1. Svět, Evropa a naše země v pravěku

Pravěk = prehistorie, nejdelší a nejstarší období, převažují hmotné památky (=fosílie)
- nerovnoměrnost vývoje
- obtížnost chronologie
- prvobytně pospolný řád
Periodizace pravěku:
1) Doba KAMENNÁ:
a) Paleolit = starší doba kamenná
- nejstarší paleolit - 3mil.-600 000př.n.l.
- starší paleolit - 600 000-250 000 př.n.l.
- střední paleolit - 250 000-40 000př.n.l.
- mladší paleolit - 40 000-8000př.n.l.
b) Mezolit = střední doba kamenná - 8000-5000 let př.n.l.
c) Neolit = mladší doba kamenná - 8000-5000 let př.n.l.
d) Eneolit = pozdní doba kamenná = Chalkolit - 5000-3000 př.n.l.
2) Doba BRONZOVÁ: - 4000-2000 let př.n.l. - v Evropě doba bronzová až od 2000př.n.l.
3) Doba ŽELEZNÁ: - 1000-400 let př.n.l.- 0
4) Doba ŘÍMSKÁ: - 0 -počátek našeho letopočtu – přechod ke starověku

Předchůdci člověka:
Na přelomu třetihor a čtvrtohor – předchůdce člověka = primáti, čeleď hominidi
1) Ramapithecus – 10 mil.př.n.l.- Indie, Čína
2) Australopithecus africanus - 5-3 mil. let př.n.l. – člověk jižní – Afrika
3) Homo Habilis = člověk = zručný - 3-1 mil.let př.n.l
Afrika, Tanzánie
4) Homo Erectus = člověk vzpřímený -1mil-250 000 let př.n.l.
Afrika, Jáva, Sumatra, Čína, Německo, Maďarsko
5) Homo Sapiens = člověk rozumný
250 000-40 000 let př.n.l.
osídlení všech kontinentů
v Evropě člověk neandrtálský od 70 000 let př.n.l.
6) Homo Sapiens – Sapiens = člověk dnešního typu
od 40 000let př.n.l.

Proces hominizace = polidštění
Hlavní znaky:
- napřimování -> chůze po zadních končetinách -> přeměna horních končetin v ruce (uchopování, výroba nástrojů) -> změna obličejové a lebeční části -> zvětšení mozku -> ústup osrstění + vznik řeči – jako nástroj lidské komunikace
Antropogenese: antropos = člověk
Genesis = vznik a vývoj – proces vývoje člověka

A) DOBA KAMENNÁ:

