Vývoj české poezie 2. poloviny 19. století

generace májovců
- Bachův absolutismus – byla velká cenzura (utkal se s ním Borovský)
- v této době ale i přesto vycházela některá díla, která mohla pomoci vývoji českého jazyka (např. Babička, Kytice)

- 1858 – almanach máj
- vydali ho umělci, sdružení okolo díla K. H. Máchy (Máj) a doceli tak Máchovými současníky nedoceněné dílo
- redaktoři: Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Jakub Arbes,.....(ze starší generace Karel Jaromír Erben)
- 1.) vyšli z odkazu Karla Hynka Máchy, který reagoval na společenské poměry a kulturní život
- 2.) prosazovat lidovost – aby přiblížili kulturu lidem
- 3.) chtěli povznést českou literaturu na světovou úroveň (tak četli a překládali díla – např. Hugo, Byron, Puškin,...)
- 4.) jejich napojení na romantismus, ale nesmělo být stálé – takže v jejich dílech postupně převládá realismus (v jejich dílech převažuje kritičnost ke společenským poměrům ve městě a na venkově; dále zpracovávali témata dosud opomíjená – postavení žen a dělníků, vědecké poznatky)

vítězslav hálek
(1835 – 1874)
- český básník, prozaik, dramatik, literární kritik, publicista (májovec)
- spolu s Nerudou označován za zakladatele české poezie
- jeho otec kněz – měl se jím stát také (studoval kněžský seminář), ale pak přestoupil na gymnázim, jeho rodiče s tím nesouhlasili a odmítli ho dále financovat – živil se tedy psaním básní
- své básně vydával v almanachu Máj a byl vůdčí osobností časopisu Ruch, převzal a řídil časopis Lumír (spolu s Nerudou), dále také vydával Květy
- nakonec se oženil s Dorotkou a sňatek ho zbavil existenčních starostí

DÍLA : večerní písně
- optimismus a radost za života
- ústředním motivem je vztah k přírodě a láska k ženě, která je chápána jako největší dar, který od života můžeme dostat; vedlejší motiv je básník (pěvec), kterého by si měl národ vážit, když si ho vážit nebudeme – čeká nás boží soud (to co nám básníci říkají a jak k nám promlouvají si máme zapamatovat a nosit to v srdci)
- v jedné básni říká, že pokud budou z národa vycházet umělci – tak národ bude žít

DÍLA : v přírodě I. -III.
- přírodní lyrická sbírka, pochází z posledních let Hálkova života
- hlavním tématem je úvaha o vztahu člověka a přírody, Hálek proti sobě klade lidskou společnost (ve které nevidí nic dobrého) a vždy dobrou přírodu
- lidstvo bude zachráněno, až příroda a společenstvo se pojmou ve svatém obětí;popisuje krajinu - Mělnicko
- velice optimistické dílo – radostné vidění světa

jan neruda
(1834 – 1891)
- básník, spisovatel a novinář; (májovec)
- narodil se v Praze na Malé straně a prožil tam celý život
- pocházel z chudších poměrů – zajímali ho sociální a národní problémy
- vydával noviny – NÁRODNÍ LISTY – kritizoval zde sochaře atd.
- přispíval i do časopisu Květy (spolu s Hálkem) a s ním také vydával časopis Lumír
- byl prohlášen za zrádce národa . Proto podnikl několik cest do ciziny – vedl si o tom záznamy (ty jsou zajímavým o životě té doby)
- nikdy se neoženil – ale své první a celoživotní lásce, které věnoval i celou řadu svých básní to prý nabídl (taky se zamiloval do Karolíny Světlé – tu považoval za ideální ženu)
- cítil se zneuznám – měl proto špatný vztah k lidem a problémy s alkoholem, většinu života prožil v nouzi

DÍLA : hřbitovní kvítí
- je to chmurná sbírka
- vyjadřuje zde totiž zklamání z tehdejšího života a kritizuje morálku, zabývá se chudobou, nedůvěřuje lásce ani lidem
- tato sbírka je určitým protestem proti pokoře

