1. Nejstarší česká literatura do doby husitské

Naše země vstoupily do dějin literatury v polovině 9. století, kdy se ve Velkomoravské říši začíná rozvíjet kromě lidové slovesnosti také umělé písemnictví. Texty měly náboženský charakter (popisovaly pronikání křesťanství do našich zemí) a nebyly psány česky.
Velkomoravský kníže Rastislav požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání křesťanské mise. Pověřeni jí byli roku 863 bratři Konstantin a Metoděj. Přicházejí ze Soluně, původem Řekové. Měli vyškolit domácí duchovenstvo a tím vytvořit hráz proti franckým kněžím a zbavit se jejich vlivu. Pro usnadnění úkolu zavedli do bohoslužeb staroslověnštinu. Ještě před příchodem k nám vytvořili slovanské písmo hlaholici a přeložili některé náboženské texty.
Roku 869 Konstantin umírá, je pohřben v Řecku. Metoděj je uvězněn v Německu, roku 885 umírá. Jeho hrob nebyl nalezen.

A) Staroslověnské památky:

Proglas ? veršovaná předmluva k bibli ? autorem je Konstantin. Popisuje začátky naší literatury, oslavuje se tu slovanský překlad písma, právo uplatňovat svůj jazyk.
Literární činnost pokračovala dvěma prózami: Životopis Konstantinův a Životopis Metodějův ? dříve nazývanými ?Panonské legendy?.
Brzy po Metodějově smrti byli jeho žáci vypuzeni ze země a někteří z nich se uchýlili do Čech, které se po rozpadu Velkomoravské říše staly mocným státem. Jedním ze středisek byl Sázavský klášter (založen 1032), zde také vznikla legenda Život sv. Václava. Sv. Václav byl synem knížete Vratislava, vnuk kněžny Ludmily. Byl to vzdělaný člověk, znal latinu a staroslověnštinu, uznával Boha, pomáhal chudým, zastával se vdov a sirotků, staral se o kostely. Na Staré Boleslavi byl zabit svým bratrem Boleslavem.
O sv. Václavu ? druhá staroslověnská legenda.
Literární tvorba užívající staroslověnštinu u nás končí v 11.-12. století. Nevymizela však zcela: Svatořehořské a Vídeňské glosy (glosy = české poznámky na okraji latinského textu). Bohemika ? v latinském textu se objevují česká ojedinělá slova. 1. česká věta: Pavel dal jest Ploskovicích zemi Bohu i svatému Štěpánu se dvěma dušníkoma, bogučija i sedlatu.
Staroslověnština přispěla k rychlejšímu rozvoji spisovné češtiny.
V počeštěné podobě se zachovaly krátké písně: Hospodine, pomiluj ny ?.
Rozhodující vliv však získala latina. Knihy měly vynikající iluminační techniku ? Vyšehradský kodex.
Kosmova kronika

B) Vznik česky psané literatury:

Do poloviny 13. století byly česky psané práce zaměřeny na náboženství. Od poloviny 14.stol. se literatura začínala obohacovat zájmy měšťanstva a lidových prvků. Nejstarší dochované české skladby patří do oblasti duchovní lyriky: Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba.
Duchovní epika je zastoupena legendami ? Apokryf o Jidášovi,
Alexandreis ? hlavní dílo světské epiky, jedná se o rozsáhlou epickou výpravnou báseň. Vznikla na přelomu 13.-14.stol., je věnována Alexandru Makedonskému. Autorovi byla předlohou latinská Alexandreida. Báseň měla původně 9000 veršů, zachovala se však pouhá třetina.
Dalimilova kronika ? první česky psaná veršovaná kronika

C) Písemnictví za vlády Karla IV.

Za vlády Karla IV. (1347-1378) se naše země staly jádrem světové říše. Roku 1344 bylo povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství (Arnošt z Pardubic), r. 1348 byla založena Karlova univerzita ? nejstarší univerzita ve střední Evropě na sever od Alp. Z Prahy se stalo obchodní středisko, byla obohacena kulturními památkami (Chrám sv. Víta, Karlův most..).
Karel IV. se zajímal o kulturu, složil svůj životopis ? Vita Caroli.

Česky psaná literatura zabírala nové tématické okruhy. Rozvíjela se hlavně legendistika. Legenda o sv. Prokopu ? česky psaná, opírá se o latinskou. Popisuje život sázavského světce, jeho vztah k chudým. Sv. Prokop se narodil v Chotouni na Kouřimsku, vzdal se rodiny a majetku a uchýlil se na Sázavě.
Legenda o sv. Kateřině ? byla určena vzdělanému publiku, vznikla ve 2.pol. 14. stol. Sv. Kateřina byla královská dcera, která se zasnoubila Kristu. Pro křesťanství získala 50 pohanských mistrů, nakonec byla popravena.

