2. Civilizace starověkého východu

2 typy států:
 Staroorientální státy – 4000 př.n.l.
- vznikaly převážně v povodí řek na východ od Středozemního moře (povodí Eufratu a Tigridu = Mezopotámie, povodí Indu = Indie, povodí Nilu = Egypt, povodí Chuang-Che = Čína), oblast Malé Asie, Írán, Sýrie, Foinikie, Palestina, Persie
 Klasické státy – 1000 př.n.l.
- oblast Středozemního moře (Řecko, Řím)
Předpoklady pro vznik státu: usedlý způsob života, zemědělská výroba, železo
Charakteristika staroorientálních států:
 vznik v období chalkolitu a neolitu
 rozpad rodové společnosti -> majetkové rozdíly
vznik v údolí řek -> úrodná půda ; rozvoj zemědělství - ječmen, pšenice, luštěniny, ovoce, datlová palma, rákos (stavěly se z něj obydlí, plavidla), ochočení méně náročných zvířat – ovce, kozy
 přírodní podmínky – řeky, subtropy, bezdeštná území – závlahové oblasti, ve dne horko, v noci zima, nepřetržitá vegetace
 vytváření vládnoucí třídy

MEZOPOTÁMIE
= meziříčí (řec.mezos = uprostřed, potamos = řeka) – řeky Eufrat (2600km) a Tigris (1900km), tenkrát se řeky nestékaly, dnes mají společné ústí Šatt-el-Arab
- počátky osídlení v 6.tis.př..l.
- převaha suchého a teplého počasí s nepravidelnými jarními dešti a záplavami

SUMEROVÉ (3000 – 2300 př.n.l.)
- nejstarší obyvatelé Mezopotámie, nejstarší městská civilizace – nomarchie (nomy = městské státy)
- primitivní demokracie – na státních záležitostech se podíleli všichni dospělí muži
- chrámové hospodářství – centrum státu město s chrámem – zikurat (chrám na pahorku) = centrum náboženského, politického a hospodářského života, kněz je správcem chrámu i organizátorem hospodářství
- nejstarší městské státy:
1. Eridu - nejstarší město
2. Uruk – doklady prehistorického osídleníi
3. Ur – podle Bible vlast Abrahámova, památky z poloviny 3. tisíciletí př..l. – rozsáhlá pohřebiště, v hrobech vládců nalezeno bohatství + lidské oběti, „standarta u Uru“ = 2 desky, mozaiky z lazuritu, perleti a červeného vápence, zde byl nalezen po částech Epos o Gilgamešovi,
4. Lagaš – po 3.tis.př.n.l. – první záznamy o stavbách chrámů, hradeb, zavlažovacích kanálů (klínopisný archiv)
5. Kiš – zachováno opevnění civilizace a Mesilimův palác
Kultura sumerské civilizace:
Způsob obživy: zemědělství (pšenice, ječmen, luštěniny, ovoce, zelenina), pastevectví (ovce, skot, kozy, vepři), rybolov, půda obdělávána zdokonaleným hákem, kovovou radlicí a nálevkou na setí zrní, vynález kola, využití tažných zvířat, hrnčířský kruh, textilní výroba
Písmo: klínové – vznik písma připisovali bohu moudrosti, který žil v městě Eridu v chrámě Enkidu -> písmo ve sloupcích – na sochách odprava doleva, na deskách – odleva doprava, způsob psaní – rytí rákosovým stvolem do tabulky, hlíny, dřeva, kamene, vosku. Od 1. století – pergamen, později papyrus. Roku 1802 písmo rozluštěno něm.prof. G.F. Grotefendem
Matematika, geometrie: znali 2. a 3. mocninu, zlomky, rovnice, vytvořena šedesátková soustava
Astronomie: rok 354 dní, den 24 hodin, sluneční kalendář -> nutnost předem určovat dobu záplav
Stavby: budování kanálů k zavlažování půdy, stavba chrámů, zikkurat (= stupňovité věže se svatyní), města s pravidelnou sítí ulic a hradbami
Sochařství: kov, kámen, hlína -> drobné sošky lidí, zvířat a bohů, reliéfy
Malířství: nástěnné malby, umělecké předměty ze zlata, stříbra, slonoviny
Náboženství: polyteismus

