Mnohotvárnost české meziválečné prózy

14. Mnohotvárnost české meziválečné prózy

• velmi rozmanitá tvorba – mnoho autorů; hodně z nich bylo velice kvalitní
• mohou se soustředit na uměleckou stránku tvorby, nemusí řešit problém národního rozvoje; budovatelské myšlenky → mohli tvořit volněji
národní a budovatelská tématika není hlavní
• na literaturu mají vliv jiné formy umění a kultura (výtvarné umění, poezie na prózu – pod vlivem avantgardy, 20. léta – na prózu začíná působit film, žurnalistika)
• odklon od realistického přístupu, větší prostor dostaly experimenty, dochází k lyrizaci prózy – velkou roli hrají subjektivní prožitky; ztráta dějovosti, uplatnění básnických prvků – 20. léta
• ve 30. letech – návrat k realismu, autoři se více soustřeďují na aktuální události, větší důraz se klade na děj, románové cykly
• konec 30.let – období okupace, velkou toli hraje cenzura. Hledá se téma, které podpoří hodně lidí (třeba Cirkus Humberto)

SPOLEČENSKO – KRITICKÝ PROUD
- kritizuje sociální nedostatky a polit. problémy v tehdejší společnosti
- revolučnost, srozumitelnost
- autoři jsou levicově zaměřeni, mladí intelektuálové, členi komunistické strany
- částečně je u nich návaznost na kritický realismus, objevuje se nová forma realismu – socialistický realismus
• ohlas mezi radikálně levicovými umělci
• snaha překonat kritický realismus; chtěli literaturu více přiblížit politickým a ideologickým potřebám – chtěli ukázat správná východiska
• zdůrazňoval, že v lit. je na prvním místě společenská funkce
• až na druhém místě je umělecká funkce
• autoři se nebojí dát najevo své sympatie k hrdinům, o kterých píší, nejsou nestranní (hrdinové – vždy kladní)

IVAN OLBRACHT
- patřil k levicovým autorům, dílo ovlivněno socialismem, revoltou
- syn Antala Staška (oba pseudonymy – vlastním jménem Zeman)
- novinář, spisovatel, za svou politickou aktivitu dvakrát vězněn
- dobře znal prostředí Podkarpatské Rusi → to se pak objevuje v jeho dílech
- přináší do literatury některá slova – od Rusínů, Židů, slova z různých oblastí

● počátky tvorby (před 1. sv. válkou)
O ZLÝCH SAMOTÁŘÍCH - soubor 3 povídek
- zachycuje lidi na okraji společnosti = spol. vyděděnci
- hl. myšlenka: zlo, kterého se dopouštějí, je důsledek nějaké beznadějné situace

● období 1. sv. války
ŽALÁŘ NEJTEMNĚJŠÍ - psychologický román
- příběh člověka, který oslepne a dostane se do určité společenské izolace, zjišťuje, že jeho žalářem není ta slepota, ale žárlivost k manželce
PODIVNÉ PŘÁTELSTVÍ HERCE JESÉNIA - kontrast dvou hlavních hrdinů, i přes odlišnost vzniká přátelství – pocit sounáležitosti

● 20. léta
ANNA PROLETÁŘKA – agitační román; tendenční, nejvýraznější příklad socialistického realismu
- hl. hrdinka: Anna; přichází do Prahy za prací služky; nezajímá se o politiku, nic o ní neví → seznamuje se s Toníkem – politicky znalí → vezmou se → on ji vysvětlí politické názory
- hodně schématická kniha, spíše nezdařilá, dějové, bez složitých zápletek, zfilmováno

● 30. léta: prostředí Podkarpatské Rusi
NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK- román
- hl. hrdina: Nikola – vojenský zběh, vrací se do Podkarpatské Rusi → dostává se do konfliktu → pod vlivem okolností se začne živit loupežnictvím – krade bohatým, proto ho za to lidé neodsuzují, spíše ho podporují → zradí ho vlastní kamarádi zbojníci a zabijí ho
- důležitý je i motiv lásky – láska k Eržice
- kniha má 2 roviny: nadčasová (mýtická) – zachycen mýtus o zbojníkovi reálná – vychází ze skutečných událostí
- obě roviny se prolínají → Olbracht zachytil to, jak postupně z reálné postavy (z Nikoly) vzniká mýtický hrdina
- kromě epického příběhu hrají roli i lyrické prvky; uplatnění reportážních postupů
- různé jazykové roviny – básnický jazyk, archaické výrazy; dokáže uplatnit i lidovou mluvu místních lidí, nářečí, obecná čeština → divadelní i filmové zpracování
GOLET V ÚDOLÍ – zfilmováno, soubor 3 povídek, které zachycují podkarpatské prostředí
- všímá si místní Židovské komunity
- obsahují více humoristických prvků (oproti N.Š.Loupežníkovi)

ZAMŘÍŽOVANÉ ZRCADLO – ideologické, jedno z umělecky nejlepších děl
- čerpá náměty z Ostravského vězení, srovnává vztahy, zločinci a političtí vězňové