DÍLA : knihy veršů
- tato sbírka je rozdělena na více částí – na básně se sociální tématikou; intimní lyrické básně (věnované Otci, matičce – láska k rodičům a Anně – láska milenecká); dále pak poezie politická a vlastenecká – pesimismus z Bachova absolutismu
- Neruda zde nachází smysl svého života – vpráci a obětování se celému národu; projevuje zde lásku k rodičům a lidem vůbec; ale nalezneme zde i jeho chmurné sociální balady

DÍLA : písně kosmické
- v této básni neruda reaguje na rozvoj vědy a techniky
- oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání – vyslovuje myšlenku, že se člověk někdy podívá i mimo Zemi – věří že se to povede (společnost ho za to obdivovala, protože nikdo ještě tak rozsáhle nepsal o vesmíru)
- v pohybu vesmírných těles se mu odráží osudy bližních lidí (Slunce – Matička, Měsíc – mládeneček, atd.)
- dále pak vesmír popisuje jako místo, kde nebeská tělesa vzájemně mezi sebou bojují o existenci a přirovnává k tomu lidskou společnost – vztahy mezi národy
- objevují se i jeho osobní prožitky – např smrt jeho lásky Terezy Macháčkové
DÍLA : vzhůru již hlavu národe (z písně kosmické)
- říká, že národ Čechů má zdvihnout hlavu k nebi a né se stydět za to kým je
- protože každý národ je národem a to bez ohledu na to zda je velký nebo malý (protože malé národy jsou lepší – protože drží při sobě jako dřevo tvrdě
- a kolem našeho národa se může točit celý svět, když každý člověk bude mít dobré, poctivé jádro
DÍLA : jak lvové bijem o mříže (z písně kosmické)
- lidé by se chtěli odpoutat od země, protože je jim malá
- chtěli by se dostat do vesmíru, ale jsou nohama na Zemi spjatí (ale autor věří, že člověk se dostane dál do vesmíru

DÍLA : balady a romance
- sbírka básní (epické)
- čerpá z historie a Bible, jsou zde i politická témata
DÍLA : balada májová (z balady a romance)
- navazuje na staré pověry…májové noci vaří dívka v hrnci vodu (moc si přeje muže), modlí se k Petronile a prosí od ní jakéhokoli muže, jen nechce zrzavého
- když se nad vodu nakloní, vidí tam zrzavého syna hajného (Petronila – dohazovačka  pro ní jiného nemá)…dívka tedy svolí, aby jí ho dala, i když zrzavého nechtěla…
DÍLA : romance o karlu iv. (z balady a romance)
- pije víno s Buškem z Vilhartic (Burgunskou révu, kterou si přivezl a začal jí pěstovat v Čechách, ale připadalo mu trpké)
- Karel IV. Se napil poprvé a víno se mu zdálo trpké, ale když se napil podruhé, tak už mu zachutnalo
- Bušek víno přirovnal k našemu národu, že když mu přijde na chuť tak už mu nebude připadat tak trpké, tak je to i s našim národem
- vlastenecké téma
DÍLA : romance o jaře 1848 (z balady a romance)
- politické téma; revoluce ve Střední Evropě – ta měla pomoci k uvolnění politické situace

DÍLA : zpěvy páteční
- tato básnická sbírka vyšla až po jeho smrti; vydal jí Vrchlický
- život národa srovnává s Velkým pátkem – projevuje víru že přijde vzkříšení (tak jako vzkříšení Krista)
- vyslovuje zde lásku k národu a přemýšlí nad naší historií


RUCHOVCI A LUMÍROVCI – básnická generace 80. a 90. let 19. století

ruchovci
- ruchovci byli tzv. ŠKOLA NÁRODNÍ (vlastenci)
- almanach Ruch, který poprvé vyšel roku 1868 – při příležitosti položení základního kamene Národního divadla (almanach = sbírka jejich prací)
- mezi jejich cíle tedy patřila podpora vlastenectví, důraz kladli na českou historii a venkov (sedláci, husité,...) - čerpali z lidové tvorby, příběhů,...
- usilovali o osvobození české literatury od cizích vlivů
- představitelé: Svatopluk Čech, Josef Václav Sládek, Jirásek, Rais
- navazovali na Májovce

lumírovci
- název podle časopisu Lumír, který vydávali
- společně s ruchovci tvořili novou generaci spisovatelů, která přebírala vliv po odcházejících májovcích
- jejich největší snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň – to jim ruchovci vyčítali- chtěli lidem přiblížit české písemnictví
- hodně proto překládali; zaměřili se na estetičnost básní – tvořili umění pro umění
- představitelé: Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický

svatopluk čech
(1846 – 1908)
- český básník, prozaik, novinář, cestovatel
- žil v Praze, studoval gymnázium, pak později práva (na přání otce)
- přestože k právům neměl skoro žádný vztah, tak několik let vykonával právnickou praxi – později se věnoval pouze literatuře
- řidil časopis Květy; významně se podílel na Ruchu; jeho dílo je velmi ovlivněno Máchou
- podnikl několik cest do ciziny – do Ruska, Itálie
- povahou byl samotář; věnoal pozornost českému venkovu i dělnickému hnutí, oživoval staré ideály husitství

DÍLA : ve stínu lípy
- cyklus krátkých básnických povídek (7 epických básní)
- vyprávějí si je vesničané při posezení na lavičce pod lípou; příběhy jsou osobní
- v úvodu Čech vzpomíná na své mládí, které strávil na vesnici; pak vypráví rolník, krejčí, vesnický učitel, vojenský vysloužilec, šumař,... besedu zakončuje mlynář přípitkem na zdar vlasti a národa

DÍLA : lešetínský kovář
- námět je národně sociální (sociální a národní boj) – veršovaná povídka
- je to spor mezi českým kovářem a německým podnikatelem, který chce získat jeho kovárnu
- nedaleko Lešetína (idylická vesnice) vznikla továrna a její majitel, Němec, činí z vesničanů průmyslové proletáře a celou krajinu germanizuje – vesničané podléhají moci cizího kapitálu, jen kovář se brání
- vznikne vzpoura proti továrníkovi – ten povolá na vzbouřence vojsko a kovář je zabit – továrník svou továrnu raději prodá a tak je Lešetín zbaven germanizátora
DÍLA : jitřní písně
- sbírka básní
DÍLA : dosti nás (z jitřní písně)
- výzva k národnímu sebevědomí, vliv slavné české minulosti
- Češi si nevěří a on chce aby dělali velké činy – poukazuje na Žižku
- ,,Sláv jenom ten, kdo ztratil v sebe víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl.´´

DÍLA : evropa
-epická báseň
- řeší spor mezi anarchisty a demokratickými revolucionáři – nevěří ve zdar revoluce, ale neodmítá ji

josef václav sládek
(1845 – 1912)
- český spisovatel, básník, novinář a překladatel; je považován za zakladatele české poezie pro děti
- narodil se ve Zbiroze; studoval filozofickou fakultu (Ale jelikož rodiče chtěli aby byl knězem, tak ho nepodporovali ve studiích a rozešli se s ním)
- psal básně – vydával je v nakladatelstvích spojených s Ruchovci, ale později přestoupil k lumírovcům
- žil 2 roky v Americe – to ho ovlivnilo v jeho dílech (zajímal se o osud černochů s nimiž tam pracoval, jako dělník v mnoha profesích
- překládal z angličtiny – 33 dramat Shakespearových

DÍLA : na hrobech indiánských
- kontrast svobody a bezpráví, autorův soucit s indiány
- smutek nad lidmi, kteří neváhají původní obyvatelstvo likvidovat pro dolar
- zdůrazňuje krásu americké přírody

DÍLA : sluncem a stínem
- sbírka básní
- zachycuje základní situace lidského života (život a smrt), lidskou bolest
- osobní žal nad ztrátou první ženy; lásku ke druhé ženě a dětem; matce a stesk po vlasti
DÍLA : v mé duši tisíc skřivánků (z sluncem a stínem)
- básníkovo nadšení, radost; je zamilovaný

DÍLA : selské písně a české znělky
- obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa
- symbol vlastenectví, obraz vesnice, vztah k přírodě

DÍLA : zlatý máj; skřivánčí písně; lesní studánka
- 3 sbírky pro děti
- obrazy ze světa dětí, učí je k lásce k rodičům, jsou dobře srozumitelné

jaroslav vrchlický
(1853 – 1912)
- Emil Frýda
- český spisovatel, básník, dramatik a překladatel
- pocházel z Loun; studoval filozofickou fakultu – na studiích se seznámil s Winterem, Sládkem a jiráskem a založili skupinu lumírovců (Jirásek pak přešel k ruchovcům)
- působil jako vychovatel v Itálii – důkladně poznal italskou a francouzskou literaturu jejíž vliv z jeho tvorby pak už nikdy nevymizel
- dopisoval si s Sofií Podlipskou, která byla jeho nadšenou obdivovatelkou a povzbuzovala ho k další tvorbě (nechtěl se vrátit už do Čech, ale ona ho ,,přinutila´´ ) - byla o hodně starší než on – vdova, tak ho seznámila s její dcerou, tu si pak vzal (později spolu cestovali po celé Evropě)

DÍLA : sny o štěstí
- milostná lyrika
- vyjadřuje opojení životem – je to plné smyslových dojmů

DÍLA : poutí k eldorádu
- básník je opojen štěstím z lásky, tak se z něj vyzpívává
- opěvuje lásku s provokativní otevřeností

DÍLA : hořká jádra
- sbírka básní
DÍLA : balada každodenní (z hořká jádra)
- setkal se s bídou, dříve si ostatních lidí nevšímal, ale až poté si to uvědomil
DÍLA : okna v bouři
- zde autor vyjadřuje svou bolest – zklamala ho totiž manželka (-přiznala mu dlouhotrvající nevěru a zpochybnila otcovství jeho tří dětí – manželství sice zůstalo zachováno – ale básníka to vrhlo do hlubokých depresí)
- s tou bolestí ale začíná zápasit a chce jí překonat, má novou naději, očistná bolest

DÍLA : duch a svět
- popisuje dějiny světa od stvoření a zpracovává středověké téma, dívá se skepticky na součastnost – je však optimista a věří že lidstvo v budoucnu dokáže překonat problémy a nastane ráj na zemi

DÍLA : noc na karlštejně
- dramatická tvorba – komedie
- z doby Karla IV., stále se hraje a je to i zfilmováno

literární moderna
- 2 pol. 19. století
- francouzská škola tzv. ,,PARNASISTŮ´´ -francouzští básníci
- usilovali o vybroušenost poezie – měla dosahovat plastické krásy a chladu mramoru
- odmítali se vyjadřovat k soudobým problémům, proto náměty hledali mimo součastnost (v mytologii, antické, dávné minulosti,...)

česká moderna
- došlo ke střetu mezi staršími a mladšími
- starší generace- reprezentovala dlouholetou tradici NO
- díla apelovala na publikum (co nejširší publikum)
- i do děl kde šlo o zpracování osobního tématu – např. I v milostné básni – vnášel autor do textu národně obrozeneckou tradici
- mladší literáti- inspirováni celou řadou podnětů – překlady nových děl (zahraničních autorů i básníků) – největší vliv na ně měli prokletí básníci – ty uchvacovali mladou generaci vyhrazenými postoji a vlastním viděním světa i kdyby báseň měla působit skandálně

antonín sova
(1864 – 1928)
- český básník a prozaik; modernista
- narodil se v Pacově, velký citový vztah k matce, která mu ale zemřela – s pozdějším otcovým sňatkem se ale nesmířil
- studoval práva, ale pro nedostatek fin. prostředků studií zanechal
- přátelil se se sestrami Jaroslava Vrchlického (přiblížili mu poezii Lumírovců)
- vystřídal několik zaměstnání, pak ředitel městské knihovny v Praze
- poslední léta života mu ztrpčovala syfilitida – pohyboval se pouze na vozíčku

DÍLA : zlomená duše
- skladba; básník je zklamán nad tím, jak se jeho dětsky čisté představy a sny rozcházejí se skutečností

DÍLA : vybouřené smutky
- zde se projevuje druhá Sovova podoba – vedle snivého impresionisty byl i básníkem, která se dokázal hněvat a protestovat proti sociální nespravedlnosti ve společnosti

DÍLA : údolí nového království
- toto království se stane symbolem naděje i v jeho dalších sbírkách
- Sova si ho vysnil jako představu spravedlivé společnosti, se vzájemným soucitem aohledem, touha po samotě

DÍLA : květy intimních nálad
- přírodní lyrika vyjádřená impresionistickými prvky
DÍLA : u řek (z květy intimních nálad)
- báseň, lyrická krajinomalba, zachycení okamžiku (barevné odstíny a subjektivní nálady, bolestné snění)
- není to objektivní obraz krajiny,ale obraz do kterého autor promítá své duševní stavy (smutek,depresivní nálada)
- užití zvukomalby (popis toho co slyší)

DÍLA : z mého kraje
- citový vztah k rodnému kraji, barevnost, popisuje detaily přírodních proměn i projev sociálního cítění (chudoba)
DÍLA : rybníky (z mého kraje)
- popisuje krásy rybníku; obsahuje básníkovi pocity, dojmy, osobité vidění; sluchové dojmy, čichové,....

otokar březina
(1868 – 1929)
- český básník a spisovatel; představitel české moderny a symbolista
- byl učitelem na Moravě
- jeho myšlenkový vývoj od pochmurných nálad až k sociální humanitě, byl přesvědčen o existenci nadpozemské skutečnosti
- odvrací se od pozemského života a navazuje kontakt s duchovním světem

DÍLA : tajemné dálky
- o lidské bídě a opuštěnosti – která je tajemnému a cizímu prostoru vydána napospas
- bolest člověka vyplývá z provinění člověka – člověk musí nalézt podstatu svého života
- tyto básně jsou psány Alexandrinem (to je dlouhý, rýmovaný vetš – až 13ti slabičný)
- např. báseň MOJE MATKA


realismus
- 2. polovina 19. století
- z latinského slova reálný = věcný, skutečný…vliv rozvoje přírodních a technických věd (uplatnění parního stroje, elektřiny)
- vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách = snaha uplatnit tyto poznatky i v literatuře
- smíření nesmiřitelného – např. Lidí ze zcela jiných společenských vrstev, nutné vítězství dobra
- autoři ovlivněni městem, protože města se rozvíjí a lidé se do nich i z velké části stěhují…popis městského prostředí (do literatury vstupuje dělník, který v této době musí pracovat až 14 hodin denně)
- autor využívá popisu (dlouhá díla), pracuje s detailem
- do literatury pronikají témata dosud opomíjená – život nžších vrstev společnosti, sociální problémy – byli kritičtí k té skutečnosti o které psali – postavení žen, starých lidí, chudých a dětí
- nový hrdina může být dělník…
- realistická fikce – autor zapůsobuje na čtenáře, protože skutečnost podává podle sebe – pohled spisovatele

impresionismus
- zachycení nálady – veselé, šťastné; krásy okamžiku a krásy poznané především díky citlivosti, která zasahuje všechny smysly
- neprosadil se v literatuře jako samostatný směr – ale jako přístup spisovatele k zobrazované skutečnosti
- barevné palety veškerých barev; nejčastějším námětem kde to využívali byla přírodní scéna
- stoupenci imp. milovali vše co působilo na ci ty svou nestálostí – přechody mezi dnem a nocí
- Paul Verlaine, Antonín Sova, Fráňa Šrámek, …

symbolismus
- hledání jiného světa pomocí symbolů
- byli přesvědčeni, že to co je v našem životě a světě podstatné – to se rozumovému a smyslovému chápání vzpírá
- hlavní myšlenkou je, že reálný svět je pouhým odrazem jiného vyššího světa a úkolem básníka je tento svět pomocí obrazů a symbolů přiblížit ostatním lidem
- tato díla se podobala nespoutaným snům a každý čtenář si text dotvářel podle své představivosti
- pro vnímání toho díla přestávalo být určujícím co tím básník myslel, ale rozhodovalo to, co čtenář při četbě cítil
- tato díla si hledala spřízněnou duši pro tiché a intimní čtení
- Ch. Baudelaire (viz mat. otázka č. 13), P. Verlaine, A. Rimbaud,... Březina, Sova,

