Maďarsko

Hlavní město: Budapešť
Rozloha: 93 030 km2
Počet obyvatel: 10 319 000
Měna: 1 forint (Ft) =100 filérů
Úřední jazyk: maďarština, další používané jazyky jsou romština, slovenština a němčina
Oficiální název (český): Republika Maďarsko
Oficiální název (originální): Magyar Köztársaság
Náboženství: křesťanství 92 %
Hustota zalidnění: 110 obyv./km2

Poloha:
Rozkládá se v středí části Panonské pánve, v nížinách kolem dvou největších řek Tisy a Dunaje. Maximální vzdálenost ve směru sever-jih je 268 km, ve směru východ-západ 528 kilometrů. Maďarsko je vzdáleno 300 km od moře. Celková délka hranic je 2 333 km. Jsou většinou umělé, jen na severu tvoří Dunaj přirozenou hranici se Slovenskem a na jihu řeka Dráva s Chorvatskem. Nejdelší hranici má se Slovenskem a to 679 km.

Členitost:
Povrchu dominují rozsáhlé roviny: Velká uherská nížina (Alföld ) ve východní části státu a Malá uherská nížina (Kisalföld) na severozápadě. Na severu a severovýchodě z rovin příkře vystupují nevysoká pohoří; nejvyšší je Mátra (Kékes, 1 014 m n. m.), dále Bukové hory (Bükk) (959 m n. m.), Börzsöny (939 m n. m.), Zemplínské vrchy (896 m n. m.) aj. Na západě je nižší Zadunajské středohoří s částmi Bakoňský les (Bakony), Pilišské vrchy (Pilis) aj. Na jihu osamělá skupina Mecsek (682 m n. m.). Nížiny tvoří přes 50% státu. Pouze 2 % území mají nadmořskou výšku větší než 400 m. n. m. V místě kde opouští řeka Tisa Maďarsko nalezneme nejnižší bod tohoto státu a to 83,5 m. n. m. V Bukových horách , které jsou vápencového původu, najdeme krasovou oblast s mnoha krápníkovými jeskyněmi.

Podnebí:
Je mírné kontinentální s vlivem Středozemního moře. Také poloha v nížinách mezi horskými oblastmi přispívá k větší kontinentalitě podnebí. Nejsušší místa nalezneme na východě území. Sníh pokrývá zemi 30 až 40 dní v roce a Dunaj na delší dobu úplně zamrzá. V Budapešti je průměrná lednová teplota –1,0 °C, červencová 21,9 °C a roční úhrn srážek 630 mm za rok.

Vegetace a rostlinstvo:
Porost je převážně stepního rázu. Rovněž zvířena je stepní, hlavně hlodavci a stepní ptactvo. Lesů je málo, jsou jen ve vyšších polohách a to listnaté: převážně dub, buk, habr, a akát. Lesy pokrývají asi 16% území. Jehličnaté lesy se vyskytují v nadmořské výšce nad 800 m. Žije zde hodně vodního ptactva v oblastech jezer a močálů. Zdejší step je nazývána pustou (typ travnaté stepi v Panonské nížině v Maďarsku. Vznikla z lesostepi pastvou koní, skotu, prasat ap.)
Chráněno 5 % území, na východě národní park Hortobágy (520 km2, od 1973).

Vodstvo:
Osu říční sítě tvoří Dunaj (maďarský úsek 429 km dlouhý); na východě teče Tisa( 598 kilometrů) s přítoky Bodrog, Slaná (ze Slovenska), Kriš a Maruše (z Rumunska). Část jihozápadní hranice tvoří Dráva. Největší vodní plochou je Blatenské jezero (Balaton - 591 km2 ), největší jezero střední Evropy, dlouhé 78 km, šířka se pohybuje mezi 1,5 - 15 km, jezero je velmi mělké ( průměrně 3 m ). Je význačným rekreačním střediskem a velmi bohaté na ryby. Z Rakouska zasahuje na území Maďarska jižní částí bahnité jezero Fertö (Neziderské; z větší části v Rakousku, Neusiedler See ), významné hnízdiště vodního ptactva. Početná mělká slaná jezírka v letním období vysychají nebo se mění v močály. Maďarsko je mimořádně bohaté na léčivé minerální prameny: Na povrch proráží 135 léčivých pramenů (vřídel).

Hospodářství:
Průmyslově zemědělský stát, prochází transformací na tržní ekonomiku. Hrubý národní produkt 3 840 USD/obyv. (1995). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 13 % v zemědělství, 32 % v průmyslu.

Nerosty:
Významná pouze těžba bauxitu (900 000 t, 1994) v Bakoňském lese, dále hnědé uhlí (14 mil. t) a ropy (1,9 mil. t).

