17. Odborný styl. Slovníky

A) Odborný styl:
Užití v odborné literatuře. Termíny = pojmenování, jehož význam je speciálně vymezen. Někdy existují dva termíny pro jeden pojem.
Terminologie = soubor odborných názvů
V odborném stylu neužíváme slov hovorových, nespisovných, knižních, slov citově zabarvených.
Syntax odborného stylu:
Větná stavba v odborných textech bývá sevřená, obsahově hutná, spojení myšlenkových celků je těsnější.
Používá se konstrukce jmenná:
- s podstavným jménem slovesným
- s přídavným jménem slovesným
- s výrazy předložkovými
Věty a souvětí bývají často složité. Uplatňuje se tu mluvnická podřadnost a závislost. Složitost větné stavby zvyšuje to, že autor užívá vsuvek, i dosti rozsáhlých.
V odborném stylu bývají dosti časté konstrukce pasivní (s trpnými tvary zvratnými i opisnými). Snaha o zpřesnění a o jednoznačnost se v odborných textech projevuje i užíváním spojovacích výrazů – spojek.
Stavba textu jako celku:
Dbáme na aktuální členění textu, rozdělením na odstavce usnadníme pochopení textu. Rozlišení důležitosti: méně důležité dáváme do závorek a okrajové poznámky do poznámek pod čarou nebo za textem. Důležité výrazy a věty graficky zvýrazňuje jiný typ písma nebo podtržením. Přehlednost výkladu se zvyšuje očíslováním oddílů textu.
Slohové postupy v odborném stylu:
Postup: výkladový, popisný, někdy úvahový. Obvykle nikoliv však vyprávěcí – ten se objevuje jen v některých oborech (dějepis).
Slohové útvary v odborné oblasti:
Článek, stať v novinách -> menší rozsah
Pojednání, studie -> rozsah větší
Učebnice, příručky, encyklopedie, slovníky -> větší rozsah
Styl textů vědeckopopularizačních -> určeny širokému okruhu čtenářů -> výklad je jednodušší, termíny jsou vysvětleny.

B) Slovníky:
Udávají poučení o slovní zásobě
1. slovníky překladové = dvoujazyčné
2. slovníky výkladové = jednojazyčné
- jazykové = podávají informace o významu a užívání slov
- naučné (encyklopedické) = podávají podrobné informace
„Příruční slovník jazyka českého“ – 9 svazků -> nejrozsáhlejší český výkladový slovník
„Slovník spisovného jazyka českého“ – 4 svazky, později svazků 8
„Slovník spisovné češtiny“ – 1 svazek -> nejpoužívanější
Slovníky:
- historické – „Staročeský slovník“
- nářeční
- etimologické – „Stručný etimologický slovník jazyka českého“
- terminologické = odborné termíny dle určité oblasti, zájmu
- frazeologické – „Slovník synonym a frazeologie“
Slovníky:
- pravopisné = informují o pravopise slov
- výslovnostní = o spisovné výslovnosti

„Slovník cizích slov“