Čapek Karel

Karel Čapek
( 1890-1938 )
Narodil se v Malých Svatoňovicích na Náchodsku. Měl 2 sourozence Helenu a Josefa. Josef Čapek byl známý malíř a spisovatel a Helena byla výtvarnice. Dětství prožil v Úpici a Hronově. Jeho otec byl lékárníkem. Studoval na gymnázium v Hradci Králové v roce 1901, jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře Heleně, posléze do Prahy k rodičům,kde nakonec také maturoval. Po gymnázium studoval postupně na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, filozofické fakultě Univerzity Fridricha Wilhema v Berlíně, na Sorbonně na Faculté des lettres v Paříži. V Praze nakonec obhájil doktorát a zůstal v Praze se svým bratrem Josefem. Byl velmi vnímavý, plachý a rozmazlovaný. Měl zálibu v cestování a práci na zahradě, měl také vztah ke zvířatům. Jeho manželka se jmenovala Olga Scheinpflugová. Karel ČAPEK byl český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof. Napsal cestopisné knihy - Italské listy 1923, Anglické listy 1924, Výlet do Špatněl 1930, Obrázky z Holanska 1932 a Cesta na sever 1936. Od roku 1925 se přátelil s T.G. Masarykem- jeho politické a filozofické názory zaznamenal v knihách Mlčení s T.G.M. 1935, Hovory s T.G.M. 1928-1935 a Nablízku T.G.M. Překládal Francouzkou moderní poezii. Byl dramaturgem ve Vinohradském divadle. Do literatury vstupuje společně s bratrem např: Zářivé hlubiny 1916, Ze života hmyzu, Devatero pohádek, Krakonošova zahrada 1918. Pracoval jako člen redakční rady časopisu Národ, soukromý učitel syna hraběte Katanského. Čapek se stal roku 1917 spolu s bratrem redaktorem Národních listů, po třech letech odchází oba pro neshody s šéfredaktorem. Od roku 1921 až do konce života psal do Lidových novin. Vytváří nový útvar - SLOUPEK - blízký fejetonu ( je to vtipná úvaha na aktuální téma ). Psal ještě fejetony, kritiky a povídky. Soubor fejetonů – Zahradníkův rok 1929, Jak se co dělá, Měl jsem psa a kočku. Jeho publicistická činnost ovlivnila uměleckou tvorbu a naopak. Krátce po své cestě do Anglie roku 1924 se stal členem přípravného výboru pro ustanovení pražského Pen klubu. Čapek jako prozaik hladá inspiraci a nové literární formy i v tzv. pokleslých literárních žánrech ( detektivky, pohádky ). Sbírka povídek - Boží muka 1917, Trapné povídky 1921
( v této knize se zamýšlí nad smyslem lidského života ), Povídky z jedné kapsy 1929, Povídky z druhé kapsy 1929. Tvorba pro děti - Devatero pohádek 1932, Dášeňka,čili život štěněte 1933. Romány - Továrna na absolutno 1922, Krakatit1922 (a z filmováno to bylo roku 1948), Válka s mloky 1936, První parta 1937 (a zfilmováno to bylo roku 1959), Život a dílo skladatele Foltýna ( nedokončeno )1939. Románová noetická trilogie- Hordubal 1933 (zfilmováno roku 1937), Povětroň 1934 a Obyčejný život. Čapek jako dramatik píše ve 20. letech utopie, některé společně s bratrem. R.U.R 1920, Ze života hmyzu, Věc Makropulos, 30.léta Bílá nemoc, Matka 1938, Lásky hra osudná 1922. Jeho sestra Helena napsala knihu Moji milí bratři. Koncem roku 1938 náhle umírá na následky chřipky a zánětu ledvin. V dílech Karla Čapka se uplatňuje individualistický přístup a z toho vyplívající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce. Byl samozřejmě také ovlivněn první světovou válkou a později blížící se druhou světovou válkou. Jeho rozsáhlé dílo bývá děleno na dvě části. V první, zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranici lidského poznání. Druhá, utopická část je kritikou společenských problémů moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu. Kritičnost jeho děl často oslabuje idylizující, nebo harmonizující závěr, ve svých vrcholných dílech tuto tendenci opustil. Pro tato díla bývá občas Karel Čapek považován za předchůdce sci-fi.