Německá klasická filozofie a obrat ve smýšlení 19. Století

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE A OBRAT VE SMÝŠLENÍ 19. STOLETÍ
George Hegel
 Ovlivnil moderní filozofii
 Příroda = slouží nám k poznání rozumu = nejá (dívá se na sebe samu)
 Filozofie ducha  celé lidstvo má ducha = absolutní duch
o Podoby ducha = v jednici, ve společnosti, v produktech lidského myšlení
o 3 stádia vývoje ducha
 Bytí o sobě = neuvědomuje si svůj stav a existenci  neuvědomělý duch
 Jinobytí = duch tvoří přírodu a dívá se na sebe zvnějšku
 Bytí o sobě a pro sebe = poznání sebe sama  sebeuvědomnělý duch
o Dialektika = nauka o samopohybu skutečnosti
 dějiny jsou rozvíjením, realizací ducha
 Ve 30. letech vyhlašuje konec dějin = duch se stal sebeuvědomnělým  lidé chápu vše kolem sebe, vědí, proč zde jsou  extrémní racionalismus x otázky: co bude dál, proč…
 Krize racionalismu = racionalismus staví do středu všeho rozum  při pochopení tohoto principu už se nemáme kam dále posunout = nejistota, prázdnota
 Filozofie = nejvyšší forma poznání sama sebe
 Smysl života = ve službě společnosti a pomoci druhým
 Dialektický systém = vývoj poznání
o Teze = člověk rozum x antiteze = příroda
 syntéza = člověka zakusil přírodu, duch se vrací k sobě sama
SMĚRY 19. STOLETÍ
VOLUNTARISMUS
 patří pod iracionalismus: doménou není rozum (nevysvětlí svět) → je třeba jiných nástrojů (víra)
 vůle = základní složka poznání, nejvyšší princip a podstata bytí
Arthur schopenhauer
 dívá se na svět negativisticky - vůle je špatná, smýká s námi, život = utrpení
o individuální vůle - vztažena ke světové vůli, svět = vůle k životu
o do světa vstupujeme prostřednictvím vůle
o vůle k životu nám byla vnucena  př. sexuální pud
 člověk neustále něco chce a trápí se, že to nemá; trápí se i po získání předmětu své touhy, protože chce zas něco jiného
 lze překonat odblokováním vůle = estetická cesta , život v askezi

Friedrich Nietzsche
 navazuje na Arthura Schopenhauera
 Negativní vůči tradici a západní křesťanské morálce
 Morální proměna člověka = velbloud  lev
 Když jdeš k ženě, vezmi si bič.
 Antické umění  zkoumá řeckého ducha = soupeření 2 principů
o Apollónský = Apollón
 Světlý = klid, harmonie, soucit se slabými
 Rozum, vyžaduje sebeovládání člověka
 Upřednostňováno Evropou
o Dionýský = Dionýsos
 Temný = živelnost, emoce, dynamika
 Kult síly, boje
 Upřednostněno Nietzschem
 Voluntarismus
o Vůle = základní složka poznání, nejvyšší princip a podstata bytí
o Patří pod iracionalismus = doménou není rozum  je třeba jiných nástrojů (víra)
o Vůle k moci = možnost sebe uplatnění na základě vlastní síly = to, co nás vede
 slabé máme užít k vlastnímu růstu, ne jim pomáhat
o člověk se potřebuje neustále něčeho zmocňovat, jeho vůle je agresivní a panovačná a žádá si, aby jí bylo vše dovoleno
→ to však není možné v současném světě  je nutné ho přehodnotit
 1) je třeba prohlásit, že není pravdy - ta stará (přinesená vědou) je mrtvá
 2) křesťanská morálka je mrtvá - zrušili jsme ji, protože jsme podle ní nežili
 3) křesťanský bůh je mrtev - zrušili jsme ho tím, že jsme v něj nevěřili
→ bude nahrazen nadčlověkem
o Antikřesťan, antimilitarista, antidemokrat , antisocialista , antifeministista
 Díla
o Tak pravil Zarathustra
o Zrození tragédie z ducha hudby
o Soumrak bůžků
EXISTENCIONALISMUS
Søren Kierkegaard
 Polemika s tradiční představou duchovního života
 Objektivní pravda = nepodstatní pro existenci jedince  nezabývá se jí
 Subjektivní pravda = to, co nás samotné může proměnit, posouvá nás dopředu
 Úzkost v životě = nutností volby x svoboda = spojena s povinností
 povinnost spjatá s tím, že jsme lidé
 Existencialismus
o Kierkegaard mu časově předchází, dává mu základ
o Skutečnost
 Dynamická, proměnlivá
 Proces, kde se člověk realizuje
o Existencialismus
 Individuální
 Konkrétní  vázána na 1 konkrétního člověka
 Vztažena k člověku  na jiná jsoucna jsou vázána jinak
 Bytí člověka x bytí jiných jsoucen
 Jiná jsoucna = esence předchází existenci
 Člověk = existence předchází esenci
 člověk sám tvoří svou esenci
o Člověk tvoří sebe sama
o Člověk se člověkem teprve stává
o Máme odpovědnost sami za sebe
 způsobuje úzkost= svou volbou ovlivňujeme druhé
= berou si z nás příklad…
