18. Česká a světová próza sociálního zaměření v období mezi dvěma světovými válkami

Ivan Olbracht

(1882 ? 1952)

Vlastním jménem Kamil Zeman, syn Antala Staška (Antonína Zemana). Narodil se 6.1. 1882 v Semilech. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, po gymnáziu začal studovat v Berlíně, později v Praze práva a historii. Studia však nedokončil a začal se věnovat žurnalistice. Působil v redakci Dělnických listů (1909-16), Právo lidu (1916-20), Rudé právo (1921-29). V roce 1920 podnikl ilegální cestu do Ruska. Účastnil se tam 2. sjezdu III. internacionály a byl nadšen pro myšlenky komunismu. Za revoluční činnost v KSČ byl dvakrát vězněn (roku 1926 ve Slezské Ostravě a roku 1928 v Praze na Pankráci). Členem KSČ byl do roku 1929, poté byl za kritiku Gottwaldova vedení vyloučen. V letech 1931 ? 36 pobýval v Podkarpatské Rusi. Mnoho jeho povídek se odehrává v tomto prostředí. Za okupace žil u Třeboně. Po válce se stal poslancem Národního shromáždění. Roku 1947 byl jmenován národním umělcem. Svými prácemi přispíval do mnoha časopisů a novin (např. Rudé květy, Právo lidu, Rudé právo, Reflektor, Literární noviny, Česko slovo atd). Zemřel v Praze 20.12.1952.
Ivan Olbracht patří právem k největším osobnostem české literatury 20. století.
Dílo:
?O zlých samotářích? (1913) ? povídky o lidech na okraji lidské společnosti ? tuláci, zloději
?Žalář nejtemnější? (1916) ? psychologický román
?Podivné přátelství herce Jesenia? (1919) ? psychologický román
?Pátý akt? ? jediná Olbrachtova divadelní hra
?Devět povídek z Rakouska i republiky? (1927, druhé vydání pod názvem ?Bejvávalo? )
?Obrazy ze soudobého Ruska? ? reportáž z Ruska
?Anna proletářka? (1928) ? klasický román české socialistické literatury
?Zamřížované zrcadlo? ? zážitky z ostravského vězení
?Země beze jména? (1935) ? reportáž z Podkarpatské Rusi
?Nikola Šuhaj loupežník? (1933) ? román o vojenském zběhu na konci 1. světové války
?Golet v údolí? (1937) ? soubor tří povídek: Zázrak s Julčou, Událost v Mikve a O smutných očích Hany Karadžicové,
?Biblické příběhy? (1939) ? pro mládež upravil text ze Starého zákona
?Ze starých letopisů? (1940) ? také pro mladého čtenáře, vyprávění o české minulosti
?O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách?- pro děti

Marie Majerová

(1882 ? 1967)
Narodila se v Úvalech u Prahy. Neměla možnost studovat. Pracovala jako služebná a novinářka.
Dílo:
?Povídky z pekla? ? líčí osudy žen a dětí
?Mučenky?
?Červené kvítí?
?Nepřítel v domě?
?Panenství? ? příběh služky Hanky, která prožívá čistou lásku
?Náměstí republiky? ? román, kde se autorka vyrovnává s anarchismem. Líčí osudy ruského emigranta v Paříži
?Nejkrásnější svět?
?Přehrada? ? utopický román
?Siréna? ? román a kronika o Kladensku
?Havířská balada\"

Marie Pujmanová

(1893 ? 1958)
Narodila se v Praze v bohaté rodině. Dosáhla výborného vzdělání.
Dílo:
?Povídky z městského sadu? ? doba 1. sv. války
?Pacientka doktora Hegla? ? příběh dívky z měšťanské rodiny, která si hájí právo na mateřství
?Lidé na křižovatce?
?Hra s ohněm?
?Život proti smrti?
?Předtucha?

Vladislav Vančura

(1891 ? 1942)
Dílo:
?Pekař Jan Marhoul? (1924) ? první Vančurův román, vyjadřuje myšlenky období proletářské literatury
?Rozmarné léto? (1926) ? krátká humoreska rozdílná od předchozích tragických děl. Dílo bylo zfilmováno v režii J. Menzela (1968)
?Markéta Lazarová? (1931) ? jedno z vrcholných děl Vančury ? baladický román. Román byl zfilmován v režii F. Vláčila (1967)
?Útěk do Budína? (1932) ? román ze současnosti, milostný příběh Češky a Slováka
?Luk královny Dorotky? ? soubor povídek
?Konec starých časů? (1934) ? román zfilmován v režii J. Menzela (1991)
?Tři řeky? (1936) ? v tomto románu se Vančura vrací k tématu války
?Obrazy z dějin národa českého? (1939, 1940, torzo 3. dílu až 1948) ? tímto dílem Vančura dovršil své celoživotní dílo
Drama: ?Josefína?

