My děti ze stanice ZOO

My děti ze stanice ZOO

Autorka: Christiane F.
Přeložila: Zuzana Soukupová
Nakladatelství: Kapka
Počet stran: 288
Žánr: autobiografický román
Hlavní postavy: Christiane F., Christiany rodiče, Detlef R., Stella, Babsi, Kessi a Christiany sestra

Děj:
Tato kniha vypráví o Christiane F., která se zapletla s drogami. Když bylo Christianě 6 let, přestěhovala se s rodiči a sestrou do Gropiusstadtu v Západním Německu. Její táta si tam chtěl zařídit seznamovací kancelář, ale nevyšlo mu to. Hodně pil, a protože nechtěl, aby Christiane v životě skončila jako on, za každou maličkost ji bil. Když bylo Christianě 12 let, tak se s matkou a sestrou od otce odstěhovaly do Berlína. Christiany sestra, se ale po nějakém čase odstěhovala zase zpátky k otci. Christiana se začala cítit osaměle, protože matka si našla přítele Klause, a tak si Christiany moc nevšímala. Ta se ve škole seznámila s nejoblíbenější holkou Kessi. Jednou s ní šla do „Domu středu“, a tam taky začala s drogami. Do svých 13ti let brala všelijaké prášky a extáze. Pak přešla na hašiš. Její kamarádka Kessi chodila ještě do klubu „Sound“, tam byly k dostání všechny drogy. Když tam šla Christiane poprvé, seznámila se s Detlefem, který se po čase stal jejím přítelem. Seznámila se také se Stellou a Babsi, které byly o rok mladší než ona. Asi po měsíci, co Christiane chodila do „Soundu“, si začala píchat heroin a její přítel taky. Neměli ale na „fet“ peníze, a tak Detlef vydělával tím, že se prodával na stanici metra „ZOO“. Chodil se zákazníky a ti mu za to platili asi tak 40 marek, což těm dvěma zatím na drogy stačilo. Časem se ale musela začít prodávat i Christiane. Ta zkoušela asi 5x odvykat, ale když Detlef bral pořád drogy, neklapalo jim to, a tak si začala znova píchat. Jednou byla u své babičky na venkově, kde si chtěla odvyknout. Když ale přijela zpět do Berlína zjistila, že Detlef je ve vězení. Z toho byla celá zničená, a tak si zase píchla heroin. Tak to šlo asi týden. Pak si jí vzal k sobě otec, protože matka už o ni nestála a pohrdala jí. Otce ale neposlouchala. Christiane se ještě několikrát pokoušela s drogami přestat, ale nakonec jí zachránila až matka, která ji v 15ti letech nečekaně odvezla k příbuzným daleko od Berlína.

Ukázka:
. . . „Pusu jsem měla plnou slin. Polkla jsem je, ale hned tu byly znova, jakoby stoupaly vzhůru. Najednou zmizely a měla jsem naopak v puse sucho, až se mi lepil jazyk na patro. Snažila jsem se něčeho napít, ale nešlo to. Třásla jsem se zimou, ale za chvíli mi bylo tak hor-ko, že jsem se úplně zpotila. Probudila jsem Detlefa a řekla mu: Co se to se mnou děje? On se na mně podíval a odpověděl: ABSŤÁK!“ . . .

Hodnocení:
Tato kniha se mi velmi líbila, protože vypráví skutečný příběh ze života, a to je na tom to nejlepší, že se někdo přemůže a dá možnost i dalším, aby se jeho příběh dozvěděli. Je to velmi poučná kniha, a proto bych ji doporučila všem, kteří jenom pomysleli na to, jaké by to bylo zkusit drogy.