7. Evropa ve vrcholném středověku

Křížové výpravy - kruciáty:
- tažení evropských feudálů do pohanských oblastí nebo proti kacířům
- vyhlašované papežem, nábožensky zdůvodněné
Příčiny:
1. hospodářské – relativní přelidnění Evropy -> snaha získat nová území, majetek, bohatství
2. ideové – osvobodit svatý hrob od nevěřících – Palestina byla v moci Turků
1095 – koncil v Clermontu – papež Urban II. vyhlásil tažení proti islámu za osvobozením svaté země, Jeruzalém byl pod nadvládou Seldžuských Turků
1. výprava (1096 – 1099)
- chudině bylo slíbeno zrušení poddanství a zbohatnutí, feudálům odpuštění hříchů, v případě smrti propadne jejich majetek církvi
- vojsko v čele se synem francouzského krále Balduin, rytíři a šlechtici
- zdlouhavé krvavé obléhání Jeruzaléma, vítězství v bitvě o Nikau, obsadili Antiochii (1097) a teprve roku 1099 byl dobyt Jeruzalém
- zakládání pevností, aby se zde udrželi
2. výprava (1147 – 1149)
- tažení znovu až po Jeruzalém, zakládání křižáckých států – Edessa, Tripolis, Antiochijské knížectví, Jeruzalémské království
- válka s Turky, kteří Křižáky roku 1187 porazili v bitvě u Hattinu – Křižáci prchali přes Konstantinopol, Kyjev a Polsko
- výpravy se účastnil i český kníže Vladislav II.
3. výprava (1189 – 1192)
- reaguje na porážku u Hattinu
- výkvět rytířů doby byl vyslán za poraženými, v čele německý císař Fridrich I. Barbarossa – zahynul, anglický král Richard Lví Srdce, francouzský král Filip II. August a Vilém II.
- malé úspěchy
4. výprava (1202 – 1204)
- papež doufal, že sjednotí východní a západní církvi a dosadí svého kardinála v Byzanci
- tažení Benátčanů proti Cařihradu (obchodní konkurence), došlo k barbarskému plenění a byl dobyt Cařihrad -> vzniklo zde Latinské císařství, které trvalo do roku 1260, kdy byla obnovena Byzantská říše (do roku 1453)
- Turkové vyhnali všechny Evropany z pevností, azyl jim poskytovali církevní stavby, které za to vybírali poplatky a rychle bohatli (např. Templáři)
5.,6., 7. výprava
-snaha dobýt Jeruzalém -> Turci se bránili -> ti, co si postavili pevnosti se udrželi a poskytovali poutníkům ochranu -> bohatli
Dětská výprava (1212)
- tvrdilo se, že svatý hrob mohou zachránit pouze nevinné děti -> náboženský fatalismus -> děti táhly pod vedením Mikuláše z Kolína ke Středozemnímu moři, dále se nedostaly -> část jich byla převezena na lodích do Palestiny, část se jich vrátila
- naprostý nezdar, děti byly prodány do otroctví
Reconquista ve Španělsku (1290)
- vypuzování drábů -> povedlo se až v 15. století
- zpětně dobývání území
Výprava proti Jiřímu z Poděbrad
- Jiří z Poděbrad měl spory s papežem o dodržování kompaktát, papež Pius II. proti němu vedl křížovou výpravu v čele s Matyášem Korvínem
1469 – mělo dojít k bitvě u Vilémova -> nebojovalo se, dohodli se -> Matyáš Korvín se měl vrátit do Uher a přimluvit se u papeže, ale zradil a táhl na Moravu, kde se nechal roku 1470 korunovat českým králem