Zvláštní postavení mělo i drama, kde se poprvé objevuje zájem o každodenní život.
Mastičkář

Sociální satira:
- odhalovala sociální rozpory, navazovala na Dalimilovu kroniku. Jedná se hlavně o Hradecký rukopis ? obsahuje Desatero kázání boží
Satiry o řemeslnících a konšelích ? kritika za nepoctivost obchodníků
Píseň veselé chudiny ? satirická skladba, v níž se lidé vysmívají vlastní chudině, zesměšňují své postavení.

D) Literatura doby husitské:

Husovi předchůdci ? kazatelé, kteří vycházeli z bible, snažili se o nápravu společnosti, hlásali reformní myšlenky

Matěj z Janova ? nejznámější Husův předchůdce
Konrád Waldhauser
Jan Milíč z Kroměříže ? jeho žáci nechali vybudovat Betlémskou kapli

Tomáš Štítný ze Štítného ? pocházel z jižních Čech, narodil se roku 1333 a zemřel poč. 15. stol. Studoval v Praze, ale studia nedokončil.
Dílo:
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských ? sborník traktátů, podává poučení o křesťanství
Řeči besední
Řeči nedělní a sváteční

V době husitské roste význam česky psané literatury, do popředí se dostávají traktáty, kroniky, duchovní písně ?

Jan Hus

(1371 ? 1415)
Narodil se v Husinci u Prachatic. Od roku 1390 studoval na pražské univerzitě. Stal se z něho bakalář, později mistr svobodného umění. Působil jako profesor na univerzitě a roku 1400 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli. Ve svých kázání kritizoval bohaté církevní hodnostáře a výstřednosti bohatých. Svými projevy strhoval lid na svou stranu, a tak se stal symbolem širokých vrstev. Roku 1412 vyvrcholilo napětí mezi Husem a jeho odpůrci, kdy veřejně vystoupil s kritikou odpustků. Papež Husovi zakázal konat v Praze církevní obřady. Jan Hus však nedbal zákazu a odmítl papeži poslušnost, odvolával se na učení Kristovo. Jan Hus Prahu opustil a přesunul se na venkov, na Kozí Hrádek, později na Krakovec. Jeho popularita mezi lidmi stoupala. Z jara roku 1414 ho vyzval císař Zikmund, aby se ospravedlnil před koncilem svolaným v Kostnici. Navzdory glejtu o osobní nedotknutelnosti od Zikmunda byl Mistr Jan Hus zatčen a vyslýchán. Koncil ho obvinil z kacířství a zástupci církve žádali, aby odvolal své učení, ale on na svých názorech trval. Byl prohlášen za kacíře a 6.7. 1415 byl upálen na hranici v Kostnici.
Mistr Jan Hus měl zásluhy na vydání Kutnohorského rukopisu roku 1409.

Dílo:
O církvi ? latinský spis, ve kterém dokazuje, že hlavou církve je sám Kristus, že křesťan nemusí poslouchat papeže, jestliže jsou jeho nařízení v rozporu s biblí. V tomto díle popírá papežovo právo být hlavou církve. Jedná se o jednu z největších kritik církve.
Výklad Viery, Desatera a Páteře ? dílo podává výklad základních bohoslužebných pojmů
Knížky o svatokupectví ? kritizuje církev pro její bohatství. Nelíbí se mu, že žije v přepychu, že se chová jako šlechta, má služebnictvo ?
Postila ? sbírka traktátů. Nejznámější Husovo dílo.
Husovy listy ? psány ve vězení 10.6.1415. Byly určeny jeho přátelům v Čechách.
Dcerka ? o výchově dívek
De ortographia Bohemica (O českém pravopise) ? Jan Hus se pokusil o zjednodušení pravopisu; spřežkový pravopis nahradil diakritickým pravopisem. Autorství spisu je však nejisté.

Mistr Jan Hus byl představitelem a vůdcem českého reformního hnutí, které usilovalo o nápravu křesťanské církve. Vzorem mu byl anglický myslitel John Viklef.

Vavřinec z Březové

Dílo:
Píseň přeslavné koruny české ? báseň oslavující vítězství Křižáků v bitvě u Domažlic
Husitská kronika ? kronika psaná latinsky, zachycuje husitské dějiny
Budyšínský rukopis ? obsahuje několik skladeb ( Budyšínský rukopis, Prorok koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou)

Vznikají i husitské písně: Povstaň, povstaň, veliké město pražské, Ktož sú boží bojovníci ? tato píseň se obrací k bojovníkům, kteří bojovali za boží zákon. Kdo položí život Kristu, dostane se do nebe.

Petr Chelčický

(1390 ? 1460)
Dílo:
O trojím lidu ? traktát, kde odsoudil lidi na 3 stavy: kněžský, vojenský a lid
O boji duchovním ? traktát, kde odmítá násilí, uznává jediný boj = boj hříchu
Sieť viery pravé ? spis

V 50. letech vznikla JEDNOTA BRATRSKÁ ? společnost, která se pokoušela uvádět do praxe ideály Petra Chelčického, staví se proti radikálům. Organizátorem byl Řehoř Krejčí.