10. Zámořské objevy + renesance a humanismus

Příčiny:
- Turci ovládli Blízký východ -> zamezili cestu z Levanty a tím omezovali obchod
- Marco Polo – „Milion“ – hledání nových cest do Indie
- nedostatek zlata a stříbra v Evropě -> hledání nových nalezišť
- růst poptávky po luxusním zboží (hedvábí, sklo, porcelán, koření)
- snaha objevovat a ovládnout nová území (Portugalci, Španělé, Italové)

Předpoklady:
- zlepšení orientace na moři -> technické zdokonalení lodí -> kompas, kormidlo na zádi lodi, více plachet, vodotěsnost
- teoretické předpoklady o kulatosti země a domněnky o menší velikosti země
- zeměpisné mapy
2 možnosti cesty do Indie a Číny :
a) na jih – obeplutím Afriky -> tuto cestu zvolili Portugalci
b) na západ – obeplutím zeměkoule -> cestu zvolili Španělé

1. objevné plavby Portugalců:
- jsou podporovány princem Jindřichem Mořeplavcem
1415 – Portugalci dobyli pevnost Ceuty na severoafrickém pobřeží -> přístup k africkému zlatu, slonovině, vzácnému dřevu a koření
Bartolomeo Diaz 1486 – 1488
1487 - doplul k mysu Dobré naděje -> poprvé se zjistilo, kde kontinent končí -> velký úspěch Portugalců
Vasco de Gama 1497 – 1498
- obeplul Afriku a ve středu se dal na severovýchod -> doplul až do západní Indie do Kalikatu, který ovládali Arabové. Portugalci vítězí a usazují se na Cejlonu a v Malajsku

2. objevné plavby Španělů:
Portugalské úspěchy vyprovokovaly sousední kastilské království je dohnat. Izabela Kastilská využila služeb italských námořníků a po jednání nechala vypravit 3 lodě na západ, měli k dispozici mapy starých Vikingů.
Kryštof Kolumbus – pocházel z Janova
- 3 lodě: Santa Maria, Pinta a Niňa
- plavba začala 3.8. 1492 ve Španělsku (z přístavu Palos), dopluli 12.10. nejdříve na Bahamy, poté San Salvador - mysleli si ale, že dopluli do Indie -> původní obyvatelé nazvali „Indiáni“ . Objevil Kubu a Haity
- podnikl celkem čtyři plavby – 1492 – 1504 – při poslední se dostali až do Panami.
- Kolumbus byl jmenován admirálem a místokrálem v objevených zemí
Vasco de Balboa – 1513 – překročil Panamskou šíji a spatřil Tichý oceán -> potvrzení domněnky, že Kolumbus objevil nový světadíl, který byl pojmenován podle Amerika Vespucciho
Amerigo Vespucci – florentský mořeplavec, podílel s na první Kolumbově výpravě, účastnil se dalších několika plaveb -> popis přírody, obyvatel, mapy
Hermando Cortés – 1519 – vypravili se do Mexika, kde narazili na říši Aztéků (bohatá, vyspělá kultura) -> říši se jim podařilo vyvrátit. Cortez jim poskytl zbraně -> spory uvnitř říše
Fernardo de Magalhães 1519 – 1522 – portugalský námořník ve španělských službách
- plavba (5 lodí) do Indie západním směrem, kolem jižní Afriky, nalezl průliv mezi Ohňovou zemí a jižní Amerikou, pokračoval na Filipíny (zde byl při potyčce s domorodci zabit). Do Španělska dorazila přes Indický oceán okolo Afriky jediná jeho loď. Jeho plavba byla první plavbou kolem světa -> důkaz o kulatosti země
Francisco Pizzaro 1531 – 1533 – dobytí bohaté a vyspělé říše Inků  říši vyvrátil a přivezl velké množství zlata a stříbra

Španělům se velmi rychle podařila hispanizace -> oblast střední a jižní Ameriky. Na rozdíl od Portugalců dobytá území ovládli, zničili domorodou vzdělanost, násilně vnucovali křesťanství, Indiány nahnali do dolů – rychle vymírali. Vznikly skupiny lidí = míšenci.

