16. Velká francouzská revoluce + napoleonské války

Francouzská revoluce (1789 – 1799)
Příčiny:
--> kritika absolutismu
--> neúspěch v sedmileté válce
--> velké výdaje Ludvíka XVI. (přepychový dvůr, války..)
--> nerovnost francouzské společnosti
--> všeobecná nespokojenost se současnou situací
--> vliv osvícenství – myšlenka: účast lidu na řízení státních záležitostí
1785 – neúroda v zemědělství -> opozice proti vládě a panovníkovi
Ludvík XVI. (1774 – 1793)
- nerozhodný král, manželka Marie Antoineta (dcera Marie Terezie)
1789 – svolává do Versailles generální stavy (naposledy se sešly r.1614) – cílem panovníka je zavést daně u privilegovaných stavů (= šlechta, církev) -> odpor stavů (dosud platí daně pouze 3.stav – měšťané). Po dlouhém dohadování o způsobu hlasování, třetí stav vytváří Národní shromáždění (=ústavodárné shromáždění)
- snaha Ludvíka XVI. zachovat absolutismus – proti pařížský lid -> vytvořena revoluční správa
1793 - popraven

I. fáze revoluce:
14.7.1789 – dobytí Bastily (=symbol královské moci) -> počátek revoluce
Symboly: Hymna Marseillaisa, heslo: „svoboda, rovnost, bratrství“, trikolóra (červená+modrá = barva Paříže, bílá = barva královského rodu), gilotina
- dochází ke zřizování gard v čele s markýzem La Fayettem
- Ústavodárné shromáždění vydává tvz. srpnové dekrety:
--> Zrušení sociálního systému starého režimu
--> 26.8. 1789 – Deklarace práv člověka a občana – dle amerického vzoru – ruší všechna šlechtická privilegia, rovnos před zákonem, náboženská a názorová svoboda
- Francie je rozdělena departmenty se svou samosprávou, církev se dostává pod kontrolu státu, daně platí všichni občané, král převezen do Paříže jako rukojmí
Červen 1791 – pokus krále o útěk -> zadržen a vrácen do Paříže -> donucen odpřísáhnout věrnost ústavě
3.9. 1791 – přijata 1. francouzská ústava = Francie se stává konstituční monarchií -> moc rozdělena na výkonnou, zákonodárnou a soudní, král nucen přísahat věrnost ústavě, ústava zajišťuje všem občanům základní práva, volební právo jen pro majetné muže
- vydáním ústavy skončilo svou funkci ústavodárné shromáždění -> dle ústavy zvoleno zákonodárné shromáždění:
- pravice – zachování konstituční monarchie, snaha o dohodu s králem
- střed – girondisté, prosazují republiku
- levice – jakobíni – radikální menšina, vedení Maxmiliána Robespierra, lékař Marat vydává noviny „Přítel lidu“

II. fáze revoluce:
9.-10.8. 1792 – svržení krále, král obviněn z velezrady
20.9.1792 – Francie vyhlášena republikou – zrušena ústava, zákonodárné shromáždění nahrazeno konventem – převaha girondistů, boje o moc s jakobíny
21.1.1793 – veřejná poprava krále gilotinou
2.6.1793 – 29 nejznámějších girondistů zatčeno v konventu -> poprava -> nastolena diktatura jakobínů

III. fáze revoluce:
- hlavní politická síla = jakobíni
- konvent jmenuje Výbor pro veřejné blaho – v čele Robespierre – nastoluje tvrdou diktaturu, záminkou ke krutovládě bylo zavraždění jakobína Marata (1793)
- zřízen Výbor pro veřejnou bezpečnost – boj s domácími odpůrci
- vydán dekret o podezřelých -> vede k vzájemnému udavačství, přijat zákon o všeobecném maximu (stanovení max. cen a mezd), vydán dekret proti lichvě a spekulaci, zabavení církevního majetku,
- 1794 – snaha odstranit křesťanství – zrušen církevní kalendář, zaveden nový = nové názvy měsíců, letopočet začína r. 1792, kdy byla vyhlášena republika
27.7.1794 – Robespierre zatčen a bez soudu popraven -> konec tetoru = thermidorský převrat

IV.fáze revoluce:
- thermidorským převratem se dostali k moci majetné vrstvy -> zrušeno všeobecné maximum, zavedena svoboda podnikání (růst cen)
Srpen 1795 – přijata nová ústava – zachování republiky, volební právo jen pro majetné
- zákonodárný sbor sestaven ze dvou komor: rada pětiset, rada starších
- výkonná moc v rukou direktoria – 5 členů, jmenuje ministry

Napoleon Bonaparte (1769 – 1821)
- původem z Korsiky
1796 – jmenován velitelem francouzské armády
- vítězství v boji proti Rakousku, do závislosti na Francii se dostává Švýcarsko a Nizozemí, Belgie je připojena k Francii. Největší nepřítel Francie = Anglie
1798 – vylodění v Egyptě, obsazení Alexandrie – další tažení neuskutečněno -> 1799 - Napoleon se vrací do Francie, která je napadena Pruskem a Rakouskem
9.11.1799 – státní převrat – vydána nová ústava, která ruší direktorium, u moci 3 konzulové: Napoleon, Sieyes, Ducos -> Napoleon se prohlašuje 1. konzulem s neomezenou mocí, ruší obě sněmovny -> nastolena vojenská diktatura = definitivní konec velké francouzské revoluce

