11. Český stát za vlády Jiřího z Poděbrad, za vlády Jagelonců a vznik Habsburské monarchie

Po smrti Zikmunda Lucemburského převzal nástupnictví jeho zeť Albrecht Habsburský -> král český, římský a uherský a vévoda rakouský. Roku 1439 náhle umírá, jeho syn se narodil až po jeho smrti – Ladislav Pohrobek -> v zemi bezvládí. V Českých zemích se formují šlechtické skupiny – Pražská kališnická skupina (Menhart z Hradce), Katolická skupina (Oldřich z Rožmberka), Východočeská kališnická skupina (Hynek Ptáček z Pirkštejna). Žádná ze skupina ale není schopna prosadit své cíle ohledně volby panovníka. Roku 1440 uznal zemský sněm za krále Ladislava Pohrobka. Po smrti Albrechta problém s nástupnictvím v Říši a v Uhrách – v Říši je zvolen Fridrich III. (1440 – 1493) a v Uhrách polský král Vladislav III.. který roku 1444 padl v bitvě v boji proti Turkům.
V Čechách se po smrti Ptáčka z Pirkštejna dostává do čela svazu landrídů Jiří z Poděbrad – roku 1448 vytváří Jednotu Poděbradskou.
Roku 1452 je Jiří ustanoven správcem Čech. Roku 1453 je korunován na českého krále Ladislav Pohrobek, který roku 1457 náhle umírá. Českým králem je zvolen Jiří z Poděbrad. Uherským králem je zvolen Matyáš Korvín.
Jiří z Poděbrad – 1458 – 1471
- nejbohatší kališník tehdejší doby
2.3. 1458 – volba Jiřího z Poděbrad na českého krále
- cíle: posílit stát doma i v zahraničí, klid v zemi, obrana nezávislosti státu
- po zvolení vydal Jiří z Poděbrad groše a tím hospodářsky upevnil stát
- dobýval hrady - po dobytí vyžadoval slib věrnosti
- podporoval řemesla, obchod, obnovena jednota země
- povolil Jednotě bratrské, aby si založila místo, kde by se mohli scházet. Byl si vědom, že jednotu potřebuje, i když nepomáhala státu
Zahraniční politika:
a) dodržovat basilejská kompaktáta -> 1462 žádost českého poselstva o jejich potvrzení papežem Piem II. -> kompaktáta neuznal a prohlásil za neplatné
b) 1464 – snaha sestavit spolek evropských panovníků -> sestavení smlouvy Marini (Ant. Marini z Grenoblu- právník, který smlouvu vypracoval) -> smlouvu o spolupráci evropských panovníků v boji proti Turkům, na svou stranu získal německého krále Fridricha II. a polského krále Kazimíra IV. -> proti papeži – diplomatický boj proti této smlouvě = neúspěch
Nakonec byla uzavřena smlouva mezi českým a francouzským králem (Ludvík XI.) -> první snaha o propojení evropských panovníků.
1465 – sdružení českých katolických pánů pod vedením Zdeňka ze Štemberka v Zelenohorskou jednotu
1466 – Jiří z Poděbrad dán do klatby -> formálně zbaven majetku a trůnu
1468 – proti Čechám vyhlášena křížová výprava (kruciáta)
- v čele s uherským králem Matyášem Korvínem – zmocnil se vedlejších zemí: Morava, Slezsko, Lužice. Jeho snahou bylo získat korunu česko. Roku 1469 se vojska sešla u Vilémova. Jiří z Poděbrad se snažil o mír. Matyáš Korvín poznal, že Jiří z Poděbrad má silnější vojsko -> ustoupil a slíbil, že zůstane pouze králem uherským. Svůj slib nedodržel a v Olomouci se nechal korunovat na českého krále – roku 1469 - uznala ho Morava, Slezsko a Lužice.
1471 – Jiří z Poděbrad umírá
Vláda Jiřího z Poděbrad byla velmi významná -> poslední český král nekatolík.

Vláda Jagelonců:
Jagelonci – korunovace v Uhrách, polská katolický rod
Vladislav II. Jagelonský - 1471 – 1516
- zvolen uherskou i českou šlechtou
- slabý a nerozhodný panovník
- vede válku s Matyášem Korvínem -> roku 1479 mír = Olomoucké dohody -> v Čechách vládne Vladislav, Korvín vládne na Moravě, Lužici a Slezsku
- 1490 – po smrti Matyáše Korvína zvolen uherským králem
- Vladislav přesídlil do Budína -> klesá význam Prahy, Praha se stala postupně provinčním městem, chátrala
- řízení a moc ve státě přechází do rukou šlechty, státní pokladna chudne, podnikání šlechty se nelíbí městům
Šlechta si vymohla:
a) roku 1500 vydán nový zemský zákoník - „Vladislavské zřízení zemské“ – omezení moci krále, upravoval otázku, kdo v Čechách vládne: v Čechách vládne král, šlechta, církev. Města neměla právo zasedat na sněmu, ale měla právo vářečné a tržní -> města usilovala, aby měla i hlas na sněmu
b) roku 1516/1517 – „Svatováclavská smlouva“ – šlechta chtěla, aby jim města dala jejich práva. Za právo vářečné a tržní, dostala města jeden hlas na sněmu

