Samizdatová a exilová literatura

24. Autoři exilové a samizdatové literatury

- hlavním znakem byla skutečnost, že se tato literatura objevuje po okupaci v roce 1968 => jde o 70. a 80. léta
- náměty: psychologické (zaměřena na odcizení člověka) a intelektuální próza
- od začátku 70. let se rozvíjí samizdat:
• 1972 - Vaculík založil samizdatovou edici - Edice Petlice
• edice Kvart - řídil ji Jan Vladislav
• edice Expedice - organizátoři Václav Havel a jeho žena Olga
- tyto edice jsou pražské
- existovalo asi 70 samizdatových edic
• další edice se rozvíjeli v Brně, Ostravě, Olomouci
- opisovali se knihy na stoji, vysoká cena
- šíření samizdatu byl trestný čin
- kromě samizdatových edicí začaly po chartě 77 vznikat samizdatové periodika - Revolver Revue, Vokno, Lidové noviny
- hlavní představitelé samizdatu: Vaculík, Ivan Klíma, Jaroslav Putík, Eva Kantůrková, Lenka Procházková, Karel Pecka, Jan Trefulka

- Exilová literatura: rozvíjí se po roce 1968, představují ji nakladatelství vzniklá v cizině - nejznámější:
• nakladatelství 68 - v Torontu, řídil Škvorecký a jeho manželka Zdena Salivarová
• nakladatelství Index - v Kolíně nad Rýnem (být na indexu – mít zakázanou činnost)
• nakladatelství Poezie mimo domov - v Mnichově - hlavně poezie
- v Mnichově bylo sídlo americké stanice Svobodná Evropa=> řada nakladatelů zde pracovala, např. Karel Kryl
• nakladatelství Rozmluvy - v Londýně
• nakladatelství Konfrontace - v Curychu ve Švýcarsku
- dále vznikaly exilové časopisy: např. Svědectví (vznik v Paříži) – P. Tigrid
Listy v Římě - vydával Jiří Pelikán

- hlavní představitelé: Škvorecký a jeho žena Zdena Salivarová, Pavel Kohout, Ota Filip, Jiří Grůša, Milan Kundera

Hlavní představitelé samizdatové literatury:

Ludvík Vaculík
- spisovatel na volné noze
- psal romány, fejetony
- pocházel z Moravy
- od 60. let s věnoval literatuře a v 70. letech disidentské činnosti
- hlavní tvůrce samizdatu, zajišťoval aby se knihy rozšiřovaly
- v 60. letech se projevil odvážně systému, a to projevem 2000 slov na sjezdu spisovatelů
- založil vlastní edici - Edice Petlice – vycházeli tu i Peckovy romány
- edice - sdružení více děl k jednomu tématu, mají něco společného
- první dílo, které vyšlo v této edici byl román Morčata (u nás vyšel až 1981)
- naoko je to kniha pro děti (oslovuje je, vysvětluje jednoduchá slova), ale končí smrtí. Jsou zde dvě hlavní linie. První - rodina (táta Vašek - bankéř, manželka a 2 synové), táta jim koupí k vánocům morče, poté ještě další dvě. Vaška morčata fascinují, pozoruje je, zkoumá je. Kolega v práci mu poradí jak je naučit, aby ho poslouchaly, tedy jak je ochočit = začal je trápit. Pálí je na plotýnce, topí je ve vodě, apod. V druhé linii je banka, kde Vašek pracuje. Banka je pojata jako totalitní stát. Zaměstnanci jsou stále pod dozorem, dochází k záhadám, kdy mizí peníze. Zaměstnanci kradou peníze a nosí je ven, tam jim je zabaví ochranka, ale nejsou vráceny zpět do systému. Vašek se rozhodne, že tomu přijde na kloub a začne pátrat. Jednoho dne vnikne do bytu kolegy a tam je pravděpodobně zastřelen. Není jasný konec – rodina čeká na otce, který se nevrací. Pointou je ukázat lidskou nesvobodu totalitního režimu, banka se chová stejně jako on k morčatům v přeneseném slova smyslu -> nakonec ho systém pohltí.)
- Díla:
- román Sekyra - autobiografický příběh, vzpomínky na otce - skalního komunistu, jako kluk ho obdivoval, když dospívá zjišťuje že jako komunista otec neudělal vše dobře. Sebere odvahu a vzepře se mu. Zobrazen pohled na tátu od chlapeckého okouzlení po kritický pohled. Také nemohl vyjít.
- román Český snář - také samizdatová záležitost, je to deník pražského disidenta, popisuje se tam 365 dní v roce od 22.1. 1979 - 21. 2. 1980. Všechny postavy jsou skutečné, dodnes žijící - Vaculík a jeho rodina, představitelé neoficiální literatury - Havel, Kantůrková, Jiří Kolář, Jiří Gruša,... a dále členové STB. Popisuje svoje zážitky, zakázané koncerty, výslechy, popisuje jak vydával Edici Petlici, hlavně zápis jeho snů. Příběh končí snem jak jede vlakem do Brna s dalšími disidenty na setkání s moravskými a slovenskými disidenty.

