Komenský Jan Amos

Jan Amos Komenský byl spisovatelem, myslitelem a zakladatelem moderní pedagogiky. Narodil se na Moravě 28. března 1592 a zemřel v Holandsku 15. listopadu 1670. Přesné místo jeho narození neznáme a odhadují se tato města: Komňa, Nivnice a Uherský Brod. Také jeho rodiče neznáme. Všeobecně se ale uvádí, že jeho otcem je Martin Komenský, českobratrský uherskobrodský měšťan a mlynář a matkou Anna Komenská. Oba rodiče záhy po sobě zemřeli na epidemii. Komenskému bylo tehdy dvanáct let a po jejich smrti se o něj starala teta.

Jako žák byl velmi nadaný, a tak během tří let udělal školu. Poté studoval na latinské škole, kde přijal jméno Amos. Po vystudování byl poslán do Německa, jak se tehdy slušelo, aby nasbíral zkušenosti. V Německu mladý Komenský vyrobil mapu Moravy. Po studiu v Německu na protestantských univerzitách Herborn a Heilderberg se vrátil zpět a učil na škole v Přerově (1616). Po vysvěcení odchází učit do Fulneku (1618-1621). Tam se také poprvé oženil, za manželku si vzal Magdalenu Vizovskou.

V roce 1620 se v českých zemích udála bitva na Bílé Hoře. Po ní bylo popraveno na Staroměstském náměstí 27 českých pánů a naše země se dostala do područí Habsburků. Habsburky byl Komenský neustále pronásledován. Nakonec se nepřizpůsobil latinské větvi náboženství a utekl do skal (1621). Tam se 8 let skrýval a tam mu také zemřela na mor žena a jeho dvě děti. Oženil se s Dorotou Cyrillovou, dcerou bratrského biskupa a odešel z našeho území. Tehdy věřil, že se sem ještě někdy vrátí, ale to se mu už nikdy nesplnilo. V těžké politické situaci a po této rodinné tragédii sepsal sociálně alegorické a kritické dílo Labyrint světa a ráj srdce (1631 . V Lešnu Komenský působil jako učitel a ředitel bratrského gymnázia. Tam také píše Českou didaktiku, Informatorium školy mateřské a učebnici latiny Brána jazyků otevřená. Česká didaktika je posléze přeložena do latiny a nazvána Velká didaktika. Tehdy už byl natolik známá osobnost, že v roce 1641 je pozván do Londýna, aby tam vybudoval akademii věd. Dlouho se tam ale nezdržel, protože v Anglii vypukla válka. V Anglii se seznámil s vynikajícím grafikem Hollarem. Právě Hollar vytvořil věrný Komenského portrét.

Jako uznávaný učenec se stal politickým mluvčím pobělohorské emigrace a snažil se dosáhnout intervence protestantských mocností ve prospěch české reformace. Mezinárodně uznávaný Komenský byl také přizván do Ameriky a kardinál Richelieu ho lákal i do Francie. Komenský ale odešel do pruského, Švédy ovládaného Elblągu aby reformoval švédské školství. Jeho pobyt sponzoroval bohatý švédský obchodník. Do Švédska se Komenský odebral hlavně proto, že věřil, že mu to pomůže k návratu domů. Ze Švédska ale odchází zpět do Lešna.

Poté je Komenský pozván do Maďarska do města Sárospatak. Zde bylo školství na velice bídné úrovni. Do školy chodili jen bohatí, a právě ti byli nejvíce líní. Aby tyto žáky nadchnul pro učení, vypracoval Komenský Orbis pictus Svět v obrazech). Tato moderní kniha se brzy stala bestsellerem a byla přeložena do jedenácti jazyků. Další dílo pro školáky na sebe nenechalo dlouho čekat. Škola hrou je kniha plná divadelních dramat. Žáci se je učili hrát na jevišti a v kontextu těchto her byla zakódována učební látka. Tento způsob učení byl na tehdejší dobu velmi moderní.

Z Maďarska se Komenský opět vrací zpět do Lešna, a to byla chyba. Došlo totiž k obléhání města Švédy. Poláci město zapálili a oheň mu vzal 40 dílů rukopisu k slovníku Poklad jazyka českého a všechny osobní věci. Na rukopisu slovníku pracoval několik desítek let. Vše co neshořelo, bylo polito vodou a inkoust se rozpustil (1654). Nejen, že mu požár vzal úplně vše, ale taky mu v ohni zemřela žena. Komenský tedy opět odjíždí, tentokrát do Amsterodamu, do rodiny de Gearru. Tam z různých důvodů nebyl moc šťastný. Navíc vypukla mezi Anglií a Holandskem válka. Komenský tehdy vypracoval mírovou dohodu Anděl míru. Také se říká, že zde počtvrté našel ženu. V Holandsku strávil Komenský 14 let. V podvečer 15. listopadu roku 1670 tento mezinárodně uznávaný člověk vydechl naposled. Bylo mu 78 let. Jeho přítel kněz ho pochoval v Naardenu. Je zde malý kostelík, který náleží českému státu.
Ačkoli Komenský již nežije, jeho odkaz přetrvává


