Bajky

Mým bajkám dobře je v tvé dlani.
Měj s nimi, prosím, slitování
a zdají-li se někdy kostrbaté,
když s přáteli je večer předčítáte,
úsměvem zmírni jejich nedostatky.
I slabý verš je v krásných ústech sladký,
tak jako na mladé a čisté dívčí hrudi
i prosté luční kvítí obdiv budí.

Bajky Ivana Andrejeviče Krylova mají vesměs satirický ráz. Útočí proti hříchu, hlouposti, ale i proti politické moci. Nikdy neobsahují pravá jména a jen v náznacích si může čtenář myslet, o koho se jedná. Mnohdy však i nepřesný popis „pasuje“ na několik jedinců, které Krylov nemohl znát. Snad i proto se jeho bajky dočkaly hlubokého obdivu u čtenářů řady zemí světa. Jsou psány volným nepravidelným veršem.

Bajky I. A. Krylova se mi velice líbí. Pravdou však zůstává, že aby se čtenáři skutečně zalíbily, musí si je přečíst několikrát. Potom není těžké se bajku naučit třeba i nazpaměť.