Božena Němcová

Božena Němcová
4. února 1820 Vídeň – 21. ledna 1862 Praha

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová , byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.

Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná, která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si babičku velmi zidealizovala.

Roku 1837 jí rodiče našli ženicha – Josefa Němce a ještě téhož roku se vzali. Josef Němec, s nímž zplodila tři syny a dceru, pracoval jako celník. V souvislosti s tím byl často služebně překládán a rodina se s ním stěhovala. Manželství bylo nešťastné.

Přátelila se s českými vlastenci, se kterými navštěvovala ochotnické divadlo a četli české noviny Květy a Českou včelu zde poprvé dostala do ruky českou knihu, a spisy Josefa Kajetána Tyla. Němcovým se v Polné narodila dcera Theodora. V polovině roku 1842 se přestěhovala do Prahy, kde se jí narodil syn Jaroslav. Zde pod vlivem Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Poté se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel.

Roku 1848 došlo k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 jej přeložili do Uher. Božena Němcová se se čtyřmi dětmi přestěhovala do Prahy, kde okamžitě navázala styky s literárně činnými vlastenci. Živila se praním, úklidem a příležitostným psaním, často žila na dluh. V roce 1851 pobývala s dětmi v lázních u České Třebové a roku 1852 jela za manželem do Uher. Při cestě navštívila Slovensko, kde sbírala podklady o zvycích, kultuře a jazyce venkovského lidu.

Roku 1853 se Josef Němec ocitl bez práce a Božena Němcová hledala pomoc u známých v Praze, avšak často neúspěšně. Právě v této době napsala Babičku. Seznámila se s vydavatelem Moravských novin Františkem Klácelem, který její díla vydával.

Roku 1853 zemřel její syn Hynek, po jeho smrti pokračovaly neshody s manželem. Josef Němec podal dokonce návrh na rozvod, který však později stáhl.

Na podzim 1861 Němcová opouští manžela a odchází do Litomyšle, kde se pokouší živit prací pro nakladatele Augustu. V té době je ale již vážně nemocná a finanční nouze a zdravotní stav ji donutily k návratu do Prahy k manželovi.První sešit II. Vydání Babičky dostala den před svou smrtí. Krátce na to umírá v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě).

Díla
• Baruška
• Cesta z pouti
• Čtyry doby
• Devět křížů
• Divá Bára
• Dlouhá noc
• Dobrý člověk
• Domácí nemoc
• Dopisy z lázní Františkových
• Hospodyně na slovíčko
• Chudí lidé
• Chyže pod horami
• Karla
• Národní báchorky a pověsti
• Obrázek vesnický
• O dvanácti měsíčkách
• Pan učitel
• Pomněnka šlechetné duše
• Rozárka
• Selská politika
• Sestry
• Silný Ctibor
• Slovenské pohádky a pověst