4. Česká literatura národního obrození. Klasicismus a osvícenství

A) Klasicismus:
Doba 17. století, nejdříve rozšířen ve Francii. Kladl důraz na rozum, přiklání se k antickému umění.
Klasicismus požadoval tři jednoty: 1. jednota času = děj dramatu se musí odehrávat 24 hodin, 2. jednota místa = děj se musí odehrávat na jednom místě, 3. jednota děje = jeden děj bez vedlejších odboček
Nicolus Bualeu ? dramatik, vyslovil poprvé pravidla klasicismu
Piere Cornéille (1606 ? 1684) ? hra ?Cid?.

Moliére

(1622 ? 1673)
Vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin. Narodil se 15. ledna 1622 v rodině zámožného měšťana. Po vystudování práv se na přání otce stal královským komorním čalouníkem, nicméně zanedlouho si prosadil své a v polovině roku 1643 podepsal smlouvu o založení tvz. Skvělého divadla, které zahájilo svou činnost 1. ledna 1644. Zanedlouho ale vyhořelo a část souboru se přesunula do divadla Le Marais. A v této době se začíná vystupovat pod pseudonymem Moliére. V letech 1647-1658 prošel s divadelní kočovní společností celou střední a jižní Francii. Nakonec mu bylo umožněno založit divadlo v Bourbonským paláci, kde také vznikly jeho nejlepší komedie. Ve svých dílech si často všímal postavení ženy ve společnosti. Vytvořil ideální klasické komedie: konflikt, dramatický děj a rozřešení rozporů. Zemřel 17. února 1673 po čtvrté repríze úspěšné komedie Zdravý nemocný.
Dílo:
?Směšné preciózky? ? Moliérova prvotina, kterou uvedl roku 1658 v divadle v Bourbonském paláci.
?Škola manželů?
?Protivové?
?Škola žen?
?Tartuffe?
?Don Juan?
?Chudák manžel? ? zde se Moliére vysmál šlechtě, která prodávala šlechtické tituly měšťáků. Vysmál se bohatému měšťanovi, který se snaží získat za peníze lásku a cit k dceři z chudé šlechtické rodiny
?Měšťák šlechticem? ? zde se opět autor vysmívá ?šlechtě?, která se snaží napodobovat šlechtické mravy
?Lakomec? (1668)
?Zdravý nemocný? (1673) ? hra vznikla v období, kdy byl Moliérův život plný starostí

B) Osvícenství:
Klade důraz na rozum, snaha šířit osvětu.
?Velká encyklopedie? ? shrnovala dosavadní vědomosti o světě. Vydavatelem Denis Diderot.

Voltaire

? historik, filozof, prozaik.
Dílo: ?Candide? ? próza, která kritizuje filozofii nekritického optimistického chování. Kritizuje feudalismus.
?Základy Newtonovy filozofie? ? snaha porozumět Newtonovým myšlenkám
?Filozofický slovník?

C) Preromantismus:
18. století ? odklon od klasicismu. Zdůrazňuje citovou stránku člověka.

Francie:

Jean Jacques Rousseau

? dílo: ?Emil? ? pedagogický román o výchově, ?O smlouvě společenské? ? vyjádřil názor, že lid je jediným nositelem moci ve státě, ?Nová Hetiza? ? ukazuje tu kontrast mezi životem v přírodě a mezi životem ve společnosti.

Německo:
Q.E. Leasing ? vedl boj za uznání Shakespeara. Stal se tvůrcem německého měšťanského dramatu.
J.G. Herder ? kladl důraz na lidovou poezii, nacházel v ní obraz národního charakteru. Zastával názor, že slovanské národy budou hrát významnou úlohu v dějinách lidstva.

