6. Počátky státnosti v našich zemích do roku 1212

Slované:
a) Dněpr a Dněstr --> východní Slované
b) Visla a Baltské moře --> západní Slované
Stěhování národů --> dochází k expanzi slovanských kmenů – 6.-7. století
568 – Slované na našem území : Čechové, Lučané, Pšované, Charváti, Chebané, Zličané, Lemuzi, Litoměřici, Děčané, Doudlebi
Hospodářství: a) zemědělství – háky a rádla, obiloviny, proso, luštěniny
b) řemesla – tkalcovství, hrnčířství, kovářství, tesařství
570 – přichází Avaři -> Slované jsou nuceni bojovat v avarských armádách a jsou hospodářsky vykořisťováni
Slované:
a) západní: Poláci, Lužičtí Srbové, Polabští a Pobaltí Slované, Češi, Slováci
b) východní: Bělorusové, Ukrajinci, Rusové
c) jižní: Maďaři, Chorvati, Srbové, Makedonci, Slovinci

SÁMOVA ŘÍŠE – 7. století
- historicky nejstarší státní útvar na našem území
- kmenový svaz vytvořený na obranu proti Frankům a Avarům
Sámo – vláda (623 – 658)
- kmenový náčelník, porážka Avarů. Jádro moci na Moravě.
631 – bitva u Wogatisburku -> Sámo proti Dagobertovi I. (Francká říše) -> Dagobert poražen
Po smrti Sáma -> rozpad říše na drobná knížectví
791 – rozpad avarské říše pod náporem Karla Velikého
805 – boje českých kmenů proti Karlu Velikému
-> zdokumentováno ve Fredegarově kronice

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE – 833 – 905/6
- první skutečný státní útvar na našem území
- dvě knížectví: moravské -> Mojmír a nitranské -> kníže Pribina
Křesťané přicházejí již dříve z Bavorska, Řezna, Pasova …
Mojmír I. (833 – 846)
833 – Mojmír I. vyhnal z nitranského knížectví Pribinu (uprchl do Panonie) -> došlo ke spojení nitranského a moravského knížectví -> vznik Velkomoravské říše
1. křesťanský kostel v Nitře -> zasvěcen Pribinovi
846 – Mojmír I. sesazen východofranckým panovníkem Ludvíkem Němcem -> na trůn se dostává kníže Rastislav I.
Rastislav I. (846 – 870)
- snaha vymanit se z východofranckého vlivu
- snaha sjednotit obyvatelstvo + šířit křesťanství srozumitelným jazykem pro lid -> požádal byzantského krále Michala III. o křesťanskou misi
863 - na Velkou Moravu jsou vysláni bratři ze Soluně – Konstantin a Metoděj ->
--> šíření křesťanství srozumitelným jazykem – staroslověnština -> první kulturní a náboženský jazyk
--> výchova kněží
--> vytvořili písmo na základě řecké abecedy – hlaholice -> později zjednodušena na cyrilici (= základ pro azbuku)
--> přinesli ostatky sv. Klimenta -> první křesťanský kostel v Čechách zasvěcen sv. Klimentovi
Konstantin zemřel r. 869 v Římě a je pochován v klášteře irských mnichů. Metoděj se stal arcibiskupem na Moravě -> proti němu bavorští misionáři v čele s Vichingem.
864 – nové tažení Ludvíka Němce -> kompromis -> Rastislav se zavázal odvádět poplatek za mír -> tvz. tribut
Svatopluk (870 – 894)
- vrcholné období Velkomoravské říše
– vyhnal Metodějovy žáky
880 – Bula papeže Jana VIII. – evangelium nejdříve latinsky, potom do jazyka, aby mu lidé rozuměli -> částečné povolení slovanského jazyka
894 – největší rozsah říše východofrancké -> jsou mu podřízeny i Čechy. Důkaz: český kníže Bořivoj se svou ženou Ludmilou jsou pokřtěny na Moravě
Mojmír II. (894 – 905/6)
- slabý panovník, dochází k vnitřním sporům v říši
906 – nájezdy Maďarů – rod Arpádovců, nájezdy Franků -> ztráty území -> vnější problémy
-> dochází k rozpadu říše -> uzavírání dějin Velké Moravy, kulturní a mocenské centrum se posouvá do Čech

