Trojská válka

Trója, Ílion, hrad a město na západním podřeží maloasijském, ležící na pahorku dnes zvaném Hissarlyk, asi 4 km od pobřeží Helléspontu, dějiště Homérovi Iliady. Od počátku třetího tisíciletí byl pahorek přestavován až do dob Augustových. Hořejší vrstvy osídlení brání prozkoumat vrstvy dolní. Od časů objevitele Tróje – H. Schliemanna se rozeznává devět vrstev. Nejstarší vrstva I. ukazuje už znalost kovů, domy byly stavěny na kamenné podezdívce, keramika je prostě zdobena. Je to začátek 3. tisíciletí př. n. l. Vrstva II. byla sídlem knížat z let 2400 až 2200, hradby mají spodek z kamenů, vrch je z cihel. Domy mají ústřední místnost, keramika znala hrnčířský kruh a vypalovací pec, charakteristické jsou dvouuché poháry, jež zná Homér, nalezeno tu množství kovových nástrojů, zbraní a ozdob, materiálem je bronz, zlato a stříbro. Hromadná naleziště jsou zvána „poklady.“ Jeden z nich nazval Schliemann „pokladem Priamovým“ , protože pokládal druhou vrstvu za Tróju Homérovu. Kolem r. 1900 př. n. l. Trója II. vypálena, snad v souvislosti se stěhováním maloasijských kmenů. Na spáleništi vznikly vrstvy III., IV.,V. neopevněné a mnohem chudší. Nálezy prozrazují styk s řeckou pevninou. Vrstva VI. rozšířila hradby podle mykénského vzoru, ale památek je málo, protože byly zničeny pozdějšími přestavbami. Město patřící ke hradu VI. není dosud vykopáno. Tato vrstva se nazývá „Trójou homérskou“, protože tu lze hledat historický základ vypravování Homérovy Íliady. Kolem r. 1200 byla Trója znovu vypálena a stala se také asi obětí zemětřesení. Po půl stolení ležel Hisarlik zpustošen, stopy zůstaly jen po putujících kmenech.

O trojské válce vypráví Íliás. Trojský princ Paris unesl krásnou Helenu, manželku spartského krále Meneláá. Achajští hrdinové nalodili svá vojska na 1200 lodí a pod vedením mykénského krále Agamemnóna, Meneláova bratra, vypluli do Malé Asie. Teprve po deseti letech obléhání Tróje se vítězství přiklonilo na stranu Řeků. Vítězství dosáhli lstí Odyssea. Přišel na nápad, jak tajně dostat vybraný oddíl Achajců do Tróje. Nechal Épeiose vyrobit koně, vysokého jako hora. Ten vytvořil nejprve nohy zázračného zvířete, pak jeho břicho a trup, vymodeloval hlavu a na její krk připevnil dlouhou vlající hřívu. Dva drahokamy zasazené do očnic napodobovaly zářivý třpyt očí a dodávaly hlavě koně neobyčejnou živost.

Napjatě vztyčené uši jako by čekaly jen na pokyn ke startu.
Po dokončení stavby koně dal vrchní velitel Agamemnón zapálit achajský tábor, nalodil vojsko a odplul s ním na západ. Neodplul však domu, jak se Trójané domnívali, ale skryl se s loďstvem za ostrovem Tenedem. Tam potom vyčkal soumraku a za tmy se vrátil k trojským břehům. Celá akce proběhla přesně podle Odysseova plánu. Jakmile Trójané spatřili, že Achajci svůj tábor opustili, s radostí se tam rozběhli. Všichni věřili, že Agamemnón obléhání vzdal. Za troskami tábora uviděli obrovského koně a velice se mu divili. Shromáždili se kolem něj a začali se radit, co s ním udělat. Převládlo mínění, že by jej měli dopravit jako kořist do města a postavit na hrad. Přestože je kněz Láokóon varoval, Trójané koně do města vtáhli. V noci z něj Řekové v čele s Odysseem vyskákali, otevřeli bránu ostatním a začal boj muže proti muži. Při bitvě zahynuli všichni trójští válečníci a zahynul i starý král Priamos se všemi svými syny. Zachránilo se jen několik mužů a žen, kteří uprchli z hořících trosek. Ráno pak už jen kouřící popel nad zbořeništěm připomínal, kde stála slavná Trója. Odyssea opěvuje Odysseův návrat do rodné Ithaky.

Použitá literatura: SLOVNÍK ANTICKÉ KULTURY
BOHOVÉ A HRDINOVÉ ANTICKÝCH
BÁJÍ Vojtěch Zamarovský.