Komenského mnohostranné dílo čerpá sice svoji inspiraci ze základních zdrojů evropské civilizace – z antiky, z křesťanství a z renesančního humanismu, ale svým poselstvím hledí do budoucna. Komenského irénické úsilí o smíření všech křesťanských vyznání na základě dialogu a společně sdílených nábožensko – morálních zásad směřuje k modernímu ekumenismu. Svět bez Boha nemohl Komenský přijmout. Pozoruhodně tolerantní je i Komenského vztah k islámu a judaismu, opět s důrazem na společného Boha otce. Komenský se taky živě zajímal o vědecký rozvoj, i když řadu dobových objevů nedokázal přijmout. Nebyl exaktním přírodovědcem ani chladně uvažujícím matematikem – přesto si dnes musíme cenit toho, že varoval před jednostranným zneužitím vědy a před její dehumanizací. Komenský byl hrdý na lidské vynálezy a věřil, že přispějí k obecnému pokroku. Tomu měl napomáhat jím navrhovaný „ sbor světla “, tj. jakási mezinárodní akademie věd, která by podporovala výzkum výměnu i uplatnění vědeckých novinek.
Zkreslován bývá Komenského vztah k otázkám války, násilí a míru. Komenský byl samozřejmě vždy pro mír, ale ve svobodě. Respektoval právo odporu proti tyranidě a uznával válku jako krajní řešení (např. v případě protihabsburského boje se tak měla vrátit jeho národu náboženská a státní svoboda). V posledním období svého života, poučen hořkými spory a utrpením, odmítl válku úplně „ jako něco zvířeckého “ a doporučil řešit spory „ soudem řádně vedeným “. Komenského dílo má tak mnoho podob, ale především představuje ojedinělou a původní syntézu směřující svým nápravným programem do budoucnosti.
Komenský - COMENIUS je příkladem šťastného spojení nejlepších národních a evropských tradic, jeho dílo představuje největší dar starší české kultury do pokladnice světové civilizace a jeho myšlenkový odkaz je i výzvou pro další tisíciletí.


Dílo :
1. Náboženské a filozofické spisy
Truchlivý (1622-24) – zamýšlí se nad rozporem rozumu a náboženského
citu.

Labyrint světa a ráj srdce (1631)
- alegorické dílo, znázorňuje pouť městem (světem)
Poutník (Komenský) si jde prohlédnout svět, aby si zvolil vhodné zaměstnání. Na cestě jej doprovázejí 2 průvodci :
1. Všezvěd Všudybud (zosobněná lidská zvídavost), který mu radí, aby byl spokojen se vším, co spatří. Nemá nic kritizovat, neboť jen tak se uchrání nepříjemností.
2. Mámení (přizpůsobuje se nedostatkům). Nasazují poutníkovi brýle mámení, které zkreslují pohled na svět, poutník se však nedává zmást a upravuje si je tak, aby mu nepřekážely ve správném pozorování. Město, do něhož vstupují, je opravdovým bludištěm. Hemží se lidmi, každý spěchá za svým zaměstnání, ale ukazuje se, že téměř každé z nich je podvod a klam. Lidé jsou ovládáni touhou po snadném zisku, společenském postavení a bezstarostném životě. Poutník pozoruje život příslušníků různých stavů a povolání, všude nalézá neupřímnost a podvod. V zoufalství nad stavem lidské společnosti chce prchnout ze světa, na výzvu boží se pak uzavírá v ráji svého srdce, tj. v samotě a náboženském rozjímání.

2. Pedagogické práce

Velká didaktika – Didactica magna (1657)
- psána latinsky, přeložena do všech evropských jazyků
Obsahuje zásady moderního vyučování a výchovy (vyučování pro všechny, zdarma a v mateřském jazyce, důraz kladen na praxi, na tělesnou výchovu, názornost vyučování, postup od známého k neznámému, poznávání přírody…). Obsahuje i názor na koncepci vzdělání – dělí výchovu do čtyř etap po 6 letech :
0 – 6 dětství – mateřská škola
6 – 12 chlapectví – obecná škola
12 – 18 jinošství – gymnázium
18 – 24 mládí – akademie + 2 roky cestování po světě

Informatorium školy mateřské (asi 1630)
- příručka pro matky a chůvy (výchova dětí v rodině)

Brána jazyků otevřená – Janua linguarum reserata (1631)
- učebnice latiny, v podstatě malá encyklopedie

Svět v obrazech – Orbis Pictus (1658)
- první obrázková učebnice na světě (pro větší názornost ilustrace k jednotlivým tématům

Škola hrou –Schols ludus (1654)
- soubor školských latinských dramatických her, které měly prohloubit u žáků znalost latiny

3.Encyklopedické práce

– Komenský se pokoušel shrnout veškeré vědění v jednotnou soustavu -
Plán vševědy – zůstalo nedokončeno. Usiloval také o dorozumění mezi
národy a o věčný mír.

