Středověk z pohledu filosofie

STŘEDOVĚK Z POHLEDU FILOSOFIE

 Ježíš Kristus (0 – 33 n.l.)
o syn truhláře Josefa a panny Marie, v Palestině za krále Heroda
o šíření jeho učení apoštoly Petrem a Pavlem
 Stále rostoucí popularita křesťanství  láska k člověku, sociální rovnost, křesťanská metafyzika = Ráj, Peklo.. ve 4. stol. n. l. se křesťanství definitivně prosadilo jako hlavní náboženství římské říše a postupně se stalo základem evropské kultury
 Typický znak = střetávání antického myšlenkového dědictví a křesťanského pohledu na svět
 Tertulianus – přelom 1. a 2. stol., víra stoj nad rozumem („Věřím, protože je to protismyslné.“)
 Origenés – otec Řek, matka Egypťanka, silně nábožensky založen, víře obětoval hodně, ale byl zavržen
o Jinak vykládal duši, nesouhlasil s trojjediností boží
 Teorie theodisea – Kde se vzalo na světě zlo?
 Etapy
o Patristika
 1 – 8.st.n.l.
 „pater“ = otec
 Období církevních otců  velké osobnosti formující systém dogmat
 Augustinus Aurelius
o Scholastika
 9 – 14.st.n.l.
 „schola“ = škola  scholastici = učitelé
 Působení učitelů, systém vzdělávání
PATRISTIKA
 vstřebávání prvků z antické moudrosti x kritické vyrovnání se s odkazem antiky
 1. filozofická reflexe křesťanské víry  odkaz platonismu, aristotelismu a stoicismu
 Hlavní problémy
o Vztah křesťanské moudrosti a moudrosti pohanské
o Vztah víry a rozumu
 Vývoj
o odmítání lidského vědění a rozumu ve prospěch víry =Tertullianus
o snaha o objevení křesťanské moudrost v antické filosofii
o snaha pomocí filosofie změnit víru v gnózi (vyšší poznání)
Aurelius Augustinus
 Latinský filosof a teolog
 narozen v Kartágu, otec pohan, matka křesťanka, přestěhoval se do Milána, konvertoval ke křesťanství
 Učením i životem na rozhraní dvou epoch (antiky a středověku)
 Inspirován novoplatonismem
 „Věř, abys rozuměl“  přirozené poznání vede člověka k náboženské víře
 Boj duše o boha = duše bohu blízká i vzdálená
 Ovlivnění Descarta
o Novověký racionalista
o Hledání nezpochybnitelného základu světa = „Myslím, tedy jsem
 Koncepce vývoje jako boje říše boží s říší satanovou
 Teorie iluminace = osvětlení
 Teorie zla v člověku = dědičný hřích po Adamovi a Evě vede ke smrtelnosti
 predestinace = předurčení
 Díla
o Vyznání = o Aureliově cestě ke křesťanství
o O učiteli
o O boží trojici =definice křesťanských dogmat
o O boží obci
Karel Veliký
 Francký panovník, bojoval proti arabům ve Španělsku, založil v Cáchách kulturní centrum
 Karolínská renesance
Joannes Scottus Eriugena
 Odmítá teorii predestinace
 Stupňovité uspořádání světa  silně ovlivněn novoplatoniky
o 1. přirozenost – nestvořená, tvořící  Bůh otec
o 2. přirozenost – stvořená, tvořící  Bůh syn
o 3. přirozenost – stvořená, netvořící  svět věcí = i lidé
o 4. přirozenost – nestvořená, netvořící  směřování vývoje světa, návrat všeho k Bohu
 Odmítá podřízenost filozofie teologii
 1. otec scholastiky = Pravé náboženství je zároveň pravou filozofií.