Johann Wolfgang von Goethe

(1749 ? 1832)
Narodil se 28.8.1749 ve Frankfurtu nad Mohanem v bohaté měšťanské rodině. Studoval práva v Lipsku a ve Štrasburku. Více než o práva se zajímal o filozofii, historii, přírodovědné vědy. Od roku 1775 žil ve Výmaru, kde se seznámil s Fridrichem Schillerem. Přátelství s J.G. Herderem ho přivedlo k ideologii literárního hnutí Sturm und Drang (bouře a vzdor), které zdůrazňovalo význam Shakespeara. J.W. Goethe hodně cestoval, často navštívil Čechy, léčil se v Karlových Varech. Zemřel 22.3. 1832 ve Výmaru.
Dílo:
?Nové písně? ? těmito básněmi vstoupil do literatury
?Urpení mladého Werthera? ? dílo psáno formou dopisů.
?Prométheus? ? hrdina, který přinesl bohům oheň. Jedná se o oslavnou báseň, která představuje víru člověka ve vlastní síly
?Götz z Berlichingu? ? drama s námětem povstání německých sedláků (16. století)
?Ifigenie na Tauridě? ? tragédie s námětem řeckých bájí
?Lišák Ferina? ? satirický epos z francouzské revoluce
?Egmont? ? hra oslavující boj nizozemského lidu proti španělské nadvládě
Velmi plodné období byly léta přátelství s F. Schillerem (1794-1805), kdy vznikly díla: ?Král duchů? , ?Rybář?, ?Čarodějův učeň?, ?Heřman a Dorota?, romány ?Vilém Meister léta učednická?, ?Vilém Meister léta putovní?, ?Spřízněni volbou?.
V závěru života jeho dílo vrcholí poezií ?Západovýchodní díván?, ?Elegie z Mariánských lázní? a básnickém dramatu: ?Faust? ? dílo, které vychází z pověsti o Dr. Faustovi. Toto dílo se stalo inspirací mnohým umělcům, např. L. van Beethoven nebo P.I. Čajkovskij.

Fridrich Schiller

(1759 ? 1805)
Dílo:
?Óda na radost? ? životní optimismus
?Píseň zvonu? ? epická balada
?Rukavička? ? epická balada
Dramatik:
?Loupežníci?
?Úklady a lásky? ? tragický příběh lásky dcery a chudého chlapce
?Don Carlos?
?Panna Orleánská?
?Marie Sťuartovna? ? dějiny Anglie
?Vilém Tell? ? drama zachycující švýcarské dějiny

D) Počátky českého národního obrození:
Za národní obrození označujeme dobu nového vzestupu české literatury. Začíná v 70.letech 18. století. Měli na něj vliv osvícenské myšlenky. Jeho dovršením je revoluční rok 1848. Doba od feudalismu do kapitalismu. Obrození bylo charakterizováno jako národní vzkříšení, teprve později se prosadil dnešní termín obrození. Příznivé podmínky pro obrození byly vytvořeny rozpadem feudalismu, tento rozpad signalizovaly reformy za Josefa II. ? odstraňovaly největší feudální přežitky. K tomuto cíli sloužil zejména Toleranční patent (1781), který dal evangelíkům možnost hlásit se ke svému náboženství. Významné bylo také zrušení jezuitského řádu (1773) a především zrušení nevolnictví (1781), které umožnilo stěhování obyvatel z vesnic do měst za obživou v začínajícím průmyslu.
Velkou roli hrála ?Královská česká společnost nauk? ? 1783 ? akademie věd. Spisovným jazykem přestává být latina a nastupuje němčina.
Mezi hlavní aktéry národního obrození patří:

Josef Dobrovský

(1753 ? 1829)
Představitel osvícenského kriticismu, jazykovědec, historik, zakladatel slavistiky. Jeho dílo mělo základní význam pro vytvářející se obrozeneckou literaturu.
Narozen 17.8. 1753 v Dařmotech, studia na gymnáziu, později filozofie a bohosloví v Praze. Roku 1772 vstoupil do jezuitského řádu v Brně. Po zrušení řádu se vrátil do Prahy. Působil jako vychovatel u hraběte Nostice. Dobrovský byl spoluzakladatelem České společnosti nauk. V roce 1818 se podílel na založení Národního muzea v Praze. Josef Dobrovský psal německy a latinsky, ale cítil česky. Usiloval o ustálení jazykové normy, a to bylo hlavním motivem pro napsání Podrobné mluvnice češtiny. Při cestě z Vídně do Prahy zemřel 6.1.1829 v brněnském klášteře.
Dílo: ?Zevrubná mluvnice českého jazyka?, ?Německo-český slovník?, ?Dějiny české řeči a literatury?, ?Základy jazyka staroslověnského?

