Saturnin

Děj je situován do meziválečného období.
Mladý muž neznámého jména velmi inteligentní a galantní žije vcelku pokojný a naprosto klidný život. Bydlí v jednom starém městském domě v Praze, chodí pravidelně do práce a občas si chodí zahrát tenis. Na tehdejší dobu se zachoval poněkud neobvykle a najal si sluhu. Ovšem Saturnin nebyl jen tak obyčejný sluha. Snažil se co nejvíce vyzdvihnout svého pána před celou společností, například když všem navykládal, že jeho pán zastřelil nebo jiným způsobem usmrtil vycpaná zvířata, která zakoupil a přestěhoval na malou lod, v níž v té chvíli bydleli. Dále vymýšlí a provádí různé naschvály jistým lidem, kteří se v knize objevují, ovšem pro ostatní se stal přítelem, už pro jeho odvahu, věrnost, vzdělanost a zdvořilost. Nejvíce střeštěností prováděl tetě Kateřině, vdově po továrníkovi, který zemřel při jednom ze svých pokusů, jak vyrobit mýdlo ze špíny, tetka nejraději mluví v příslovích a je nenáviděna všemi svými příbuznými. Když jednoho večera přijela i se svým osmnáctiletým synem Miloušem a hodlala strávit několik týdnů dovolené právě na jejich lodi. To se ovšem Saturnovi pánu nelíbilo, protože mu tetička obsadila celou jeho kajutu. Díky Saturninově zásahu, kdy je z lodi vyžene pomocí škrabošky čerta a Milukáše.

Za nedlouho přicházejí prázdniny, které se rozhodli strávit na venkově ve vile dědečka. Dědeček je starší muž, který byl ředitelem a společníkem ve firmách na výrobu elektřiny. Ve vile se potkává taky s tetou Kateřinou, která se nachází v nepříznivé finanční situaci a všemi způsoby se snaží vnutit bohatému dědečkovi, který ji ovšem nemůže vystát, i s jejim povedeným synem Miloušem. Odehraje se tam několik příhod, které jsou většinou způsobeny Saturninem, ale to se dovídáme zajímavým způsobem většinou na konci příběhu. Největším překvapením ale bylo, když se také dozvěděl, že za týden má přijet slečna Barbora, kterou si velmi oblíbil, když ji "náhodně" potkával na tenisu. (Všechny zápasy s ni také prohrál). Její příjezd však bohužel propásl, jelikož byl právě se Saturninem v nedaleké nemocnici, a to protože si na něm dědeček zkoušel použít své nově naučené bojové umění a zlomil si kotník. Na slečnu Barboru si také dělal zálusk Milouš, a proto je Saturnin pověřen pronásledováním Milouše, ať už přestavbou jeho nábytku během spánku nebo přeházením listu v knize, čehož si vůbec Milouš nevšiml. Dovolená by mohla proběhnout dobře, jenže neustálý déšť zvedl hladinu řeky. Ta strhla most, který byl jedinou spojnicí městečka s dědečkovou vilou a na druhém břehu navíc zůstala kuchařka se služebnou a nákupem. To všechno by se dalo ještě přetrpět, protože dědeček byl domluvený s panem stavitelem Novotným, že pokud se most strhne, začne stavět i bez dědečkova příkazu. Při této příležitosti také přestala fungovat elektřina, na které je snad všechno ve vile závislé. Slečna Barbora se tedy rozhodne vařit na otevřeném ohni a teta Kateřina se cítí velmi dotčena, protože ji nikdo nepožádal o to, aby vařila ona. Po několika dnech docházeji potraviny, a tak se všichni rozhodnou, že podniknou túru na nedalekou chatu doktora Vlacha, která leží v kopcích půl dne od dědeckovy vily. Upovídaný doktor Vlach vytupuje i na začátku knihy s teorií o koblihách a jeho neuvěřitelná fantazie je zastoupena ve všech jejich částech.
Cesta do jeho chaty však neplánovaně trvala tři dny. Putování je velmi náročné a plné nejrůznějších nástrah a dobrodružství. Dědeček si nešťastnou náhodou zvrtne kotník a musí jít velmi pomalu. Nakonec byli nuceni přenocovat venku. Během večera si slečna Barbora povídá s našim hlavním hrdonou a nakonec se políbí. Druhého dne všichni v pořádku přicházejí k městečku, ale už zdálky vidí nově postavený most, takže byla celá ta únavná cesta zbytečná. Na konci prázdnin se všichni vracejí do svých domovů, jen Saturnin zůstává u dědečka. Teta Kateřina se ujme dědečkova léčení zvrtleho kotníku. Chce, aby před svou smrtí, která podle jejího názoru přijde velmi brzy, odkázal veškerý majetek jí a Miloušovi. Dědeček začne předstírat za pomoci Saturnina šílenství. Nakonec i slečna Kateřina získala vytoužené peníze, ale tím, že se opět velmi výhodně provdala. Ke konci knihy si pak přečteme dva dopisy, které jsou psány dědečkem a Saturninem.

Tato kniha se mi velice líbila, i přes svou počáteční nechuť, hlavně proto, že byla napsána napsána vtipným způsobem a je v ní mnoho vtipných scén. Myslím si, že by si tuto knihu měl přečíst opravdu každý.
A srovnání s filmem? Je natočený přesně podle knihy, nikdo si tam nic nenavymýšlel, až na drobné detaily, jako třeba jméno Saturina pána, o kterém není v knize ani zmínka. A souhlasím s hereckým obsazenim, jelikoz jsem si je tak představovala taky.