 
SCHOLASTIKA
 Systém nauk a vyučování na středověkých školách
 Zdůvodnění všech rozhodujících prvků a principů křesťanské věrouky pomocí teologických a filozofických prostředků
 Snaha o systematizaci všeho vědění
 Snaha nalézt proporce mezi teologií a filosofií, pravdami víry a pravdami rozumu
 Základní spory scholastiky:
o Spor o dialektiku (logika)
 Otázka možnosti poznatelnosti Boha rozumem
 Myšlenka možnosti převoditelnosti teologických pravd na rozumové
 Dialektici x antidialektici
o Spor o univerzália
 obecné pojmy  spor o Platóna a jeho svět idejí
 Krajní realismus
 Pojmy existují před věcmi
 J.S.Eriugena, Vilém z Champeaux
 Umírněný realismus
 Pojmy existují ve věcech
 T. Akvinský
 Nominalismus
 Pojmy jsou jen pouhá jména vytvořená člověkem k pojmenování nějaké skutečnosti
 J.D.Scotus, W.Occam, Jan Roscellinus
o Spor o boží existenci
 Přímý důkaz
 Bůh jako nejdokonalejší bytost musí existovat už jen proto, aby mohl být dokonalý
 Nepřímý důkaz
 Rozumové poznání vycházející ze zkušenosti
 Sdílení dobra a jeho stupně + Bůh jako 1.příčina
 Raná scholastika (9.-11.stol.):
 Spor o univerzália
Joannes Scottus Eriugena (810-877)
 Teolog a filosof z Irska, ovlivněn novoplatonismem, vytýkáno mu, že je ateista
 Negativní teologie
o všechny přívlastky Boha jdou proti jeho neomezené existenci = omezují ho
o o bohu nelze říct vůbec nic
 Vedle cesty víry je i cesta rozumu k poznání boha
 Na straně krajního realismu
 Vrcholná scholastika (asi do 1300)
 Reaguje na příchod myšlenek antického filosofa Aristotela do křesťanského světa
 naturalistické interpretace Aristotela arabskými mysliteli
 Vznik řádů = žebravé a kazatelské řády
o Dominikáni
 Svatý Dominik
 Vychází z Aristotela
o Františkáni
 Svatý František z Assissi
 Vychází z Platóna
 Svatý Augustinus – Augustinus Aurelius = také čerpá z Platóna
 Arabský svět ve 12.stol.:
o Vyspělejší věda než v Evropě (matematika, astronomie, lékařství), pojmy arabského původu (algebra, algoritmus)
o Myslitelé: Alfarabi, Avicenna, Averrbes
o Alfarabi
 Analýza Aristotelské logiky
 u člověka esence X existence
 u boha esence = existence = jedině bůh existuje nutně, ostatní existuje nahodile
Tomáš Akvinský (1225-1274)
 Italský teolog a filosof, dominikán
 Pocházel ze šlechtické rodiny, vzdělaný, vstoupil do řádu
 Očistění Aristotela od arabského vlivu + úprava vhodná pro křesťanskou nauku
 Syntetizace předešlé vědění = pro potřeby katolické církve (vztah rozumu a víry)
o Proti teoriím dvojí pravdy – smířil vědu s vírou = Pravda je jen jedna.
 K poznání nám do určitého místa stačí rozum + navazuju poznání vírou
 Soulad pravdy zjevené + pravdy z přirozeného lidského rozumu = obě počátek v Bohu a vzájemně se doplňují
 Aposteriorní důkazy Boží existence
o Důkaz z pohybu
o Důkaz z 1příčiny
o Důkaz z nahodilosti věcí
 Klade boha nad svět a stvořené
 Nesmrtelnost lidské duše
 Vztah esence a existence
o Bůh  esence = existence
o Ostatní věci  existence není dána jen esencí
 Spor o univerzália  umírněný realista
o Pojmy jsou součástí esence = in re
o Obecniny existují před věcmi = aute rem, i po věcech = post rem
 Díla
o Summa teologická
o O bytí a bytnosti
 Pozdní scholastika (14.-15.stol.)
 Důraz na přírodní filosofii, pozdní nominalismus, mystika
 Františkáni
Roger Bacon (X Francis Bacon – renesance!)
 Angličan, Oxford, působil na pařížské univerzitě
 Aristotelská přírodní věda
 Rozpor mezi zkušeností a tvrzením autority
 Experimenty (střelný prach)  empirická metoda poznání
 Kritika Karla velikého a Tomáše Akvinského = kvůli nedostatečné znalosti řečtiny, matematiky
 Matematika = Královna věd
Jan Duns Scotus (1265-1306)
 Zakladatel nové františkánské školy
 Důraz na lásku a vůli
 Boha nemůžeme zkoumat, jen v něj věřit srdcem
 Spor s Tomášem Akvinským v otázce pravdy z hlediska teologie a filosofie
 2 pravdy mohou stát proti sobě (opírá se o sv.Augustina a platonismus)
 Vůle a rozum
o Vůle = stojí nad rozumem, je svobodná, určuje zaměření člověka
o Rozum = služebníkem vůle
x Tomáš Akvinský = vůle služebníkem rozumu
William Ockham (1290-1349)
 Ockhamova břitva
o Dle vlastního názoru odděluje vše zbytečné a neužitečné od podstatného
 Spor s papežem Bonifácem VIII.
 doba papežského schizmatu, utekl do Mnichova k Ludvíku Bavorskému
 Doporučuje obrat ve sporu o univerzália  skutečné je jen to jednotlivé