Bylo nás pět

Rozbor díla
1. základní údaje: -autor: Karel Poláček
-název: Bylo nás pět
-ilustrace: Jiří Fixl
-rok 1. vydání: 1946

2. zařazení díla do literárního kontextu: Dílo vzniklé za protektorátu, odehrávající se na malém městě. Kniha je částečně autobiografická, autor vychází ze svých klukovských let.

3. žánrová charakteristika: román (pro děti i dospělé)

4. kompozice: Kniha není dělena na kapitoly, rozdělena pouze na graficky vyznačené úseky.

5. děj: Román vypráví o příhodách klukovské party na malém městě. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století.
Dílo nemá ústřední zápletku, skládá se z volně zařazených epizod, jako jsou válka s Dražáky, Ješiňáky a Habrováky, tragické koupání v rybníku, vybírání vosího hnízda, žebrání, návštěvy biografu (bez vstupenek), příjezd cirkusu atd.
Nejdelší epizodou, která zabírá velkou část textu, je sen hlavního hrdiny, způsobený spálovým onemocněním. Hrdina v něm se svými přáteli putuje až do daleké Indie.

6. témata: život na malém městě, klučičí dobrodružství

7. hlavní postavy:
Petr Bajza: Je to "kluk uličnická". Má rád každé dobrodružství. Je malý, ale chytrý, tedy snaží se být. Nerad ovšem své rodiče poslouchá, nechodí na housle atd. Maminku i tatínka má rád, je to prostě kluk, který se většinou se do každé lumpárny ohromně vrhne.

Antonín Bejval: Nejlepší přítel hlavního hrdiny. Je to proslulý vynálezce, za mnoha lumpárnami je on.

Čeněk Jirsák: Kamarád/nekamarád, ale určitě Krakonoš. Rád "dolejzá" za chlapci, když se pohádají. Stejně se potom skamrádí a je jim dobře v provádění lumpáren.

Éda Kemlik: Je to kamarád, nijak význačný v textu, jde samozřejmě do každé lumpárny. Má dvě sestřičky a psa Pajdu.

"Pepek" Zilvar: Je to hoch protřelý životem. Jelikož bydlí se svým (jednonohým) otcem v chudobinci. Školu však navštěvuje pravidelně a rád se učí. Zachraňuje lidem životy, "lumpačí", žebrá atd.

8. umělecké prostředky: V knize je použito nářečí (prouda, levolvér, doučata). Autor také používá germanismy (šamstr, kvelb). Časté používání spojek přičemž, jelikož, pročež. Mísí se hovorový a nespisovný jazyk se spisovným.

9. autorův záměr: V knize autor umně přibližuje problematiku života na maloměstě, vše z pohledu pěti malých kluků.

10. komentovaný úryvek: Můj nejmilejší přítel se nazývá Nezval Antonín, protože jsme s Tondou jedna ruka. Taktéž si půjčujeme knížky. On má plničký kufr indiánek, jako jest: Morová ráno v Praze, Vpád Pasovských a Bílá paní Rožmberská. Na jedné jest obrázek s nápisem: „Dvacaterák se obořil knížete“. Veliký jelen se již již chystá parohy probodnout knížete pána, vtom však jeho věrný myslivec vystřelil smrtící ránu, čímž si zavázal knížete k vděčnosti. Taky má Tonda sharkovky a kliftónek habaděj. Všecko má, protože pan Neuval říká, že si potrpí na vzdělání a nelituje groše.

V této ukázce můžeme vidět mísení spisovného jazyka s jazykem hovorovým (sharkovky, kliftónek, habaděj), což je pro tuto knížku typické.

11. vliv díla: V r. 1994 podle knihy zfilmován šestidílný seriál s názvem Bylo nás pět.