Výsledky křížových výprav:
1. hospodářské – Evropané poznali vyspělejší východ, dovezli se nové plodiny – rýže, citrusy, stavěly se větrné mlýny na mletí obilí, začala se používat vidlička, zlepšila se hygiena, topilo se a větralo -> zlepšilo se bydlení na hradech, nastala doba turnajů, úcty k ženě šlechtičně. Celkově se zlepšil životní styl střední Evropy.
2. kulturní – zakládání řádů:
a) Řád německých rytířů – christianizace Evropy
b) Templáři – ochraňovali poutníky v okolí Jeruzaléma, postupně získávali moc -> závist krále Filipa II. ho dovedla až ke zrušení řádu roku 1307
c) Johanité – ochrana poutníků na cestě do Jeruzaléma, měli sídla na Sýrii, ostrově Rhodos a vlastní nezávislý stát na Maltě

Stoletá válka:
Anglie před válkou:
1066– Vilém Dobyvatel – Knihy posledního soudu (Donesday book) -> statistické údaje o rozloze zemědělské půdy, počtu obyvatel, příjmech -> dle toho se stanovovaly daně
- spřízněni sňatkem s francouzským rodem Plantagenetů
Jindřich II. – (1154 – 1189)
- anglický král a vazal francouzského krále, vysílá do Francie výběrčí daní
Richard Lví Srdce – (1189 – 1199)
- účastnil se 3. křížové výpravy
Jan Bezzemek – (1199 – 1216)
- bratr Richarda, neuměl vládnout
- vedl spory s císařem Filipem II. – 1214 – válka v Bouvignes -> Filip II. zvítězil, Anglie se vyvíjí izolovaně
1215 – vydal Magma charta libertatum – Velká listina svobod
- vymohla si ji šlechta -->
--> nikomu nebude zabrán majetek bez řádného soudu
--> daně se budou platit až po schválení sněmem
--> šlechta může nosit zbraň -> což znamenalo oslabení královské moci
--> města a šlechta bude svolávána k poradám -> vytvoření Velké královské rady -> roku 1265 vznikl parlament a ve 14. století došlo k rozdělení parlamentu na dvě komory: dolní (nižší šlechta, města) a horní (vyšší šlechta, církev) sněmovna
--> práva městům – zavedli se jednotné míry – yardy, couly, váhy
--> povolení vstupu do země cizím obchodníkům

Francie před válkou:
Filip II. August – (1180 – 1223) – rod Kapetovců
- využil rozbrojů s Anglií a chtěl získat vliv a anglické državy ve Francii
Filip IV. Sličný – (1285 – 1314)
- válčil s Anglií, ovládl nejbohatší území na severu – Flandry, vyčerpal státní pokladnu a zadlužil se u Templářů, kterým později zabral majetek
- výprava na jih Francie, kde dobyl město Albi – sídlo sekty albigenských, kteří neuznávali božství Kristovo
- přesvědčil papeže, aby přesídlil do Avignonu, v Římě byl zvolen jiný papež -> papežské schizma (1309 – 1377)
- 1314 vymřela přímá linie rpdu Kapetovců -> velké spory -> nároky si dělají angličtí králové (Edvard III.) -> příčina stoleté války.

Stoletá válka: 1337 - 1453
Příčiny:
- dynastické spory
- boj o Flandry – hlavní záminka
- ve Francii se vzbouřila města proti králi a požádala Anglii o pomoc

1. Fáze – (1337 – 1360)
- převaha Anglie -> více pohyblivý a bojovní, za Francii bojovali rytíři v brnění
1346 – bitva u Kresčaku – vítězství Anglie -> dobrá výzbroj, vylodili se na francouzskou pevninu -> lehkooděnci, pěšáci, Francie měla nepohyblivé rytíře v brnění na koních
- na straně Francie zde bojoval i Jan Lucemburský – zahynul, je pohřben v Lucemburku, u Kresčaku je dodnes kříž s nápisem:“Le roi de Boheme“
1358 – povstání ve Francii -> naléhali na krále, aby předal velení někomu jinému, v čele měšťanů Elien Marcel – snaha převzít vedení války -> u krále nepřijati a král je nechal zavraždit -> zpráva se dostala na venkov -> povstání „jacquerie“ – v čele Jacques Bonhome, sedláci proti válce a moru, šlechta proti nim a pobyla jich cca 30 000 -> Francie nikdy nedohnala populační přírůstek lidí
1360 – Bretagneský mír – dočasný mír -> Anglie velké územní zisky, ztrácí nárok na francouzský trůn
- do Evropy se dostal mor – černá smrt (přenášely je krysy z Konstantinopolu).