MARIE MAJEROVÁ
- prozaička, politická pracovnice, redaktorka Rudého práva a Komunistických novin
- hodně cestovala a své dojmy zachytila v několika cestopisech
- nejvýznamnější díla vytvořila ve 2. pol. 30. let
• počátky tvorby: věnuje se ženám ve společnosti a jejich těžkém údělu (PANENSTVÍ)
- z počátku byla také anarchistkou – PŘEHRADA, NÁMĚSTÍ REPUBLIKY
SIRÉNA- socialistické, o havířce, zachycen obraz Kladna – hornické a průmyslové centrum
HAVÍŘSKÁ BALADA- volné pokračování Sirény
- postava Rudly Hudce: typ poctivého dělníka, který stále pracuje, i když je ničen tehdejší dobou a společností; zároveň ale vzdává hold lásce: pomáhá překonat ty nejtěžší chvíle v lidském životě
- Hudcová – podařená ženská postava, propracována, typ proletářské ženy, má spoustu dětí, žije v tvrdých podmínkách, manžel pije – ale ona neztrácí víru, že se její děti budou mít lépe
ROBINSONKA – román, umře jí máma, musí odejít ze školy a postarat se o vše

PUJMANOVÁ
- ovlivněna Prahou, cestovala do ciziny, také ovlivnilo její myšlení
- kritička, básniřka, psala do novin (Rudé právo)
- umělecká tvorba prošla složitým vývojem
impresionismus – POD KŘÍDLY
expresionismus – POVÍDKY Z MĚSTSKÉHO SADU
červená knihovna – PACIENTKA DOKTORA HEGELA – znalost městského prostředí
- po roce verše o lásce k dětem či Praze, intimní lyrika
novela – PŘEDTUCHA – rodinný příběh, zfilmováno
romány – LIDÉ NA KŘIŽOVATCE – na východě se rodí socialismus, na západě končí kapitalismus, my jsme mezi tím, jakoby na křižovatce. Dějové, čtivé, není to moc složité. Navazuje na to román HRA S OHNĚM – doba 30. let, požár Říšského sněmu, druhým vrcholem Mnichov 1938, osvobození pohraničí. Dála navazuje ŽIVOT PROTI SMRTI – asi nejslabší část, vpraních dvou románech bylo moc postav z hodně prostředí, v posledním se to snažila vše dohrát do šťastného konce, každou postavu.

PSYCHOLOGICKÁ PRÓZA RACIONÁLNÍ
- důraz je kladen na vnitřní pochody člověka, konkrétní jedinec v konkrétních životních situacích
- autoři navazují na kritický realismus a na naturalismus, část autorů se snaží o modernější prózu – inspirace Z. Freudem – jeho názory, všímají si patologických jevů

JARMILA GLAZAROVÁ
- psala fejetony, cestopisné črty a stati = odborný článek o literatuře a spisovatelích
- československý velvyslanec v Moskvě, národní umělkyně
- regionální próza Slezska a Beskyd, sbírala náměty na Valašsku a okolí
- psala o svém manželství a tragických osudech jiných žen (proletářských)
CHUDÁ PŘADLENA - o životě chudých žen
ROKY V KRUHU – popis dvanácti let manželství
ADVENT – baladická próza, vrcholné dílo, děj během jedné noci, hlavní postavou je Františka, hezká dívka, čeká dítě s chlapcem, kterého zabije strom
- zalíbila se vdovci, měla si ho vzít, že se bude mít dobře
- vrací se ke svému životu, sociální příběh, nářečí, opakování slov pro zdůraznění, zfilmováno
VLČÍ JÁMA - použita spisovná čeština, nářečí, němčina, přechodníky
- 4 části; ze slezského prostředí; příběh se odehrává během 1. sv. války na malé vesnici
- hl. hrdinka: sirotek Jana – zamiluje se do svého pěstouna, ten její lásku opětuje, ale jeho despotická manželka Klára jejich lásku zničí→ oba pěstouni umírají v jeden den a tím se pro Janu otevírá nový život; Jana byla zavřená ve vlčí jámě = starý dům

JAROSLAV HAVLÍČEK
- prozaik, romanopisec, počátky spjaté s povídkou
- mistr české naturalisticko-psychologické prózy
- v jeho dílech je patrný vliv Z. Freuda, účastnil se 1. sv. války
- domov, smrt, dětství, milostné vztahy, osudy žen, tragické osudy
- novela SYNÁČEK – jedna postava z Petr. Lamp
- román NEVIDITELNÝ – popisuje nemoci bláznů
PETROLEJOVÉ LAMPY - příběh Štěpky Kiliánové, trošku tlustá, ošklivá, svérázná, tvrdohlavá, nevkusná, ale i dobrosrdečná, romantická, touží po lásce. Touží se provdat, chce děti, nakonec si vezme bratrance Pavla, aniž by věděla, že je nakažen syfilidem
- příběh se odehrává v rodném městě J. Havlíčka – v Jilemnici
- manžel: vypočítavý, cynický, svoje si odžil → věděl, že je nemocný, vzal si ji z vypočítavosti – kvůli penězům

VÁCLAV ŘEZÁČ
- ze začátku píše b náznacích, pak začne popisovat a přidávat děj
VĚTRNÁ SETBA – o psychice mladého jedince, sleduje jeho vývoj
ČERNÉ SVĚTLO – baladický příběh o vzniku zla v člověku, o temných stránkách osobnosti. Psychologický vývoj bezohledného slabocha Karla, cítí se méněcenný, šíří kolem sebe zlo.
ROZHRANÍ – román o vzniku románu, o spisovateli

JIŘÍ WEIL
- ovlivněn cestami do SSSR a jiných zemí, a tím, že byl žid
- překládal Pasternaka, Lenina, Gorkého…
- zkušenosti z SSSR využil hlavně v MOSKVA-HRANICE – literární kritika stalinského režimu, což mělo za následek ostrou kritiku nestalinského kruhu (dominovala kritika J. Fučíka)
- později vydáno pokračování románu nazvané DŘEVĚNÁ LŽÍCE
NA STŘEŠE JE MENDELSSOHN – téma kruté absurdity antisemitismu
ŽIVOT S HVĚZDOU – psáno ichformou (vzpomínky, sny, myšlenky hlavního hrdiny Roubíčka)
- jazyk spisovný (i dělník Materna), nepřímé popisy, tedy nepojmenované ulice, věci – pevnostní město (Terezín), oni, ti (nacisté), cizí řeč (němčina) – že z toho měl strach, bylo to něco neznámého
- čas také není důležitý (žádná data, letopočty) – podstata je v tom, co se dělo, ne kdy


EGON HOSTOVSKÝ
- prozaik, vystihl pocity odcizení lidí, kteří se snaží najít svojí identitu
- vliv Dostojevského, Kafky – prózy v intelektuální rovině
- žid, psal i často o židovském původu, o schizofrenní rozpolcení osobnosti
- některé jen anglicky, některé zfilmovány (Nezvěstný)
- hodně dlouho žil různě v cizině- píše o motivu cizince, který nikdy není doma, má pocit, že nikam nepatří (vykořeněnost)
po válce romány: DOBROČINNÝ VEČÍREK, VŠEOBECNÉ SPIKNUTÍ- nejrozsáhlejší dílo
ŽHÁŘ – hrdina je Karel, prožívá pubertální krizi, je osamocený, nepochopený, začne si s ním eroticky zahrávat jeho dívka,ale taky ho pokořuje
CIZINEC HLEDÁ BYT – byt je pro něj důležitý, aby měl nějaký domov, v bytě je důležitý stůl, což je symbol rodiny, tam se rodina schází, třeba u jídla

EXPRESIONISMUS, IRACIONÁLNÍ PSYCH
- protiklad racionální, popisné, realistické tvorby
- snaha zachytit bezprostřední vnitřní pocity, důraz na subjektivitu a fantazii, sny
- vychází z pocitu hluboké civilizační krize => rozklad hodnot, na kterých je civilizace založena, vnitřní rozpolcenost člověka – pocity hrůzy, nepochopení, strachu, absurdity světa

LADISLAV KLÍMA
- svérázný, nezávislý v myšlení, ve svých dílech přemýšlí o sebevraždě
- studoval filosofii – jeho filosofie – existencismus (dělí se na solifsismus a voluntarismus)
- finančně ho podporovali přátelé, obdivovatelé, nikdy nepracoval; žil v hotelu
- alkoholik; snaha ukázat vůli → extremní věci
- ovlivnily ho názory Nietzscheho, Schopenhauera- ignoroval morálku a společnost
- chtěl sám sobě ukázat sílu vůle, chtěl plnost
\ násilí, vulgarita, perverze, vysoká sloví zásoba, kontrasty
SVĚT JAKO VĚDOMÍ A NIC – filosofické dílo
UTRPENÍ KNÍŽETE STERNENHOCHA - román, někdy označován jako romaneto s prvky hororu a gotického románu
- hl. postava: kníže Sternenhoch – 30-ti letý šlechtic, Helga – jeho žena, 17 let
- kníže si vezme velice mladou dívku Helgu, již obdivuje a nenávidí zároveň
- autor popisuje život těchto dvou a nevyhýbá se obscénnosti, která hraničí až s perverzností
- Helga svého muže všemožně ponižuje a dopouští se i zločinu – zabije jejich potomka → psychicky týraný kníže ji nechá umřít hladem (miluje se s její mrtvolou) a sám umírá pronásledován výčitkami (postupně propadá šílenství)

JAN WEIS
- 1. světovou válku prožil na frontě a v zajateckém táboře – inspirace k románům, dostal tam tifus a měl při tom sny
- podporoval myšlenky Sovětského svazu, za okupace se navrací k dětství, k dobru
- jeden ze zakladatelů science-fiction v české literatuře, píše i vědeckofantastickou lit.
- obrazotvornost, psychopatologické příběhy, zrůdné obrazy ve snech, halucinacích
BLÁZNIVÝ REGIMENT - povídka, vrací se do 1. sv. války
ŠKOLA ZLOČINU - psychologický příběh
DŮM O 1000 PATRECH – iracionální psychologická próza, příběh se odehrává v nové babylonské věži – tzv. Mulludóm
- hl. hrdina: Petr Brok – čestný a bojující proti nespravedlnosti; jeho úkolem je zbavit Mullerdóm tyrana Ohisvera Mullera – panovačný, šílenec, zvrácený upír
- Brok s pomocí Tamary, do které se zamiluje, najde O. Mullera, zabije ho a tím končí existence Mullerdómu a samotný hrdina tam umírá
- nečekané vyústění díla – vše je pouze sen, hl. hrdina se probírá po prodělané tyfové horečce
• znaky expresionismu• celé je to sen – snovost
• netradiční prostředí – popis, fantastní prostředí
• atmosféra, ve které se příběh odehrává – tajuplná, místy až hororová
• samotný hl. hrdina – ztráta paměti => pocity

OBRAZ 1. SV. VÁLKY V LITERATUŘE A tzv. LEGIONÁŘSKÁ LIT.
- hl. téma: válka – snaha zachytit své válečné zkušenosti
- 2 přístupy k válce –
I. antimilitaristický přístup
- k válce se staví kriticky, odmítají ji; snaha ukázat ničivost, nesmyslnost války
II. legionářská literatura - zdůrazňují, že díky války vzniklo Československo; není zde vyložený antimilitarismus, legionáři bojovali na té správné straně; vidí, že války byla krutá, ale nezavrhují ji; válku přijímali jako historickou událost; snaha ukázat hrdinství vojáků bojujících v legiích; uvádějí skutečná jména, snaží se o autentický přístup; dokumentární; vycházeli ze svých pamětí
- nejvýznamnější autoři: RUDOLF MEDEK, JOSEF KOPTA, FRANTIŠEK LANGER, JAROSLAV KRATOCHVÍL

JAROMÍR JOHN
- prozaik, zakladatel estetiky v českém prostředí, kritik
- 1919 – zakladatel Lidových novin; člen Devětsilu
- často přepracovával již vydané povídky a vydával je znovu pod jinými názvy
VEČERY NA SLAMNÍKU - soubor 39 monologických povídek, ve kterých ukazuje touhu vojáků po domově, po blízkých
- příběhy představují válku, ale z trochu jiné stránky (z nemocnic, dobrovolných škol, …)
- humorné vyprávění o nepříjemných stránkách války (některé s hořkým nádechem)
- povídky vyznívají satiricky
- hl. postavy: sympatické, ale i darebácké; obyčejní lidé, kteří musí jít bojovat do války
• povídka: PANÍ KINDERESSEN - zachycení kontrastu: blahobyt v nemocnici x stesk po domově

JAROSLAV HAŠEK
- účastnil se války, bojoval proti Habsburkům, přidal se k bolševickému hnutí, příliš radikální názory, pronásledovali ho, přidal se k rudým, k rudé armádě
- bohémský; rád provokoval, rád si vymýšlel, takový živel, nedostudoval
- recesista – vlastní politická strana – napsal k ní dějiny strany, pro důvěryhodnost
- v mládí měl blízko k anarchistům; často měnil zaměstnání; šířil nepravdivé zprávy v novinách – mystifikace
- prostřednictvím mazaného hlupáčka kritizoval ostatní ….
- tvorba založena na satiře, lidovosti, nadsázce, … pohled na svět zdola
- jazyk: používal lidový jazyk, vulgární slova, archaismy
- díla: TRAMPOTY PANA TENKRÁTA, DVA TUCTY POVÍDEK
OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY – antimilitaristický román
- kontrast mezi tím, jak armáda bojuje za národ, ale přitom má sama mezi sebou bordel
- válka, stát, armáda x obyčejný člověk
- Josef Švejk – vystupuje proti válce; sluha; dobromyslný, prostosrdečný; vystupuje proti monarchii; „notorický blb“, některými je velmi oblíben, některými ne:o). Je bezprostřední, nemá ctižádost, vytáčí lidi, vše bere doslova, klidný, usměvavý, nic ho nevyvede z míry, svérázný, shazuje vážnost nadřízených -> není vyjádřeno, jestli je opravdu idiot, nebo je mazaný a dělá to, chce všechny doběhnout
- 4-dílný satirický román; 4. díl je nedokončený
- rozsáhlý epizodický děj – hodně samostatných epizod (uvolněná kompozice); Švejk hodně vypráví své zážitky, příběhy cizích lidí
- svěže napsána kniha, humor vojenský, lidský, přisprostlý, ironie, parodie
- ilustrováno Josefem Ladou
- ukázka – jazyk – kontrasty, kousek z bible, ale zatím je třeba hned „vy kluci pitomí“ jakoby to vážné přebíjel obecnou češtinou (Vy jste marnotratní synové, kteří se rádi válejí v anclíku)

DEMOKRATICKÝ PROUD
- autoři, kteří souhlasili se společenským a politickým vývojem 1. republiky a podporují ho => velký důraz kladen na demokratické a humanistické ideály
- autoři měli blízko k českým prezidentům – Masaryk (především) – přátelský vztah, ale i k Benešovi
- snažili se veřejně prezentovat své články – aktivní veřejná až politická činnost
- nejen spisovatelé, ale i novináři – Lidové noviny

KAREL ČAPEK
- velice všestranný autor – dramatik, prozaik, novinář, člen PEN klubu - předseda
- zajímal se o moderní poezii, kterou překládal
- zajímal se o moderní filosofii – ovlivnila jeho tvorbu
- bratr Josef Čapek – především malíř, ale i spisovatel => některá díla z rané tvorby společná
- nebyl ve válce kvůli nemoci, přesto jej ovlivnila
- zastánce 1. republiky; snažil se upozornit na hrozbu nacismu, byl pronásledován, odmítl emigrovat, proti němu vedeny veřejné útoky v novinách → vedly ke zhoršení jeho stavu
- vystoupil proti němu Durych – pro mále vlastenectví, neúčast ve válce
- píše v er-formě, dialogy se čtenářem, vybroušený jazyk, hraje si se slovy, vymýšlí novotvary
- 1936 – Navržen na Nobelovu cenu
- píše krátké útvary – fejetony, causerie (úvaha o problému, zábavnou formou), sloupky (vtipné náměty, kratší fejeton)

HOVORY S TGM – Masaryk si ho vybral, promlouvá k národu
- tři části, věnuje se Masarykově dětství, co si prezident myslí a dělá

drama – LÁSKY HRA OSUDNÁ (se svým bratrem)
LOUPEŽNÍK (první uvedená hra) – je to symbol buřičství, nespoutanosti. Protiklad mládí x stáří, starý je otec, mladý loupežník – věčný konflikt, Čapek není ani na jedné straně

