Jana Eyrová

Hlavní postavy: Jana Eyrová: Mladá, nepříliš půvabná dívka, která má pevné zásady a tvrdohlavou povahu. Nežádá od života nic víc než to, co jí osud nabízí.
Pan Rochester: Bohatý čtyřicátník se zvláštní povahou. Někdy bývá mrzutý, poté zábavný a někdy i vážný. Má své nedostatky, ale hlavně temné tajemství. Není moc půvabný, avšak přesto Janu nejen svým vzhledem okouzlil.

Děj: Jana, osiřela už jako malé mimiko a ujali se jí její příbuzní Reedovi, avšak strýc pan Reed zanedlouho umře a o Janu se musím postarat její teta. Jana to nemá lehké, protože jí její opatrovnice nenávidí a nejen její bratranec ji týrá. Dětství, proto nemá vůbec lehké, plné hrůzných zážitku a dojde to tak daleko, až z toho skoro omarodí. Doktor doporučí paní Reedové postat malou Janu do školy. Ta to vezme na vědomí a za nedlouho se domluví s vedoucím Loowodského ústavu – sirotčince, jak se Jana později dozvídá a Janu tam umístí. Ze začátku tam neprožívá moc šťastné období, ale potká svoji první kamarádku Helenu, kterou nakonec ztratí kvůli nemoci. Celý sirotčinec napadne tyfová epidemie a veřejnost se díky tomu dozví, jaké špatné podmínky tam vládly v ošacení dívek, ve stravě a ubytovaní. Díky tomu se vše zlepší a Jana tam prožije celkem 8 let, jako žákyně i jako ke konci učitelka.
Jana ovládala dobře francouzštinu, malování a další předpoklady k tomu aby mohla být vychovatelka a proto si podá inzerát do novin. Naskytne se jí jen jedna nabídka a to od šlechtického sídla v Thornfieldu., kde by měla možnost vyučovat devítiletou Adélku. Přijme to a odjíždí, aniž by věděla, co všechno ji ještě potká. V panství ji uvítá hospodyně paní Fairfaxová a Jana se mylně domnívá, že právě ona je majitelkou toho to sídla. Druhý den se dozví, že majitelem je pan Rochester a také se seznámí s jeho svěřenku, kterou má vyučovat. Se samotným pánem se ještě nějaký čas neseznámí, až jednoho odpoledne, kdy se vrací z města se stane svědkem nehody muže na koni a bude mu chtít pomoc, ale on jen mrzutě odmítne. Když se vrátí do sídla dozví se, že přijel majitel a hned se sním, seznámí. Ona pozná, že je to právě ten muž, jak mu chtěla pomoc a on není z toho moc nadšen také se jí hned vyptá na nepříjemné otázky. Za tu dobu se Janě stane zvláštní věc, v noci se probudí a uslyší podivný smích a ucítí kouř, vtrhne k panu Rochestrovi do pokoje a zachrání ho před plameny a díky k tomu si ji oblíbí. Čas plyne a pan Rochester stále ještě zůstává ve svém sídle a s Janou si začíná čím dál tím líp rozumět. Rád si s ní povídá a svěřuje a ona jeho náklonnost opětuje. I když pan Rochester moc není pohledný a má zvláštní povahu, také je moc tajemný, ale Jana k němu začne cítit sympatie a postupně se do něj zamiluje. Co jí, ale zkazí vyhlídky na štěstí, je když pan Rochester odjíždí na několik týdnů ke společnosti svých přátel a ona se dozví od paní Fairfaxové, že mezi nimi je i mladá Blanka, která je prý moc krásná a pán má o ni zájem. Nakonec se společnost přemístí do Thornfiledeu, kde má Jana neustále na očích, jak se její pán dvoří slečně Blance a on také se Janě svěřil, že chystá svatbu. Jana to přijme tak, jak to je a pokusí se nežárlit. V té době ji přijde navštívit kočí ze sídla Reedových a dozvídá se, že pro ni poslala její nemocná teta a chce ji ještě naposled vidět. Od ní se dozví, že jí zatajila, jejího jediného žijícího příbuzného, strýce Eyra který Janě nabídl své dědictví, ale paní Reedová mu napsala, že je Jana mrtvá. Když se Jana vrátí k panu Rochestrovi, dozví se, že odjel něco zařizovat do Londýna a domnívá se, že kvůli svatbě. Pan Rochester se vrátí a jednou večer zajde za Janou do zahrad a požádá ji o ruku a Jana celá překvapená tu nabídku přijme. Také napíše svému strýci na madeiru a oznámí mu své štěstí. Stane se jí také další divná událost a to, že v noci uvidí nějakou neznámou ženu ve svém pokoji, která jí zničí závoj. V den svatby, kdy už jsou v kostele se náhle objeví dva muži a Jana se dozvídá, že pan Rochester je už ženatý a svoji šílenou manželku drží pod zámkem v druhém patře sídla a právě ona celou dobu měla na svědomí všechny ty hrůzy. Také se dozvídá hrozné okolnosti, k jakým k sňatku došlo, ale Janu to neodradí od jejího rozhodnutí sídlo opustit a zanedlouho to také udělá. Pana Rochestra nepřestane milovat, ale v hloubi duše cítí, že to co udělala je správné. Dostane se do místa zvané Whitcross, kde ze začátku jí štěstí nepřeje a ona marně hledá práci a celá vyčerpaná přespává v lese. Až jednou večer se dostane k domu, kde se jí z dobrosrdečnosti ujme mladá rodina. Sestry Marie a Diana jsou k ní velice vstřícné a Jana si s nimi začne dobře rozumět, ale s mladým farářem a jejich bratrem Janem Křtitelem moc ne. Jana se začne v této společnosti cítit, jako doma, ale sestry odjedou a ona získá práci, jako učitelka ve škole. Jan křtitel ji navštěvuje a ona ho začne mít za dobrého přítele. Pouhou náhodu se Jan dozví, že Jana je jeho sestřenice, protože měli stejného strýce, který nedávno umřel a celé své mění, odkázal Janě. Jana celá šťastná, že konečně našla rodinu, peníze mezi všechny rozdělí a začne žít ještě spokojenější život, ale na pan Rochestra stále nezapomíná. Jan se chystal být misionářem a za nedlouho požádá Janu o ruku, ale jen z důvodu aby mohla jet s ním do Indie. Ta odmítne, ale nabídne mu, že sním, odjede pouze, jako společnice. Jan to nechce připustit nabídne jí znovu žádost, kterou ona opět nepřijme. Mezitím se stala Janě zvláštní věc, díky které se rozhodne zjistit, jak se daří panu Rochestrovi a odjede do Thornfildu. Tam už, ale neobjeví sídlo ale zhrouceninu, kterou zničil požár. Dozví se, že Rochestrova žena přitom zahynula a z pána se stal mrzák a oslepl, avšak stále žije sám někde ve svém druhém menším sídle. Jana na nic nečeká a opět se za ním vydá. Když se s ním opět setká je jí jedno, v jakém ubohém stavu její milý je a rozhodne se u něj zůstat. Vezmou se a chovají k sobě hlubokou lásku a šťastné manželství, dokonce i štěstí jim popřeje, protože pan Orchester začne na jedno oko vidět a nejen tím končí šťastně příběh Jany Eyrové.