Farma zvířat

GEORGE ORWELL (1903 - 1950) : FARMA ZVÍŘAT

-anglický prozaik a esejista
-vlastním jménem Eric Arthur Blair
-narodil se v rodině koloniálního úředníka
-studoval v Anglii na elitní škole v Etonu
-několik let působil jako policejní úředník v Barmě,ale v roce 1927 odtud odešel s pocitem spoluviny za koloniální útlak
-od roku 1930 pracoval jako novinář, publikoval pod pseudonymem a tím se chtěl rozejít s minulostí
-jako novinář i jako bojovník na straně republikánů se George Orwell účastnil španělské občanské války
-za války pracoval pro BBC
-měl hluboké sociální cítění, byl levicového zaměření, ale nikdy nebyl členem žádné politické strany
-zemřel na tuberkulózu

FARMA ZVÍŘAT

Literární období,směr nebo období :
Žánr : politická román psaný formou bajky
Téma : tyranizování zvířat jinými zvířaty

Postavy :

Prasata - Major - představitel Lenina , Napoleon - J. V. Stalin , Kuliš - Trockij (soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a elektrifikaci Sovětského svazu. Byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde za záhadných okolností zemřel.) , Pištík - propaganda, mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže.
Psi - představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy svého stvořitele - Napoleona. Psi jsou věrní a poslušní svému pánovi.
Koně - Boxer a Lupina - představují pracující lidi, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni, obětovali vlastní život.
Ovce - tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.
Osel - Benjamin - představitel pasivního intelektuála, který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi.
Krkavec - představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.
Lidé - představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.

Jazykové prostředky : barvité popisy, přiléhavé výrazy, hojný výskyt přímé řeči, bez archaismů a zastaralých slov

Obsah (děj):

Příběh se odehrává na poměrně malé farmě, kterou vlastní pan Jones. Na farmě jsou mimo pana Jonese také psi, kočky, prasata, ovce, krávy, koně, osel, myši, holubi, kozy a kachny. Jednoho dne se pan Jones opil a zapomněl zvířata zavřít. Ta se sešla ve stodole a prase Major vyprávělo o revoluci, která jednou přijde. Naučil zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie.

Za několik dní zemřel, ale po jeho smrti se zvířata vzbouřila a vyhnala pana Jonese. Tím začala revoluce. Potom prasata oznámila, že umí psát a číst a že přejmenují Panskou farmu na Farmu zvířat a napsala na vrata sedm přikázání,ale ovce si jenemohla zapamatovat a tak je prasata naučila jednodušší - čtyři nohy dobré,dvě nohy špatné.

Potom se zvířata pustila do prací na statku, jen prasata toho moc nedělala. Přesto jim vše šlo mnohem lépe než dříve. Podařilo se jim také v bitvě u kravína odrazit první útok lidí.
Za čas se narodila štěňata, ale hned po odkojení si je vzalo prase Napoleon na výchovu. Takhle to šlo dál dokud další prase, Kuliš, nenakreslil nákres větrného mlýna. Napoleon byl proti už od začátku, ale Kuliš měl navrch. Když měl nákres hotový, na pravidelném nedělním shromáždění mělo dojít k hlasování o jeho stavbě. Kulišovo nadšení zvířata uchvátilo, avšak před zahájením hlasování Napoleon náhle přivolal devět psů - dorostlých převychovaných štěňat - a vyhnal Kuliše z farmy pryč.

Zvířatům se to nelíbilo, ale bála se psů, a tak nic neříkala. Poté Napoleon rozhodl, že se mlýn začne stavět. Stavba byla obtížná, ale zvířata dělala, co mohla. Téměř dokončený mlýn shodila vichřice. Napoleon však prohlásil, že viníkem je Kuliš, který se uchýlil na sousední farmu a organizuje sabotáže. Následně byly veškeré nezdary přičítány Kulišovi. Řada zvířat byla obviněna ze spolupráce s ním a odsouzena k smrti.

Napoleonův pomocník, prase Pištík, měnil postupně přikázání. Zvířatům to připadalo divné, ale Pištík jim říkal, že se pletou, že mají špatnou paměť. Nakonec zvířata uznala, že má pravdu. Mezitím došlo k dalšímu útoku lidí, při němž byl opět zničen téměř hotový mlýn.
Prasata postupně soustřeďovala větší a větší moc, až nakonec vládla v čele s diktátorem Napoleonem ještě přísněji než lidé. Přeučila ovce jejich přikázání na: 4 nohy dobré, 2 lepší a začala chodit po dvou. Sedm přikázání nakonec změnila v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Příběh vrcholí hostinou, na které jsou společně prasata a lidé - delegace sousedních farmářů. Zvířata hostinu sklesle pozorují oknem. Lidé obdivují přísný režim, jaký prasata ostatním zvířatům nastolila a Napoleon slavnostně oznamuje přejmenování Farmy zvířat na Panskou farmu. Zvířata shledávají, že již nelze odlišit prasata od lidí.

Zařazeno: čtenářský deník, referát