Eva Kanturková
- zpracovává příběhy vězněných disidentů
- vystudovala filozofii, poté byla nadšená svazácká funkcionářka a nakonec i placená funkcionářka
- v roce 1968 vystoupila proti okupaci, od 1969 nesmí publikovat a byla obžalovaná z rozvrácení republiky, věznění
- Dílo:
• román: Přítelkyně z domu smutku - zážitky z vězení, nejvíce jí ubijí ponižování lidské důstojnosti, ztrácí svoji tvář, zfilmováno

Ivan Klíma (1931 - současnost)
- válku strávil jako dítě v ghettu (ghetto - uzavřená část města pro určitou menšinu, např. Terezín), on žil v ghettu na severu Polska
- v 50. letech byl horlivý komunista, dnes se za to stydí
- v 70. letech zakázán, jeden z nejpřísněji hlídaných autorů – aby ho potupili dělal práci zametače, saniťáka v nemocnici…
- má 2 univerzity
- patří k nejpřekládanějším českým autorům (jeho díla vyšla v angličtině, francouzštině…)
- píše obecnou češtinou, obyčejnou, dobře se čte a překládá
Témata pro jeho tvorbu: 1) život v ghettu
2) v 50. letech byl horlivým komunistou
- Díla: povídkové soubory:
• Moje první lásky - 6 povídek o milostných trampotách hlavního hrdiny, např. povídka Miriam - povídka, která se odehrává v židovském ghettu, hl. hrdina je autor 9 let starý, bezejmenný, v duchu si pojmenuje slečnu, která mu nalévá mléka a vždy mu nalije víc a usměje se na něj jako na jediného. To pro něj znamená že ho miluje, on se strašně stydí a bojí se jí říct, že ji taky miluje. Příběh končí jednoho dne, kdy mu Miriam nalije mléka stejně jako ostatním a nesměje se na něj. Chlapci se zhroutí celý svět.
• Moje zlatá řemesla - povídky pojmenované podle profesí, kterými musel projít. Cílem je zkritizovat socialistický režim, krádeže, tzv. melouchy, špiclování, donášení, atd.
• Má veselá jitra - 7 povídek, pojmenované podle dnů PO – NE; autobiografické povídky o pražském disidentovi
• Milenci na jeden dne
• Milenci na jednu noc
romány:
• Soudce z milosti - rozsáhlý autobiografický román, hlavní hrdina Adam Kindl (soudce), který má za úkol odsoudit k absolutnímu trestu člověka, u kterého není přesvědčen o vině. On ví, že tímhle soudruzi zjišťují svou loajalitu k československému socialismu. Adam ví, že když udělá jakýkoliv výrok bude mít problémy – zabije ho (bude žít s vinou) nebo pokud po propustí (přijde o místo). Nakonec mu soudruzi tento případ vezmou. Kindl se chová stejně jako sám Klíma.
• Hodina ticha – východní Slovensko, hl. hrdiny – pražský geolog a místní mladík, oba se snaží žít lépe, nejsou lhostejní k tomu co se kolem nich děje, staví se proti křivdám a násilí, které nutí lidi mlčet i když s něčím nesouhlasí. Psychologický román, proti znásilňování lidské duše.

