Dvořák Antonín

Antonín Dvořák

Antonín Dvořák se narodil 30. dubna 1841 v malé vesnici Nelahozevsi u Kralup na Vltavou.Jeho otec byl řezníkem,a proto se musel vyučit také řezníkem..Jeho otec byl velkým nadšencem hudby.Antonín Hudbu studoval u venkovských kantorů,kde ho učil Josef Špec, dále na varhanní škole v Praze, ale nakonec musel jedenáct let hrát na violu a v orchestru Prozatímního divadla.První své sólo na housle měl ve Zlonicích,kam se Dvořákova rodina přestěhovala k bezdětnému strýci.Od mládí skládal,ale dlouho se nemohl se svými skladbami uplatnit,až do té doby než ho vídeňský mistr Johanes Brahms doporučil jako talentovaného umělce svému nakladateli,aby mu vydal některá díla. Když krátce nato vyšly Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance, měla tato díla takový úspěch, že se Dvořák takřka přes noc stal slavným umělcem.Psal skladby pro klavír,smyčcové nástroje,sbory,komorní skladby.koncerty, atd. Dvořák byl umělcem skromným, nábožensky hluboce založeným, miloval přírodu (jeho láskou byli holubi) byl však i obdivovatelem všeho civilizačního pokroku. Odtud pramenila jeho láska k lokomotivám a parolodím a obdiv k životnímu ruchu velkých měst,přestože před ním často utíkal do samoty a zeleně venkovských míst. Pak dostává nabídku z Ameriky, aby byl ředitelem Newyorské konzervatoře. Dvořák nabídku přijme a vydává se v roce 1892 do Ameriky, kde je ředitelem Newyorské konzervatoře a skládá tam svoje největší dílo 9. symfonii Z nového světa. V Americe pobývá 3 roky a pak se vydává zpět do své rodné vlasti.Po návratu pokračoval na pražské konzervatoři ve funkci ředitele. Dále na stáří napsal opery Čert a Káča , Rusalka Jakobín a čtyři symfonické básně: Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek. Ještě cestoval po Africe,kde ho doprovázel Kovařík. Antonín Dvořák umírá doma, roku 1904. Je oplakáván jako národní hrdina.