Čapek Karel

Čapek, Karel - R.U.R.

Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích. Vyrůstal v rodině venkovského lékaře v Úpici se svými dvěma sourozenci (bratr Josef, sestra Helena). Po středoškolských studiích v Hradci Králové a v Brně maturoval na gymnáziu v Praze, kam se s rodiči roku 1907 přestěhovali. Vysokou školu navštěvoval v Praze, Berlíně a Paříži a roku 1915 ukončil studia doktorátem filozofie.

Jeho talent se rozvíjel už od ranných let. Jako středoškolák psal verše a v době univerzitních studií přispíval pravidelnými články do různých časopisů. Po předchozích zaměstnání knihovníka a soukromého vychovatele se stal žurnalistou. Později byl výtvarným a literárním kritikem Národních listů, a až do své smrti kulturním a politickým redaktorem Lidových novin.

Během svého života vytvořil rozsáhlá díla rozmanitých žánrů a literárních útvarů, od osobitých literárních sloupků přes povídku, cestopis, román až po dramatickou literární tvorbu. V jeho dílech se kromě filozofické podstaty výrazně prosazuje i autor humanismus, který nebyl jen porozuměním a hlubokým citem pro člověka, nýbrž podstatou Čapkova životního a světového názoru, měřítkem všech otázek, hodnot a jevů, které se stávaly centrem jeho tvůrčího myšlení a literární tvorby. Hluboké prožitky veškerých událostí a úvah o současném a budoucím světě, které byly nedílnou součástí literárních představ vedly k tomu, že byl označován za životního pesimistu, ale Čapek se tomuto nařčení bránil.

Čapkovo mnohotvárné a bohaté dílo přerušila náhlá smrt. Jemný organismus nahlodaný dlouholetou chorobou, podlehl stupňujícímu se tlaku tragických událostí v době Mnichova a hrubým osobním útokům. Pohřeb Karla Čapka roku 1938 na vyšehradském hřbitově se stal manifestací věrnosti ideálům demokracie národní a lidské svobody.

R.U.R. (Rossum's Universal Robots) je utopistická hra, ve které se odráží Čapkův zájem o moderní vědu a technický pokrok a zároveň i obavy o osud lidstva, v němž se zmocňuje vlády nad člověkem jeho vlastní výtvor a v tomto případě vede k zničení lidstva. Čapek dosáhl touto hrou mezinárodního úspěchu, hra byla přeložena do třiceti jazyků. Dílo bylo poprvé vydáno roku 1920 a premiéru mělo roku 1921 v Městském Klicperově divadle v Hradci králové, poté v Národním divadle. Slovo robot se stalo mezinárodním termínem.
Děj tohoto díla se odehrává na neznámém ostrově kdesi uprostřed moře, na kterém je továrna na Rossumovy universální roboty. Tyto roboti jsou prodáváni do světa jako levná pracovní síla. Lidé postupně přestávají se svou prací, protože již na všechno mají roboty. Později roboty využívají i jako vojáky. Roboti nemají strach, netuší, co je špatné, dělají jen bez jakýchkoli pohnutek to, co mají. Zde je jasně vidět Čapkův postoj k technice a k pokroku, na který se ne vždy díval příliš nadšeně. Čapek si uvědomoval, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže správně využít a plně se mu vybavovaly hrůzy první světové války, ve které se toto nesprávné využití techniky poprvé silně projevilo.

Problémy s roboty nastávají poté, co lidé začali, díky své zvědavosti, vymýšlet roboty, kteří by se stále více podobali lidem. Helen, manželka ředitele továrny, která přijíždí na ostrov s ideálem zrovnoprávnění robotů s lidmi, přiměje doktora Galla, který ji jako všichni ostatní na ostrově miluje, aby dal robotům duši, umožnil jim rozhodovat se a být veskrze jako lidé.

Mezitím lidstvo, které již nemusí vůbec nic dělat, zdegeneruje. Roboti si uvědomí svoji fyzickou i psychickou nadváhu nad lidmi, zmocní se lidských zbraní, vyhlásí lidem válku a všechny vyhubí. Jako poslední zůstávají naživu obyvatelé ostrova.
Helena, domnívaje se, že tím sebe i ostatní lidi na ostrově zachrání, spálí recept na výrobu robotů a všichni na ostrově, kromě vrchního stavitele Alquista, který proti robotům nebojoval, padnou.
Roboti se však nemohou množit, protože nemají pohlavní ústrojí, umírají vždy po dvaceti letech z opotřebování. Proto se snaží přemluvit stavitele Alquista, aby znovu napsal recept na výrobu. Alquist si však nepamatuje výrobu enzymu, který roboty po vyrobení oživí. Zároveň se dovídá, že všichni lidé byli vyvražděni, vyčte robotům tento jejich šílený plán a vyžene je ze své pracovny. Poté usne. Po chvíli ho probudí dvojice robotů, kteří se chovají jako lidé. Na rozdíl od ostatních robotů pociťují lásku, něhu a vše ostatní, co předtím dokázali jen lidé. Alquist je nadšeně posílá do světa jako nového Adama a Evu, aby stvořili nové pokolení.