AKKADSKÁ ŘÍŠE (2300 – 2200 př.n.l.)
- první centralizovaný stát
- pronikání semitských kmenů -> ovládli sumerskou civilizaci -> sjednotil je vládce Sargon I.
- podnikání výbojných tažení -> kořist ze Sýrie, vítězná tažení na pobřeží Perského zálivu
- 2200 př.n.l. – stoletá nadvláda Gutejců (kmen z íránského pohoří Zaros), po jejich vyhnání krátká nadvláda sumerského města Uru, Amorité ukončili vládu města Uru
Kultura Akkadské říše:
Náboženství: astrální polyteismus

BABYLONIE (2.tis.př.n.l.)
- nový centralizovaný stát, vznikl 400 let po zániku Arkadské říše

STAROBABYLONSKÁ ŘÍŠE (asi 1900 – 1600 př.n.l.)
- boje amoritských vládců v čele jednotlivých měst
1800 př.n.l. – král Chamurapi = zakladatel říše (ovládl dolní Mezopotámii, území středního Eufratu, asijská města na stř. Tigridu) -> pevný stát řízený dle zákonů – „Chamurapiho zákoník“ = jeden z prvních v dějinách lidstva, řeší trestní právo, rodinné právo, dědické právo, majetkové otázky
- dochází k rozdělení obyvatel do tří skupin:
a) awilum = nejbohatší vrstva, svobodní, plnoprávní občané -> vlastníci pozemků a otroků
b) muškéni = nižší vrstva, svobodní, závislý na awilum -> řemeslníci, zemědělci
c) otroci = nejnižší vrstva, nesvobodní, bezprávní
- země rozdělena na oblasti a okresy se správci
- dochází ke zvětšení orné půdy = vyšší výnosy
- rozvoj obchodu, rozvoj řemesel – dokonalejší nářadí, umělecké předměty ze zlata a stříbra
1597 př.n.l. říše dobyta a vypleněna Chetity

STŘEDOBABYLONSKÁ ŘÍŠE (asi 1500 – 1200 př.n.l.)
- po zániku Starobabylonské říše území ovládnuto dynastií Kassitů, přijali akkadštinu i babylonské kulturní tradice
- obchod a mírové vztahy s Egyptem a Chetity
1235 př.n.l. - pád kassitské dynastie -> Babylon dobyt Asyřany

NOVOBABYLONSKÁ ŘÍŠE (626 – 539 př.n.l.)
- Asyřané vyhnáni králem chaldejského původu Nabopolaslavem = zakladatel Novobabylonské (=chaldejské) říše
- nástupce Nabukadnezar II. – období rozkvětu říše, roku 578 př.n.l. dobyl Jeruzalém, dovlekl tisíce obyvatel = babylonské zajetí
539 př.n.l. – říše dobyta a ovládnuta perským králem

Kultura říše Babylonské:
Sochařství: reliéfy
Stavby: chrámy na vysokých terasách, zikkuraty (Babylonská věž), výstavné obytné čtvrti s pravidelným systémem ulic, výstavba 9 bran (Ištařina brána), 3 Nabukadnezarovi paláce, Visuté zahrady Semiramidini – div světa

ASÝRIE (od 3. tis. př.n.l.)
- území horního toku Tigridu
- soupeř Babylonie, Egyptu, Chetitů, Féničanů
- 7.stol.př.n.l. – rozpad říše

STAROASYRSKÁ ŘÍŠE (2000 – 1750 př.n.l.
- původně městský stát Aššur
- důležitá obchodní křižovatka
- Šamoa Adád I.- dobyl Babylonii
- za Chamurapiho nadvláda Babylonie
1650 př.n.l. – pronikání Churritů – vytvořili mocný stát Mitamii (rozvrácen Chetity)

STREDOASYRSKÁ ŘÍŠE (1350 – 1078 př.n.l.)
- znovusjednocení, dobytí Babylonie
- Taglapilesar I. – rozkvět říše, obnovil kontrolu nad obchodními cestami

NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE (911 – 612 př.n.l.)
- nejmocnější centralizovaná říše Předního východu
- první systematicky cvičená profesionální armáda = královský pluk
- Salmanasassar III. – ovládl celou Sýrii
- Ašurbanipal II. – dobyl fénická města, potlačil babylonské povstání
- Sargon II. – porazil stát Urartu (= východní oblast Malé Ásie a Arménie, potomci Churritů, r. 590 kořist médské říše)
- Sinacherib – 689 př.n.l. dobyl Babylon
605 př.n.l. – říše rozvrácena útoky Médů a Babylonie

Kultura asyrské říše:
- centrum město Ninive
- Ašurbanipalova knihovna – tisíce tabulek s klínovým písmem

EGYPT
- území podél Nilu
- suché a teplé podnebí, pravidelné záplavy = příznivé podmínky pro zemědělství – pěstování obilí, luštěnin, zeleniny a ovoce, chov ovcí, skotu, drůbeže, vepřů, rybolov
- řemesla – kamenné, měděné a bronzové nástroje, kovářství, kovolitectví, hrnčířství (kruh, vypalování v peci), keramika, počátky sklářství, plátenictví, výroba lodí a nábytku
- lodní doprava po Nilu – dovoz dřeva a mědi

Předdynastické období (5000- 4000 př.n.l.)
Dolní Egypt – sever - převaha zemědělství – pomalejší vývoj
Horní Egypt – jih - převaha kočovného pastevectví a lovu
Rozvrstvení obyvatelstva a správa státu
1. faraón = král -> nejvyšší představitel státu, uctíván jako Bůh, neomezená vláda, nejvyšší soudce a velitel vojska
2. královští úřednící -> správa krajů, soudci, dozor nad stavbami a výběrem daní
a) vezír -> nejvyšší, správce státní pokladny
b) pomocníci -> písaři, výběrčí daní, správci sýpek
3. kněží -> opora krále, právo konat náb.obřady, udržovali lid v bázni a poslušnosti
4. vojáci -> zabezpečování klidu v zemi, ochrana před útoky nepřátel, vedení výbojných válek
5. řemeslníci -> svobodní
6. zemědělci -> nižší a zároveň nejpočetnější skupina, svobodní
7. otroci -> nesvobodní pracovní síly

Periodizace dějin starověkého Egypta (31 dynastií)
Raně dynastické období (přelom 4000 – 3000 př.n.l.)
- Horní Egypt ovládá Dolní Egypt -> vznik jednotného státu -> vláda 1. a 2. dynastie
Stará říše (2700 – 2180 př.n.l.)
- vláda 3. a 4. dynastie:
o 3. dynastie – zaměření na stavbu pyramid -> nejstarší stupňovitá pyramida v Sakkaře (král Džoser)
o 4. dynastie – nejslavnější Cheopsova pyramida (=div světa),
pyramida krále Racheva – vpředu sfinga (=socha s lidskou hlavou a lvím tělem), pyramida krále Mankaura
- královské sídlo Mennofer
- říše rozdělena na 38, později na 42 krajů (=nomů)
- náboženství – mnohobožství – bůh Slunce – Ré, bůh mrtvých - Usiré
- válečná tažení do Núbie a Lybie
- na konci Staré říše dochází k oslabení státního centralismu -> říše se rozpadá na menší státy -> hospodářská krize, chaos, hladomor = 1. přechodné období (asi 150 let)
Střední říše (2040 – 1786 př.n.l.)
- za vlády Mentuhotepa II. (11.dynastie) dochází ke sjednocení -> obnovena prosperita
- sídlo Vesét (řec. Théby) v Horním Egyptě
- stát rozšířen na Sinajský pol., výpravy do Núbie a Somálska
- budování hrází a zavodňovacích staveb
- obchod s Krétou, Kyprem, Palestinou
- kult boha Amona
- ovládnutí země kočovným kmenem Hyksósů
- za posledních panovníků 12. dynastie dochází k pronikání kočovných kmenů – Hyksósů = 2. přechodné období
Nová říše (1560 – 1080 př.n.l.)
1560 př.n.l. – vládce Ahmós I. - vyhnání Hyksósů
Amenhotep (vláda 1364 – 1347 př.n.l.)– náboženská reforma -> zákaz mnohobožství, uctívání nového boha Slunce Atóna
- přesunul sídlo do Achetatonu, přejmenová se na Achnatóna
Tutanchamon – sídlo opět ve Vesetu
- pohřbívání v hrobkách vytesaných do skal – Údolí králů
Ramess II.- boje s Chetity o Sýrii a Palestinu -> bitva u Kadeše r. 1270 př.n.l. – uzavřen mír = nejstarší mírová smlouva v dějinách lidstva