Karel Pecka (1928 - 1996)
- představitel samizdatu, většina jeho tvorby vychází touto podobou
- byl politický vězeň, zatkli ho v roce 1949 a 11 let byl vězněn za šíření protistátní tiskoviny
- v rámci výkonu trestu pracoval v uranových dolech, kde byly brutální pracovní podmínky
- pobyt v pracovních táborech byl tak silným zážitkem, že nepíše téměř o ničem jiném
- Dílo:
• Horečka - 1967 vyšel legálně, krátké dílo z pracovního tábora, příběh 2 hlavních hrdinů - Bohdan Kosař (je zde na doživotí) a Lukáš Ládr. Jsou to dva nejlepší přátelé, sedí spolu v táboře za ostnatým drátem, Kosařovi se podaří utéct - jedná část příběhu, popisuje jeho útěk, jak cestuje, jak se skrývá, v krizi je donucen i zabít. Ukryje se v Praze ve vile svého kamaráda, který je velmi bohatý (provádí na černo potraty). A má se celkem dobře, sice má psychický strach ale fyzicky nestrádá. V druhé linii je vyšetřování, chtějí od Lukáše zjistit kde se skrývá Bohdan. Lukáše velmi trápí, aby neprozradil nechtěně kde se Bohdan skrývá. Vrcholem je, že Lukáš dostane velmi vysokou horečku. Napadne ho, že v horečce by mohl na svého kamaráda prozradit, kde je, podřeže si žíly, aby ho neprozradil. Kosař se seznámí mezitím s Lukášovou přítelkyní Petrou a začnou být milenci. Když se Kosař dozví se pro něj Lukáš udělal ubodá Petru v afektu, vyběhne ven a je zastřelen.
Bohdan byl táboře na doživotí, byl to zbabělec a vrah, ale Lukáš byl hodnotnější, charakterní, měl co ztratit- jednou by z tábora odešel.
• Motáky nezvěstné - samizdatový román, moták = pašované sdělení odněkud někam, nejčastěji z vězení
- hlavní hrdina je Vilém Svoboda, je to autobiografická postava, jako mladíka ho zavřeli za šíření protistátních tiskovin a byl v pracovních táborech. Cílem bylo popsat nelidské podmínky, vyzdvihl solidaritu vězňů. Hlavní pointou je otázka lidské svobody a zda je možno si za ostnatým drátem zachovat vlastní svobodu a dochází k závěru že jde => je to vnitřní svoboda a hrdost.
• Velký slunovrat - o životě vězňů, kteří byli amnestováni v 60. letech – Novotný udělil všem vězňům milost. Pecka si všímá adaptace na normální život. Pro všechny nedopadne nejlépe.
• Malostranské humoresky - jako by navazují na Nerudovy Povídky Malostranské s tím rozdílem, že Neruda píše o půlce 19. století a Pecka o 70. letech 20. století. Další rozdíl je v postavách, které vykresluje. (udavači, STB, disidenti)

Jan Trefulka (1929 - současnost)
- autor z Brna, dodneška tu působí
- v 70. letech zakázaný autor
- publikuje buď v samizdatu nebo v exilu (Švýcarsko, Kanada…)
- jeho díla vycházejí až po roce 1990
- Dílo:
• O bláznech jen dobré –vyšla v samizdatu, 1991 legálně, je to novela = dílo nevelkého rozsahu. Hlavní hrdina je postarší pán Cyril Duša, náhle je hospitalizován v nemocnici, Duša neví co s ním je, nikdo mu neřekl diagnózu, když ho propouští domů tak mu doktor řekne, že může dělat co chce. Duša si vsugeruje, že umírá, že je těžce nemocný. Vsugeruje si rakovinu. S vědomím, že umírá se rozhodne změnit život od základu, uvědomí si, že nikdy nebyl sám sebou, že vždy poslouchal co má dělat. První je, že se zavře na týden na půdu, vychází jen když manželka není doma pro jídlo a pití nebo utíká do hospody. Tam se seznámí s mladou tulačkou, odstěhuje se s ní do polorozpadlého stavení. Slečinka mu jednou všechno ukradne a zmizí. Duša se pokorně vrací domů jako vítěz, manželka ho také tak vidí a dělají že se nic nestalo. Pointou je, že Duša umí být sám sebou.
• Velká stavba - vyšlo 1977 v samizdatu, má zesměšnit socialistické stavby - přehrady, elektrárny (Dukovany, Temelín), které mrhaly penězi a ničí přírodu; novela

Představitelé exilové literatury:

Jiří Grůša
- v současné době působí jako diplomat
- Dílo:
• román Dotazník - je to rozhovor se soudruhem Pavlendou, pro kterého vypravěč Jan Chrizostam Kepka vyplňuje kádrový dotazník se Švejkovskou pečlivostí - snaží se obsáhnout celý svůj život
- snaží zdůraznit absurditu povinnosti vtěsnat lidský život do rubrik a terminologie kádrového dotazníku

Pavel Kohout (1928 – současnost)
- básník, prozaik, dramatik
- v 50. letech patřil k nejoddanějším komunistům, psal básně o komunistickém socialismu, působil na ruské ambasádě v Moskvě
- byl šéfem časopisu DIKOBRAZY
- nestydí se za svůj život, ale v 60. letech postupně střízlivý, připouští že udělal jistou chybu
- od 60. a 70. let obrat o 180° a velká kritika režimu => v 70. letech zakázán, byl disident = odpůrce režimu, režim ho brutálně šikanoval (odpojení od telefonu,izolovali ho na psychiatrickou léčebnu na 6 měsíců - měl podle nich slintavku a kulhavku - musel být v Bohnicích, otrávili mu psa), toto vše aby emigroval
-> v roce 1979 ho donutili zůstat v Rakousku (byl donucen fyzickou silou) dnes žije ve Vídni
- velmi hraný autor, německá a rakouská divadla znají jeho hry lépe než Češí
- Díla:
• Čas lásky a boje - vyšlo 1954, sbírka budovatelské primitivní poezie, která dnes slouží k pobaavení oslava socialismu, Sovětského svazu
• Katyně - již exilové, vyšlo 1980, čtení jen pro silné povahy
- Příběh dívky Lízinky Techecí, je velmi hloupá, je jí 15, ale je krásná. Má ambiciózní matku, která chce pro dceru maturitu. Holku nevzali ani na gympl, ani na zdravku, ani na konzervatoř. Posledním řešením bylo speciální učeliště SUPOV (střední učeliště popravních věd), studenti získají maturitu po 1 roce. Sem jí její matka tedy přihlásí. Přijímací zkoušky spočívají v podříznutí kapra - Lízinka je zvládne. Celým studiem prochází bez problémů, jen se pořád hloupě culí. Učí zde jen dva učitelé, profesor Vlk a docent Šimsa. Učí se teorii poprav, navštěvují popravy a podobně. Oba učitelé se do ní zamilují, získá ji profesor Vlk, nakonec se spolu vezmou. Lízinka získá i maturita, praktickou udělá na 1 - musí zlomit vaz docentu Šimsovi.
- Název má dvojí význam: 1. Katyně - oblast v Polsku, Rusové zmasakrovali asi 1000 polských vojáků a svedli to na Němce za 1. světové války, přiznali to až po roce 90
2. název ženské profese od kata
- je psána cynickým způsobem, o popravách se zde mluví běžným způsobem
- používají se šifry např. SUPOV (stř. učeliště popr. věd)
MUČVO (mučení vodou)
- odkaz na praktiky organizace STB v 50. letech
• Nápady Sv. Kláry - krátký, vtipný román, celá pointa se točí kolem zázraku ( u komunistů být zázraky nemohly)
- hlavní hrdinka Klára Zimová, žákyně ZŠ má schopnost odhadnout budoucnost a nezmýlit se, odehrává se to v městě S (má to být Sázava), příběh začíná že všichni ze třídy kam chodí Klárka mají za 1 ze čtvrtletky z matiky, začíná vyšetřování a jedna ze spolužaček práskne, že to ví od Kláry. Té nikdo nechce věřit, že to mohla uhodnout, z toho důvodu se písemka druhý den opakuje. A to samé kromě práskačky Urbanové mají všichni opět za 1. A jde to dál, Klárka předpoví potopu a je pak výbuch atd. Místní věřící se začnou ke Kláře modlit, je z toho aféra, kterou nemohou komunisti ututlat. Vše vrcholí, když předpoví zemětřesení na 10 hodinu, i když je to neoficiální ví to celé město. Všichni se vystěhují, ale zemětřesení není. Na druhý den je do ZŠ pozváno rozsáhlé vyšetřování. A v 10:00 ve škole dojde k zemětřesení od kotle ( školník popíjel, dal si vařit čaj a zapomněl na něj, voda uhasila plamen a unikla plyn a v tom si školník zapálil), Klárka měla pravdu, akorát se všichni spletli v čase. Pointou je, že při výbuchu Klárku políbí její spolužák a ona ztratí své schopnosti.
- V srpnu 1968 zasáhla do vesnice rudá armáda, život všech lidí městečka se změnil ,Klára si vezme sovětského vojáka, který se jí libí, mají hodně dětí
• Kde je zakopán pes – román, který vyšel v Kolíně nad Rýnem v exilu s podtitulem memoár román =>vzpomínkový román na Kohoutův život na začátku 70. let v ČSR. Příběh vypráví o jezevčíkovi. Název má dva významy: 1. - kde je problém a 2. význam je doslovný - STB mu otrávila psa. Popisuje svůj život jako pražského disidenta, byl nezaměstnaný, popisuje jak ho sledovali, výslechy, jak ho trestali za to že nepracoval setkání a zacházení s ostatními disidenty, např. Landovský, Chramostová. Dále píše o spoustě lidí, kteří ho zklamali např. Brzobohatý, Bohdalová. Příběh vrcholí jeho emigrací do Rakouska. Sebrali mu pas a donutili ho tu zůstat.
• Z deníku kontrarevolucionáře - autobiografické dílo, tzn. z velké části životopis, vzpomínky na pražské jaro 1968 - pokus o zavedení demokracie = tzv. socialismus s lidskou tváří, na čas povolena svoboda slova, obnova spolků, rehabilitováni političtí vězní, tzn. bylo jim omluveno. Brežněv byl proti, v srpnu 1968 přišli Rusové a bylo po všem.
• Konec velkých prázdnin – tématika emigrace, zfilmováno jako seriál