Význam revoluce:
- ekonomické a politické sjednocení země
- svržen feudalismus a absolutismus
- parlamentarismus
- volební právo závislé na majetku a politickém postavení

Francie v době napoleonských válek (1799 – 1815)
1800 – tažení Napoleona do severní Itálie -> porážka Rakouska
- dočasně uzavřen s Anglií mír
- Napoleon uzavírá konkordát (=dohoda s papežem) a tím získává podporu francouzského duchovenstva
- Napoleon prohlášen doživotním konzulem, roku 1804 prohlášen dědičným císařem
- vydává nový občanský zákoník „Code civil“ -> rovnost občana před zákonem
1805 – korunovace Napoleona – král italský
- Napoleon se připravuje na vylodění v Anglii -> snaha svrhnout Anglii ze světového velmocenského postavení
1805 – porážka Napoleona anglickým admirálem Nelsonem u mysu Trafalgar -> Napoleon přehodnocuje svůj plán
- do války vstupuje Rusko a Rakousko
2.12. 1805 – bitva u Slavkova = bitva 3 císařů – Napoleon poráží Františka II. a Alexandra I.
1805 – Prešpurský (Bratislavský) mír – Napoleon ztrácí Rakousko, Benátsko, Istrii a Dalmácii
1806 – vznik Rýnského spolku = zánik svaté říše římské národa německého
Říjen 1806 – bitva u Jeny -> Napoleon poráží Prusko a obnovuje samostatnost Polska = Velkovévodství varšavské
Listopad 1806 – obsazení Berlína -> vyhlášení kontinentální blokády = zákaz dovozu anglického zboží na pevninu
1807 – zabrání Portugalska
Březen 1808 – napadení Španělska -> obsazení Madridu – na trůn dosazen bratr Josef Bonaparte
Napoleon připojuje Holandsko a poráží Rakousko, které ztrácí třetinu svého území
Snaha Napoleona o podrobení Ruska -> 1812 překračuje hranice
- velitelem ruských vojsk Kutuzov, nástupce gen. Suvorov
Kutuzova taktika: ústup hlouběji do země (=taktika spálené země)
7.9.1812 – bitva u Borodina –vstup do Moskvy – již zničena požárem, zhoršení zásobování fr. armády -> Napoleon ustupuje pronásledován Kutuzovem, nucen vracet se vypálenou cestou – přechod přes řeku Berezinu roku 1812 znamená zkázu francouzské armády – Napoleon své vojsko opouští a vrací se do Paříže
Do války s Francií opět vstupuje Rakousko, Prusko, Švédsko, Napoleon útočí na Čechy.
1813 – bitva u Lipska (=bitva národů) -> zdrcující porážka napoleonského vojska
1814 – Paříž obsazena a uzavřen Pařížský mír -> Napoleon vyhoštěn na ostrov Elba, je mu ponechána vláda nad ostrovem, osobní svoboda i císařský titul

Vídeňský kongres (září 1814- červen 1815)
1814 – kongres všech evropských panovníků (kromě Turecka) -> cíl: ukončení válek a dohoda o novém uspořádání Evropy
- hlavní slovo mají vítězné mocnosti: Rusko (car Alexandr), Prusko (král Fridrich Vilém III.), Anglie (vévoda Wellington), Rakousko (císař František I. a kancléř kníže K. L. Metternich – předseda konference). Významnou roli zde měla i poražená Francie (min.zahraničí Talleyrand docílil uznání rovnoprávního postavení Francie na kongresu).

Francie:
- obnovena vláda královského rodu Bouronů, králem Ludvík XVIII. (1814 – 1824) – nastolena konstituční monarchie – Francie má ústavu omezující moc panovníka. Ludvík náhle umírá, po něm vláda Karla X. (1824-30) – slibuje poskytovat náhradu emigrantům, vrácení půdy šlechtě a církvi
- vrácena do původních hranic
- musí zaplatit válečné náhrady a odevzdat válečné loďstvo vítězům
březen 1815 – Napoleon prchá z Elby a vrací se do Francie -> obnoveno císařství (=2.císařství) – trvalo pouhých 100 dní – 20.3.-22.6.1815
červen 1815 – bitva u Waterloo – Napoleon poražen prusko-anglickou armádou, Napoleon vypovězen na ostrov sv. Heleny, kde 5.5. 1821 umírá jako britský zajatec.

Nové uspořádání Evropy:
Francie: - vrácena do hranic z roku 1790
Anglie: - získává francouzské a holandské osady - Helgoland, Malta, Kapsko, Cejlon= má převahu na moři
Rusko: - připojujení Finska, Besarábie( Moldávie), hl.část Velkoknížectví Varšavského
Prusko: - upevnění postavení mezi němec.státy, zisk Saska, Poznaň, Vestfálsko, Dolní Lužici, Gdaňsk, Porýní
Rakousko: - získává severoitalské státy Benátsko a Lombardsko
Švédsko: - připojujení Norska, jako náhradu za Finsko
Švýcarsko: - získává neutralitu
Nizozemské království: vzniká spojením protestantského Nizozemí s katol. Belgií
Itálie: - rozdrobena, sever ovládá Rakousko, střed papež, jih Neapolský král z rodu Bouronů
- jediný stát,kde vládne ital. dynastie Království Sardinské
Německo: - zřízen něm. spolek= volné sdružení několika monarchií, svobodných měst z říšským sněmem ve Franfurktu