Koloniální soupeření mezi Španělskem a Portugaskem
- obě země se snaží ovládnout co největší území v zámoří
- 70. léta 15. st. válka mezi Portugalskem a Kastílií
- 1494 díky papežovi Alexandru VI. dohoda v Tordesillas o rozdělení sfér vlivu na západní polokouli, která stanovila demarkační čáru probíhající Tichým oceánem
- Španělé - celá Amerika s výjimkou Brazílie
- poč. 16.st. smlouva porušena Španěly dobytím Filipín
- 1529 smlouva v Zaragoze rozšířena i na východní polokouli
Nástup nových koloniálních mocností
Nizozemí: 80. léta 16. st. směřují do Indonésie, Tichomoří a na Moluky, centrem: Jáva

Anglie: od konce 16. st. se mocensky střetává se Španělskem -> pirátsky útočí na španělské lodě plující z Ameriky - to za tajné podpory královny Alžběty I.,
- pirát Francis Drake vyplul s 5 loděmi 1577 - 80 k jižní Americe, přes Tichý, Indický, Atlantský oceán se vrací do Evropy -> 2. cesta kolem světa. 1588 - poráží Drake Španěly v La Manche
- poč. 17. st. založena 1. anglická kolonie v Severní Americe - Virginie
- podnikají výboje do Irska, Asie, Afriky, na střední a dálný východ
- 1600 - založena Východoindická společnost
- budují největší koloniální říši

Francie: v 16. st. obsazuje dnešní území Kanady
- mořeplavec Cartier se dostává k Labradoru

Švédsko, Dánsko, Norsko: v 17 st. se pokoušejí o expanzi do Severní Ameriky

Význam plaveb:
- vznik prvních velmocí – Španělsko, Portugalsko, Anglie -> budování koloniálních velmocí
- doobjevení nových světadílů ( u některých jen obrysy)
- založení a rozvinutí mezinárodního obchodu
- astronomicko-zeměpisný význam -> země je kulatá
- poznání nových kultur a civilizací -> přejímání nových prvků
- rozvoj vědních oborů: kartografie, geografie, botanika, zoologie
Důsledek plaveb:
- přesun obchodních středisek ze Středozemí na západ (Lisabon, Sevilla, holandské a anglické pobřeží)
- Norimberk a Augspurg – rozvoj bankovnictví
- Hanza – mizí
- Benátky a Janov – města bohatly -> Janov – stavba lodí, Benátky – výroba krajek, zrcadel, mýdel a voňavek
- Z Ameriky se dovezly nové plodiny – kukuřice, tabák, brambor, tymián, vanilka, fenykl
- Do Ameriky se dovezlo maso (hovězí dobytek), obilí, pivo, kořalka, střelné zbraně
- Rozšíření nemocí – do Ameriky se dostaly nemoci krve, do Evropy spála, spalničky a pohlavní nemoci
- „cenová revoluce“ – růst cen výrobků a potravin přílivem drahých kovů, pokles hodnoty peněz, z cenové revoluce těží obchodníci, lichváři, majitelé manufaktur, poškozeni jsou ti, kteří žijí z pevně stanoveného příjmu – dělníci, feudálové
rozvíjelo se cestování -> rozvoj humanismu a renesance

Mimoevropské civilizace - Amerika
- původní obyvatelstvo sem přišlo z Asie
- Severní Amerika je řídce osídlena lovci a kočovníky
- střední Amerika a západní oblasti Jižní Ameriky vznik vyspělých civilizacích- tvořené velkými kmenovými svazy

Inkové
- vytvořili rozsáhlou říši na území dnešního Ekvádoru, Peru a Bolívie
- od poloviny 12.st. stát s hl. městem Cuzco, v jeho čele neomezený panovník, uctívaný jako syn Slunce
- v náboženství uctívají kult Boha Slunce
- lid dědičně rozdělen do kast, existují otroci, půda patří vládnoucímu rodu a kněžím a je přidělována rodinám, které za to odvádějí 2/3 výtěžku
- zemědělství závlahové na terasovitých polí
- znají kalendář, vyspělá medicína, uzlové písmo Kipu
- budují stupňovité chrámové pyramidy- Cusco, Machu Picchu, síť silnic, neznají kolo
- poslední Inka Atahualpa zajat španělským dobyvatelem Franciscem Pizarrem (1531-35)

Mayové
- obývali poloostrov Yucatán
-díky rozporům uvnitř státu byla říše v době příchodu Španělů v úpadku

