Francouzští postmodernisté a německá hermeneutika

Francouzští postmodernisté a německá hermeneutika
 Utopie = myšlenka ideálního, dokonalého světa
o Předmoderní model = hajný
 Brání svěřený les, udržuje přirozené stavy
o Moderní model = zahradník
 Úprava světa ke vzoru svému
o Postmoderní/současný pohled = lovec
 Nestará se o celkovou rovnováhu
 Funguje na principu zištnosti = užívá vše k vlastnímu prospěchu, neřeší budoucnost
Postmodernismus
 „Po moderně“, nejdříve umění, architektura
 Skepse, zpochybňování, pluralita názorů, svět je labyrintem
 Souhrn myšlenkových a uměleckých proudů po 2.sv.válce
 Mnohočetnost filozofických přístupů, proměnlivost politických režimů, rychlé změny
 Uvolnění tradičních norem, vazeb, ekologické problémy, informační propojenost
 Hledání nových alternativ, náhradní řešení; zdůraznění paradoxních situací
 Odmítá a zpochybňuje tradiční vývoj civilizace = úsilí po něčem novém
 Kritický pohled na rozum =odmítá jeho dobyvačnost, nadřazenost
 Ztráta víry z dalšího vývoje vědy a techniky  bezradnost, obava
 Představitelé
o J.F.Lyotard
o M.Foucault
o G.Dekeze
o P.Virilio
x
Moderna
 Jednolitý přístup k realitě, víme co je správné/budoucnost  je to jasné  totalitní přístup
 Absolutní prioritou je definitivní poznání sebe sama svým rozumem  totalitní systém
 Víra v neustálý pokrok vědy = postará se o nás, vše vyřeší
 náboženství ustupuje do pozadí  narušení dogmat, zesvětštění společnosti
 Systematická
 člověk = někam směřuje, má konkrétní cíle
 Strukturalismus jazyka
o Jazyk brán vědecky
o Brán jako systém = Pražský lingvistický kroužek
o Každé slovo má svůj vlastní význam, protiklad  kultura stojí na protikladech
o Kritika: nebrali v úvahu kontext, náladu…
Jean-François Lyotard
 francouzský představitel postmoderní filozofie
 hovořil o krizi filozofie jako univerzálního systému
 chtěl vytvořit univerzální princip, o který by se opírala moc ve státě; věřil, že toto bohužel věda nedělá – nestará se o etiku a společnost také není etická, zbývá tedy jen umění, které by mělo na danou situaci reagovat
 umění má dvě možnosti: sloužit společnosti a pokřivenému vkusu nebo má šanci se vzbouřit, postmoderna – burcuje proti vkusu, technice, politice, stylu, ukazuje na rozpor mezi tím, jak by měl svět vypadat a jaký je)
 ani umění nemá ale přesnou podobu a styl, jak se vyjádřit jasně, proto existují extrémní až šokující podoby umění; dle Lyotarda nemá být umění ovládáno filozofickým či estetickým diskurzem, ale může se naopak situovat kupředu
 jak daná civilizace vysvětluje sebe sama = fáze legitimizme
o mýty
 vznik, smysl, ujednocení kultury
 přisouzení hodnot  časem zpochybněny
o věda
 nahradila mýtus
 snaha o legitimizaci kultury
 postmoderna = pluralita  Vše je možné
 svět ztrácí hranice, omezení mezi kulturami, relativita kultur
Dopady globalizace
 Celosvětové uvolnění obchodu, snazší pohyb osob i kapitálu
 Snížení moci vlád na úrok moci nadnárodních organizací a firem
 Hospodářská prosperita je ovlivněna obchody na světových finančních trzích; opakovaný odliv kapitálu = krize
 Zařazení rozvojových zemí do světové ekonomiky, umožnění rychlého ekonomického růstu
Př. Dříve rozvojový Tchaj-wan, Malajsie
 Pokles významu národního státu = státy jsou nuceny vytvářet co nejlepší podmínky pro přilákání mezinárodního kapitálu do své ekonomiky  investiční pobídky
 Změna mezinárodní dělby práce  firmy přesouvají výrobu náročnou na počet pracovníků do rozvojových zemí x řízení společnosti zůstává ve vyspělých zemích, dále také výzkum a odborně a finančně velmi náročné části výrob = změny charakteru pracovního trhu  deindustrializace
 Usnadnění přenosu informací = globální média; prolínání kontaktů mezi různými kulturami  vzájemný respekt tolerance
 Časoprostorová komprese
o zvýšení pohybu a komunikace v prostoru
o změna role prostoru a času = svět se jakoby zmenšuje zvýšení nerovnosti
 Nerovnoměrný sociální a ekonomický rozvoj = ekonomické faktory; jednotlivé státy a jedinci nemají stejnou příležitost se zapojit do globalizace
 Ekologický dopad = roste množství odpadu (domácí, průmyslový)
Hermeneutika
 schopnost výkladu skutečnosti  metody výkladu o porozumění světu, člověku
 každý z nás má být hermetikem = máme svět pochopit, rozumět mu
 Směr o hledání metod porozumění světu a člověku, o správném chápání a výkladu textu
 vznik už v antice, jako věda – moderní hermeneutika – pojata až v 18., 19. století
 řecký bůh Hermés = posel bohů  interpretoval poselství
 moderní hermetika = interpretace kultury, prostředí
 představitelé
o F.E.Schleiermachen
o W.Dilthey
Hans-Georg Gadamer
 německý filozof
 Hermeneutický postup
o Čtenář nepřistupuje k textu nikdy úplně nepředpojatě  vždy nějaké předporozumění
o Nutné je uvědomit si, že od knihy něco čekáme
o Následuje lingvistická a textová práce, kritika textu a shromáždění informací o historickém kontextu = době, autorovi, účelu atd. lepší pochopení textu
 Opakování postupu v hermeneutickém kruhu  vykladač získává hlubší porozumění a znovu je konfrontuje s textem  při výkladu se často ukáže, že je třeba postup zopakovat
 Interpretace
o dialog vedený se světem; závislý na době, kde žijeme, naším výkladem skutečnosti
o vždy ovlivněna naším zaujetím = předporozuměním
 při interpretaci vycházíme ze zkušenosti
 část společná celé společnosti/kultuře
 individuální předporozumění  individuální zkušenost, rodinné prostředí
o Každé porozumění je rodinné  závislé na sobě a interpretovi
 vázána na jazyk = nástroj porozumění, odkrývání světa
 při popisu zkušenosti vkládáme vždy něco ze sebe, nikdy nejde jen o opakování jiných názorů