Václav Matěj Kramerius

(1753 ? 1808)
Osvícenský novinář, překladatel a vydavatel knih pro lid. Zakladatel proslulé České expedice.

Velký vliv na utváření národního vědomí mělo české divadlo. V roce 1783 bylo otevřeno Stavovské divadlo, kde se hrála představení německá, výjimečně česká. Z tohoto důvodu zde byla velká snaha vytvořit stálou českou scénu. Roku 1786 bylo vybudováno vlastenecké divadlo ?Bouda?.

Václav Thám

(1765 ? asi 1816)
Dramatik. Působil v Boudě. Českému jevišti dal asi 150-200 her (psal,překládal nebo je upravoval). Mezi nejvýznamnější patří jeho původní hry s historie českých dějin ? ?Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera?, ?Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy?, atd.

Prokop Šedivý

(1784 ? před 1810)
Psal veselohry, frašky ? ?Mastné krámy?, ?Pražští sedláci?

Josef Klíma

?Oldřich a Božena?

Václav Kliment Klicpera

( 1792 - 1859)
Tvůrce české komedie, veselohry ? ?Divotvorný klobouk?, ?Každý něco pro vlast?, ?Hadrián z Římsu?, ?Zlý jelen?

Poezie národního obrození si kladla vyšší umělecké cíle než próza a divadlo. Jakýmsi úvodem k obrozenecké poezii byl almanach sestavený V. Thámem ? ?Básně v řeči vázané? (1785) ? na tento almanach navazovalo pět almanachů, které vydal Antonín Jaroslav Puchmajer pod titulem ?Sebrání básní a zpěvů? a ?Nové básně?.

Doba národního obrození je také dobou, kdy se pátrá po starých památkách.
16.9.1817 v kostele ve Dvoře Králové objevil Václav Hanka Rukopis královédvorský (RK). Vydal ho roku 1819. Rukopis se skládá z 12 pergamenových listů a 2 proužků. Obsahuje dvě skladby lyrickoepické, šest milostných písní a šest epických historických básní s náměty z dávných pohanských dob i z raného křesťanského středověku. Z údajů v textu vyplývá, že RK je nepatrný zbytek ohromného sborníku, který obsahoval zápisy starobylé původní lidové poezie a byl pořízen asi koncem 13. století.
Rukopis zelenohorský byl v listopadu 1818 anonymně zaslán pro sbírky Národního muzea, název dostal podle dodatečně zjištěného naleziště Zelené Hory u Nepomuku. Čtyři pergamenové listy obsahují část básně Sněm a delší zlomek Libušina soudu. Podle písma a řeči se rukopis hlásí do 9. až 10. století.
Snad kromě Josefa Dobrovského, který argumenty označil rukopisy za podvrh, byly rukopisy přijaty s nadšením za pravé. Jakákoliv kritika byla označována za útok proti národu. Spory o pravosti doslova rozbouřili národní život. Nakonec skupina profesorů české univerzity předložila důkazy o jejich nepravosti (J. Gebauer, J.Goll, T.G.Masaryk, J. Vlček a další). Jednalo se především o důkazy jazykovědné a historické. Před cca 100 lety došlo i k chemickému rozboru pergamenu, který potvrdil jejich nepravost. Inspirátorem padělků byl s největší pravděpodobností Václav Hanka a Josef Linda.

Josef Jungmann

(1773 ? 1847)
Básník: ?Oldřich a Božena?,
Překladatel: ?Heřman a Dorota?, ?Ztracený ráj?
Literární historik: ?Slovesnost?, ?Historie literatury české?,
Jazykovědec: ?Slovník česko-německý?

František Palacký

(1798 ? 1876)
?Počákové českého básnictví, obzvláště prozodie?, ?Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě?

Pavel Josef Šafařík

(1795 ? 1861)
?Tatranská Múza s lýrou slovanskou?, ?Dějiny slovanských literatur?, ?Slovanské starožitnosti?

Václav Hanka

(1791 ? 1861)

Josef Linda

(1789 ? 1834)
Autor románu: ?Záře nad pohanstvem?

Jan Kollár

(1793 ? 1852)
?Básně?, ?Slávy dcera?, ?O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými?