Labyrint světa a ráj srdce

Má dvě části. První část líčí poutníkovou cestu světem, aby se dobral pravé skutečnosti vlastního smyslu života, dospěl totiž do věku, kdy si má zvolit nějaké povolání. Poutníka, který je sám autor doprovází všezvěd Všudybud (zosobňuje lidskou zvídavost) a Mámení (představuje nedokonalost lidského poznání). Mámení nasadí poutníkovi růžové brýle - má se mu zdát všechno jinak než ve skutečnosti. Naštěstí poutníkovi nasadí brýle nakřivo, takže poutník vidí pravou tvář světa a nedá se přesvědčit ani svést k názoru, že svět je dobrý a dokonalý. Svět je alegoricky zobrazen jako město s hradbami, ulicemi a náměstími, lidé do něj vstupují Branou života (uprostřed města bylo náměstí, kolem pak po obou stranách 6 hlavních ulic, které symbolizují stavy světa: řemeslníky, učence, duchovní, vrchnost...). Autor popisuje různé typy lidí, špatné charakterové vlastnosti, jejich neschopnost dorozumět se neboť hovoří různými jazyky. Poutník je zklamán, neboť nikde nenašel štěstí a spokojenost, všude viděl jen přetvářku a marnost. Kritizuje stav tehdejší společnosti a uvažuje především o sobě, jaké východisko najít z beznadějné situace. Uslyší hlas z nebe, aby hledal štěstí ve svém srdci... Ve druhé části (Ráj srdce) poutník nachází cestu k pravému životu v lásce k bohu a k blížnému.