Uhlí a zemní plyn

Zemní plyn, uhlí a ropa se nazývají pevná, nebo též fosilní paliva, protože vznikly z pozůstatků dávno zemřelých živočichů a rostlin. Při spalování uvolňují energii, které se využívá pro vytváření hnací síly. Fosilní paliva jsou neobnovitelné zdroje energie, protože budou někdy vyčerpány.

UHLÍ
Hořlavá, tuhá hmota organického původu tzv. ?Hořlavý kámen?. Skládá se zejména z uhlíku, dále z vodíku, kyslíku, dusíku a síry.

Vznik
Vzniká hlavně ve dvou geologických obdobích, v prvohorách (v karbonu) - černé uhlí a v třetihorách- hnědé uhlí, nahromaděním tehdejšího rostlinstva (čer. uh. - stromovité přesličky, plavuně a kapradiny, hn. uh. - jehličnaté a listnaté stromy). Tyto ústrojné látky podlehly nejdříve rozkladnému biochemickému procesu a po překrytí nerostnými vrstvami byly vystaveny složitým prouhelňovacím procesům (karbonifikaci). V závislosti na intenzitě a délce trvání těchto procesů podporovaných druhotnými vlivy (vulkanismus) vznikaly základní druhy uhlí.

Rozdělení
Podle chemického složení a jeho fyzikálních a chemických vlastností se v naší klasifikaci dělí uhlí hnědé na měkké (lignit) a tvrdé; u černého uhlí se klasifikace řídí hlavně obsahem prchavé hořlaviny a vlastnostmi zbytků po koksování (uhlí pálavé, plynové, žírné, koksové a antracit). Černé uhlí obsahuje asi 75% - 92% uhlíku, hnědé uhlí asi 60% - 75% uhlíku.

Použití
Černé uhlí se u nás používá především jako surovina k výrobě koksu. Hnědé uhlí především jako palivo v energetice. Při jeho chemickém zpracování je možno získávat různé látky (např. syntetický benzín). Při topení hnědým uhlím však dochází ke značnému zhoršování životního prostředí, protože kouřové plyny obsahují jedovatý oxid siřičitý.

Výroba koksu
Černé uhlí se spaluje při teplotě minimálně 1000°C bez přístupu vzduchu - proces karbonizace. Vzniká koksárenský plyn, který se používá k topení, dehet a amoniaková voda, která se používá na výrobu amonných hnojiv, a hlavně koks. Koks je téměř čistý uhlík. Používá se hlavně při výrobě surového železa ve vysokých pecích a jako palivo.

Dřevěné uhlí
Dřevěné uhlí je jeden z produktů tepelného rozkladu dřeva. Původně se vyrábělo v milířích, nyní ve speciálních pecích nebo retortách (= nádoby pro suchou destilaci za vysoké teploty). Používalo se při výrobě střelného prachu, dnes k čištění kapalin a při výrobě jakostních ocelí.

Těžba
Uhlí je uloženo v zemi ve slojích, ze kterých se těží buď hlubinně (hl. černé uhlí), nebo povrchově lomy (hl. hnědé uhlí). Ve dvacátých letech 16. století byly otevřeny první doly na uhlí v anglickém Newcastlu a v belgickém Lutychu. Nyní se uhlí těží hlavně v USA, Číně, Rusku, Indii a Velké Británii. Největší zásoby jsou v USA, Rusku, Číně a Austrálii.


ZEMNÍ PLYN

Přírodní hořlavý plyn složený z metanu, popř. ze směsi metanu s jinými plyny (např. etan, propan , butan, oxid uhličitý, dusík, helium ).

Použití
Používá se především jako topivo a surovina v petrochemie.

Těžba
Vyskytuje se většinou pod tlakem v pórech a trhlinách. Tvoří samostatná ložiska nebo provází ropu, popř. uhlí..
Těží se hlavně v USA, Rusku, Nizozemsku, Kanadě a Velké Británii.

Vznik
Zbytky odumřelých rostlin klesají ke dnu kontinentálního šelfu, kde jsou bakteriemi rozkládány na organickou hmotu. Usazeniny bahny a písku splavované řekami z pevnin tvoří vrstvy pískovce, který překrývá organické zbytky. Rostoucí tlak vyvolaný hmotností dalších vrstev pískovce a jiných usazených hornin přeměňuje organické zbytky na ropu a plyn.