Hospodářství VM:
- zdrojem obživy zemědělství – rozdíly (oblasti okolo řek X výše položené oblasti)
- nížiny – trojpolní systém, nová půda se získávala žďářením, nástroje (radlic.pluhy, motyky, lopaty, rýče, kosy, brány, srpy atd.)
- chov dobytka, pěstování luštěnin, obilí a zeleniny (česnek, řepa, petržel, mrkev)
- řemeslná výroba – specializované dílny ve dvorcích – převážně zaměřené na zpracování kovů, hrnčířství – hrnčířský kruh, zpracování látek, kožešin
- obchod – v hradištích vznikala tržiště – směna získává stále větší význam – dálkový obchod (otroci, koně, vosk, kožešiny, zbraně, drahé látky)
- platidlo – sekerovitá hřivna, plátěné šátečky
Skladba společnosti a organizace státu
- všichni podléhali panovníkovi
- kmenová knížata – panovník jim musel poskytnout podíl na moci
- duchovenstvo – zastávali státní funkce (diplomaté), opora státní moci
- vrstva velmožů (avarsky župani) – spravovali okrsky (župy) – vybírali daně, organizovali veřejné práce
- rolníci, řemeslníci
- nevolníci = nesvobodní
- otroci
- všichni svobodní museli platit daně = tribut
Kultura Velké Moravy
- převažuje vliv byzantské kultury
Písemnictví – rozvoj pak v Bulharsku, Chorvatsku, Srbsku, Kyjevské Rusi
- vznik staroslověnštiny – z jihoslovanského nářečí v okolí Soluně
Architektura
- vlivy byzantské, bavorské, panonské aj.
- archeologické nálezy – odkryta velká sídelní centra – hradiště: Mikulčice – snad sídlo Rastislavovo; kamenný knížecí palác, 12 kostelů (baziliky a rotundy); budovy pro práci řemeslníků; dokonalé hradba + opevněné dvorce velmožů a sídliště řemeslníků a rolníků, hradiště ve Starém Městě u Uherského Hradiště – snad Velehrad; podoba středověkého města, tržiště; křižovatka obchodních cest (styky s cizími kupci), hradiště na Pohansku u Břeclavi – opevněné dvorce bohatých velmožů (palác, kostel, hosp.stavení), Nitra , Děvín, Bratislava
Malířství
- specifický velkomoravský styl: nástěnné malby do mokré omítky = fresky
Keramika
Šperkařství
- ze zlata a stříbra
- gombíky = knoflíky, spony k oděvům, náušnice zdobené granulací, pozlacené ostruhy slovanských jezdců


