Bílý tesák

Vyhladovělá vlčí smečka pronásleduje Billa, Henryho a jejich šestičlenné psí spřežení. Mazané vlčici se postupně každou noc podaří jednoho psa prilákat do křoví , kde ho ostatní smečka snědla jednoho po druhém a nakonec si smlsnou i na Billovi. Zesláblému Henrymu se podaří uniknout jisté smrti jen díky nečekanému příjezdu skupiny mužů.
Bílí tesák se byl na půl pes a napůl vlk
Lišil se od svých bratů a sester. Jejich srst již dávala tušit narezavělou barvu, kterou zdědili po matce; on jediný se podobal otci. Bylo to jediné šedé štěně ze všech štěňat.
Pak však opět nastane období hladu. Otec tesáka se sice snaží lovit potravu, jak může, ale nakonec v boji podlehne rysici. Na lov se pak vydává sama vlčice. Mláďata v doupěti pomalu umírají hladem a z celého vrhu nakonec přežije jen šedý vlček.
Jak vlček roste, začíná postupně zkoumat okolní svět a jednoho dne - v nepřítomnosti lovící matky - se odváží i ven z doupěte. Uloví svého prvního bělokura, se štěstím se vyhne slídícímu jestřábovi a s ještě větším štěstím unikne dravé lasici. Vlček objevuje lov a zabíjení masa.