18. Revoluční rok 1848

Rok 1848 = zlom v dějinách řady evropských zemí -> série revolucí s cílem sjednotit rozdrobené území a osvobodit se od vlád cizích dynastií
Příčiny:
- rozvoj kapitalismu
- vliv průmyslové revoluce -> rozmach průmyslu, dopravy i zemědělství
- národní hnutí – nacionalismus (nejsilnější v Maďarsku)
- právo národů na svobodu a samostatnost
Záminky:
- neúroda obilí a brambor v roce 1847
- obchodní a průmyslová krize v Anglii

Revoluce v Itálii:
- Itálie – nejednotná, hospodářsky rozdrobená
- cíl – sjednocení, boj proti feudalismu, svrhnout vládu cizích dynastií
- leden 1848 -> vzpoura na Sicílii -> král přinucen zavést ústavu
- konstituce zavedena v Piemontě, Benátkách, Miláně
- roste nespokojenost s rakouskou nadvládou -> válka -> porážka piemonstkého krále
- vyhnání papeže z Říma -> Řím prohlášen republikou
1849 -> dobytí Říma -> Rakousko udrželo nadvládu = ke sjednocení Itálie nedošlo
Význam:
a) rozšíření ideálů občanských svobod a demokracie do širokých vrstev společnosti
b) poprvé otevřené vyhlášení požadavku sjednocení

Revoluce ve Francii:
- nespokojenost s vládou, snaha o rozšíření politických práv
- vláda krále Ludvíka Filipa -> opozice liberálové X radikálové
22.2. 1848 – začátek revoluce, král uprchl do Anglie
25.2.1848 – Francie prohlášena republikou, vytvořena prozatímní vláda – nucena vydat mnoho zákonů
- vytvářejí se národní gardy, pro dělníky zaváděny národní dílny
- prozatímní vláda nahrazena 5-ti členným výkonným výborem, který v červnu 1848 ruší národní dílny -> povstání dělnictva -> potlačeno -> po skončení bojů vypracována nová ústava
1851 – zvolen prezident Ludvík Bonaparte (synovec Napoleona) -> snaha obnovit monarchii
1852 – Ludvík Bonaparte císařem = Napoleon III. - 2. císařství ve Francii
-> období bonapartismu – korupce, skandály, úpadek Francie

Revoluce v Německu:
Německo - rozdrobené, boj proti feudalismu, rozdílné životní úrovně.
Prusko - centrum změn
Bádensko a Bavorsko - lidová shromáždění si vynutila slib ústavních reforem, svobody tisku a amnestie pro politické vězně
Sasko – odstoupení konzervativní vlády
Prusko – Porýní – chtěli konstituci
Berlín – povstání – barikády, po dvou dnech bojích pruský stát slíbil ústavu
- sněm ve Franfurktu nad Mohanem = Všeněmecký sněm -> pozváni poslanci z Rakouska i Česka (Fr. Palacký – pozvání odmítl). Jednání, zda Čechy a Morava zůstanou součástí Svaté říše římské národa německého. František Palacký poslal dopis, kde uvedl důvody, proč Češi nepatří do říše:
- Češi do říše nepatří, nikdo je do Německa nepočítá -> morální důvod
- německá císařství nevykonávají v Čechách soudní ani zákonodárnou moc
- v Čechách se nevybírají daně pro říši a země se nepočítá k deseti německým krajům
Myšlenky Františka Palackého: je třeba zachovat Rakousko -> viděl sílící pangermanické hnutí, z východu silné carské Rusko, které může ovládnout tyto země, jakmile se oslabí střední Evropa.
Pangermanismus = všeněmecký. Rozštěpení na dvě části -> dva způsoby sjednocení:
a) velkoněmecká koncepce – říše s hranicemi bývalé Svaté říše římské národa německého (Rakousko, Německo, Polsko)
b) maloněmecká koncepce – jen německá území bez Rakouska v čele s Pruskem -> převládla
Na sněmu byl vyhlášen kompromis – konstituční monarchie -> byla zavedena ústava, všeobecné hlasovací právo, náboženská tolerance, zrušení feudální závislosti

Revoluce v Rakousku:
- neúroda, hospodářská krize, stát s mnoha národy
- 3 centra : Vídeň, Budapešť, Praha
11.3. 1848 - Praha – setkání liberálů a radikálů -> sněm ve Svatováclavských lázní -> sepsána petice císaři:
a) požadavky jazykové -> zrovnoprávnění češtiny s němčinou - především tam, kde je většina Čechů
b) požadavky politické a sociální -> zkrácení pracovní doby, podpory
c) požadavek sněmu
d) pořadavky státoprávní -> uznání samosprávného celku z Čech,Moravy a Slezska
- požadavky mají být přeloženy císaři ve formě petice -> do Vídně František Palacký a Rieger. Císař Ferdinand V. Dobrotivý slíbil vydání tvz. kabinetního listu -> slíbil vše, ale nesplnil
13.3.1848 povstání ve Vídni -> studenti, řemeslníci a měštané – požadavek odstranění absolutismu -> Metternich nucen odstoupit = pád metternichovského absolutismu.
- povstání využili Maďaři a vynutili si na císaři zřízení samostatného uherského sněmu, zrušení roboty
- v čele Maďarů L. Kossúth a S. Petöfi
Maďaři nespokojeni – válka s Vídní., srpen 1849 u vesnice Vilages poraženi za pomoci cara Mikuláše.

2.6. 1848 – Slovanský sjezd v Praze -> debata o austroslávismu, vydány dva dokumenty:
1. Manifest evropským národům – myšlenka austroslávismu (=program na zachování Habsburské monarchie a její přeměnu na svazek rovnoprávných národů – federace)
2. Adresa císaři – omluva Vídni

12. 6. 1848 -> konání mše na Koňském trhu -> dav vyšel Celenou ulicí na Staroměstské náměstí -> Windischgrätzovi vojáci vyprovokovali střetnutí -> barikády – u Mostecké věže a na Staroměstském náměstí -> představitelé radikálů zatčeni
Význam povstání:
a) v Čechách si všichni uvědomili, že jsou v Čechách -> rozvoj nacionalismu -> nebyla možnost již vše zgermanizovat
b) Češi se dali na kulturní politiku – spolky a divadla
Listopad - zasedání sněmu ve Vídni -> velmi neklidné prostředí, sněm přesunut do Kroměříže, v čele vlády kníže Schwarzenberg
2.12.1848 – odstoupení Ferdinanda I. ve prospěch svého synovce Fr. Josefa I.
František Josef I. – 1848 – 1916
- březen 1849 – nechává rozpustit říšský sněm v Kroměříži a sám vydává novou ústavu (oktrojovanou) -> princip centralismu, země koruny české byly přímo podřízeny rakouskému císaři -> ústava nikdy nevstoupila v platnost v celém rozsahu, byla zrušena r. 1851 tvz. silvestrovskými patenty
- přispěl k rozpadu říše Rakousko-uherské
1849 – Májové spiknutí
- připravují radikál.demokraté v čele s Fričem a ruským revolucionářem Bakuninem -> spiknutí vyzrazeno -> nad Prahou vyhlášen výjimečný stav – až do roku 1853.

Liberálové v Čechách: František Palacký, František Rieger -> vytvořili stranu Staročeskou
Radikálové v Čechách: Josef Václav Frič, Manuel Arnold, Karel Sabina

Význam revoluce:
a) zrušení roboty – 7.9. 1848 Robota byla zrušena, ale lidé se museli z roboty vykoupit
b) čeština
Byl ustanoven Bachův absolutismus