ČESKÝ STÁT
Bájná doba: Krok a jeho 3 dcery, Lucká válka, Horymír, Neklan
Historická knížata - Bořivoj a Ludmila
883 – křest Metodějem -> na počest nechal postavit kostel na svém hradišti v Levém Hradci -> Kostel sv. Klimenta
885 – přesídlil na pražské hradiště
Ludmila pocházela z kmene Srbů, křesťanka, spor s Drahomírou. Ludmila zavražděna 15.9. 921 na Tetíně – najatými vrahy od Drahomíry, vrahové – východní Normani – Tuna a Gomon
Ostatky sv. Ludmily jsou uloženy v Chrámu sv. Jiří
Spytihněv I. (894 – 915)
895 – Češi odvrhli nadvládu Velké Moravy a spojili se s východofranckou říší panovníka Arnulfa
Vratislav I. (915 – 921) + jeho žena Drahomíra
Zemřel předčasně -> dva nezletilí synové – Václav a Boleslav -> vláda dvou kněžen: Ludmila a Drahomíra
- založen chrám sv.Jiří na Pražském hradě
Sv. Václav (921 – 935/929)
- velmi vzdělaný panovník, oddán křesťanství – založil chrám sv. Víta
2 koncepce státu: platit tribut Jindřichu Ptáčníku nebo bojovat -> spor s bratrem Boleslavem, touha po moci
28.9. 935 – zavražděn Boleslavem na Staré Boleslavi -> ostatky převezeny do chrámu sv. Víta, prohlášen svatým
= symbol české státnosti, patron české země
Boleslav I. (935 – 972) – zv. Ukrutný
- vedl válku s císařem Ottou I., roku 950 se podřídil platit tribut.
955 – Boleslav I. + Otta I. -> společně porazili Maďary v bitvě na řece Lechu u Augsburku -> zastavili jejich nájezdy -> Maďaři nuceni usadit se v uherské nížině a začít si budovat vlastní stát. Byla tam poslána křesťanská mise, kterou vedl Vojtěch -> zřízeno arcibiskupství. Uherský stát začíná arcibiskupstvím a královskou korunou.
- hospodářský rozkvět země:
--> ražba první české mince – stříbrná =stříbrný denár
--> Praha = středisko knížecí moci, opevněné sídlo, centrum obchodu
--> zavedení výběru daní
Boleslav II. (972 – 999) – zv. Pobožný
- dokončeno sjednocení země a upevnění knížecí moci
973 – založení pražského biskupství – 1. biskup Dětmar (Sas), 2. biskup – sv. Vojtěch (z rodu Slavníkovců), 3. biskup – Šebor
Sv. Vojtěch (982 – 997)
- pocházel z rodu Slavníkovců -> téměř rovnocenný mocenský rod jako Přemyslovci, razili si vlastní mince, měli samostatné vojsko. Pro Přemyslovce nebezpečný soupeř.
982 – zvolen druhým pražským biskupem, syn knížete Slavníka – kníže spravoval Libici
- byl proti mnohoženství, manželství kněží -> setkal se s velkým odporem -> vzdal se úřadu a roku 988 odešel do Říma, kde vstoupil do kláštera.
992 – Boleslav II. ho povolal zpět do Prahy, ustoupil mu v požadavcích a roku 993 mu zřídil v Břevnově u Prahy 1. mužský klášter benediktů v Čechách.
995 – přepadení hradiště v Libici nad Cidlinou, kde došlo k vyvraždění Slavníkovců -> Vojtěch utekl do Polska k Boleslavu Chrabrému
997 – Vojtěch zahynul na cestě do Prus, pohřben v Hnězdně
999 – kanonizace
- od 11. století pokládán za třetího patrona země české – po sv. Václavu a Ludmile
- hlavní patron polské katolické církve
Krize českého státu: synové Boleslava II: Boleslav III., Jaromír a Oldřich soupeřili o moc, o trůn
1000-1003 – Boleslav Chrabrý obsadil Prahu, roku 1003 – vyhlásil Českopolský stát – spojení Čech, Polska a Moravy
1039 – po vpádu do Polska se ostatků sv. Vojtěcha zmocnil Břetislav I. a byly přemístěny do Svatováclavské kaple
Oldřich (1012 – 1034)
- vzdal se trůnu ve prospěch svého syna
- legenda Sázavského kláštera
Břetislav I. (1035 – 1055)
- unesl z kláštera svou nastávající Gutu = Jitku -> pověst o Břetislavovi a Jitce
1039 – v Polsku povstání -> využil situace -> odjel do Hnězdna, aby se zmocnil ostatků sv. Vojtěcha. Nad jeho hrobem vyhlásil nejstarší soubor zákonů: „Dekret knížete Břetislava“:
- nerozlučitelnost monogamních manželství
- dodržování křesťanských zásad
- tresty za vraždy, alkoholismus
- příkaz světit neděle a svátky
- křesťanské hřbitovy – povolil biskup Šebor
1040-1041 -> výpravy císaře Jindřicha III. do Čech, v první výpravě Jindřich poražen u Domažlic, při druhé poražen Břetislav -> ztráta dobytých území, slib vazalské věrnosti
1054/55 - vydání „Stařešinského řádu“ – vládcem v Čechách bude vždy nejstarší z rodu Přemyslovců, ostatní pouze úděly -> snaha předejít sporům o trůn - nedodržováno
V tuto dobu se České země začínají dělit na úděly. Úděly na Moravě: Olomoucký, Brněnský, Znojemský.
Spytihněv II. (1055-1061)
Vratislav I. (1061 – 1092)
- druhorozený syn Břetislava II., vládl po smrti bratra Spytihněva II.
1085 – král pro svoji osobu od Jindřicha IV. za pomoc v boji s papežem Řehořem VII. při dobývání Říma
- při Vratislavově korunovaci vznikl iluminovaný rukopis – Kodex vyšehradský = doklad vyspělé románské knižní malby
- přestavba Sázavského kláštera, ale koncem 11. století zákaz slovanské bohoslužby papežem Řehořem VII.
Hradská organizace – po celé zemi se budovaly hrady ze dřeva a hlíny. V čele stál hradský správce dosazený panovníkem, byl dosazen na krátkou dobu, aby nezískal velký vliv. Úkol: aby šli do války společně, konání trhů, zemská robota -> stavba a oprava hradu. Pokud se vybíraly daně, pak pouze naturální.
Konrád I. Brněnský (1092)
Břetislav II. (1092-1100)
- definitivně vyhnal mnichy za Sázavského kláštera
Bořivoj II. (1101-1107, 1117-1120)
Svatopluk (1107-1109)
Vladislav I. (1109-1117, 1120-1123)
Soběslav I. (1125 – 1140)
1126 – bitva u Chlumce -> poražena vojska německého krále
Vladislav II. (1140 – 1172)
Olomoucký biskup Jindřich Zdík mu pomáhá udržet se na pražském stolci
1147 – účast ve 2. křížové výpravě
1158 – korunovace od Fridricha Barbarossy za pomoc při obléhání Milána
Po jeho smrti dynastické spory, boje o trůn až do konce 12. století -> vítěz Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. (1197 – 1230)
- zakládá dynastii posledních Přemyslovců
1198 – získání dědičného královského titulu
„Zlatá bula sicilská“ – vydána 26.9. 1212 od Friedricha II. -> uznání dědičného královského titulu
Povinnosti krále:
- zúčastňovat se sněmů, jestliže budou u hranic (Norimberk, Bamberk, Merseburg)
- účast na korunovaci ( buď 300 ozbrojenců nebo 300 hřiven stříbra)
Práva krále:
- trůn je volitelný a dědičný
- Arcičíšník – obsluhoval císaře, byl mu nejblíže ze všech
- Kurfiřt – volili císaře, 7 v říši a český král byl jedním z nich
Morava se stala nedílnou součástí Čech.
1223 – vydal tvz.. „církevní právo“ (= kanonické) – světské zákony se nevztahují na kněží