I) od 20. let - témata utopická, antiutopická, vědeckofantastická
- významné utopistické hry, příběhy nepravděpodobné, třeba i v budoucnosti, vždy je tam technika, která člověku pomáhá a zároveň ho ničí. Čapek tu techniku nechápe jako civilisté Neumann a Whitman, on ji uznává a zároveň se jí bojí.
- většina knih: určité varování, které zdůrazňuje nebezpečí, které lidem hrozí, když dojde k jednostrannému rozvoji a že zapomenou na to, že jsou lidmi
TOVÁRNA NA ABSOLUTNO – o vynálezech, absolutno je určité záření, lidé se stávají náboženskými fanatiky
R.U.R. – hra o robotech, přisuzuje se mu vznik slova, o vybudování umělého člověka, vzbouří se
- zástupové drama- není tam jeden hlavní hrdina, nositelem děje je skupina velká
KRAKATIT - příběh vynálezce: Ing. Prokop → vymyslí nejničivější trhavinu, podle sopky Krakatuoa → neví, komu ji má předat, začíná se bát, že může zničit svět, začínají se o výbušninu zajímat velmoci
- román končí tím, že si uvědomí, že je lepší vynalézat malé věci dobrým lidem – humánní závěr
- osobní rovina, osobní příběh, milostný příběh
ADAM STVOŘITEL – Adam zničí svět, Bůh mu dá za trest znovu ho stvořit, tvoří lidi, ale moc mu to nejde, snažil se udělat nadčlověka – vytvořil ženu Evu
VĚC MAKROPOLUS – i opera Janáčkova, se stejným název
- elixír věčného mládí, užívá ho dcera toho vynálezce,ona nestárne ale cítí únavu, je to zpěvačka, až jí je znovu 100 let, tak se rozhodne nežít, bo už je unavená z toho, závidí ostatním že jsou mladí, pak dospělí, pak zestárnou, že se mohou radovat ze svých dětí atd.
ZE ŽIVOTA HMYZU – drama, expresionistická (vnitřní pocity, pesimismus) groteska (určitý druh satiry, vážné věci ukazuje nevážně)
- alegorické podobenství, začíná to příchodem tuláka, který je hodně unavený, tak pozoruje hmyz, má to 4 dějství, o 4 hmyzech
- motýli – svět bez něčeho vážného
- chrobáci – neznají nic než svůj majetek
- mravenci – bojechtivý o nový prostor
- jepice – žije jede den, má monolog, jaký zázrak se stal, že žije, jaká ji čeká budoucnost, ale my víme, že má život jepičí
=> lidské vlastnosti
- tulák se rozhodne zemřít – expresionistický konec
- nový konec – k tulákovi přicházejí lidé, obyčejní, dřevorubci, dají mu napít a tak, uvědomí si, že všichni nejsou takoví, jak to popsal

- začátek 30. let – cestopisy – procestoval Evropu, píše to jinak, zvláštně, snaží se zachytit něco zajímavého, přiblížit nám to, s čím se tam setkal
- Anglie humor, Itálie – energičnost, katolictví, Španělsko – Corrida
- drobnější próza – KNIHA APOKRYFU – knihy nepravé, zabývá se věcmi, které jsou notoricky známé, třeba téma nebo postava a pojímá to svým způsobem
- forma shortstory – napínavý děj, zvrat, živý jazyk (objevuje se to v anglické literatuře)

II. noetické prózy
- noetika = nauka, která se zabývá možnostmi lidského poznání (patří pod filosofii)
- díla spojuje filosofický námět – otázka, jestli existuje jednoznačná pravda, jestli lze poznat → Čapek je skeptický k poznání pravdy, tvrdí, že pravda je mnohoznačná, ukazuje to na tom, že ukazuje protikladné názory na jednu a tutéž věc → většina próz končí tím, že nelze najít jednoznačnou pravdu, končí tajemstvím (relativismus)
- př. povídka Šlépěj – na čerstvě zasněžené ploše se objevila stopa a všude kolem nic, lidé to řeší, jak se to mohlo stát, každý si něco myslí.
POVÍDKY Z JEDNÉ A DRUHÉ KAPSY - soubor detektivních povídek, krátké povídky, živý jazyk, hovorová čeština u postav, humorná forma
POVĚTROŇ - v nemocnici umírá neznámý muž, pilot letadla, které se zřítilo a nikdo o něm nic neví
- u jeho postele jsou 3 lidé: jeptiška, jasnovidec a básník
- každá postava, na základě svých představ a životního postoje, demonstruje jeho příběh → nedá se poznat, kdo byl blíže pravdě
HORDUBAL - baladická próza
- příběh člověka, který dlouho pracoval v cizině → jeho žena si našla někoho jiného → on se ale vrátil, proto se ho jeho žena s milencem rozhodli zabít → není však jasné, jestli ho zabili
- na jeden příběh se dívá autor z více pohledů
OBYČEJNÝ ŽIVOT – rozhodne se napsat životopis a zjišťuje, jakoby v něm bylo spousta jiných lidí, nepředpokládal to (pluralistické pojetí osobnosti)