1. PALEOLIT= starší doba kamenná – starší čtvrtohory
- klimatické podmínky doby ledové a meziledové
a. nejstarší paleolit (3 mil.-600 000 př.n.l.)
Australopithecus Africanus – jednoduché nástroje = větev, kámen,…
Homo Habilis = člověk zručný – Afrika, Asie -> malý, nízké čelo, velké nadočnicové oblouky, malá mozkovna
- vědomé používá a zhotovuje primitivní nástroje (dřevo, kámen, kosti), žije ve stádech, na volném prostranství, na stromech, sbírá plodiny, loví malou zvěř (hlodavci …)
- nálezy: lidské kosti, jednoduché kamenné štípané úlomky = úštěpy
b. starší paleolit (600 000-250 000 př.n.l.)
Homo Erectus (Pithecantropus) = člověk vzpřímený – Afrika, Asie (Čína, Jáva), Evropa (Francie, Německo, Maďarsko) -> zvětšení objemu mozku -> růst schopností
- výroba hrubě opracovaných kamenných nástrojů, znalost ohně a jeho používání, žije v tlupách v jeskyních nebo v chatrčích z větví, sbírá rostliny a loví drobnou zvěř, dorozumívá se skřeky a posunky, kanibalismus
- nálezy: lidské kosti, pěstní klíny, sekáče
c. střední paleolit (250 000-40 000 př.n.l.)
Homo Sapiens = člověk rozumný -> bez nadočnicových oblouků, větší mozkovna, menší než Homo Erectus
Homo Sapiens Neandrthalensis = člověk neandrtálský - v Evropě – naleziště u Nenadrthalu u Düsseldorfu
- kultovní život (šamani, oběti), používá dokonalejší nástroje (škrabky, rydla, hroty, primitivní nože, pěstní klín, kyje, palice, sekery, oštěp, umí již rozdělat oheň, používá artikulovanou řeč, žije v tlupách = zárodek rodu, v jeskyních a v chatrčích, kanibalismus
- nálezy: lidské kosti, hroby – skrčená poloha (na boku)
- naleziště: Německo – v Neandertalu, jižní Francie, Afrika, Asie, jeskyně Šipka u Štramberka (nalezena dětská čelist), jeskyně Kůlna v Moravském krasu
d. mladší paleolit (40 000-8000 př.n.l.)
Homo Sapiens Sapiens = člověk současný– všechny kontinenty -> ustoupení čelisti dozadu, zmenšují se zuby, mizí srst
- kolektivní sběr, lov velkých zvířat (mamuti, bizoni, medvěd), používá pazourek, obsidián = materiály pro výrobu nástrojů – čepelovité (nože, dláta, rydla) a kostěné (oštěp, luk, šíp), dochází k migraci lidí, žije v jeskyních a zahloubených chatách ve velkých tlupách, nosí oděvy z kůže a kožešin, člověk již zná lodě a loví ryby,
- rozvíjí se výměnný obchod: kostěné jehly, náhrdelníky z kostí a zubů, dochází k dělbě práce mezi muži (lov) a ženami (péče o děti)
- vznik rodů = společenství lidí pokrevně příbuzných – matriarchát (mater = matka), ženské sošky nebo kresby v jeskyních
- počátky umělecké činnosti – sošky zvířat a výjevy z lovu + výjevy kulturní
- naleziště: jeskyně Altamira v Pyrenejích (první objevená jeskyně s malbami, obrazy bizona na stropě), jeskyně Lascaux v jižní Francii (obrazy býků), Crô Magnon ve Francii,
v Čechách – Jenerálka, Věstonice, Mikulov, Pavlov, Macocha, Předmostí u Přerova, na Slovensku – jeskyně Barca u Košic
- kosterní nálezy: východní a jižní Afrika, jihozápad Francie, Španělsko, Přezletice a Sedlec u Prahy, jeskyně Kůlna na Moravě, Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova (lovci mamutů)

2. MEZOLIT = střední doba kamenná (8000 – 5000 př.n.l.) – mladší čtvrtohory
- klimatické podmínky – doba poledová, změna klimatických podmínek – oteplení, zvýšení hladiny moří
- přechodné období od kořistnického způsobu života k chodu dobytka a zemědělství
- usedlý způsob života, zdokonalení nástrojů -> kombinované (dřevo + kámen), převážně určené k lovu

3. NEOLIT = mladší doba kamenná (5000 – 4000 př.n.l.)
Neolitická revoluce:
- nerovnoměrný vývoj – nejrychlejší vývoj v údolí velkých řek a při pobřeží moří – tzv. úrodný půlměsíc: Středomoří, údolí Nilu, Eufratu,…
- úbytek lovné zvěře (zvětšení počtu lidí a oteplení)
- přechod k produktivnímu způsobu života = přechod k zemědělství a pastevectví – žďárové a kopaničářské zemědělství, pěstovaly se všechny druhy obilovin, luštěnin a některé okopaniny, používají se kamenné nástroje určené pro zemědělství (rýče, háky, motyky, sekery…), dochází k domestikaci zvířat (kozy, vepři)
- první řemesla: tkalcovství – vlna, len, bavlna, hrnčířství
- vzniká směna zboží
- usedlejší způsob života - vznik neolitních vesnic – dlouhé široké domy s ohništi – z hlíny, větví – život více lidí pohromadě – vznik majetkové nerovnosti
- naleziště: Bylany u Kutné Hory, Mohelnice na Moravě

