Plzeňský kraj

PLZEŇSKÝ KRAJ

Severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě.
Krajské město Plzenského kraje je město Plzen
Hejtman je MUDr. Petr Zimmermann (ODS)
Počet okresů:7
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností:15
Přesná rozloha Plzeňského kraje je: 7 561 km?
Přesný počet obyvatel je: 552 982
Hustota zalidnění je: 73 obyvatel/km?

Plzeň

metropole Plzeňského kraje, ležící na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úslavy a Úhlavy. 4. největší město v ČR
První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976.
Plzeň je vyhlášená pivovarnictvím, spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako Pilsner nebo Pils podle německého jména města Pilsen. Pivovar Plzeňský Prazdroj, a.s., podnik skupiny SABMiller, vaří tradiční hořké plzeňské pivo pod značkou Pilsner Urquell (dříve Prazdroj), a dále celorepublikově rozšířený Gambrinus, Kozel a vařil i téměř neznámý Primus.
Rodáci: Karel Gott, Petr Čech, Jiří Suchý
Divadlo J.K.Tyla
V současné době je Plzeň moderním průmyslovým městem, kde sídlí:

•  Západočeská univerzita
   Západočeské muzeum v Plzni
   Západočeská galerie v Plzni
   ZOO Plzeň - Dino Park
  

Města

Kromě Plzně plní funkci center města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění mají význam i malá města jako jsou například Sušice, Stříbro, Plasy, Královice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk aj.
Životní prostředí
Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2005 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 1,54 t/km2, což je 56,0 % úrovně měrných emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 0,68 t/km2 (tj. 34,5 % úrovně ČR), oxidu uhelnatého 1,20 t/km2 (tj. 39,1% úrovně ČR) a tuhých emisí 0,32 t/km2 (tj. 72,7 % úrovně ČR).
K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. V roce 2005 byla vyhlášena nová CHKO Český les. Na území se nachází 174 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.
Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka.
K nejdůležitějším úkolům v oblasti životního prostředí patří ochrana vod. V současné době proběhla intenzifikace ČOV na řece Radbuze, což představuje asi 1/3 objemu z celkové modernizace ČOV. Zbývající projekty jsou zatím ve stádiu přípravy. V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových problémových odpadů. Komplexní systém nakládání s odpady nebyl realizován, zatím byly řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství.

Vodstvo v Plzeňském kraji

V Jihočeském kraji pramení řeka Vltava. Ze svých největších přítoků přibírá na území kraje Malši, Otavu a Lužnici s Nežárkou. Na horním toku Vltavy byla postavena přehradní nádrž Lipno a na středním toku Orlík. Jižní Čechy jsou krajem rybníků. Nejznámějším je rybník Rožmberk v Třeboňské pánvi.

Blanice

Kousek od Putimi končí ve vodách Otavy svou 95 kilometrů dlouhou pouť řeka Blanice. Pramení na severním svahu Knížecího Stolce ve výšce 960 metrů nad mořem asi 15 kilometrů jihozápadně od Volar. Na horním toku řeka protéká kopcovitou krajinou s četnými hluboko zaříznutými kaňonovitými údolími. U Husince byl tok řeky přehrazen hrází Husinecké přehrady, za níž vzniklo jezero sloužící jako zásobárna pitné vody pro Prachatice. Na středním toku se údolí Blanice rozevírá a stává se mělčím. Dolní tok plyne již zcela otevřenou krajinou až k soutoku s Otavou. Významnými místy na jejím dolním toku jsou města Vodňany a Protivín. V minulosti byla Blanice využívána k plavení polenového dřeva z oblastí rozsáhlých lesů na Volarsku. Na řece se rýžovalo zlato a lovily se zde perlorodky říční.

Lužnice

Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Aichelberg v nadmořské výšce 970 metrů. Nedaleko od pramene vtéká na české území, asi tři kilometry tvoří státní hranici a vrací se zpět do Rakouska. Do Čech se vrací u Českých Velenic, odkud už míří do široké Třeboňské pánve. Protéká takovými středověkými městy jako jsou Tábor nebo Bechyně. Od dob Jakuba Krčína z Jelčan dodává vodu většině největších rybníků, například Rožmberku či rybníku Svět. Je na ní vybudována Zlatá stoka a Nová řeka. Lužnice po 208 kilometrech zaniká kousek pod Týnem nad Vltavou v řece Vltavě.

Malše

Malše pramení na rakouské straně Novohradských hor na svazích hory Virehberg. V Rakousku protéká lesnatými údolími a v úseku asi 22 kilometrů tvoří česko-rakouskou státní hranici. U Dolního Dvořiště definitivně vstupuje na naše území. Protéká Kaplici, Římov, Doudleby a v centru Českých Budějovic ústí do Vltavy. Nad Římovem byla na Malši vybudována vodní nádrž, která slouží jako zdroj pitné vody. Malše má délku celkem 96 kilometrů, z toho je necelých 90 kilometrů v České republice. Je to velmi romantická řeka vyhledávaná vodáky.

Nežárka

Řeka Nežárka je největším přítokem řeky Lužnice, do níž se vlévá zprava ve Veselí nad Lužnicí. Vzniká spojením říček Kamenice a Žirovnice severovýchodně od Jindřichova Hradce. Krátce za soutokem obou pramenných větví protéká Nežárka městem Jindřichův Hradec a pokračuje jihozápadním směrem otevřeným údolím ke Stráži nad Nežárkou. Zde se její tok zvolna stáčí k severozápadu. Poblíž Jemčiny přibírá zleva Novou řeku, kanál vybudovaný k regulaci průtoku Lužnice rybniční oblastí na Třeboňsku. Od Stráže nad Nežárkou pokračuje řeka k Veselí nad Lužnicí, kde končí svůj tok ústím do Lužnice. Nežárka je typická nížinná řeka s pomalým proudem, zadržovaným na svém toku četnými jezy. Vyniká velkou čistotou vody, a proto je velmi často vyhledávána k rekreaci a koupání. Od pramene až k soutoku s Lužnicí měří její tok 56 kilometrů.

Otava

Jméno Otava je odvozeno od germánského Vatahva čili rychlá voda. Pramení na Šumavě na česko-německé hranici, v nadmořské výšce 1133 metrů. Otava se tu jmenuje Luzný potok. Putovat po jejím 134 kilometrů dlouhém toku je jako procházet se muzeem. Ještě v Plzeňském kraji před Sušicí stojí zřícenina jednoho z našich největších hradů - Rabí, kde přišel Jan Žižka o druhé oko. Nedaleko Horažďovic je zřícenina hradu Prácheň, který dal jméno celému regionu - Prácheňsko. Kousek nad soutokem s Blanicí je Sudoměř - místo slavné husitské bitvy. Otava bývala vyhlášenou zlatonosnou a perlorodou řekou. O rýžování zlata dodnes svědčí sejpy, až tři metry vysoké muldy v těsném okolí řeky. A ještě v roce 1818 bylo pod hradem Prácheň za přítomnosti císaře Františka nalezeno padesát perel.

Rožmberk

Jižní Čechy jsou spojeny hlavně s představou krajiny rybníků. Především velké rybníky (Svět, Hejtman, Komorník, Bezdrev) jsou vyhledávány pro rekreační účely. Vznik prvních rybníků na Třeboňsku lze spojit s obdobím vlády Karla IV., ovšem většina byla vybudována až v 16. století. Unikátním dílem českého rybníkářství je rožmberská rybniční soustava tvořená Zlatou stokou a rybníky Rožmberk a Svět. Soustavu během 16. století vytvořili známí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan. V rybnících se již od středověku chová kapr. Rožmberk je největší rybník v celé střední Evropě. Nachází se přibližně 6 kilometrů severně od Třeboně. Jeho stavbu v 16. století provádělo 800 lidí. Hráz má dlouhou 2430 metrů a vodní plochu 489 hektarů. Do Rožmberka vtéká Lužnice a aby prudký proud řeky rybník nepoškodil, byla vybudována Nová řeka, která odvádí vody Lužnice do Nežárky.

Vltava

Vltava je nejdelší a nejvodnatější česká řeka. Jméno nese tok až od soutoku Teplé a Studené Vltavy v přírodní rezervaci Mrtvý luh na Šumavě. Teplá Vltava vyvěrá jako malý pramínek na Šumavě pod Černou horou ve výšce 1172 metrů nad mořem. Studená Vltava pramení v Německu pod názvem Altwasser. Od soutoku obou pramenných toků teče Vltava směrem na východ a u Nové Pece se její tok rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká krajinou s řadou památek. Její tok směřuje k hradu Rožmberk a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova. Tok Vltavy odtud protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím. Zde přibírá zprava vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy sevřeným údolím kolem Hluboké nad Vltavou se zámkem. Přibírá zprava vody řeky Lužnice. Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje vzdutá hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady. Přehradní jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova.

Vodní nádrž Lipno

Lipenskou přehradu najdeme na řece Vltavě v podhůří Šumavy. Jde o rozlohou největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky. Hráz přehrady se nachází v obci Lipno nad Vltavou. Má délku 282 metrů a výšku 25 metrů. Vodní nádrž je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody a vodní sporty a sportovní rybolov. Dále jde o zásobárnu vody a zdroj elektrické energie (součástí přehrady je vodní elektrárna zasunutá v hloubce 171 metrů v uměle vytvořené jeskyni). Přehrada se využívá i v případě velkých povodní k zadržení vody. Většina Lipenské nádrže leží v Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Vodní nádrž Orlík

Vodní nádrž Orlík je součástí Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Přehradila tok řeky Vltavy na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera. Orlická přehrada je na Vltavě nejmohutnější s betonovou hrází 450 metrů dlouhou a 91 metrů vysokou. Největší hloubka nádrže je 74 metrů. V levé části řeky u paty betonové hráze je umístěna vodní elektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Na přehradním jezeře je zejména v letních měsících provozována lodní doprava, která spojuje turisticky zajímavá místa umístěná téměř po celé délce jezera. Hlavní silnice z Tábora směrem na Písek a Plzeňpřekonávají jezero přes Podolský a Žďákovský most.

Přírodní zajímavosti

V Jihočeském kraji nás překvapí zachovalá příroda v Boubínském pralese. Část pohoří Šumava je součástí národního parku. Na území kraje jsou chráněné krajinné oblasti Blanský les a Třeboňsko.

Blanský les

Chráněná krajinná oblast Blanský les se prostírá na Českokrumlovsku, menší část na severu a západě leží na Českobudějovicku a na Prachaticku. Jedná se o pozoruhodně zachovalý krajinný celek v podhůří Šumavy s četnými cennými lokalitami. Nejnavštěvovanějším místem této lokality je nejvyšší vrchol - Kleť s nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách. Na jižní straně Blanského lesa se rozkládá národní přírodní rezervace Vyšenské kopce nazývaná zahrada jižních Čech.

Boubínský prales

Boubínský prales se prostírá na jihovýchodním úpatí hory Boubín (1362 metrů nad mořem). Jedná se o přírodní rezervaci. Boubínský prales je tvořený hlavně buky, smrky a jedlemi. Je to nejzachovalejší zbytek původních smíšených šumavských horských lesů - pomezního hvozdu. Nejstarší exempláře jsou staré 300 až 400 let. Nejznámější ?Král smrků? byl vysoký 57 metrů a ve výšce 130 centimetrů od země měl obvod 508 centimetrů. Pozoruhodné jsou různé deformace stromů i chůdové kořeny. V nadmořské výšce 925 metrů bylo v minulosti vybudováno jezírko ?U pralesa?, nádrž pro umožnění plavby dřeva do sklárny v Lenoře.

Česká Kanada

Česká Kanada je území ležící na pomezí historických zemí Čech a Moravy zhruba mezi městy Nová Bystřice a Jindřichův Hradec. Nejvyšším vrcholem je Vysoký kámen s nadmořskou výškou 738 metrů. Po celé České Kanadě jsou rozesety skalní a kamenné útvary. Poměrně hojné jsou zde i rybníky (Kačležský, Krvavý, Osika, Blanko?). Centrem České Kanady je odnepaměti románská zřícenina hradu Landštejn. Je to kraj hlubokých lesů s drsným podnebím, divokou přírodou, vysokými vrchy, velkými rybníky a žulovými útvary bizarních tvarů. Jedná se o velmi řídce osídlené území.

