16. Druhy vět podle postoje mluvčího. Členění věty podle kontextu

A )Věty:
a) oznamovací = intonace klesá, v písmu píšeme tečku
b) tázací:
– zjišťovací = zjišťují správnost informace, odpověď ano / ne, intonace stoupá
- doplňovací = doplnění informace, intonace klesá
- vylučovací = nejdříve intonace stoupá, poté klesá
Otázky: řečnické = kladná řečnická otázka má záporný význam (např. Může o tom někdo pochybovat?)
rozvažovací = tážeme se sami sebe

c) žádací:
- rozkazovací = příkazy (!), zákazy (!), prosby (.)
- přací = bez oslovení
d) zvolací = silné citové zabarvení, označujeme vždy vykřičníkem

B) Aktuální (kontextové) členění výpovědi:
Výpověď :
- východisko = o čem již byla někdy v minulosti řeč
- jádro = nové, co se říká ve větě o východisku
Oznamovací věty : východisko -> jádro -> objektivní pořádek (postup)
Tázací, zvolací a žádací věty: jádro -> východisko -> subjektivní pořádek

Pořádek slov:
Je určován:
a) aktuálním členění výpovědi
b) gramatickými činiteli:
- substantivní přívlastek = stojí vždy za řídícím podstatným jménem
- shodný adjektivní přívlastek = stojí před podstatným jménem, výjimka je v chemickém názvosloví (kyselina sírová)
- příklonky = nemají přízvuk, sloveso býti