 Dílo
o Filozofické drobky aneb drobátko filozofie
POSITIVISMUS
 důraz na fakt
 snaha o obecné poznání, jistota, snaha vidět vše černobíle (jasně, bez rozdílů) = vědecky
 současná věda není schopna odpovědět na první otázky po vzniku světa a na poslední otázky (kam svět spěje), přenecháme to jiným disciplínám než filosofii (např. teologii) - ta to nemůže prostě dokázat
Auguste Comte
 Zakladatel sociologie
 Snaha o zpřehlednění a zjednodušení filozofie
 Snaha o zbavení filozofie všeho čistě spekulativního = metafyzika
 Pozitivismus
o Důraz na fakt = na to, co je jasné
o Cíl = sběr a třídění faktů  hledání souvislostí, zákonitostí
o Důraz na sběr dat
 Vývoj lidského společnosti
o Teologické
 Založené na víře
 Svět ovládán Bohy, bohové můžou svět objasnit  víra v absolutní poznání
o Metafyzické
 Náboženské postupy nahrazeny rozumovými
 vysvětlení společnosti pomocí filozofických pojmů
 Svět je ovládán nadpřirozenými silami = příroda
o Pozitivní
 Člověk si uvědomuje naivitu absolutního poznání
 Nemožnost absolutního poznání
 poznatelné jsou jen některé zákony
 Poznání rozumem, v rámci možností rozumu
 Poznání dle pozitivismu
o Pozitivní = všímá si jistých (pozitivních) zkušeností
o Založeno na zkušenosti
o Spočívá na vědeckých základech
o Vzdává se hledání absolutna = absolutno hledá metafyzika
 Dílo
o Kurz pozitivní filozofie
Herbert Spencer
 biologický popis společnosti - člověk = buňka, společnost = organismus → čl. pracuje ve prospěch spol.
 x náboženství: „náboženství je projevem neschopnosti, neschopnosti opřít se o něco reálného.“ - člověk je vydán napospas přírodním jevům, proto se obrací k náboženství, ale nadejde čas, kdy bude moci náb. opustit = tzn. až vznikne společnost, která odstraní nerovnosti mezi lidmi
 x socialismus: „nikdy nemůže nastat společnost, kde by nebyla konkurence. při centrálně řízené ekonomice by vznikla armáda byrokratů, která bude systému škodit“ - lidé nebudou mít motivaci (dostanou, co potřebujou, tak proč by se snažili)
 ve 20. stol se objevuje novopositivismus = logický positivismus
o zaobírá se jazykem
o vznik ve Vídni (Vídeňský kroužek) jako reakce na 1.sv.v., zabýval se tím i Pražský lingv. kroužek
o hledání důvodů proč pokrok nefunguje → věda zkoumá přesně, ale výsledky sděluje nepřesně
MARXISMUS
Karl Marx
 Náboženství = produkt lidské společnosti, opium lidstva (Feuerbach)
 Návaznost na Hegela =dialektika  Marx používá správnou metodu x aplikace na špatné jsoucno  na vývoj hmoty (materialista)
 Dialektická spirála = vývoj hmoty/společnosti
 vývoj dospěje vždy do stejného bodu, ale o třídu výš
 Vývoj společnosti = na základě střetávání názorů tříd
 Materialismus
o Dialektický materialismus
 Materialistické pojetí ontologie a gnozeologie
 Dějiny = seberozvíjení ducha, vývoj je dynamický
 Prazáklad všeho = materiál  poznáváme jím svět
o Historický materialismus
 Marxistické pojetí dějin
 Pokrok určen výrobou
o Materialistické pojetí společnosti
 Základna = materiální produkty vytvořené lidstvem
 Nástavba = náboženství, umění, právo
 Marxismus
o Typy společností
 Prvobytně pospolná společnost
 1. stádium vývoje společnosti
 Rovnost, primitivní
 Třídní společnost
 Vznik soukromým vlastnictvím
 Třídy = liší se poměrem výrobních prostředků a vztahem k nim
o Kapitalisté
 Buržoazie
 Vlastní výrobní prostředky
o Proletáři
 Jsou nuceni prodávat svou pracovní sílu
 Vykořisťování, tvorba nadpráce = je jim odcizena
→ psychický dopad na dělníky
 Třen boj = výsledek nerovnosti mezi třídami → hybná síla dějin
 Řešení = beztřídní společnost, společné vlastnictví výrobních prostředků, proletáři se vzepřou → diktatura proletariátu = beztřídní společnost, proletariát včele se smísí s davem
x komunismus končí na diktatuře proletariátu = lidé ideu nedokážou idealizovat
 Společnost spěje ke komunismu = završí dějiny, není primitivní → zdánlivá rovnost
 Dokonalá společnost vzniká
o Evolucí = přirozený vývoj
o Revolucí = nejprve nastává ve vyspělých společnostech (VB, Francie…)
o Společenský vývoj není cyklický = člověk se dostává do stejného bodu, ale výše
 Díla
o Komunistický manifest
o Kapitál
 Dopad na dějiny 20. století
o Lenin navazuje na Marxe = ale je praktikem
o Povýšení marxismu na národní ideologii