9. Husitské hnutí

Příčiny:
a) kolem roku 1380 se do Čech dostala morová epidemie začala se vyklidňovat města. Slabý král Václav IV. se nedovedl v těžké situaci orientovat, nic nedělal, utíkal od povinností a nesnažil se nic vyřešit. Nakonec byl císařský titul Václavovi odebrán a předán Zikmundovi
b) bohatá města těžila stříbro a venkov velmi zaostával -> snaha města dobýt
c) církev a její postavení -> šlechta chtěla získat část církevního majetku -> společenská krize

Mistr Jan Hus (1369/71 – 1415)
Pocházel z Husince u Prachatic, vystudoval teologickou fakultu. Působil jako zpovědník královské rodiny.
1400 – vysvěcen na kněze
1409 – Dekret kutnohorský -> vydal Václav IV. -> mění poměr hlasů na univerzitě -> 3 hlasy Češi, 1 ostatní národy
Jan Hus se stal prvním rektorem počeštěné univerzity. Část německým mistrů a studentů demonstrativně odešla a založila univerzitu v Lipsku.
Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli -> ostrá kritika rozmařilosti a mravního úpadku církve, byl proti prodávání odpustků, proti velkému majetku církve, zastával názor: „nespravedlivého pána poddaný nemusí poslouchat. Hus neuposlechl a roku 1412 veřejně vystoupil proti odpustkům, které vyhlásil papež -> Jan Hus byl dán do klatby -> exkomunikace -> odešel na venkov na Kozí Hrádek a později do Krakovce (zde dokončil dílo O církvi – De Ecclesia)
1414 – Jan Hus pozván na koncil v Kostnici, kde měl obhájit své učení. Bezpečnost Husa na cestě zaručoval Glejt krále Zikmunda. Jan Hus byl po příjezdu zatčen, odmítl odvolat své názory.
6.7. 1415 – upálen v Kostnici. Po upálení nastala v Čechách krize, velké napětí.
O rok později na stejném místě byl upálen Jeroným Pražský. (?? 30.5.1416)
Po Husově upálení se utvořil v září 1415 svaz Husitské šlechty -> list proti rozsudku nad Husem, vyhlašují odboj proti církvi a žádají svobodu kázání a přijímání podobojí = Kališníci (utrakvisté). Proti svazu se vytváří roku 1416 liga katolických pánů.

Husitské hnutí:
I. období - 1419 – 1421 – převaha radikálů
- začínají se konat poutě na hory -> hora Tábor, Blín, vrch Beránek, Na Křížkách, hora Oreb…
- vzniká hnutí očekávající konec světa a příchod Krista = chiliasmus
30.7. 1419 – 1. Pražská defenestrace -> Jan Želivský zaútočil na Novoměstskou radnici, kde byli vězněni přívrženci Husitství -> 11 konšelů bylo vyhozeno z oken. Defenestrace se zúčastnil Jan Žižka, který byl tehdy ve službách krále Václava IV. O trůn usiloval i Václavův bratr Zikmund – král uherský, Praha i venkov byly proti.
1420 – založeno město Tábor- vojenský opěrný bod Husitů, zpočátku rovnostářská společnost. V Táboře zpočátku převládl chiliasmus.
Jan Žižka z Trocnova (1360 – 1424)
Pocházel z početné rodiny. Musel odejít a začal loupit (=rytíř Lapka). Dostal se do Prahy a vstoupil do služeb krále Václava IV.
1410 – bitva u Grundvaldu -> němečtí rytíři proti Polákům (pomoc od Václava IV) -> Němci poraženi. Žižka se vrátil do Prahy a po smrti krále táhl se svým vojskem do Plzně. V Plzni působila spousta kazatelů, kteří už nechtěli bojovat -> Žižka se s nimi nepohodl a odešel na Tábor.
1420 – 1. křížová výprava – vedl ji Zikmund, papež ji potvrdil. Boj o Prahu -> Žižka zvítězil
1420 – bitva u Sudoměře -> první Žižkova bitva
.- hlavní úkol – tažení na Prahu
19.5. 1420 – bitva u Poříčí nad Sázavou -> při brodu přes řeku Zikmundovo vojsko poraženo -> dostali se do Prahy
14.7. 1420 - bitva na Vítkově – Zikmund poražen. Poté se nechal korunovat českým králem -> Husité volbu neuznali.
1.11. 1420 – Zikmund poražen v bitvě Pod Vyšehradem
Husitský program -> 4 pražské artikuly = kompromis mezi stranou táborskou a pražskou:
1. článek – svoboda kázání slova božího
2. článek – právo přijímání podobojí
3. článek – zbavit církev světské moci a zabavit jí majetek
4. článek – spravedlivé trestání smrtelných hříchů -> kritika odpustků

