Visuté zahrady Semiramidiny

Visuté zahrady Semiramidiny, uváděné Antipatrem na druhém místě, jsou nejméně prozkoumaným divem světa. Víme jen to, že ležely v legendárním městě Babylon v Mezopotánii a že je pravděpodobně vybudoval babylonský král Nabukadnezar II.- vladař, který dovedl svoji říši k historickým největším rozkvětům. (Zničil Jeruzalém i Jeruzalémský chrám, válčil s Egypt a Arábii ).
Babylon na březích Eufratu, neboli ?Bábel? Starého zákona, je považován za první světové město lidstva. Toto město obzváště proslavily tři vynikající a vzhledem k tehdejší technice téměř senzační stavby: Babylonská věž, mocné Nabukadnezar II. městské opevnění a nakonec visuté zahrady
Semiramidiny.

Vznik visutých zahrad

Zatímco Babylon se v průběhu několika desetiletí stal halvní metropolí tehdejšího světa, král Nabukadnezar II. strávil velkou část třiačtyřicetiletého období své vlády na válečných taženích.

Visuté zahrady Semiramidiny
Na severu válčil s rebelujícími Syřany a v Palestině se Židy, jimž v roli spojence pomáhali Egypťané. V roce 587 př. n. l. zničil Nabukadnezar II. až po základy židovské město Jeruzalém. Mnoho jeruzalémských obyvatel bylo odvlčeno do Babylonu- do ?babylonského zajetí?, kde museli pomáhat při budování města. V té době vznikly visuté zahrady. Pravděpodobně byly darem Nabukadnezara jeho ženě perské princezně Niktoris. Nabukadnezar, jak se vypráví, nechal zahrady zřídit jednak kvůli tomu, aby své choti vytvořil v pustině eufratské roviny malou vzpomínku na zalesněné hory její Perské vlasti. Nejasné je, proč jsou visuté zahrady spojovány s bájnou asyrskou královnou Semiramis, která měla založit Babylon. Neexistují také žádné důkazy, že by toto jméno nosila právě Nabukadnezarova žena. Palácové zahrady nebyly tehdy v Orientu ničím neobvyklým, ale visuté zahrady překonaly vše , co dosud existovalo. Rozmanitost rostlin v zahradách lze podle popisu tehdejších i pozdějších řeckých a římských autorů označit za naprosto ojedinělou.
Svým vojákům vydal Nabukadnezar rozkaz vykopat a přivézt do Babylonu všechny neznámé rostliny, které vojáci na svých cestách naleznou. V Babylonu tak pomalu rostla velká a pestrá zahrada, kterou můžeme nazvat první botanickou zahradou světa.

Náboženství
Nejvyšším babylonským bohem byl Mardukt. Slavnosti k jeho poctě se konaly na babylonský Nový rok a trvaly 11 dní. Hlavní bohyní byla Ištar, bohyně lásky a války.
Zánik Babylonu
V roce 539 př. n. l. obsadili město Peršané. Babylon se tak stal součástí perské říše (dnešní Írán).


Antipater - byl Makedonský generál, zastánce Philipa Alexandra
Alexander - Makedonský král.
Philia (FILIP) II- otec Alexandra Velikého?
Semiramis - bájná asyrská královna