistémé (poznání)
 podle něj existují věčná pravidla toho, co je správné a co ne (x sofisté: proměnlivé, liší se v každé spol., situaci,..)
 Ideje = předobrazy věcí v našem smyslovém světě
o věčné a neměnné vzorce a obrazy, které stojí za všemi tvary, jež se v přírodě vyskytují
o věci ve světě jsou jen předobrazem dokonalých věcí, svět idejí můžeme poznat rozpomínáním se
o základem světa idejí je dobro
o duše = věčná, živá, zdrojem tělesného života, nemateriální, přebývá v ní rozum
 duše existuje ve světě idejí, je to vůz (rozum - ovládá nižší složky duše) s koňmi (vůle a žádostivost), pokud převáží v. nebo že vůz se zřítí na zem a duše vstoupí do lidského těla - zapomíná na svět idejí
 anamnésis = rozpomenutí se duše na svět idejí → probudí se v ní touha vrátit se zpět (= éros)
 méthexis = podíl idejí na věcech našeho světa, věci jsou jejich nápodobou (mimézis)
 vnímatelný svět tvořen demiurgem (božský stvořitel) ze 4 základních živlů - nedokonalý, jen kopie světa idejí






















 etika
o lidské hodnoty jsou determinovány extrémy → co je uprostřed, to je správné
o 4 ctnosti - moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost
 teorie státu - stát funguje jako organismus
1. řízení (mozek): vládci - učenci, celoživotní vzdělání
2. ochrana: strážci - chrání
3. výživa: výrobci -
o společnost ohrožuje touha po moci a majetku → oddělení lidí od nich, aby je nemohli zneužít
 utopie, 2x vyzkoušel v Syrakusách a 2x ho odtamtud vyhodili

Aristotelés
 Platónův žák → kritický pohled na jeho myšlení → není důkaz o světě idejí, jedině náš svět je opravdový
 systematik - logické, pojmově přesné, neobrazné vyjadřování (vše třídil do kategorií)
 založil školu Lykeion = peripetická škola (chodili při výuce)
 zaměřen i na smysly (x Platón pouze na rozum)
 Díla:
o Spisy o Logice = Organon
o Spisy Přírodovědné
o Spisy Metafyzické
o Spisy Etické
 logika = postupy myšlení, kterými dojdeme ke správným závěrům
o logika je o formě, ne o obsahu! (někdy nám vyjde naprostá blbost:-)
o základ myšlení: pojem - docházíme k němu definicí
o liší se mírou obecnosti:
 obecnější
 konkrétnější
o obecnější pojem upřesňujeme do doby, než dostaneme konkrétnější pojem (nelze už dál „dělit“)
o 10 kategorií (klíčové 4: substance, relace, kvalita, kvantita) - platí pro nejobecnější pojmy
o soudy = 2 věty (každá má subjekt (podmět) + predikát (přísudek))
o úsudek = závěr vytvořený ze soudů → nauka o sylogismech
o př. Lidé jsou smrtelní. + Sokratés je člověk → Sokratés je smrtelný.
o Metafyzika
 nauka o látce a formě:
 forma - aktivní princip, vtiskuje se do látky a dává jí tvar, je zároveň ideou věci
 látka - pasivní princip, čeká na formu (je předem daná) - zviditelní se, až do ní forma vstoupí, každá látka se formě brání →vznik rozdílů u stejných věcí
 4 příčiny jsoucna: látka + forma + působící příčina (první hybatel) + účel
 první hybatel = theos - zůstává pasivní, ale uděluje pohyb, dává podnět k vzniku a zániku věcí
 učení o duši
o duše je smrtelná, zaniká s tělem
o 3 druhy: 1. stupeň duše - vegetativní (rostliny)
2. stupeň - smyslová (u zvířat a člověka)
3. stupeň - rozum (nejdůležitější, nesmrtelná)
 Politika
o být dobrým člověkem znamená být dobrým občanem
o prostudoval mnoho řeckých ústav - všechny politické systémy mají svá + i –
vláda ve prospěch všech vládnoucích
jedinec monarchie tyranie
skupina aristokracie oligarchie
lid politeiá demokracie