II. období - 1421 – 1437 – vedoucí silou jsou městské svazy
- během roku 1421 došlo k vytvoření městských svazů – Pražský, Táborský, Orebský
- červen 1421 – Čáslavský sněm Husitů – byly vyhlášeny 4 pražské artikuly za zemský zákon, Zikmund byl zbaven nároků na trůn a byla stanovena prozatímní vláda ( 5 pánů z vyšší šlechty, 7 zemanů, 8 měšťanů)
2. křížová výprava – tažení ke Kutné Hoře a k Německému Brodu -> poražena vojsky Jana Žižky
1422 – Jan Želivský spolu se svými stoupenci popraven na Staroměstské radnici
- v dubnu 1423 Jan Žižka odešel kvůli vnitřním sporům z Tábora.
Žižka chce táhnout na Moravu a chce získat na svou stranu moravskou šlechtu. V Praze se vytvoří 1. panská jednota – 1424.
1424 – bitva u Malešova u Kutné Hory -> Žižka poráží 1. panskou jednotu a dostává se na Moravu
11. 10. 1424 – Žižka umírá u Přibyslavi, vojsko na Moravu netáhne -> válka je na určitou dobu zastavena
Jan Žižka své vojsko udržel tím, že vydal tvz. žižkův vojenský řád, který zpřesňoval postavení vojáků, všichni se oslovovali bratři a sestry, řád určoval přesné rozdělování kořisti, každý z vojáků mohl dostat titul hejtmana, když byl dobrý. Zbraně: cepy, palcáty, vozové hradby, štíty.
Sochy Jana Žižky: pomník na Vítkově, u Sudoměře, v Táboře na náměstí, mohyla u Přibyslavi

Po Žižkově smrti se stal novým husitským vůdcem Prokop Holý zv. Veliký – zkušený a vzdělaný muž, dobrý velitel. Zavedl polní vojska.
1426 – 3. křížová výprava u Ústí nad Labem -> průsmykem byli Husité informování -> vítězství pro Husity
1427 – poráží 4. křížovou výpravu v bitvě u Tachova
1429 – Zikmund pozval Prokopa Holého do Bratislavy na jednání, proti tomuto jednání byla církev
1428 - 1433 -> Husité v čele s Prokopem Holým podnikají spanilé jízdy (=rejzy) -> tažení za lupem - nejdříve na Moravu a Západní Slovensko až k Nitře, později do Slezska, poté do Polska, spanilé jízdy podnikali i na západ, kde se snažili o dobývání měst – města se vykupovala.
1431 – 5. křížová výprava vedená kardinálem Cesarinim -> pořádána papežem, Všerubským průsmykem vtrhli do Čech -> bitva u Domažlic -> Křižáci prchli ještě před bojem
1432 – Basilejský koncil
30.5. 1434 – bitva u Lipan -> proti sobě armády se stejnou taktikou. Postavili vozové hradby -> unaveni, a tak se nechali vylákat z vozové hradby a zamezili jim návrat. Panská jednota pronikla mezi Husity, Prokop Holý byl zajat, zatčen a upálen. Ostatní utekli na hrad Sion Jana Roháče z Dubé. Jan Jiskra z Brandýsa uprchl na Slovensko.
1436 – Jihlavské shromáždění -> Zikmund byl přijat za českého krále, byly zavedeny basilejská kompaktáta:
a) přijímání podobojí
b) částečné zabrání církevního majetku
- papež na rozdíl od sněmu kompaktáta neuznal
- poslední odpor proti Zikmundovi se opevnil na hradě Sion pod vedením Jana Roháče z Dubé -> Zikmund hrad roku 1437 dobyl – zradou, Jan Roháč byl popraven
Prosinec 1437 – Zikmund umírá na sněť při cestě ze Znojma do Prahy -> Habsburkové si dělají nároky na český trůn. Na trůn je dosazen Ladislav Pohrobek.
Ladislav Pohrobek – před korunovací onemocněl a zemřel.
V Čechách se správcem stává Jiří z Poděbrad a v Uhrách Matyáš Korvín.

Význam husitství:
a) počeštění měst, růst vzdělanosti
b) posílení národního sebevědomí
Evropský význam: poprvé vystoupil národ, který se obrátil na reformu církve
Zápor husitství: zničení historických památek (např. Vyšehrad)