Noc dlouhých no¾ù

Noc dlouhých no¾ù = Nacht der langen Messer

1. SA
2. Ernst Röhm
3. Noc dlouhých no¾ù


Ad 1, SA :
• Sturmabteilung neboli úderné oddíly, paramilitární organizace nále¾ící k NSDAP
• U zrodu stál Ernst Röhm a Hermann Göring
• Nosili hnìdé ko¹ile od toho oznaèení „hnìdoko¹íláci“
• 1920 zalo¾il Hitler Ordnertruppen = poøádkové oddíly na jeho ochranu proti sociálním demokratùm a komunistùm, v roce 1921 je Hitler pøejmenoval na SA
• V dobì zákazu NSDAP 1923-1924 pøejmenováno na Frontban
• Organizace Hitlerjugend spadala pod velení SA do roku 1932
• Hesla SA: "Teror musí být zlomen zase jen terorem."
"Ve¹kerá opozice musí být zadupána do zemì"


Ad 2, Ernst Röhm:
• v 1.sv.válce byl dùstojník, po válce se pøipojil k Freikorps
• Jako jediný si tykal s Hitlerem
• Byl pedofilní homosexuál a ka¾dý to vìdìl, i kdy¾ NSDAP vystupovala proti homosexuálùm
• Vìøil v socialistickou revoluci vedenou nacisty (levicové smý¹lení)
• Chtìl, aby SA získaly v rámci Reichswehru výluèné postavení a on by byl vrchní velitel
• Stabschef SA

Ad 3, Noc dlouhých no¾ù

Ernst Rohm, velitel SA, dosahoval ve stranì stále vy¹¹ích funkcí. Vìøil v socialistickou revoluci a chtìl se stát ministrem øí¹ské obrany, aby mohl vybudovat novou øí¹skou armádu a stanout v jejím èele. Hitler ale nechtìl armádu, kde by vìt¹ina vojákù byla oddána Rohmovi a ne Vùdci. Bál se, ¾e by ho na cestì k moci mohl Rohm ohrozit. Proto se Hitler pøiklonil k stávající armádì a generálùm. Tento postoj dal armádním velitelùm najevo 1.4.1934 na plavbì køi¾níku Deutschland, kde se také zmínil, ¾e by se chtìl stát nástupcem starého prezidenta von Hindenburga. Za podporu velitelù sliboval vyøe¹it problém s SA.

16.5.1934 to nejvy¹¹í pøedstavitelé armády odsouhlasili.
Goring s Himmlerem zaèali pøipravovat spiknutí proti Rohmovi.
Poèátkem èervna 1934 se Hitler se¹el s Rohmem a 5 hodin spolu diskutovali. Rohm prý chtìl dát v¹e do poøádku a skoncovat s my¹lenkou revoluce. Av¹ak Hitler byl ji¾ s armádou domluvený na odstranìní SA a tak hledal záminku.

Pøíslu¹níci SA dostali povinnì celý èerven dovolenou, a Rohm se s Hitlerem domluvil, ¾e se sejdou 30.6. ve Wiessee nedaleko Mnichova.

Hitler musel zasáhnout, nebo» zaèalo kolovat, ¾e Hindenburg chce moc ve státì pøedat armádì. To by pro nacisty znamenal konec, a proto dal povolat SS a Goringovu vlastní drobnou armádu Landespolizeigruppe General Goring.

V noci na 30. èervna 1934 dostal Hitler zprávu o údajném „pokusu o puè“, který mìl vést Rohm, jen¾ v té dobì spal v hotelu Hanslbauer ve Wiessee. Ve 4 ráno pøiletìl Hitler do Mnichova a akce zaèala. Jedním z prvním na øadì byl právì Ernst Rohm, kterého zatkl sám Hitler. Byl dopraven do mnichovského vìzení Stadelheim, kde pøed nìj v cele polo¾ili na stùl nabitou pistoli. Proto¾e sebevra¾du odmítl se slovy: „Pokud mne chce Hitler zabít, tak a» to udìlá sám.“, pøi¹li za ním 2.7. do cely brigadeführer SS Theodor Eicke a Sturmbannführer SS Michel Lipert a za výkøiku „Mein Fuhrer“ byl Rohm zastøelen.

Té noci byly zastøeleny zøejmì celé stovky vedoucích SA a dal¹ích odpùrcù. Pøesnì v duchu hesla SA: „Ve¹kerá opozice musí být zadupána do zemì.“

I kdy¾ o tom vy¹ly zcela podrobné zprávy, neprotestoval ani tisk, ani strana, ani církev, co¾ svìdèí o tom, ¾e Hitler mìl národ v hrsti.

Umírající Hindenburg poslal Hitlerovi telegram: "Kdo se chce zapsat do dìjin, musí umìt prolít krev."

Do mìsíce Himmlerovy SS nahradily SA jako hlavní represivní nástroj nacistické strany.

Zdroj: Hitlerova válka – Edwin P. Hoyt
Nìmci proti Hitlerovi – David Welch