Komenský Jan Ámos

Jan Ámos Komenský
Narozen 28.3. 1592 ve mlýně svých rodičů. Dodnes se vedou spory, kde se narodil, zda-li v Komni, Nivnici nebo v Uherském Brodě. V knize Leontiny Mašínové uvádí že to bylo pod lipou mezi Bánovem a Nivnicí.
Jan Amos Komenský ,teolog,filozof a především pedagog, byl nejmladší z 5 dětí. Měl čtyři sestry Kateřinu, Markétu, Lidušku a Zuzanu. Jeho otec Martin Komenský byl mlynářem v Nivnici. Matka Anna se starala o děti a domácnost. Rodina se přestěhovala do Uherského Brodu, kde brzy zemřel jeho otec, ten mu však zanechal dvůr v Neradicích. Zanedlouho po otci zemřela i matka. Nejstarší dvě sestry se vdaly a Kateřina si vzala k sobě své mladší sestry. Jan odjel k tetě Zuzaně Nohálové do Strážnice, kde byl pouze rok, kdy vojska nepřátel zabili strýce Nohála a Strážnici vypálili, se vrací do Uherského Brodu ke své sestře Markétě. Její manžel Pavel Bozkovský neměl rád Jana pro jeho lásku ke knihám.
Vojska se dostala až do Brodu, kde začala drancovat, zabíjet a pálit, přičemž shořel i neradický dvůr. Jan utekl do Komně, kde zjistil, že jeho dvě sestry umřely na mor. Pmáhal u strýce ve mlýně, ale stále si přál studovat, proto si tajně půjčoval a četl knihy.V šestnácti letech mu biskup, stoupenec bratrské církve Lánecký, umožnil studium. Vzdělával se na bratrských školách v Přerově, Strážnici, v zahraničí . Po návratu učí v Přerově, pak se stává správcem školy ve Fulneku. Po obsazení Fulneku Španělským vojskem se skrývá na Moravě, pak v Brandýse nad Orlicí a Bílé Třemešné.
Roku 1628 odchází do vyhnanství do Polského Lešna, později do Londýna , potom přes Holandsko do Švédska.Podporoval ho Ludvík de CHur. Znovu se vrátil do Lešna až po roce 1648 po svém zvolení biskupem jednoty bratrské. V osobním životě se mu nevedlo, zemřela mu žena i obě děti.
Jeho tvorbu můžeme rozdělit do 3 období:
1. napsané do roku 1628 - před odchodem z vlasti. Píše především díla náboženská a filozofická, ktará jsou odrazem neutěšených poměrů u nás po Bílé hoře.
Např. Listové do nebe - obsahuje 5 fiktivních dopisů, kde se zamýšlí nad postavením chudých
Truchlivý, O sirobě, Přemyšlování o dokonalosti křesťanské -odráží neuspokojivé poměry v církvi a ve vlasti,smutek a beznaděj nad nimi.J.A.K.hledá pomoc v důvěře v boha. Nejvýznamnější spis tohoto období Labyrint světa a ráj srdce - dílo jinotajné- alegorické, ve kterém autor kritizuje současné poměry. Autor v postavě Poutníka vstupuje do města v doprovodu Vševěda Všudybyla a v doprovodu Mámila (nasazuje mu růžové brýle, aby vše viděl pěkně). Komenský si ty brýle upravuje a vidí to pravdivě.16 ulic představují lidské stavy. 2 brány - narození a smrt, hrad Štěstěny a hrad Moudrosti. Poutník si nasazuje brýle a všechno vidí špatně - touhu lidí po bohatství. Boháči jsou vězni svého majetku- honí se za ziskem, touží po blahobytu a po postavení. Poutník chce ze světa utéci, ale na Boží výzvu se uzavírá " do ráje svého srdce" což znamená do samoty a náboženského rozjímání. Filozofickým doplňkem tohoto spisu je spis Hlubina bezpečnosti.
2.období po odchodu z vlasti - píše spisy pedagogické Didaktika velká - podává teorii vyučování, další spisy: Informatorium školy mateřské, Brána jazykům. Odmítá mechanické učení, žádá spojovat slova s pojmy.
3.období za pobytu v Uhrách - přepracoval spis Brána jazykům ve 2 učebnice Orbis pictus /Svět v obrazech/ a Schola ludus /Škola hrou/.
Po r.1648 poznává, že se do Čech už nikdy nevrátí a píše Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
Poslední období svého života prožívá v Holandsku podporován Ludvíkem de Chur Zemřel 15.11.167O, pochován je v Naardenu, kde naše republika vlastní pár metrů čtverečních s jeho památníkem.