Čapek Karel

Narodil se: 9.1.1890 v Malých Svatoňovicích
Zemřel: 25.12.1938 v Praze

Byl to prozaik, dramatik, básník-překladatel, žurnalista, literární, divadelní a výtvarný kritik, esejista, autor knih pro děti.
Byl nejmladší ze tří dětí lékaře. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři. Karel studoval gymnázium (Hradec Králové, Brno, Praha) a filozofickou fakultu KU, doplněnou studijním pobytem v Berlíně a v Paříži. Po vysokoškolských studiích, která zakončil doktorátem, byl vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v knihovně Národního muzea, od roku 1917 až do roku 1938 pracoval jako redaktor (Národní listy, Lidové noviny). V letech 1921-1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla, příležitostně působil i jako režisér. Podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž vytěžil podněty pro své cestopisné prózy a fejetony (Italské listy – 1923, Anglické listy – 1924, Výlet do Španěl – 1930, Obrázky Holandska – 1932, Cesta na sever – 1936). Byl zvolen prvním předsedou československého PEN- klubu, měl četné kontakty se zahraničními spisovateli a mysliteli. Ve své vinohradské vile, jejíž druhou část obýval bratr s rodinou, organizoval přátelské páteční besedy, uznával a ctil T.G. Masaryka
(Hovory s T.G. Masarykem – 3 díly souhrnně 1936). Ženou K. Čapka byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová. Na podzim 1938 byl skupinou francouzských spisovatelů navržen za kandidáta na Nobelovu cenu. Zemřel na zánět plic, pohřben je na Vyšehradě.