Třeboňsko

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko se rozkládá na Jindřichohradecku. Jedná se o příklad ochrany kulturní krajiny výrazně pozměněné člověkem, která má přesto významnou ochranářskou hodnotu. Třeboňsko je také ptačí oblastí a významným ptačím územím. Přirozeným centrem chráněné krajinné oblasti je Třeboň. Předmětem ochrany jsou rybníky - umělé mokřady vytvořené především v 15. století, spolu s důsledným systémem stok (nejvýznamnější je 47 kilometrů dlouhá Zlatá stoka). Dále chráníme rašeliniště, nivu meand

Životní prostředí

Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2005 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 1,54 t/km2, což je 56,0 % úrovně měrných emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 0,68 t/km2 (tj. 34,5 % úrovně ČR), oxidu uhelnatého 1,20 t/km2 (tj. 39,1% úrovně ČR) a tuhých emisí 0,32 t/km2 (tj. 72,7 % úrovně ČR).
K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. V roce 2005 byla vyhlášena nová CHKO Český les. Na území se nachází 174 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky.
Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka.
K nejdůležitějším úkolům v oblasti životního prostředí patří ochrana vod. V současné době proběhla intenzifikace ČOV na řece Radbuze, což představuje asi 1/3 objemu z celkové modernizace ČOV. Zbývající projekty jsou zatím ve stádiu přípravy. V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových problémových odpadů. Komplexní systém nakládání s odpady nebyl realizován, zatím byly řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství.
rující řeky Lužnice, a pískovny - hlubší nádrže vzniklé po těžbě štěrkopísků.

Podnebí

Podnebí je mírné v Plzenské kotlině, drsnější s nížšími teplotami a s vyšími srážkami ve vyšších částech, zejména na Šumavě.

Sociální údaje

V roce 2006 zabezpečovalo ve zdravotnictví lůžkovou péči v kraji síť 10 nemocnic s 3 433 lůžky (údaje za všechny rezorty). Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 257 mateřských škol, 227 základních škol, 14 gymnázií, 37 středních odborných škol a 31 středních odborných učilišť. Vysokoškolské vzdělání nabízí Západočeská univerzita ve svých 7 fakultách a Vysoká škola v Plzni, obecně prospěšná společnost s bakalářským studiem zdravotnických oborů a lékařská fakulta v Plzni, která patří pod Univerzitu Karlovu v Praze.
V Plzeňském kraji nabízelo v roce 2006 kulturní využití 33 stálých kin, 1 multikino, 46 muzeí, 49 galerií, 14 divadel a 16 amfiteátrů. Čtenářům poskytovalo své služby 548 veřejných knihoven (včetně poboček). V Plzni také každoročně probíhá festival hudby a divadla Jazz, Struny a Divadlo na ulici, který do města přiláká mnoho diváků a posluchačů.

Ekonomické údaje

V roce 2006 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v běžných cenách 5,0 %. V přepočtu HDP na 1 obyvatele (294 50 Kč) se v porovnání s ostatními kraji umístil na druhém místě za Hlavním městem Prahou. Významné umístění Plzeňského kraje v rámci ostatních krajů ovlivňuje vysoká ekonomická výkonnost města Plzně. V Plzni je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů. Porovnáme-li jednotlivá průmyslová odvětví z hlediska objemu tržeb v kraji, zaujímá významné postavení průmysl potravinářský a elektrotechnický.
K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s., založený v roce 1843, největší český exportér piva do téměř 50 zemí světa, který je součástí mezinárodní skupiny SABMiller plc, druhé největší pivovarnické společnosti, Stock Plzeň a.s., tradiční výrobce lihovin, v současné době největší výrobce lihovin v České republice, Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci významný producent vín, který disponuje kolekcí téměř šedesáti produktů.
K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda. Hlavním výrobním sortimentem jsou zařízení pro klasickou i jadernou energetiku a petrochemii, výrobky hutí a kováren, těžké obráběcí stroje, zařízení pro válcovny, zařízení pro zpracování cukrové třtiny, hydraulické a vulkanizační lisy, převodovky, kolejové dopravní prostředky, trolejbusy, kompletní elektrické pohony. Rozvijí se i vlastní výzkum a obchodní společnost. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: Dioss Nýřany a.s., který se zabývá především výrobou akumulátorů a baterií, Okula Nýrsko a.s., výrobce brýlových obrub a zpracování plastických hmot, Lasselsberger ČR a.s., který reprezentuje keramický průmysl a který tvoří společnosti (Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Rako Rakovník, Cemix Čebín a Calofrig Borovany), Solo Sirkárna a.s v Sušici, která je největším českým výrobcem sirek, Sklárna Heřmanova Huť a.s., orientující se především na výrobu nápojového skla.
Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic AVC Networks Czech s.r.o. na výrobu televizorů. K významným zahraničním firmám se řadí YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o na výrobu komponentů pro automobilový průmysl,) firma Vishay Electronic s.r.o., zabývající se výrobou elektronických součástek, Alcoa Fujikura Czech s.r.o. s výrobou elektrických zařízení a Borgers CS s.r.o. s výrobou plastových výrobků, MD ELMONT spol. s.r.o. s výrobou izolačních vodičů a kabelů, Daikin Industries Czech Republic s.r.o. s výrobou a opravami průmyslových chladících a vzduchotechnických zařízení.
Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov euroregionu Egrensis.
V Plzeňském kraji bylo v roce 2006 zaměstnáno podle podnikové metody bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců 160 833 osob, což je 29,0 % z celkového počtu obyvatel v kraji. Největší skupina zaměstnanců našla uplatnění v průmyslu (47,4 %) Další početně významná skupina zaměstnanců pracovala ve vzdělávání (8,8%) a ve zdravotní a sociální péči; veterinární činnosti (7,5 %).
Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2006 v Plzeňském kraji evidováno 129 639 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku. Více než třetina ekonomických subjektů kraje má sídlo v okrese Plzeň-město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 45 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 15 jich zaměstnává více než 1 000 pracovníků. Mezi organizace s největším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice Plzeň, Psychiatrická léčebna Dobřany, Plzeňský Prazdroj, a.s., Západočeská univerzita v Plzni, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., YAZAKI Wiring Technologies Czech s.r.o., Vishay Electronic, s.r.o., MD ELMONT s.r.o., KS Katalog - Servis, s.r.o. Šťáhlavy, HP Pelzer, k.s. odštěpný závod Plzeň, Lasselsberger, a.s., Statutární město Plzeň, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Finanční ředitelství v Plzni, Borgers CS, s.r.o., Alcoa Fujikura Czech s.r.o.
Průměrnou měsíční mzdou na fyzické osoby podle podnikové metody bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců (18 731 Kč) se v roce 2006 Plzeňský kraj řadí po Hl. m. Praze a Středočeském kraji na 3. místo v ČR, nedosahuje však celorepublikového průměru (je o 7,3% nižší).
Z hlediska odvětvové struktury jsou dlouhodobě nejvyšší průměrné mzdy vykazovány v odvětvích finančního zprostředkování (28 169 Kč), naproti tomu nejhůře placení jsou zaměstnanci v odvětví v ubytování a stravování (11 529 Kč) a v zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybolovu a chovu ryb (15 232 Kč).
V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2006 bylo evidováno úřadem práce 17 959 uchazečů o zaměstnání. Porovnáme-li ostatní kraje ČR podle nejnižší míry nezaměstnanosti, zaujímá Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti (podle nové metodiky) 5,60% třetí místo. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují okresy Tachov (7,95%), Klatovy (7,74%) a Rokycany (5,46%), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zastoupena v okresech Plzeň-jih (3,98%) a Plzeň-město (4,85%).
K 31. 12. 2006 bylo v Plzeňském kraji 7 214 volných míst, tj. 2,5 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje byla zjištěna nejlepší situace v okresech Plzeň-město, kdy na jedno volné pracovní místo připadlo 1,3 uchazeče a naopak nejhorší stav byl zaznamenán v okrese Tachov s 7,5 uchazeči na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 7,1% z celkového počtu neumístěných uchazečů.
Z hlediska struktury pracovních sil nejobtížněji hledají zaměstnání zaměstnanci s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním omezením, administrativní pracovníci se středoškolským vzděláním. Naopak nedostatek pracovníků převládá v technických profesích.

Doprava

Silniční síť v Plzeňském kraji je tvořena 5 129,9 km silnic, z toho 418,7 km pokrývají silnice I. třídy, 1 510,3 km silnice II. třídy a 3 091,1 km silnice III. třídy. V porovnání s ostatními kraji v ČR má Plzeňský kraj druhý nejnižší krajský podíl silnic I. třídy a to 8,2 %, v podílu silnic II. třídy zaujímá 4. místo v ČR. Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 109,7 km, z toho nejvíce v okrese Tachov (44,7 km), dále pak v okresech Rokycany (26,1 km) a Plzeň-sever (19,3 km). Délka železnic činila k 31. 12. 2006 v Plzeňském kraji 710 km, z toho je 236,8 km elektrizovaných

Zemědělství

Zvláště pěstování obilnin, má dobré podmínky pouze v Plzeňské kotlině. Jinde jsou půdy chudší a podnebí drsnější.

Cizinci

V Plzeňském kraji bydlí mnoho přistěhovalců a to hlavně romské národnosti,Rusové,Vietnamci a další..

Nezaměstnanost

V Plzeňském kraji bylo v roce 2001 zaměstnáno 176 910 osob, což je více než čtvrtina z celkového počtu obyvatel v kraji. Více než 40% z celkového počtu zaměstnanců v kraji našlo uplatnění v průmyslu. Další početně významná skupina zaměstnanců pracuje v dopravě, skladování a spojích, školství a zemědělství, lesnictví a rybolovu. Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2001 v Plzeňském kraji evidováno 107 761 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku. Více než třetina ekonomických subjektů kraje má sídlo v okrese Plzeň - město. Výraznou úlohu v zaměstnanosti Plzeňského kraje sehrává 39 subjektů s více než 500 zaměstnanci, z toho 14 jich zaměstnává více než 1000 pracovníků. Mezi organizace s největším počtem zaměstnanců patří v Plzeňském kraji Fakultní nemocnice, Škoda Energo s. r. o. a Siemens Automobilová technika s. r. o., dále pak Plzeňský Prazdroj a. s., Západočeská univerzita v Plzni, Matsushita Television Central Europe, s. r. o., Keramika Horní Bříza a. s., Železárny Hrádek a. s., Dioss Nýřany a. s., Vishay Electronic spol. s r. o., Západočeská energetika, a. s., Škoda JS a. s., Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., Finanční ředitelství v Plzni a Město Plzeň.
Průměrnou měsíční mzdou 12 829 Kč se Plzeňský kraj řadí po Hl. m. Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji na 4. místo v ČR. V rámci ČR patří Plzeňský kraj k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti.
K 31.12.2001 bylo evidováno úřadem práce 18 535 uchazečů o zaměstnání. Porovnáme-li ostatní kraje ČR podle nejnižší míry nezaměstnanosti, zaujímá Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti 6,47% páté místo. Největší míry nezaměstnanosti dosahují okresy Tachov 8,54% a Rokycany 7,92%, naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je zastoupena v okresech Domažlice 4,23% a Plzeň-jih 4,84%. K 31.12. 2001 bylo v Plzeňském kraji 3 431 volných míst tj. 5,4 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje byla nejlepší situace v okresech Domažlice, kdy na jedno volné pracovní místo připadlo 2,4 uchazeče a naopak nejhorší stav jsme mohli zaznamenat v okrese Rokycany s 16,5 uchazeči na jedno volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 10,5% z celkového počtu nezaměstnaných.

Struktura průmyslu a firem

K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří Plzeňský Prazdroj a.s., Stock Plzeň a.s., Bohemia Sekt Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci. Dalšími důležitými průmyslovými podniky, které ovlivňují ekonomiku kraje, jsou: Škoda Plzeň, Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, Dioss Nýřany, Železárny Hrádek. Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Matsushita Television Central Europe na výrobu televizorů Panasonic v Plzni, Meindl ve Stodě, který vyrábí střeąní krytiny. Významnou firmou na výrobu komponentů pro automobilový průmysl je Siemens ve Stříbře, v Plzni a v Přešticích a firma Vishay Electronic s.r.o., zabývající se výrobou elektronických součástek. Zásoby nerostných surovin představují základ pro zpracovatelský průmysl. Nejvýznamnějąí těžební podniky jsou zaměřeny na dobývání kaolinu, vápence, cihlářských a keramických jílů.

Hrady a zámky

Při naší cestě Jihočeským krajem nemůžeme minout významné hrady a zámky. Jsou to především Hluboká nad Vltavou, Zvíkov, Orlík a Rožmberk nad Vltavou. Z dalších staveb navštívíme Blatnou a Červenou Lhotu.

Blatná

Při říčce Lomnici leží, obklopeno rybníky, město Blatná, které ve 20. století proslavilo pěstování růží. V první polovině 13. století zde vybudovali Bavorové ze Strakonic tvrz. Ta byla ve 14. století přestavěna na vodní hrad. V 16. století přibyl renesanční palác jako pohodlnější zámecké sídlo. Nejstarší období zámku připomínají základy románské kaple. Zámek je spojen mostem s anglickým parkem a dančí oborou. V okolí Blatné najdeme i několik tvrzí, například v Buzicích, Bratronicích či Kadově.

Červená Lhota

Pohádkově romantický zámek stojí na skalnatém ostrůvku uprostřed rybníka. Ostrov spojuje s hrází kamenný, dříve padací most. Zámeček, zařízený jako letní sídlo, přibližuje bydlení šlechty v období baroka, rokoka a klasicismu. Předchůdcem zámku byla gotická tvrz na skalnatém útesu nad potokem. Později byl potok přehrazen a ze skály se stal ostrůvek obklopený hladinou rybníka. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Ten dostal červenou barvu, což vedlo k pojmenování Červená Lhota. Čtyři křídla patrové stavby s malým nádvořím uprostřed zabírají celou skálu vystupující z rybníka, jen jihozápadní nároží vyrůstá přímo z vody.

Hluboká nad Vltavou

Na místě dnešního zámku v Hluboké nad Vltavou původně stál královský gotický hrad, založený ve 13. století Václavem I. Dobře opevněný hrad byl oporou Přemysla Otakara II. proti Vítkovcům. Po založení Českých Budějovic jeho význam upadl. V 16. století byl přebudován na renesanční zámek. Dnešní romantickou podobu získal v 19. století. Zámek je považován za jedno z nejkrásnějších panských sídel v Čechách. Vnějšek člení jedenáct věží a bašt s ozubenými cimbuřími, arkýř, balkóny a verandy. V zámku najdeme 120 komnat, ve kterých jsou umístěny cenné kolekce obrazů a nábytku. Okolo Hluboké se prostírá zámecký park v anglickém stylu, k němuž patří také louka zvaná Popravní.

Orlík nad Vltavou

Jako orlí hnízdo vysoko na skále nad údolím Vltavy byl ve 13. století postaven královský hrad Orlík. Jeho dnešní podoba pochází z 19. století. Po naplnění vodní nádrže Orlík se hrad ocitl jen pár metrů nad hladinou. Objekt se skládá ze čtyř křídel uzavírajících dvůr. Od okolního terénu je oddělen příkopem, přes který vede most. Při vstupu do objektu stojí okrouhlá věž ze 14. století, ze stejného období pochází protilehlé křídlo nad řekou. Ze zajímavých hostů na hradě, kteří na hradě pobývali, jmenujme Jana Žižku. Pozoruhodnou technickou památkou je Žďárovský most, klenoucí se přes Vltavu jihovýchodně od Orlíku.

Rožmberk nad Vltavou

Hrad Rožmberk nad Vltavou stojí na ostrohu nad romantickým údolím Vltavy. Původní hrad trůnil na nejvyšším místě ostrohu. Jeho dominantou byla vysoká štíhlá věž Jakobínka. Ve 14. století vyrostl v jeho sousedství Dolní hrad, který se stal v 16. století hlavním sídlem, protože Horní hrad vyhořel a zbyla z něj jen věž Jakobínka. Dolní renesanční hrad je dvoupatrová budova s původním palácem na jižní straně a s věží krytou jehlancovitou střechou. Z řady sálů vynikají zbrojnice, rytířský sál a obrazárna. Zajímavá je katovna. Dodnes tu chodí Bílá paní, údajně Perchta z Rožmberka, která ochraňovala členy rožmberského rodu.

Zvíkov

Král českých hradů, Zvíkov, byl vybudován na ostrohu nad soutokem Otavy s Vltavou. Založen byl za vlády Přemysla Otakara I. Přemyslovští panovníci tu často pobývali. Nejstarší částí hradu je Hlízová věž a jižní palác s arkádovým nádvořím v gotickém slohu. Ze sálů zaujme především Svatební, nebo také Kurfiřtská síň s cennými freskami. Půvabu Zvíkovu neubralo ani napuštění Orlické přehrady, v důsledku toho přiblížení vodní hladiny a zaplavení některých částí areálu. Z hradu je nádherný pohled na soutok Otavy s Vltavou.

Webové stránky Plzeňského kraje:

www.Plzenskykraj.cz
www.RegionyČeskéRepubliky.cz