Aztékové
- říše v oblasti dnešního Mexika
- ve 14. st. navázali na Mayskou kulturu
- hl. město Tenochtitlán
- obrázkové písmo, kalendář, stupňovité pyramidy
- uctívají opeřeného hada, lidské oběti
- 1519-21 země dobyta Španělem Hernandem Cortezem
- posl. panovník Montezuma

RENESANCE A HUMANISMUS
Renesance – znovuzrození antiky, architektury, jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí -> kulturní, ekonomický a politický vzestup – 14.-16. století. Vznikla v Itálii a odtud se šířila do Evropy. Předpoklady k vzniku: úspěchy ve velkých námořních plavbách, velký rozvoj poznání, stoupá úroveň obecné vzdělanosti, rozvíjí se vědy – matematika (zavedeny imaginární veličiny), mechanika (objev zákona volného pádu), astronomie – Mikuláš Koperník, Jan Kepler, Galileo Galilei, Tycho de Brahe.
Humanismus – myšlenkový proud renesanční doby, touha po pravdivém poznání člověka -> snaha stát se dokonalejším, klade důraz na přirozené vlastnosti a schopnosti člověka. Základem humanistické učenosti bylo dokonalé jazykové vzdělání – řečtina, latina, hebrejština.
Roku 1450 byl vynalezen knihtisk (Jan Gutenberg) -> možnost šíření humanistických myšlenek -> kulturní přelom.

Období renesance:
a) Trecento (raná renesance) – 14. století -> doba zrodu renesance
Spisovatelé: Dante Alighiery – Božská komedie, F. Petrarca, Cola de Rienzo, Giovanni Boccacio – Dekameron
Malíři: Giotto di Bondone, Simone Martini
b) Quattrocento (vrcholná renesance) – 15. století -> vrcholný rozkvět renesance. Hlavní středisko malířství – Florencie.
Cosimo de Medici – obchodník
Fillipo Bruneleschi – stavba paláců, kaplí (dóm ve Florencii)
c) Cinquecento (pozdní renesance) – 15./16. století -> hlavní středisko malířství – Řím
Leonardo da Vinci – Mona Lisa – kontrastem je portrét Dáma s hranostajem, Poslední večeře páně,
Rafael Santi – portréty – Sixtinská Madona
Michelangelo Buonarrotti – výzdoba Sixteenské kaple – strop, socha Mojžíše v Římě, fresky Poslední soud a Stvoření světa
Leonardo da Vinci a Michelangelo byli géniové -> vyznali se v matematice -> návrhy strojů, pitva -> předběhli svou dobu
Sandro Boticelli – náměty z Antiky: obrazy: Zrození Venuše, Primavéra – Tři Grácie
Albrecht Dürer – německý malíř – Růžencová slavnost
P. Bruegliel – zobrazoval venkovský život : Posvícení, Sedláci

Manýrizmus - - výtvarný směr tvořící přechod mezi renesancí a barokem v letech 1520 - 1620
- klade důraz na vnitřní svět člověka, snové představy
- odraz nejistoty a kolísání hodnot

Znaky renesanční architektury: - převaha světských staveb nad církevními
- kamenné kvádry nebo cihly
- stavba rozložena do šířky
- vodorovné římsy, svislé sloupy (převážně jónský sloup)
- půlkruhový nebo oválný oblouk, místo žebrové klenby oblouková klenba
- arkády (oblouková podloubí)
- stavba často spojená se zahradou – časté fontány, jezírka
- fasáda zdobena rustikou (= obklad neotesanými kameny nebo jejich napodobeninami) nebo sgrafity

Znaky renesance ve výtvarném umění:
a) sochařství – antické vzory, snaha zobrazit co nejvěrněji krásy lidského těla
b) malířství – znovuobjevení přirozenosti a půvabu nahoty člověk – akt
- technika -> fresky, desková malba, knižní malba, olejomalba

Česká renesance:
Po husitství bylo v Čechách velmi málo památek.
V období renesance vznikly: Letohrádek královny Anny = Belvedér, křídlo Pražského hradu, Švarcimberský palác (sgrafita), Martinický palác, Hradčanská radnice na Loretánském náměstí, letohrádek Hvězda, Náhrobek Anny Jagelonské,
Města: Telč, Slavonice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Levoč (oltář Mistra Jana z Levoče)
Literatura: Viktorin Kornel ze Všehrd, Bohuslav Hašistenský z Lobkovic, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic