Romeo a Julie

Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare
Nakladatelství: Romeo
Rok vydání: 1981
Překlad: Jiří Josek

Hlavní postavy: Romeo - dobrosrdečný, štědrý mladík, laskavý ke svému sluhovi a hlavně zamilovaný do Julie
Julie - velmi mladá, je jí teprve čtrnáct let, poslušná dcera svých rodičů

Děj:
Příběh se odehrává v městečku Verona. Hlavní postavy jsou ze znepřátelených rodů. Romeo patří k Montekum, Julie ke Kapuletum. Setkání příslušníků těchto rodů většinou končí hádkou, někdy i rvačkou. Jednou věhlasný rváč Tybalt z rodu Kapuletu potká Benvolia, bratrance Romea. Toto setkání skončí rvačkou, a teprve biřici je od sebe odtrhnou. V domě Kapuletů se bude konat ples. Romeo je beznadějně zamilován do Rozaliny, která je také na slavnost pozvána. Romeo a Benvolio se rozhodnou, že půjdou v maskách. Na plese Tybalt Romea pozná a jde to povědět starému Kapuletovi. Ten má, ale dobrou náladu a nepřeje si rozruch na plese, a proto si obou Monteků nevšímá. Zatímco Tybalt hovoří se Starým Kapuletem, Romeo horlivě hledá Rozalinu. Místo ní potká krásnou dívku a oba se do sebe zamilují. Romeo zjistí, že je to dcera starého Kapuleta. Oba se sejdou venku, Romeo v zahradě, Julie na balkone. Navzájem si vyznají lásku, a nechají se oddat Romeovým zpovědníkem, bratrem Vavřincem, který je přesvědčen, že sňatek usmíří oba rody. Opět dojde k šarvátce mezi příslušníky obou rodu, Tybaltem a Mercuriem, Romeovým příbuzným. Tybalt zraní Mercuria a ten zemře. Vzápětí Romeo zabije Tybalta. Romeo je odsouzen k trestu smrti, ale trest je zmírněn na vyhoštění z Verony. Před jeho odjezdem si s Julií vzájemně slíbí, že si budou posílat dopisy.
Druhý den brzy ráno navštíví Julii její matka a oznámí jí, že si musí vzít veronského hrabete Parise. Ta odmítá, ale její otec ji chce za každou cenu za Parise provdat. Julie se poradí s bratrem Vavřincem. Ten jí dá lahvičku s trestí, kterou když pozře, bude čtyřicet osm hodin vypadat jako mrtvá. Bratr Vavřinec pošle dopis Romeovi, aby si přišel pro Julii. Dopis však nedojde, ale i přesto se Romeo dozví, že je Julie mrtvá.
Koupí si jed a vydá se zpět do Verony. U hrobky, ve které je Julie uložena se potká s Parisem a ten mu chce zabránit, aby hrobku otevřel. Romeo se s ním utká a po chvíli Paris padne na zem mrtev. Romeo otevře hrobku, naposledy Julii políbí a vypije jed. Julie se probere z mdlob a hledá Romea. Když jej spatří mrtvého, probodne se jeho dýkou.
Veronský kníže svolá oba rody, a bratr Vavřinec jim vypoví co se stalo. „Bláhoví nepřátelé! Kapulete! Monteku!“ praví kníže. „Hle, jak potrestalo nebe vaši zášť! Skrze lásku zahubilo všechnu vaši radost.“ Kapuletové i Montekové, dojati osudem obou milenců, podají si ruce ke smíření...

Myšlenka: Autor se snaží čtenářům sdělit, aby rodiče byli tolerantnější k láskám svým dětí. poukazuje na to, jaké by netolerance ze strany rodičů mohla mít následky.
Názor na knihu: Kniha se mi moc líbila. Miluji všechny knihy psané Williamem Shakespearem. Jeho knihy mě vždy krásně vtáhnou do děje a donutí mě k zamyšlení. Shakespearovi romány mají v sobě něco velmi zajímavého a zvláštního.

Citáty a komentáře:
1. „Ach Romeo, pročpak jsi Romeo? Proč jsi Montek? Zapři otce, zřekni se jména… Nechceš? Tak mi tedy přísahej lásku a já nebudu již Kapuletová.“ – Zde se Julie a Romeo snaží nalézt řešení pro jejich zakázanou lásku.

2. „Co je po jméně! To, čemu říkají růže, vonělo by právě tak, i kdyby tomu říkali jinak. A tak Romeo, i kdyby se nejmenoval Romeo, byl by tejne drahocenný a dokonalý.“

3. „Jediná moje láska musí být jediná moje nenávist. Ten cit dříve než narodil se, zemřít měl, můj milovaný je můj nepřítel.“

4. „Kdo nebyl zraněný, jizvám se směje.“

5. „Svět končí před branami Verony. Za nimi je jen očistec a peklo. Jsem tudíž vyhoštěný ze světa, a vyhoštěný ze světa je mrtvý. Tím jedním slovíčkem „vyhoštěn“ mě stínáte jak zlatou sekerou a vysmíváte se mi při té vraždě.“ - Pro Romea je život pouze po boku jeho milované Julie. Bez ní je jako tělo bez duše, lépe řečeno jako mrtvý.

6. „Cítím se jako znovuzrozený.“ - Říká Romeo, když mu chůva předá prstýnek od Julie. Tak velkou radost má z jejich sňatku.

7. „Zde je má ruka, bratře Monteku, jediné věno, jež ti mohu dát po mrtvé dceři. Zde je má. A k ní tvé dceři přikládám skvostný památník, ze zlata sochu krásné Julie, jež dokud bude město stát, bude se skvět co lásky majestát.“ - Oba rodiče jsou smrtí svých dětí tolik zarmouceni a uzavírají mír.

8. „Ty nezdvořáku, copak se patří, předběhnout svého otce do hrobu?“

9. „ ... Jdi tam, a až ti z očí spadnou slupky, za pravdu mi dáš, že tvoje panna vedle nich není labuť, ale vrána.“ - Říká Benvolio Romeovi, který je bláznivě zamilovaný do Rosaliny.

10. „Co pak je láska něžná? Trpká je. Pod kůži ti vnikne a bodá jak trní.“ – Romeo popisuje jak vidí lásku.