Průmysl:
Na hlavní město připadá 20% průmyslové produkce státu.
Významným průmyslovým odvětvím je komplex spojený s těžbou a zpracováním bauxitu.
Z hutnictví je třeba zmínit výrobu oceli v Miskolci a výrobu hliníku v Szekesfehervaru
Chemický průmysl poněkud zmírnil nedostatek domácích surovin. Kombináty na výrobu hnojiv a polymerů vznikly po válce poblíž Miskolce a Székesfekkérváru. Maďarsko patří k předním vývozcům léčiv (zejména z Budapešti a Debrecenu).
Energetika: 79 % energie pochází z tepelných elektráren, 1 % z vodní elektrárny u Vacu. 20 % energie pochází z jedné elektrárny u města Paks.
Významný je také potravinářský průmysl (salámy - čabajka, uherský salám, červená paprika, drůbež a tokajské víno).
Strojírenství (autobusy - Ikarus, žárovky, televizory), vagónka v Györu (Rábu).
Tradiční textilní průmysl

Zemědělství :
Maďarsko je velmi úrodnou zemí, protože zde převládají černozemní půdy. Obdělává se 54 % území (2. místo v Evropě), louky a pastviny pokrývají 13 %, Intenzívní zemědělství; pěstují se zejm. obilniny (kukuřice 4,9 mil. t, pšenice 4,9 mil. t), cukrová řepa, brambory, slunečnice, tabák, zelenina, ovoce, vinná réva (600 000 t hroznů, 1994). Rozsáhlý chov prasat (5 mil. kusů, 1994)tzv. bagounů, dále chov drůbeže ,měně významný chov skotu a ovcí.

Doprava :
V dopravním systému Maďarska má dominantní postavení budapešťský dopravní uzel. Důležitá je říční doprava, významnými přístavy na Dunaji jsou Komárno, Budapešť, Ráb, Dunaújváros, Baja a Moháč, na Tise pak Szolnok a Segedín. Lodní dopravě slouží asi 1400 km vodních toků.
Silniční síť je dlouhá přibližně 30 000 km.
Železnice je v Maďarsku dlouhá téměř 8000 km

ZAHRANIČNÍ OBCHOD:
Vývoz: stroje a průmyslová zařízení, dopravní prostředky, chemické výrobky, bauxit, hliník, potraviny (maso, uzeniny, konzervy, víno, ovoce, zelenina), lékařské výrobky
Dovoz: paliva (ropa, zemní plyn), suroviny, polotovary, stroje a zařízení, průmyslové spotřební zboží, automobily.

Hlavní obchodní partneři: Rusko - 30 %

Obyvatelstvo:
Obyvatelstvo tvoří zejm. Maďaři (92 %), menšiny Romů (3 %), Němců, Slováků a jižní Slované. Náboženství římskokatolické (68 %), protestantské (25 %, zejm. kalvíni), ateisté 5 %. Přirozený úbytek obyvatel 0,3 % ročně (1993); od roku 1981 je porodnost nižší než úmrtnost (nejvýraznější depopulační vývoj v Evropě). Střední délka života mužů 65 let, žen 74 let (1993). Urbanizace 63 % (1994), vysoká koncentrace obyvatel v hlavním městě (pětina občanů.), ale v pustě je ještě mnoho samot. Víc než čtvrtina Maďarů žije v okolních zemích, zejména v Rumunsku a na Slovensku.

Státní zřízení
Maďarsko je republika v čele s prezidentem. Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění (386 členů, funkční období 4 roky). Poslední volby do Národního shromáždění se konaly 24. 5. 1998. Prezident Árpád Göncz (* 10. 2. 1922). Administrativní členění: 19 žup a hlavní město.

Města
Buda a Pest leží na protějších březích Dunaje, a kdysi bývaly oddělenými městy. Dnes je spojují dva mosty. Hlavní město Budapešť bylo po druhé světové válce přestavěno (Hitler ji prohlásil za národní pevnost a dva oddíly SS se ji pokusily ubránit před útokem Rudé armády v roce 1945) a stalo se významným turistickým centrem s bohatým kulturním životem. Cikánskou kulturu reprezentuje 5 % obyvatel romského původu. Druhé nejdůležitější město Maďarska Debrecen (217 364) leží na východě nedaleko hranice s Rumunskem. Toto významné kulturní centrum se může pochlubit nádhernými barokními kostely a zároveň je důležitým průmyslovým městem. V Miskolci(Miškovec) je umístěna většina důležitého maďarského průmyslu. Dalšími významnými městy jsou Szeged (177 000) a Pécs (Pětikostelí) (169 000).