Ludvík Jagelonský – 1516 – 1526
- přezdívka „dítě“
- chtěl dosáhnout slávy -> snaha porazit Turky
1526 – bitva u Moháče -> 55000 Turků proti 20000 katolíkům -> totální zničení uherské armády, Ludvík Jagelonský zahynul při útěku -> neměl dědice = Jagelonská větev vládnoucí v Čechách vymřela po meči -> vláda Habsburků
Za jeho vlády si šlechta začala hospodařit dle svého uvážení:
- zabírala půdu poddaným, zakládala ovčíny, železné hutě
- pěstovala len, konopí
- zakládala rybníky – Rožmberkové v jižních Čechách

Vznik habsburské monarchie:
Země: Rakousko, České země (Čechy, Morava, Slezsko, Lužice), část Uher -> jednotlivé země mají vlastní sněmy, soudy
Příčiny: Turci na Balkáně a strach z německé selské války
Čechy: nejvyspělejší část Hamburské monarchie, šlechta podniká v rybníkářství a pivovarnictví, rody: Rožmberkové, Lobkovičtí, Černíci, rod Kinských, Kolovrati
Ferdinand I. – 1526 – 1564
- král a císař, katolík, velmi vzdělaný -> česká šlechta byla spokojená
- čeští stavové požadují splnění podmínek, slibuje:
a) zachování náboženské svobody
b) nebude dosazovat cizince do úřadů
c) slíbil, že sídlo bude v Praze – přenesl ho do Vídně
- sňatek s Annou Jagelonskou -> dědictví po Jagelonců
1540 – 1547 -> Šmalkadská válka -> Ferdinand požádán, aby přišel pomoci katolické lize (v čele s Karlem V.). R. 1546 žádá Ferdinand o pomoc české stavy požádal české stavy, ty odmítají.
1547 – na Bartolomějském sněmu potvrzeno dědičné právo Habsburků na český trůn
1556 – Ferdinand se stal císařem
Ferdinand I. i Anna Jagelonská pohřbeni v chrámu sv. Víta.

Maxmilián II. – 1564 – 1576
- vláda tolerantní, král byl přístupný k myšlenkám náboženské svobody -> šlechta toho využila, pochopila, že by bylo možné krále ovlivňovat
1575 – program Česká konfese (vyznání) – obsahovala požadavky náboženských svobod, nejvíce se týkalo Jednoty bratrské a jejich veřejného vystupování. Snaha konfesi podepsat, ale král zemřel -> petice podepsána nebyla
Po smrti Maxmiliána II. se nekatolíci dali dohromady a vypracovali si program, že příští panovník musí zaručit náboženskou svobodu.

Rudolf II. – 1576 – 1611
1583 - přenesl své sídlo do Prahy – založil galerii, pozval řadu významných učenců – např. Tycho de Brahe, Jan Keplera ….
- za jeho vlády velký rozmach v kultuře -> rudolfínská Praha – výstavné a pohostinné město, politické a kulturní centrum Evropy
- alchymie – elixír života, snaha z kamení udělat zlato… podařilo se jim vyrobit slivovici. Položen základ chemie.
1606 – se svým bratrem Matyášem uzavírá Vídenskou mírovou smlouvu, která zaručovala politickou a náboženskou svobodu uherským stavům, Matyáš uzavírá spojenectví se stavy z Rakouska a Moravy, sbírá vojskou k tažení do Čech, snaha donutit Rudolfa k abdikaci -> Rudolf získává podporu českých stavů -> k boji nedošlo
1608 – Libeňský mír -> Matyáš získal právo nástupu na český trůn, dále Moravu, Uhry a Rakousy -> moc Rudolfa oslabena -> šlechta žádá o uznání náboženských svobod:
1609 – vydán „Rudolfův Majestát“ = nejsvobodnější zákon v celé Evropě – svoboda se vztahovala i na poddané
a) všichni mají náboženskou svobodu
b) každý si může vybrat víru
1611 – Vídeň odvolala Rudolfa II. -> zvolen jeho bratr Matyáš

Matyáš (1611 – 1619)
- spojení habsburské monarchie, sídlo přeneseno opět do Vídně
- Majestát nezrušil
- vydal listinu, která upravovala dědění, kdo chce v Česku dědit, musí mluvit česky -> zavděčil se českým stavům
1619 – Matyáš umírá bez dědice
Za Českého krále je navrhnut a přijat arcikníže Štýrský ->
Ferdinand II. Štýrský<(b>