dekadence
= úpadek, z francouzského slova
- úzce spojen se symbolismem
- je to pocit umělců, kteří jsou znechucení společností – hledají z ní únik a vytvářejí si svůj vlastní svět
- to se projevuje především pesimistickými náladami, skepse, nevěří ničemu, ošklivost, hnus,...
- k životu dekadentů se vázalo bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol
- dekadent bylo původně hanlivé označení pro každého francouzského básníka, který se pokusil odvrátit od tradic

prokletí básníci
- odpor k morálce, náboženské i společenské a bohémský způsob života


paul verlaine
(1844 – 1896)
- byl francouzský básník, představitel prokletých básníků a symbolismu (za kterého se nikdy nepovažoval)
- po seznámení s Rimbaudem opouští rodinu a začíná s ním žít, byl na něm závislý a velmi ho obdivoval (propadá tuláctví a alkoholu)
- ale v jedné hádce Rimbauda postřelí – je odsouzen na 2 roky do vězení – ve vězení prodělal léčbu, uchýlil se k víře, ale po čase se vrátil ke svému způsobu života
- 10 let před smrtí byl oceněn jako nevšední básník – a další spisovatelé se k němu obracejí jako ke svému vzoru

DÍLA : suturnské básně a galantní slavnosti
- podobné poezii parnasistů
- pod vlivem Rimbauda odvrhl vyumělkovanost a začal psát poezii blízkou uvolněnému popěvku

DÍLA : romance beze slov a moudrost
- nejzdařilejší básnické sbírky
- R.beze slov - vznikly v době důvěrného přátelství s Rimbaudem
- Moudrost - sepsána po vězení, po jejich bouřlivém rozchodu; vyjadřuje city, nálady,....

DÍLA : spleen
- báseň; rudé růže a černý břečťan (rudé růže by mohly symbolizovat lásku a černý břečťan žárlivost)
- když od básníka někdo odejde, tak skončí všechno čím žil; všechno je příliš dokonalé a on se bojí, že ztratí svou lásku
- náladu dokresluje barevné vnímání přírodních útvarů (břečťanu, růže,....)

DÍLA : bělostný měsíc
- báseň; Měsíc svítá na obloze, všude okolo je ticho, klidná nálada
- dozvídáme se jak vypadá krajina – smyslové vjemy

arthur rimbaud
(1854 – 1891)
- (rembo)
- francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších prokletých b.
- prožil krátký, ale mimořádně pohnutý a dobrodružný život
- po rozchodu s Verlainem začal psát a vstoupil do vojska – pak dezertuje – znovu se toulá – pak o 10 let později se u něj objevuje zhoubný nádor v koleně – v těžkých bolestech se vrátil do Francie – amputují mu nohu, ale ani tím se postupující nemoc nezastaví – umírá v 37 letech

DÍLA : sezona v pekle
-je vrcholem jeho tvorby, básnická poezie (tak v 16 – 18 letech to napsal)
- básně obsahují text uhrančivé krásy – v které se hroutí hradba mezi realitou a halucinacemi
- poprvé je vydal Verlaine (bez Rimbaudova vědomí – a to byl ještě naživu!!)
- jde o jakousi autorovu autobiografii - "Vedle mne jste všichni jenom básníci"

DÍLA : spáč v úvalu
- báseň; popisuje přírodu, úval; leží na břiše – na položených rukou
- nakonec se dozvídáme, že má prostřelený bok

DÍLA : opilý koráb
- báseň; Rimbaud ji přivezl Verlainovi při jejich prvním setkání v Paříži
- koráb symbolizuje básníka, který se plaví do bájného a neznámého světa
- zařazeno do sbírky BÁSNĚ

DÍLA : samohlásky
- báseň; básník chce povědět o samohláskách – jak vznikly a jakého druhu jsou
- A - černý korzet, plný rudých much – které bručí kole páchnoucích pasek
- E – běl stanů a čirý vzduch, atd.
- každé samohlásce je přiřazená barva a spojuje ji se svými představami; každá samohláska dále představuje určitou vlastnost, pocity a představy spisovatele