4. ENEOLIT = chalkolit = pozdní doba kamenná
- nerovnoměrný vývoj – nejrychlejší vývoj v tzv. úrodném půlměsíci – v Evropě opožděno
- vzácně se používají kovy – hlavně měď, zlato, stříbro – ale základním materiálem je kámen
- rozvoj zemědělství: použití: kolo, oradla, zvířat k tahu (jho = jařmo, chomout), loď s vesly, harpuny, vznikají nová řemesla: hornictví, hutnictví, kovolitectví, kovotepectví, zbrojířství, zlatnictví, šperkařství
- vznik opevněných vesnic – vznik prvních měst, vznik náboženství, vrstvy kněží, svatyň a chrámů
- v nejvyspělejších oblastech od 4.tisíciletí vznik prvních států (Egypt, Mezopotámie, Malá Asie, Čína, Indie)
- rozpad velkorodin na rodiny – patriarchát
- kultury eneolitních civilizací: nálevkovitých pohárů, kultura lidu šňůrové keramiky, kultura lidu zvoncovitých pohárů, kultura mohylového lidu
- naleziště: Carnac v Bretani, Stonegenge v jižní Anglii

B) DOBA BRONZOVÁ: (4000 -2000 př.n.l.)
- nerovnoměrný vývoj
- základní materiál – bronz (měď + cín), výroba nástrojů, zbraní, šperků, rozvoj řemesel, obchodu, zvětšení sociálních rozdílů
Doba bronzová v Evropě:
a. starší doba bronzová: (2300-1550 př.n.l.) - tvz. únětická kultura (Únětice u Prahy)
- hroby skrčenců s bohatými nálezy: keramika, měděné a bronzové nástroje, zbraně (meče, nože,…), šperky, hřivny
b. střední doba bronzová: (1550-1300 př.n.l.) – Mohylová kultura
- šperky: prsteny, jehlice, náramky, břitvy, pinzety, dýky, kopí, nástroje, keramika
c. mladší doba bronzová: (1300-750 př.n.l.) - Kultura lidu popelnicových polí = lid lužický
- žárové pohřbívání (urny), urny s popelem mrtvých, kanibalismus

C) DOBA ŽELEZNÁ: od 1.tisíciletí
- nerovnoměrný vývoj: znalost železa v nejvyspělejších oblastech od 2.tisíciletí, v jižní Evropě od 1.tisíciletí, ve střední Evropě od 750 př.n.l., dostupnost železa znamená rozvoj zemědělství (dokonalejší nástroje), rozvoj válečnictví ( zbraně)
Doba železná ve střední Evropě:
a. starší doba železná = Halštatská: (750-400 př.n.l.)
- Hallstatt v Rakousku, vyspělá kultura (od jihovýchodní Francie až po Karpaty) – Keltové, Ilyrové
Illyrové: na jihovýchod od Alp (Balkán)
Keltové: J Francie, JZ Německo – stavba oppid = opevněná sídla po římském vzoru, používání železných nástrojů (srpy, motyky, radlice, kosy), rozvoj válečnictví (železné meče, kopí, válečné vozy), šperkařství (náramky, náhrdelníky, náušnice, spony)
b. mladší doba železná = Laténská: (400-0 př.n.l.)
- Téne ve Švýcarsku - rozšíření keltské kultury a osídlení od Španělska, VB, po Balkán
387 př.n.l. – Keltové ohrozili Řím
280 př.n.l. – keltský útok na Řecko
- vyspělý obchod (s obilím, otroky, kožešinami, šperky, zbraněmi,…), ražba mincí ze stříbra, zlata, mědi (duhovky), keramika na hrnčířském kruhu, výroba skla, hutnictví železa
- druidové = keltští kněží (posvátné básně a svatyně – oběti)
- Skýtové – vyspělá kultura – centrum u Černého moře a Balkáně – válečníci, zpracování kovů (zbraně šperky), přinesli znalost železa do střední Evropy, nálezy ve skýtských mohylách = Kurhany
- Trákové – Thrácie, Bulharsko, vyspělá kultura, 5.stol.př.n.l. – kmenové království, ale byli ovládnuti Makedonci a Římany

D) DOBA ŘÍMSKÁ: 0 – 400 n.l.
a. starší doba římská (0 – 200 n.l.)
- 1. století – Keltové byli vytlačeni germánskými kmeny ze Skandinávie
- Germáni: válečníci, zemědělci, pastevci – boje s Kelty a Římany- dobyli Řím a způsobili zánik západořímské říše
- Germánské kmeny: Ostrogoti, Vizigóti, Vandalové, Sasové , Langobardi, Markomani, Kvádové
b. mladší doba římská (200 – 400 n.l.)
- markomanské války
5.stol.n.l. – Stěhování národů – posun tatarských a mongolských kmenů – Hunů ze střední Asie do východní, střední a jižní Evropy – posun Slovanů z V Evropy do střední Evropy a na Balkán