2. Fáze – (do roku 1374 -> uzavřen mír)
- převaha Francie, francouzský král Karel V. Moudrý zreformoval daňový systém, zreorganizoval vojsko -> Francie dobyla zpět svá území, Anglie si udržela jen úzký pás při pobřeží (Calais, Bordeaux, Bayonne)
1374 – uzavřen mír
1380 – povstání v Anglii -> hlavní organizátor Watt Tyler, založil Velkou společnost -> ustanovili požadavky králi – těžká robota, vysoká daň z hlavy -> dorazili do Londýna, dobyli vězení a osvobodili Johna Balla (= kazatel hlásající Wiclefovy myšlenky – kritika prodeje odpustků), táhli na hrad, král Richard II. je přijal a slíbil jim splnění požadavků. Řekl, že kdo se vrátí domů, nic se mu nestane -> sedláci se rozešli a zůstali zde lidé pouze okolo Tylera -> král je pozval k novému jednání -> při odchodu byly ze zadu zákeřně postříleni. Na venkov se konaly trestné výpravy, vůdce pověsili a ostatním odpustili -> získali si lidi proti Francii

3. Fáze – (od roku 1415)
- anglický král Jindřich V. využil vnitřního napětí Francie v čele s nezletilým a duševně chorým králem Karlem VI.
1415 – bitva u Azincourtu -> vítězství Anglie, Anglie postupně ovládla celý sever Francie a byla dobyta i Paříž -> Jindřich V. se stal francouzským regentem. Zemřel roku 1422 a na trůn dosedl jeho syn Jindřich VI. Nároku na trůn se však nevzdal ani Karel VII. -> Francie měla dva krále
- odpor proti anglické nadvládě, povstání v čele s Johankou z Arku (Panna Orleánská), pod jejím velením Francie osvobodila některá města na severu – Orleans, Remeš, kde byl Karel VII. korunován. Roku 1430 byla zradou Johanka z Arku zajata Angličany a roku 1433 byla upálena v Rouen
1453 – bitva u Castillonu -> Angličané vyhnáni z Francie -> konečné uzavření míru -> Anglii zůstal jen přístav Calais

Francie po válce:
- vítěz války -> sjednocování probíhalo rychleji
- vyvíjela se nezávisle
Ludvík XI. – (1461 – 1483)
- posiluje moc krále, vzniká centralizovaná absolutistická monarchie -> uklidnění poměrů. Král se opíral o vysokou šlechtu (byla proti absolutismu), bohatá města, drobnou šlechtu (plnili příkazy krále), katolickou církev. Král měl právo jako církev -> právo mluvit o obsazování církevních jedinců. Tím, že ovládl církev, nerozšířila se ve Francii reformace -> Francie se stala katolickou zemí.
- Generální stavy = sněmy šlechty -> měli spoluvládnout s králem -> král je přestal svolávat. Naposledy svolány roku 1614, kdy se rozhodovalo, na jako stranu se Francie postaví. Poté svolány až na konci 18. století.
- pěstování hedvábí, námořní výpravy, daň z hlavy, vydržovali si stálou armádu

Anglie po válce:
- porážka -> hluboká krize
- 1455 – 1485 - válka růží – sever Lancastrové (červená) proti jihu -Yorkové (bílá)
1485 – vítězství Jindřicha Tudora (Lancaster) nad Richardem III. u Bosworthu -> nastupuje dynastie Tudorovců
- vytváří se jednotný národ
Jindřich VII. Tudorovec (1485 – 1509)
- podpora měšťanstva, opřel se o města –rozvoj řemesel, peněžní renta, budoval loďstvo
- zřídil Hvězdnou komoru – nebyla na nikom kromě krále závislá
- opřel se o „novou“ šlechtu – hospodářství ve vlastní režii – robota, zakládání manufaktur