Karbon

Karbon, také nazýván karbonifer, je důležitým obdobím v geologické historii Země v období Prvohor. Trvalo přibližně od před 358 miliony let do před 298 miliony let.

Karbon byl charakterizován řadou klíčových geologických a biologických událostí, které měly zásadní vliv na vývoj planety a její biosféru.

Geografie a klimatické podmínky Karbonu

Během karbonu se planeta nacházela v období, kdy většina pevnin byla spojená do rozlehlého superkontinentu nazvaného Pangaea. Pangaeabyla obklopena mělkými moři, což vytvářelo ideální podmínky pro tvorbu rozsáhlých bažin a močálů. Karbon byl také obdobím vysokého atmosférického obsahu oxidu uhličitého, což mělo za následek skleníkový efekt a teplé, vlhké klima.

Období, které předcházelo Karbonu, je známé jako Devon, také nazýváno devon, a trvalo přibližně od před 419 miliony let do před 359 miliony let. Devon byl obdobím významného vývoje života na Zemi a zahrnovalo vznik prvních primitivních obratlovců a rozvoj mořských ekosystémů.

Následujícím obdobím po Karbonu je Perm, které trvalo přibližně od před 298 miliony let do před 252 miliony let. Perm bylo obdobím výrazných klimatických změn a bylo klíčovým bodem ve vývoji života na Zemi. Během Permu došlo k výskytu prvních savců a dinosauřů a k masivnímu vymírání na konci tohoto období.

Fauna a flóra

Karbon byl obdobím, kdy se na Zemi odehrály důležité evoluční události, zejména ve světě flóry a fauny.

Rostliny

Lesy kapradin: Karbon je známý především pro rozkvět rozsáhlých lesů kapradin. Tyto kapradinové lesy byly někdy označovány jako "uhelné lesy", protože zemřelé rostliny se ukládaly a později přeměňovaly v uhlí, což je důležitá součást výskytu uhelných ložisek.

Vznik semenných rostlin: V karbonu došlo k významnému vývoji rostlin, přičemž semenné rostliny se stávaly čím dál více dominantními. Tyto rostliny měly semena a semenná vřeténka, což jim umožňovalo šířit se daleko od mateřské rostliny a zlepšovalo jejich reprodukční úspěch.

Živočichové

Hmyz: Hmyz byl jednou z nejvýznamnějších skupin živočichů v karbonu. Různé druhy hmyzu zahrnovaly šváby, štíry, vážky a další. Hmyz hrál klíčovou roli v ekosystémech, protože byl důležitou potravou pro mnoho jiných živočichů.

První obojživelníci a plazi: V karbonu se začali objevovat první obojživelníci a primitivní plazi. Tyto druhy se adaptují na život na souši, a to umožnilo další rozvoj života na pevnině.

Geologické události Karbonu

Karbon byl také klíčovým obdobím v geologické historii Země, zejména v souvislosti s tvorbou uhelných slojí, které jsou důležitým zdrojem uhlí. Ukládání a postupná přeměna organických materiálů do uhlí byla jednou z klíčových geologických událostí v tomto období.

Koncový význam

Karbon je jedním z nejvýznamnějších geologických období, které ovlivnilo vývoj Země a formování její biosféry. Rozkvět lesů, vývoj semenných rostlin a evoluce živočišných druhů položily základy pro další geologická období a přispěly k rozmanitosti života na Zemi, jak ho známe dnes. Uhlí, které vzniklo v karbonu, bylo a stále je klíčovým zdrojem energie a jedním z pilířů moderního průmyslu. Celkově bylo karboniferové období klíčovým bodem ve vývoji planety a jejích ekosystémů.