11. – 6. století př.n.l. – 3. přechodné období -> roste vliv Lybie na severu a Núbie na Jihu, 7. stol.př.n.l. nadvláda Asýrie, r. 525 př.n.l. součást Perské říše, r. 332 př.n.l. vláda Alexandra Makedonského, po jeho smrti vláda Ptolemaiovců

Kultura starověkého Egyptu:
Písmo: rozluštěno J.F.Champollionem roku 1822 – Rossitská deska
materiál – kámen, papyrusové svitky – třtinové pero, štěteček, inkoust z dozrávajících ořechů
typy písma: a) hieroglyfy = obrázkové písmo – posvátné písmo, nápisy tesány do kamene
b) hieratické = kněžské – posvátné – texty na papyrech (poč. Staré říše)
c) démotické = lidové – jednodušší, použití pro běžné záznamy ne pro náb.texty
Literatura: náboženské texty a světské texty
Astronomie: předpovídání záplav a doby jejich trvání podle hvězd, kalendář se 365 dny
Matematika, geometrie: výměra polí, výpočty plochy a objemu těles, použití desetinné soustavy, pevné jednotky váhy
Lékařství: mumifikace – vnitřnosti vyjma srdce vyňaty a vloženy do zvláštních nádob a zality voskem, tělo vysušeno a napuštěno olejem a pryskyřicemi, zabaleno do obinadel a vloženo do rakve -> znalosti o lidském těle,
složité operace, lékařské učebnice s popisy chorob a způsobu léčby, lékařské obory – chirurgie, oční a zubní
Architektura: většina staveb spojena s úctou k mrtvým
mastaby = nejstarší hrobky, obdélníkový půdorys, v podzemí komora se sarkofágem
pyramidy = královské hrobky, čtvercový stupňovitý jehlan z mnoha tisíců kamenných přesně opracovaných kvádrů, přístupová cesta zazděna a skryta před lupiči. Sakkára – nejstarší pyramida krále Džosera (3.dynastie), Gíza – největší pyramida Cheopsova (4.dynastie)
hrobky vytesané ve skále – Nová říše – Údolí králů, Údolí královen – bohatá výzdoba
chrámy – monumentární stavby zasvěcené bohu Amonovi, přístupová cesta = alej sfing, vstupní brány (pylony), u nich velké sochy faraónů a vysoké obelisky
Sochařství: sochy faraónů ze žuly v nadživotních velikostech = kolosy
Malířství: výzdoba stěn chrámů a hrobek

ANATOLIE – oblast Malé Asie
- spojnice mezi Egejskou oblastí, Balkánem a Asií
- převážně hornatá oblast, málo srážek -> nevhodná pro zemědělství
- obživa – pastevectví – chov ovcí a koz, těžba mědi a stříbra

CHETITSKÁ ŘÍŠE

Starochetitské období (1650 – 1450 př.n.l.)
- expanze do Mezopotámie
- 1594 př.n.l. – Muršilis I. dobyl Babylon, ovládl část Sýrie -> poté nástupnické spory, nájezdy kočovných kmenů -> oslabení říše

