Literatura doby husitské

3. LITERATURA DOBY HUSITSKÉ

- konec 14. a 15. stol.
- na trůn nastupuje Václav IV. → ekonomické a politické problémy
- církev upevňuje svoji moc → odpor lidových vrstev → zakládají sekty
- snaha o nápravu církve – z její strany
- vrchol procesu demokratizace (zlidovění), počešťování a laicizace
- učená kritika lidí s vysokým vzděláním
- satira a duchovní píseň, traktáty, kroniky a kázání, učená pojednání

František z Assisi - zakládá fratiškánský řád (chodoba, tělesná práce)

John Wycliff - kritik života církve, názory převzal Jan Hus

a) Předchůdci Husovi (konec 14. stol.)
Matěj z Janova – kázal latinsky → ohlas u vzdělanců
 Pravidla Starého a Nového zákona – myšlenka rovnosti mezi knězem a laikem, protibohatství církve; nařčen z kacířství, donucen názory odvolat

Konrád Waldhauser – pozván Karlem IV., kázal německy a latinsky

Jan Milíč z Kroměříže – radikální kazatel, kázal česky → vliv na chudinu; učení o antikristu → obžalován, hájil se v Římě

Tomáš Štítný ze Štítného – laik, o náboženských a filosofických otázkách psal česky → výchovná díla, propracovaný styl, zpřístupnění vzdělanosti širším vrstvám → první klasik české naučné prózy
 Knížka o šašiech – přirovnání k šachové hře
 Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
 Řeči besední
 Řeči sváteční a nedělní


b) Období příprav husitského hnutí (poč. 15.stol.)
Mistr Jan Hus ( * 1371 Husinec u Prachatic,  6.7.1415 Kostnice)
o filozof, teolog, řečník; titul Mistr svobodných umění
o kázal v Kapli Betlémské, kněz a profesor na UK (zásluha na počeštění univerzity – vliv na vznik Dekretu kutnohorského)
o střety s církví: 1409 pro obhajobu Wycliffa, 1412 vystoupení proti prodeji odpustků ( = obohacování církve), proti rozmařilosti duchovních i světských pánů → dán do klatby, nad Prahou vyhlášen interdikt
o odchod na venkov – Kozí Hrádek u Tábora, Krakovec u Rakovníka
o 1414 koncil v Kostnici → prohlášen za kacíře → upálen

→ Latinsky pro učence:
 De ecclesia (O církvi) – reformní názory, kritika církve
 De orthographia bohemica (o pravopise českém) – diakritická znaménka – tzv. nabodeníčko krátké a dlouhé

→ Česky pro lid:
 Výklad Viery, Desatera a Páteře – Věřím v Boha, Destero a Otčenáš (Pater Noster)

→ Ostatní dílo:
 Knížky o svatokupectví
 Postila – post illa verba – po slovech evangelia
 Dcerka – o správném životě žen
 listy z Kostnice – otevřené dopisy, promluvy k lidem


Další kazatelé: Jeroným Pražský (také upálen), Jakoubek ze Stříbra, Jan Želivský, Jan Rokycana


c) Literatura vrcholného období husitství (20. a 30. léta 15.stol.)
- náboženská a sociální revoluce

Jistebnický kancionál – soubor hustitských chorálů, proti Zikmundovi
 Kdož jsú boží bojovníci; Povstaň, povstaň veliké město pražské

Žižkův vojenský řád – vysoké morální požadavky

Budyšínský rukopis – 3 veršované skladby, 2 politicky zaměřené prot Zikmundovi (Žaloba Koruny české a Porok Koruny české) a alegorie ve formě sporu (Hádání Prahy s Kutnou Horou)

Vavřinec z Březové
 Husitská kronika - latinská próza
 Píseň přeslavné Koruny české – latinská báseň


d) Literatura doby pohusitské (30. - 70. léta 15.stol.)
- porážka u Lipan, tendence Jiřího z Poděbrad zmírnit náboženské spory

Petr Chelčický – zeman, samouk, kritik společnosti, obhájce pasivity, chudoby a pokory, odmítal násilí a boj i vyšší vzdělání
 O boji duchovním – myšlenka neodporovat zlu násilím
 O trojím lidu – odsuzuje sociální nerovnost, hlásá rovnost
 Postila – kázání s úvahami a praktickými životními radami, komentáře k evangeliím, náziry na ideální církev, společnost a morálku
 Sieť viery pravé – alegorický traktát na motivy v evangeliích o zázračném rybolovu apoštola Petra: síť = symbol víry a prvotní církve

Deník Václav Šaška z Bířkova – o cestě v čele s Jiřím Lvem z Rožmitálu, vyslaného Jiřím z Poděbrad po západní a jižní Evropě (zábavná literatura)



JEDNOTA BRATRSKÁ (1457)
- duchovní charakter, Husité ji zpočátku neuznávali
- nositel vzdělání a kultury
- nejvzdělanější učenci (J.A.Komenský)