Bílá nemoc

(poprvé vydáno 1937)

V jedné nejmenované zemi vypukla epidemie „bílé nemoci“. Hlavními příznaky jsou bílé skvrny na kůži. Nemoc se šíří dotykem a z počátku převážně mezi chudými lidmi. O nemoci se mluví jako o malomocenství. Po objevení bílé skvrny na těle, začínají postupně postiženým upadávat kusy tkání. Bohužel zatím nikdo nevynalezl lék proti této nemoci. Prof. Sigelius se snaží léčit tuto nákazu, prozatím však bez úspěchu. Na jeho kliniku přichází doktor Galén s tím, že objevil postup léčení této zákeřné choroby. Prof. Sigelius zpočátku nedůvěřuje Galénovi, ale později mu nechává léčit ty nejchudší pacienty postižené bílou nemocí, pacienty z pokoje 13. Ukáže se však, že Galénova metoda je úspěšná. Dr. Galén si tajemství svého léčebného postupu nechává pro sebe. Sigelius se chlubí úspěchy kliniky a svolává největší světové lékařské kapacity. Lékaři i tisk je nadšen. Galén tomu všemu jen přihlíží z povzdálí. Když jej novináři osloví, sdělí jim, že lék vynalezl on a prozrazení receptury léku podmiňuje uzavřením míru ve světě. Dr. Galén působil ve válce jako lékař a viděl mnoho zranění a mrtvých a je přesvědčen, že jeho situace může zamezit válce. Tímto však způsobí velký skandál a prof. Sigelius ho vyhazuje ze své kliniky. Galén se vrací léčit chudé lidi a lék poskytuje výhradně chudým, lidem bez moci a vlivu. Vlivnějším lidem lék odmítá poskytnout, prý ať využijí svých kontaktů a snaží se nastolit mír ve světě.
V zemi vládne diktátor Maršál, který se právě připravuje na válku. Ve zbrojení a organizaci mu pomáhá baron Krüg, vlastník zbrojovky. Baron Krüg onemocní a v přestrojení se vydává za Dr. Galénem. Ten ho pozná a lék mu chce vydat jen tehdy, když zastaví přípravy na válku. Podmínka je však pro Maršála nepřijatelná. Krüg se ho snaží přesvědčit, ale nakonec je Maršál připraven zastavit zbrojení, pouze však na 2 týdny, na dobu nutnou k vyléčení Krüga. Maršál ustoupit nechce, zvyšuje zbrojení, Krüg nakonec spáchá sebevraždu. Maršálův útok na sousední zemi se uskuteční, avšak napadená země se překvapivě dobře brání. Maršál zpozoruje na sobě bílé skvrny a jde za Sigeliusem, ten konstatuje, že se jedná o bílou nemoc a jediný Galén má lék. Maršál se bojí smrti, ale jeho strach vykompenzuje sláva z vítězství války a že zemře jako hrdina ve zbroji. Maršálova dcera se svým přítelem, synovcem barona Krüga, prosí Galéna, aby Maršála vyléčil. Ten má však stejnou podmínku. Maršál má moc skončit válku a uzavřít mír. Mladý Krüg si uvědomuje, že smrt diktátora by znamenala pro zemi krutou porážku. Nakonec Maršál svolí a nechává si zavolat Galéna. Maršál si uvědomuje, že může bojovat za věčný mír, za lidstvo a za malomocný celého světa. Maršál si našel novou válku a plánuje jak zvítězit. Tímto však myslí válku proti zákeřné nemoci. Galén prodírající se davem slyší pouze:“Ať žije válka, ať žije Maršál“. Galén odporuje:“ Válku ne“. Dav lidí v něm vidí zrádce a ubijí ho, léky jsou rozšlapány. Zabitím Galéna umírá i Maršál. Byť se Galénovi nakonec podaří Maršála přesvědčit, sám Galén nakonec nesmyslně umírá ušlapán lidmi, za jejichž životy po celou dobu bojoval.
Čapek vybral tento závěr schválně. Vyřešil tím prohřešek doktora Galéna, který jako lékař stvrdil Hippokratovu přísahu a přesto si vybíral, koho bude a nebude léčit.

Čapek v této knize staví proti sobě dva protiklady, dr. Galéna, který je obráncem lidství a svobody, snaží se přimět svět,aby byl mír i za cenu mnoha životů pacientů, kteří mají bílou nemoc a na druhé straně diktátor Maršál , který prahne po moci, nadvládě a slávě a není mu líto obětovat životy vojáků. Čapek zde analyzuje otázku moci. Hra byla napsána v předválečné době a v Maršálově zemi vidí nacistické Německo, v malé zemi, proti které se zbrojí vidí Československo. Bílá nemoc symbolizuje úpadek společnosti a fašistické nesmysly. V tomto díle Čapek poukazuje na nesmyslnost války. Popudem k napsání tohoto dramatu dle autorových slov byl konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur.
Dílo Bílá nemoc se právem řadí mezi nejcennější Čapkova díla.