Novochetitské období (1450- 1200 př.n.l.)
- nový rozmach říše
- dobyvačná politika -> vláda nad severní Mezopotámií, zničena říše Mitanni, dobyta oblast Sýrie a Malé Asie
- boje s Egyptem o nadvládu Sýrie (Chattušil III. a Ramess II.) -> 1270 př.n.l. mírová smlouva (první v dějinách)
- 1200 př.n.l. – zánik říše
- na troskách rozpadlé říše vznikla Frýgie a Lýdie
Chetitská kultura:
- vliv babylonské civilizace
Písmo: klínové na hliněných tabulkách -> 1915 rozluštěno Bedřichem Hrozným
Literatura: chetitská verze Eposu o Gilgamešovi, mezopotámské a sýrské mýty
Náboženství: mnohobožství, bohové spojováni s přírodními jevy
Stavitelství: vyspělé

FRÝGIE
- 8.století př.n.l. – největší rozmach říše – král Midas
- 7.století př.n.l. – říše rozvrácena náporem kočovných Kimmeriů
- od 1.tis. př.n.l. – nadvláda Peršanů
- kultura – skalní hrobky, umělecké výrobky z bronzu a slonoviny, kult Velké matky bohů

LÝDIE
- indoevropský kmen Lýdů – asi z balkánské oblasti, sídlo Sardy
- 547/6 př.n.l. pád Sardy -> nadvláda Peršanů
- kultura: vyspělá řemesla (zlatnictví, výroba a barvení látek, zpracování kůže, ražba mincí.)

PERSIE (6.-4. st.př.n.l.)
Kýros II. Veliký (559 – 530 př..l.)
- zakladatel říše, pocházel z dynastie Achaimenovců
546 př.n.l. – porazil Lýdii, ovládl řecká města na pobřeží Egejského moře, poté území východního Íránu a Střední Asie
539 př.n.l. – dobyl Novobabylónskou říši
Kambysés
525 př.n.l. – dobytí Egypta, poté i Lybie -> perská říše se stala největší starověkou říší
492 – 449 - Řecko-perské války
Dários (522 – 486 př.n.l.)
- upevnil si moc potlačením povstání kněze Gaumáty
- poražen Řeky v bitvě u Marathonu (490 př.n.l.)
Xerxes (486 – 465 př.n.l.)
- porážka Řeků v bitvě u Thermopyl (480 př.n.l.), v bitvě u Platají a Dalamány poražen (479 př.n.l.)

5.-4.st.př.n.l. -> pozvolný úpadek Perské říše
334-330 př. n.l. – Alexandr Makedonský dobývá perskou říši. Po jeho smrti zde vládou Seleukovci (327-250 př.n.l), poté Parthové, kteří si vytvořili vlastní říši -> dobyta Sasánovci roku 226 n.l.. V letech 634-651 n.l. území dobyto Araby.

FÉNICIE
- dnešní Libanon
- výborní mořeplavci – obeplutí Afriky
- málo půdy, rozvinut rybolov a námořní obchod,
- zakládání samostatných měst – Tyros, Sidon

PALESTINA
- na jih od Fénicie, okolí řeky Jordán, Mrtvé moře
- 2.tis.př.n.l. – 2 židovské kmeny: Izraelité a Judští -> 1010-970 sjednocení králem Davidem z kmene Juda -> vybudoval město Jeruzalém
- po smrti krále Davida -> král Šalamoun (970 - 930 př.n.l.) -> po jeho smrti rozpad říše

INDIE
- řeky Indus a Ganga
- nejstarší města na řece Indus:
a) Móhanžo-daro – 2,5km, 30000 obyvatel, 16m vysoké návrší s bazénem a citadelou, rovné pravoúhlé ulice, domy bez oken a dveří, dvůr vydlážděný, čtvercový, centrální kanalizace -> čisté město
b) Harappa – podobné město, rozvinutá řemesla (keramika, šperkařství), obrázkové nerozluštěné písmo, kamenná pečetidla
- největší rozmach za vlády Ašoka

ČÍNA
- ke sjednocení došlo roku 221 př.n.l. – Čchin Š Chuang-ti
- kompas, inkoust, porcelán, hedvábí, tuš –Čína má prvenství ve výrobě papíru, hedvábí a střelného prachu
- první stát vznikl ve 2.tis.př.n.l.. na dolním toku řeky Chuang-Che
- náboženství - buddhismus