III. boj proti fašismu a válce
- jednoznačné názory, výzva k odporu proti fašismu
próza:
VÁLKA S MLOKY - fejetonní román, vliv publ. stylu, lidé objeví inteligentní druh mloků (pracují, přemýšlejí)  využívají je jako pracovní sílu  mloci jsou proti lidstvu  bojují s nimi
- snaha varovat lidi, aby si uvědomili to nebezpečí ( odráží se tu rozpínavost Německa, kritika Z států, které nevěřily v nebezpečí, i české země si myslely, že je to od nich daleko  nebezpečí 2. sv. války a fašismu)
- otevřený konec, paroduje různé lit. žánry (dobrodružná lit., novinářské útvary, …)
- prý napadení Hitlera, Čapek se bránil, že to není politický román, spíše alegorický
PRVNÍ PARTA - příběh z hornického prostředí, neštěstí v dole, vzájemné pomáhání
- solidarita  lidé musí spolupracovat, aby něčeho dosáhli
drama:
BÍLÁ NEMOC - střet 2 přístupů ke světu
- Dr. Galén (najde lék) – humanistický člověk X Maršál – diktátor, dokáže zfanatizovat lidi, vyzvedává válku
- lék měl být dán pouze státům, které přistoupí na věčný mír
- Galén je zabit zfanatizovanými lidmi a jeho lék je zničen  jedinec nezabrání zlu
MATKA – silné drama, hraje se na dvou půlkách jeviště, na jedné půlce se setkává s mrtvými, na druhé se živými (její blízcí jí postupně umírají)
- hrdinka –žena (matka) Doloros – 5 synů a manžel
- kromě nejmladšího všichni zemřeli
- střet ženského (zastánce rodiny  aby byli všichni v pořádku, chce chránit…) a mužského principu (ti chtějí něco dokázat, co tu ještě nebylo, bez ohledu na to, jestli přežijí, neohlíží se na to, jak to ponesou blízcí))
- má strach o nejmladšíhozmění názor na základě zprávy v rádiu pouští ho do boje

pro děti – DÁŠENKA ČILI ŽIVOT ŠŤĚNĚTE, DEVATERO POHÁDEK, POVÍDÁNÍ O PEJSKOVI A KOČIČCE

KAREL POLÁČEK
- účastnil se 1. sv. války, na Srbské frontě
- z existenčních důvodů psal do novin – Lidové noviny -> Žid => vyhozen z novin
- za války vydával knihy pod jiným jménem
- zachycuje maloměstské prostředí
- zahynul v koncentračním táboře
DŮM NA PŘEDMĚSTÍ – román o maloměšťácích – dělají ze sebe pány, povyšují se nad vesničany, jejich svět je nejlepší, když má někdo něco lepšího, tak pomlouvají, jejich děti jsou nejhodnější a nejlepší (to platí obecně)
MUŽI V OFSAJDU - humorný pohled na sportovní prostředí, psychologie fanoušků, jejich pohled
EDUDANT A FRANCIMOR- knížka pro děti
BYLO NÁS PĚT - uplatnění všech forem jazyka → nadsázka, humor, nářečí
- klukovský svět x svět dospělých
- živnostníci x Zilvar z chudobince x bohatý Otík
- snaha zachytit maloměsto a obyčejné lidi

EDUARD BASS
- pseudonym, takový „lidský autor“, psal za okupace pro pobavení, podpoření
- vynikající autor reportáží; prozaik, kritik, žurnalista, fejetonista a autor malých divadelních forem
- převrat v životě – smrt otce a bankrot firmy
- vystupoval v pražských kabaretech (Červené sedma)
KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA – o 11 synech chalupníka českého, usilovným tréninkem se dostali až na vrchol, hráli v cizině, dostali jen jeden gól- na cestě z Austrálie ztroskotali na lidožroutském ostrově:o)
CIRKUS HUMBERTO- hl. postava: Viktor Karas → stal se úspěšným krotitelem, akrobatem a krasojezdcem; ožení se s dcerou majitele cirkusu Helenou; po velké hospodářské krizi je nucen prodat cirkus a stane se ředitelem pražského varieté; narodil se mu syn, který se cirkusu nevěnoval → zklamání; jeho synovi se narodila dcera = tanečnice v cirkuse, v tom ji V. Karas = Vašek podporuje
- zachycuje lidi v okolí cirkusu, kteří milují svou práci; když se něco děje, vždy si pomůžou
- zachycení rodinné tradice; oslava českého národa – češství

ZDENĚK JIROTKA
- humorista, satirik
SATURNIN – hlavní postava sluha saturnin, ovládá ostatní
- prvotina, nejvĚtŠí ohlas, zfilmováno

JAROSLAV ŽÁK
- 3O. léta, satirik, prozaik, fejetonista
- studentský, sportovní humor, komika
ŠTUDÁCI A KANTOŘI – zfilmováno jako Škola základ života
- knížka je jiná, nemá ucelený děj, popisuje situace ve škole
- reforma, dialogy, studentský slang,vtipné

VÁCLAV LACINA
- satiry, literární parodie, satirické verše
ČTENÍ O PSANÍ – aneb spisovatelem snadno a rychle
- román, povídky, na začátku básně o jaru (přepracované od jiných autorů – Seifert, Kolář..)
- poslední částí je drama o Dorotě

FRANTIŠEK PEROUTKA
- dramatik, spisovatel – česká demokratická literatura, sarkasmus, novinář
- přítel od Čapka, měl osobní vztah s Masarykem, vyhýbal se odvodu na vojnu, vězeň v Dachau
- přispíval do rádia Svobodná Evropa, žil v exilu (USA)
OBLAK A VALČÍK – román o 2. Světové válce, tři hlavní postavy, Novotný, Kraus, Pokorný
- reforma, vulgarismy, do děje vložené různé části

IMAGINATIVNÍ PROUD
- výrazná obraznost = imaginace
- má blízko k básnickému vyjadřování
- lyrizace; děj není tak významný
- prolínání reality s fantazií, není důležité realistické zachycení

