Kytice

Rozhodl jsem se, že se vyhnu zevrubnému popisu každé balady a místo toho se pokusím zaměřit na obecné shrnutí. Kniha obsahuje celkem 12 balad, z nichž většina tvoří dvojici, kterou cosi spojuje. Například Polednice – Vodník. V obou zemře dítě, figuruje v nich matka a součástí je také nadpřirozená bytost.

Erben často využívá citoslovcí k zobrazení překvapení nebo čiré hrůzy. K navození vyšší dramatičnosti poté užívá přímé řeči a vynechávání sloves, čímž se celá balada zrychlí a spolu s ní se také zrychlí tep čtenáře.

Je fascinující, jak si Erben pohrál s navozením strachu. Za tímto účelem zde můžeme vidět velkou popisnost, například ve svatební košili. A i po jednom a půl století dokáže ve čtenáři, která jeho balady zná, vzbudit čirou hrůzu. Jednotlivé balady mají svůj rytmus, žijí svým vlastním životem a odráží se na čtenářově psychice, který rozrušeně otáčí stránky a hltá další a další řádky. I po téměř dvou stech letech vidíme, že i tento sborník balad je nadčasový a že česká literatura měla skutečně hodně co nabídnout. A pro čtenáře, který Erbenovu Kytici dosud nezná, je snad téměř nutností si ji přečíst a ještě lépe – mít ji doma pro vlastní potěšení.