PRAVĚK NA NAŠEM ÚZEMÍ:
NEJSTARŠÍ NÁLEZY NA NAŠEM ÚZEMÍ:
Starší a nejstarší Paleolit:
- 900 000-700 000 let staré nálezy u Přezletic a Sedlece u Prahy, Stránská skála u Brna (kosti zvířat, zbytky ohnišť a příbytků, kamenných nástrojů); zatím se nenašly kosti Homo Erectus
Střední Paleolit:
- zbytky neandrtálců – lidské kosti, zuby, zbytky ohnišť – v jeskyni Šipka u Štramberka, Kůlna u Sloupu
Mladší Paleolit:
- Homo Sapiens – Sapiens = Lovci mamutů
- Dolní Věstonice (Karel Absolón) – ženská soška z mamutího klu – 1936
- Jeskyně Pekárna (Bohuslav Klíma) – rytina bizonů na koňském žebru
- Předmostí u Přerova
Mezolit: málo nálezů
Neolit:
- bohaté nálezy – přechod k zemědělství a pastevectví, osídlení hlavně podél středních a dolních vodních toků, zbytky velkolomů a neolitních vesnic, ohnišť, kosti lidí a domestikovaných zvířat. Zbytky bobů, obilí, nástroje, zbraně, zbytky látek a keramika:
Kultury dle zpracování keramiky:
- kultura lidu s tzv. lineární keramikou: Mohelnice na Moravě, Bylany u Kutné Hory, Tetín u Prahy, Vrch mužský u Mnichova Hradiště
- kultura lidu s vypíchanou keramikou: Horní Pole u Pavlova; žárové hroby, keramika
- lid s kulturou moravské malované keramiky: rondely – kamenné stavby (asi svatyně)
Eneolit:
- měděné předměty z dovozu, šperky, zbraně, nástroje, oradlo, vůz s koly, jařmo,
- Keramika: Lidu nálevkovitých pohárů – Makotřasy u Kladna
Lidu zvoncovitých pohárů
Lidu šňůrové keramiky – kopec Řivnáč u Žalova na Vltavě – kamelová keramika, mohylové hroby
Doba bronzová:
Starší – Únětice u Prahy – bohaté nálezy v hrobech z bronzu, keramika perfektně vypracovaná (nádoby s uchem dole) sekery, nože, dýky, meče, náramky, pinzety, …, pohřby – ve skrčené poloze, hroby – vydlabané kameny
Střední – mohylové hroby hlavě v západních a jihozápadních Čechách – Českobudějovicko, Plzeňsko …, pohřbívání pod navršené mohyly
Mladší – kultura lidu popelnicových polí = lid lužický
- sevení Čechy, Morava – žárové hroby – popel v keramických nádobách - Knoviz u Slaného (kosti, zbraně, šperky, nádoby,…),
- na Slovensku a Moravě v té době kultura podunajského lidu – kovolitectví, kovotepectví
Doba železná:
Starší = Halštatská – hlavní naleziště Bylany (bohaté hroby náčelníků se zbytky bojových vozů a koňských postrojů, zbraněmi, šperky,…), - nález v jeskyni Býčí skála u Moravského Krasu (bronzová soška býčka se skleněnýma očima, bronzová přilba, keramika, jantarové a skleněné šperky, keramika, zbraně, nástroje, nádoby, kovářská dílna, bojové vozy, kosti,…
Mladší = Laténská – keltská oppida, naše země osídlena Kelty
- oppida: zbytky opevnění, hroby, kosti, dílny s železnými nástroji a zbraněmi, šperky, peníze, keramika, svatyně, sklo,
- oppida: Závist na Zbraslavi (u Prahy), Stradonice u Berouna, Hrazany a Třísov na Vltavě, Staré Hradisko u Prostějova na Moravě
- náboženství = polyteismus (víra ve více bohů), keltští kněží druidové, bohyně Epona, bůh Lug - » lidské oběti
- rozdělení keltské společnosti: kmeny -> náčelníci = králové, bojovníci, zemědělci, řemeslníci, kněží
- tzv. vojenská demokracie
- kmen Bójové na našem území -> 1. latinský název naší země = Bohemia