VLADISLAV VANČURA
- velice všestranně vzdělaný člověk; publicista, prozaik, dramatik, zakladatel Devětsilu
- rád experimentoval, opěvuje život, vášeň, obrazotvornost
- účastnil se kulturního a společenského života
- ideál měl v renesanci – všestranný člověk, plnohodnotný život, inspirace myšlenkami, používal i humanistický jazyk => díla se hůře čtou
- velký důraz klade na roli vypravěče, který v díle aktivně vystupuje
- obrazné vidění světa, proto mu nejde vše zachytit realisticky
- práce s jazykem; obrazné jazykové vyprávění, krásná čeština (bibličtina) – dlouhá souvětí, zvukomalba, infinitiv končící na „ti“, archaismy
- hodně lyriky, děj často potlačen, vypravěč do děje vstupuje, obrací se na čtenáře
- vstoupil do komunistické strany, proletářská poezie
PEKAŘ JAN MARHAUL – baladický román, apel, oslovování čtenářů, málo dějové
- ovlivněn proletářskou literaturou – uměním
- výrazný vliv humanistických ideálů
- ústřední myšlenka: oslava lidské práce
- hl. hrdina: tichý, mírný, laskavý člověk, který pomáhá ostatním, i když tím sám sobě škodí; poctivý, nechce přijmout pomoc; přílišná laskavost, naivně si myslí, že svou dobrotou změní svět => neobstojí ve světě, který takové lidi ničí
POLE ORNÁ A VÁLEČNÁ – ironické, proletářství, protiklady (už názvu)
ROZMARNÉ LÉTO - humorně pojatý román, vlivy poetismu
- střet maloměstského prostředí – idylka maloměsta, plovárna x kouzelník Arnoštek + pomocnice Anna – naruší tu idylku, maloměstskou atmosféru, odlišným způsobem života, myšlením, optimismem
- alegorie: celý příběh je alegorií jak poezie působí na člověka
- krátké kapitoly, hodně dialogů bez uvozovek
- zfilmováno - Menzel
=> obě díla vznikla ve 20. letech; nejsou příliš dějová; obrazná vyjádření
HRDELNÍ PĚ ANEBO PŘÍSOVÍ – humoristické, nemá výrazný děj, bez konce jakoby
- lidová rčení a přísloví, převzal je z knihy, takový experiment
- řešil krizi románu – že romány, které se píší, jsou povrchní, snažil se je prohloubit
=> 30. léta: objevuje se dějovost; nové téma: láska
MARKÉTA LAZAROVÁ- román; baladický příběh odehrávající se někdy ve středověku
- nejde o realistické zachycení minulosti; nejedná se o historický román
- filosofické, polemizuje sám ze sebou
- oslovuje čtenáře i postavy, jeho celkem typický jazyk, používá i argot
- střídá se řeč přímá, polopřímá, nevlastní
- důraz je kladen na životní aktivitu, objevuje silné lidské osobnosti, které dokáží prožít život plnohodnotně a nebojí se zemřít; dává to do kontrastu s jeho současností (úzkoprsá, maloměšťácká, …)
- hluboké, intenzivní city, láska – milují nebo nenávidí, jejich city jsou plné → protipól lidí z jeho současnosti
OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO- okupační literatura (konec 30. let)
- nedokončeno – byl popraven
- snaha posílit národní sebevědomí, ukázat krásu českých tradic, jazyka
- v díle se vyskytují skutečné historické postavy i smyšlené postavy
ÚTĚK DO BUDÍNA – tragická láska Češky a Slováka, srovnává ty národy
TŘI ŘEKY – antimilitaristické dílo, ovlivněno válkou, „normálnější“ jazyk
KONEC STARÝCH ČASŮ - zachycení zániku Rakouska-Uherska
KUBULA A KUBA KUBIKULA - knížka pro děti; večerníček


► v meziválečné próze se často objevuje baladický román – má baladický ráz, je to lyrickoepická báseň, pochmurný děj a konec. (př. Majerová, Glazarová, Olbracht)

KATOLICKY ORIENTOVANÁ PRÓZA
- hluboký vztah k náboženství – ke katolické víře
- důraz kladen na tradice a hodnoty, které vycházejí z náboženství
- autoři většinou neměli kladný vztah k 1. republice (že je světská a potlačuje náboženství)
- odlišný pohled na české dějiny – především baroka

JAROSLAV DURYCH
- dramatik, prozaik, esejista, básník
- představitel katolické moderny, plukovník, vojenský lékař
- myšlenkově, tématicky i umělecky ovlivněný katolickým barokem
- fejetonista Lidových novin, vlastnil časopis Rozmach, schvaluje rekatolizaci
- protiklad A. Jiráska; Durych navazuje na Z. Wintera – všímá si spíše jednotlivců, jedinců –výjimeční, v dějinách sehráli svou roli; říká svůj názor, neusiluje o heroismus, nesnaží se moralizovat
SEDMIKRÁSKA- jeho životní filozofie – kladná polovina svého názoru na život
- snaha hledět do budoucnosti, realistické, fantastické(mystické) složky
- odpor k bohatství a měšťanství
- představitel historické prózy – tzv. Velká, Malá valdštejnská trilogie
Velká- rozsáhlý román BLOUDĚNÍ – freska o 30.ti leté válce, ve středu je příběh lásky dvou mladých lidí
- Jiřík – emigrant a rebel, Andělka – ztělesňuje čistotu a lásku -> vztah narušen útrapami (hrůzy a běsnění, podlost války)
Malá – soubor 3 povídek – REKVIEM – objevuje se v díle barokní naturalismus – přímý popis, sluchové vjemy, v baroku kontrast, rozděleno na svět pozemský a mystický
- povídky – TŘI DUKÁTY, TŘI TRONÍČKY