Josef Škvorecký
- emigroval do Kanady, kde žije dodnes a založil tam nakladatelství - Nakladatelství 68, tajně sem dodávali knihy
- živil se jako novinář
- je sebeironický
- vymyslel postavu Dany Smiřický - je to sám autor, mají podobné záliby a vlastnosti, lehkomyslnost, láska k matematice, jazz, sukničkářství, odvaha
- Dílo:
• Zbabělci – zobrazuje situaci těsně po válce, kritický pohled na dospěl=, ale nakonec se tak také chová
• Lvíče – román s detektivní zápletkou, hl. hrdinka slečna Stříbrná a jejím protipólem je redaktor, sám autor. Tito lidé se setkávají na večírku. Redaktor se najde utopený v jezírku -> uzavřeno jako nešťastná náhoda -> kdyže to rozplétá udělala to slečna Stříbrná, chtěla pomstít svou sestru, se kterou se rozešel a ona šla do koncentračního tábora, kde zemřela – byla to židovka.
• Tankový prapor - pokračování
• Příběh inženýra lidských duší
• Příběh poručíka Borůvky – vymyšlená postava, zfilmováno, detektivní povídky
• Hříchy pro pátera Knoxe – kriminální série
• Mirákl - církevní problematika
- popisuje kauzu číhošťského zázraku, soudili faráře že úmyslně pohnul křížem když měl bohoslužbu. Všichni to viděli, ale on k nim měl řeč a nic neviděl. Soudili ho a on zemřel.
• Prima sezóna
- zde všude je postava Danyho Smiřického
• Příběh pro pátera Knoxe - kriminalista je ťuňťa, poručík Borůvka
• Legenda Emeke – novela, je to také zfilmováno, i divadelní podání
- hlavní postavou je pražský redaktor, odjíždí na podnikovou rekreaci, byli zde animační programy. Seznámí se tam s venkovským učitelem, učitel je soubor necností - primitivní, tupec, nemá rád děti, nebaví ho jeho práce, sukničkář, omezený. Dále se seznámí s Emeke - slovenská maďarka, katolička, líbí se oběma pánům, je mladá, krásná, tajemná. Pražský redaktor se postupně sbližuje a postupně zjišťuje proč se bojí mužů - je k nim odtažitá a vyhýbá se jim, protože její muž byl opilec, surovec, vysvobodila jí jeho smrt. Učitelovi se také líbí a žárlí na redaktora. (Emeke ho ignoruje, protože ho prokukla.) Před usnutím vyzvídá jak pokračují a podobně. Při závěrečném večeru spolu tancují (redaktor a Emeke), učitel neskutečně žárlí a závidí. Když jde redaktor na záchod, tak toho učitel využije, pomluví ho (řekne že redaktor je ženatý ….), Emeke se urazí a ihned odjíždí na Slovensko. Redaktor jí již nikdy neviděl. Název legenda - Emeke se pro něj stala krásnou legendou (vzpomínkou). Pomsta končí v zesměšnění učitele, v kupé hrají hru "myslím si", učitel to nepochopí, zesměšní se, ptá se nesmyslně. Ostatní si myslí jeho.

- jeho manželka spisovatelka Zdena Salivarová se soustředí spíše na psychologické prožitky postav, většinou sou hrdinkami ženy, píše velmi emotivně, hlavní postavy jsou většinou ženy
dílo Honzlová
Smrt kocoura – příběh z 50. let, je na ní vydán špatný posudek -> nemůže jet do zahraničí

Milan Kundera
- v 70. letec odjel přednášet do Francie a byl mu znemožněn návrat domů => stává se exilovým autorem
- psal česky dnes francouzsky
- získal francouzské občanství
- proslavil se románem Žert - vyšel v roce 1967, byl zakázán, základem příběhu je nevinný žert. Vtip, který hlavního hrdinu Ludvíka Jána celoživotně poznamenal. Odehrává se to na vysoké škole, je pilný, svědomitý student. Je členem strany, ale spíše si z toho dělá legraci. Zamiluje se do Markéty (svazačky), odjela na svazácký sraz -> on jí poslal pohled – a kvůli pohlednici s provokativním textem, je vyhozen ze školy, ze strany. Je přidělen k PTP, pracuje v dolech. Děj se odehrává v 60. letech, kdy se vrací po letech do moravského městečka odkud pocházel. Je zde slavnost Jízda králů, na slavnostech se setkal na s bývalým spolužákem Zemánkem a Ján si myslí, že to je strůjce toho co se mu stalo a chce se mu pomstít. Jako nástroj pomsty má plán, že mu svede manželku Helenu. Zemánek tuhle situaci vítá, protože hledá záminku již dlouho jak se s ní rozvést. Tak tento plán Ján neuskutečnil a odkopl jí. Ona chtěla spáchat sebevraždu, ale místo prášků na spaní si vzala projímadlo. Tento žert se obrátí proti nevinným.
• Směšné lásky – soubor povídek
• Nesnesitelná lehkost bytí – první román, který mu přinesl slávu
 vyšel nejprve ve francouzštině, poté ho vydal Škvorecký v Torontu ale oficiálně u nás vyšel až v roce 2007
 zasazen do 2. pol. 60. let – odehrává se v ČSSR a na západě
 zachycuje období okupace a normalizace
 ústřední postavy: Tomáš a Tereza (Tomáš – lékař – chirurg, schopný, svůdce, přestavuje lehkost života, miluje Terezu ale má bokovky a Tereza miluje Tomáše, představuje tíži života)
Sabina (jedna z Tomášových známostí, emigruje společně s Terezou a Tomášem) má švýcarského milence Franze
 Sabina utíká z totalitního režimu, nechce dělat kýč líbivý, jednoznačný, symbolizuje totalitu) prchá na západ, ale tu zjistí, že nikdo nerozumí tomu co by chtěla
 Franz se stává komickou postavou
 Děj: Tomáš se sblíží s Terezou a ožení se s ní, ale nepřeruší své bokovky. Život je narušen okupací, Tomáš protože je nadaný chirurg tak má možnost emigrovat. Získává místo v nemocnici v Curychu. Tereza odchází s ním, ale nedokáže žít v cizině. Připadá si, že je slabá, neschopná -> takže i za cenu, toho že Tomáše ztratí se vrací zpět do Prahy. Tomáš bez ní také nedokáže žít a tak se za ní také vrací. Stále ale udržuje své bokovky. V Praze je nastolena normalizace -> je kontaktován STB – odmítne spolupracovat-> musí se zříci svého místa, je odstraněn na venkov, kde pracuje jako řidič v JZD a Tereza pase krávy. Končí při návštěvě venkovského koncertu a čtenář ví, že se zabijí v autě.
Je exilové: Život je jinde
Valčík na rozloučenou
Kniha smíchu a zapomnění
Nesmrtelnost – čistý postmodernismus