Citáty z díla Komenského :
… Nerozumíš-li věcem, které se za slovy skrývají, nejsi moudrý, nýbrž jsi stále papoušek…
… Zahálka je polštář Satanův. Koho Satan nezaměstnaného najde, toho sám zaměstná nejprve myšlenkami špatnými potom i skutky zlými…
… Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení…
… Učit lze slovy, vychovávat jen příkladem…
… Šťastný národ, který má hojnost dobrých škol a dobrých knih…
… Nedopusť, aby ti zlí zabraňovali jednat dobře. Chválou jejich musíš pohrdat, utrhání jejich si nevšímat. Chtěj býti zlými spíše nenáviděn, nežli uctíván…
… Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád. Možno-li celému světu…


Komenského biografie

1592, 28. března - narozen na jihovýchodní Moravě v rodině českobratrského uherskobrodského měšťana a nivnického mlynáře Martina Komenského
1604 - osiřel, další výchova u příbuzných s podporou Jednoty bratrské
1608-1611 - přerovské bratrské gymnázium, získání jména Amos
1611-1614 - zahraniční studia: Nassavská akademie v Herbornu a studium teologie na univerzitě v Heidelbergu
1614-1621 - po návratu učitelem a duchovním ve službách Jednoty: 1614 vyučujícím v Přerově, 1616 ustanoven knězem Jednoty, od 1617 správcem sboru a školy v severomoravském Fulneku
1618 - první sňatek (s Magdalenou Vizovskou, + i s oběma synky 1622)
1620, 8.11. - porážka českých evangelických stavů na Bílé hoře
1622-1628 - ve vnitřním exilu ve východních Čechách: nejprve do 1626 pod ochranou Karla staršího ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí, poté v Bílé Třemešné u Sadovských ze Sloupna
1623 - Labyrint světa a ráj srdce (vydán 1631)
1624 - druhý sňatek (s Dorotou Cyrillovou, +1648, dcerou bratrského biskupa - s ní postupně čtyři děti: Dorota Kristina 1627 - Alžběta 1628 - Zuzana 1643 - Daniel 1646)
1627 - náčrt České didaktiky
1628, 4.2. - odchod do exilu
1628-1641 - první pobyt v polském Lešně pod ochranu rodu Leszczynských
1631 - proslulá učebnice Janua linguarum reserata (Brána jazyků otevřená)
1632 - biskupem (seniorem) Jednoty bratrské
1639 - v Anglii vydán Prodromus Pansophiae (Předchůdce vševědy)
1641-1642 - Londýn: vybídnut anglickými přáteli, připravuje projekt collegium lucis (kolej světla), jakési mezinárodní akademie učenců, a píše programový spis Via lucis (Cesta světla)
1642 - v Anglii začíná revoluce, cesta přes Nizozemí (setkání s Descartesem a mecenášem Ludvíkem de Geer) do Švédska, ve Stockholmu jednání s kancléřem Oxenstjernou
1642-1648 - Elbink (Elblag) ve východopolském Pobaltí (tehdy pod kontrolou Švédů): psaní učebnic pro Švédy za podpory de Geera
1644-1645 - počátky největšího Komenského díla De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských)
1648-1650 - druhý lešenský pobyt
1649 - třetí sňatek (již bezdětné manželství s Janou Gajusovou)
1650 - Kšaft umírající matky Jednoty bratrské - výraz zklamání z vestfálského míru a ztráty naděje na návrat do vlasti
1650-1654 - Sárospatak (Šaryšský potok, Blatný Potok) v Uhrách (na řece Bodrogu poblíž dnešních slovenských hranic): ve službách sedmihradských knížat Rákócziů, pokus o zřízení první pansofické školy
1654 - Schola ludus (Škola hrou)
1654-1656 - třetí, poslední pobyt v Lešně: snahy o vytvoření nové protihabsburské koalice ze Sedmihradska, Švédska a Anglie za aktivní podpory českého exilu
1656,28.-30.4. - vypálení Lešna polskými vojáky, ztráta rukopisů a majetku, záchrana holého života
1656-1670 - Amsterdam: poslední útočiště pod ochranou obchodnické rodiny de Geerů
asi 1657 - vydání prvních dvou dílů Obecné porady (další, částečně rozepsané díly po Komenského smrti ztraceny, objeveny až 1934, kompletní české vydání teprve 1992)
1657-1658 - vydání sebraných pedagogických spisů Opera didactica omnia
1658 - vydání Orbis sensualium pictus (Svět v obrazech), první obrázkové encyklopedie pro děti
1667 - vydán Angelus pacis (Anděl míru): požadavek odstranění válek mírovým jednáním
1668 - vydání spisu Unum necessarium (Jedno potřebné):
Komenského filozofická závěť vyjadřující touhu po klidu duše a harmonickém splynutí s Kristem
1670, 15.11. - Komenský zemřel v Amsterdamu, pohřben v kostele valonské reformované církve v Naardenu 20 km jihovýchodně od Amsterdamu