Komenský Jan Amos

Jan Amos Komenský (1592-1670)

Jméno Jan Amos Komenský se nám většinou spojuje se zažitým přívlastkem učitel národů. Komenský však nebyl jen pedagog. Byl to kněz, vědec, literát evropského formátu, ale také politik a bojovník za mír.
Komenský se narodil v Nivnici na Moravě, v měšťanské rodině. Brzo ale osiřel, a tak se mohl začít vzdělávat až jako šestnáctiletý na bratrské škole. Ve studiích pokračoval v Herbornu a v Heidelbergu. Po návratu se stal správcem školy v Přerově, pak knězem ve Fulneku, a kromě toho se věnoval sběru materiálů pro chystanou vědeckou práci. Do jeho plánů však tvrdě zasáhla třicetiletá válka.
V roce 1620 musel prchnout z Fulneku před drancujícimi španělskými vojáky. Přišel přitom o celou svou knihovnu i většinu rukopisů. V Přerově mu za morové epidemie zemřela manželka a dvě děti. Přesto však právě v tomto těžkém čase napsal jednu ze svých nejvýznamějších prací, Labyrint světa a ráj srdce.
Když musel Jan Amos Komenský v roce 1628 definitivně opustit Čechy, vybral si za svou novou základnu polské Lešno, jedno z nejvýznamějších středisek českých exulantů. V těchto letech se Komenský nevzdával svého úsilí o položení základů české vědy-připravoval např. velký latinsko-český a česko-latinský slovník a chystal řadu prací,v nichž chtěl shrnout současný stav některých vědních oborů - ale nejvíce se přece jenom věnoval pedagogice. Pedagogické spisy psal jak česky tak latinsky. Např.Informatium školy mateřské, Brána jazyků otevřená nebo Svět v obrazech. Základy pedagogiky pak Komenský položil ve svém díle Velká Didaktika, jímž se stal proslulým a které bylo přeloženo do všech evropských jazyků.

Biskupem Jednoty bratrské se stal Komenský v roce 1648, kdy ho zasáhlo další osobní neštěstí. Smrt jeho druhé manželky. Svoje pocity vyjádřil v díle Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
O šest let později musel opustit i svůj druhý domov, z důvodu požáru, který úplně zničil město, a s ním i jeho knihovnu a spisy. Komenský tedy musel už podruhé začít úplně od začátku. V Amsterodamu, kde se usadil, se dál věnoval vědecké a pedagogické práci - zejména pak dílu, které nazval Všeobecná porada o nápravě věcí lidských. Tímto dílem chtěl zavřšit svou celoživotní snahu o systemizaci celého lidského vědění a zároveň shrnout své představy o zlepšení stavu světa pomocí výchovy a vzdělávání. Náročný projekt však nedokončil. Zemřel v roce 1670 v Amsterodamu.