Karel Nový

(1890 ? 1980)
Dílo:
?Železný kruh? ? trilogie: Samota Křešín, Ve vichru, Tváří v tvář
?Sarajevský atentát? ? dokumentární kniha
?Modrý vůz? ? román o legionářích vracejících se domů ? pocity zklamání
?Chceme žít?
?Na rozcestí?
?Plamen a vítr?

Richard Weiner

(1884 ? 1937)
Český prozaik, básník a novinář. Narodil se v Písku v židovské rodině. Během 1. sv. války bojoval na srbské frontě, po psychickém zhroucení byl z fronty propuštěn. V jeho tvorbě jsou expresionistické prvky, analýza bezmoci a osamělosti lidí vytržených válečným konfliktem z normálních životních podmínek.
Dílo:
?Lítice? (1916) ? povídky vycházející z autorových zážitků z války
?Škleb? (1919)
?Hra doopravdy? (1933)? obsahuje dvě samostatné prózy, záběry skutečnosti se prolínají s autorovou fantazií, skutečnost se mísí s úvahami a myšlenkami na pomezí bdělosti a snu. Jedná se o velmi výjimečné dílo. Autor používá slova knižní, nářečí, hovorová, složité větné stavby.

PSYCHOLOGICKÝ ROMÁN ? odhaluje vnitřní děje v člověku

Jaroslav Havlíček

(1896 ? 1943)
Narozen roku 1896 v Jilemnici, studoval na gymnázium. Od roku 1919 působil jako úředník v Živnostenské bance. Zemřel předčasně 7.4. 1943 na zánět mozkových blan.
Dílo:
?Petrolejové lampy? (1944) ? jedná se o přepracovaný román, původní znění: Vyprahlé touhy (1935)
?Neviditelný? (1937) ? román bývá označován za Havlíčkův umělecky nejdokonalejší dílo
?Ta třetí? (1939) ? motiv smrti, hlavní hrdina, starý mládenec, má vztah ke dvou rozdílným ženám. Jako východisko volí smrt.
?Helimadoe? (1940) ? námětem jsou rodinné vztahy
Jaroslav Havlíček napsal i mnoho povídek a řadu jiných próz.

Václav Řezáč

(1901 ? 1956)
Vlastním jménem Václav Voňavka. Narodil se 5.5. 1901 v Praze, absolvoval gymnázium, řadu let pracoval jako úředník, později se stal redaktorem Lidových novin. Po válce působil v Československém státním filmu. Nejvlastnějším Řezáčovým projevem byl román, i když je autorem několika povídek. Zemřel 22.6. 1956 v Praze.
Dílo:
?Tváří v tvář? ? soubor povídek ? kniha vyšla až v roce 1956
?Větrná setba? (1935) ? zážitky z 1. sv. války
?Slepá ulička? (1938) ? odhaluje hluboké soc. protiklady, soustřeďuje se na společenské vztahy a konflikty a hledá východisko
?Černé světlo? (1939) ? psychologická studie člověka mstícího se za křivdy
?Svědek? (1942) ? kritika maloměšťáctví
?Rozhraní? (1944) - vrcholné dílo jeho psychologické tvorby
Po únoru 1948 se ve svých románech zaměřil na poválečný politický vývoj, do tohoto období patří romány: ?Nástup? (1951), ?Bitva? (1954),
Tvorba pro mládež: ?Poplach v Kovářské uličce? (1933), ?Kluci, hurá za ním!? (1934), ?Čarovné dědictví? (1939).

Egon Hostovský

(1908 ? 1973)
Narodil se v Hronově v židovské rodině. Studia filozofie nedokončil, pracoval jako novinář a na ministerstvu zahraničních věcí. Jako diplomat emigroval do Francie a později do USA.
Dílo:
?Zavřené dveře?, ?Ghetto v nich?, ?Cesty k pokladům?, ?Tři starci, ?Listy z vyhnanství? aj. ? psychologické povídky
?Stezka podél cesty? ? román, v němž líčí duševní stavy lidí
?Danajský dar?
?Případ profesora Körnera? ? líčí soužití židů s ostatními obyvateli
?Žhář?
?Dům bez pána? ? román s autobiografickými prvky
?Cizinec hledá byt? ? psychologický román o osudech českého emigranta
?Dobrodružství českého spisovatele v cizině? ? vzpomínková kniha