Dášenka

V jedné z nejoblíbenějších dětských knížek tohoto století Karel Čapek popisuje život štěněte Dášeňky. Nejdřív to bylo takové bílé nic, které se vejde do dlaně a které umí už od narození spát a jíst (za den se stihne tak 3x nakrmit a 2x vyspat, při její denní kutálivé trase - od máminy přední nohy k mámině zadní noze...), ale s postupem času se z malého štěněte stává opravdová psí dáma, která už má pořádné zuby (a taky potřebu do všeho kousat - i do mámy Iris).

Konec je docela smutný - Dášeňku si v aktovce odnášejí cizí lidé (s ujištěním, že si domů nesou snad nejhodnější a nejzpůsobilejší psí dámu pod sluncem)...

Hodnocení:
Tuto knížku jsem dostala ke svým 11 narozeninám a od té doby jsem ji četla asi 4x... Je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek, a ikdyž je určena mladším čtenářům, vždycky si ráda přečtu o autorových útrapách s Dášeňkou.
V mém vydání (z roku 1994) si můžete prohlédnout i fotky Dášeňky - je to hrubosrtstý foxteriér, který skoro na každé fotce něco kouše, nebo jinak demoluje. Myslím si, že o životě Dášeňky by si měl přečíst opravdu každý.