JAN ČEP
- prozaik, publicista, esejista, překladatel
- lit. tvorba – katolicky orientovaná, blíže k ruralistům
ZEMĚŽLUČ- soubor povídek, děj v pochmurné atmosféře
- katolicky zaměřené dílo; zabývá se životem venkovských lidí
- hl. hrdinové: muži i ženy – disharmoničtí lidé, něčím poznamenaní, jejich vykoupení z prázdnoty života může přinést jedině ztotožnění s Kristem a Bohem – vykoupení
- životní jistoty – venkov, rodná půda, spjatost rodu

RURALISMUS
- hl. tématem je venkov (vnímají ho velmi pozitivně, lidé mají věrnost k domovu, jsou spjati s půdou na které hospodaří, ta je pro ně jistota, rodinná tradice – to se ruralistům líbí
- dochází k idealizaci venkova, protikladem je zkažená městská civilizace
- někteří zobrazují i rozpory, které byly na venkově – jsou realističtí

FRANTIŠEK KŘELINA
- ruralismus spojován s katolicismem, základní principy katolicismu – půda a víra jako hlavní zdroje mravní čistoty člověka
AMARÚ, SYN HÁDÍ – mystický román, zachycuje Jezuity a umučení prostějovského kněze Richtera
KAŽDÝ SVÉ BŘÍMĚ – o vypálení Lidic, děj během jednoho dne
BÁBEL – pochopili bychom na tom, co je to ruralismus. Člověk z vesnice se dostane do města, střetávají se tam názory vesničanů a měšťanů.

VOJTĚCH MARTÍNEK
- dílem i životem spjat s Ostravskem, venkovská próza
- zpočátku spíše povídky, pak romány a pohádkové příběhy
- zachytil krušné osudy venkovských lidí na Ostravsku- vystaveni germanizaci a kapitalizaci kraje
- podobá se Bezručovi a Závadovi
KAMENNÝ ŘÁD – trilogie, filmováno jako seriál (i na gymnáziu našem:o)
STAVY RACHOTÍ – úpadek cechovního řemesla

A.C.NOR
- rodák odsud, charakteristický jazyk, neidealizuje si venkov, vidí i zápory
- narodil se v Kylešovicích u Opavy, dětství prožil na venkově – ovlivněn
BÜRKENTAL – venkovská próza, o vesnici po 1. sv. válce
- láska k přírodě, půdě, vykreslil psychologii sedláka
- má dojít k přerozdělování půdy, hl. postava má o ni přijít, svádí boje s úřady
- vyjadřuje i mezigenerační problémy mezi mladými a starými
- chápe vesnico jako kolektiv lidí, bez anonymity, všichni mají mezi sebou vztah, i špatný
ROZVRAT RODINY KÝRU – děj s naturalistickými prvky, je to jiné než předešlé dílo, už nehraje roli náboženství
- hodné děti mají zlého otce- rodina se rozpadá

MEZIVÁLEČNÉ DIVADLO, DRAMA
- rozvoj 2 linií dramatu:
- klasická divadelní tvorba - vychází z realismu, hraje se ve velkých, stálých, kamenných divadlech
- avantgardní divadlo - ovlivněno literární avantgardou, další vlivy – moderní hudba, film, lidovější zábavy- kabarety
- Divadlo D34 (vzniklo v roce 1934) → D35 …… → D41
- představitel: EMIL FRANTIŠEK BURIAN

JAN WERICH
- filmový a divadelní herec, dramatik, filmový scénárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury
- psal poetické hry i ostré satiry
- 1926 – dvojice s Voskovcem → začátek divadelní spolupráce v Osvobozeném divadle → vyústila do hry West Pocket Revue
- ve Spoutaném divadle – hra Balada z hadrů
- 1938 – V + W + Ježek → jsou nuceni opustit Československo
- po roce 1948 působil Werich v řadě divadel, ředitel Divadla ABC
- založil divadlo Voskovce a Wericha → partnerem se stal M. Horníček → začali uplatňovat forbíny = předscény
- 1963 – získal titul Národního umělce
- napsal hodně knih (společně s Voskovcem)
 KRÁLOVNA KOLOBĚŽKA PRVNÍ- pohádka
 FIMFÁRUM
- problémy mezilidských vztahů, ponaučení
- divadelní tvorba byla původně plná humoru a vtipkování, ale ve 30. letech politicky satirická

□ Osvobozené divadlo
- vzniklo v souvislosti s Devětsilem → proložení s avantgardou
- 1. mezník – 1927 – příchod V + W + Ježka → první slavné období divadla – uvádějí tzv. revue (nešlo o smysluplný děj, síla je v jednotlivých scénách – ty se vyznačují výrazně humornými dialogy – vliv dadaismu)
- spojovali zdánlivě nespojitelné
- taneční, hudební vystoupení → mění se spol. situace → mění se i podmínky => politická satira, kritičnost vůči dobovým problémům, řešení závažných problémů – fašismus – 30. léta
• př.: Kat a blázen, Osel a stín, Těžká Barbora
- znaky OD: V + W, humor a satira – prolínají se všemi jejich díly; nekonvenčnost, nový přístup v divadle – forbíny (stáli před oponou, nahodili téma → improvizovali, snažili se zapojit i diváky), kvalitní hudební složka - Ježek