Robinson Crusoe

Daniel Defoe - Robinson Crusoe
Daniel Defoe se narodil asi roku 1660 – a zemřel 24. 4. 1731. Tento anglický spisovatel byl jeden ze zakladatelů románu 18. století a průkopník novinářství. Z náboženských důvodů nemohl studovat na univerzitě, snažil se tedy prosadit jako podnikatel i jako literát, kdy napsal satiru – Rodilý Angličan. Za ironický pamflet navrhující řešení konfliktů mezi státní, anglikánskou církví a puritány odsouzen na pranýř, poté získán do státní služby. Roku 1707 jako tajný agent připravoval sjednocení parlamentů Anglie a Skotska a mezi lety 1703 – 1714 psal a vydával časopis The Review (Přehled). Od 1709 psal fiktivní příběhy a autobiografie, z nichž nejznámější se stal dobrodružný román Robinson Crusoe, vycházející z pamětí ztroskotaného námořníka Selkirka a z tradice puritánské náboženské autobiografie. Obliba skandálních životopisů slavných zločinců vedla k napsání románu Moll Flandersová, vystihujícího mj. ekonomické myšlení jednotlivce v době začínajícího kapitalismu. Dobrodružnými romány Kapitán Singleton, (Paměti kavalíra) a Roxana navázal na tradici španělského pikareskního románu, v Deníku morového roku vytvořil fiktivní kroniku velkého moru v Londýně 1665 –1666, kladoucí závažné společensko-etické otázky. Snaha o kulturní povznesení měšťanstva se projevila v příručkách Dokonalý anglický živnostník a Dokonalý anglický džentlmen.

Téma knihy:
Hlavním tématem knihy je popis člověka, který sám osamocen na téměř pustém ostrově přežívá téměř 30 let svého života, tedy přesně 28 let 2 měsíce a 19 dní, jenom se zvířaty, nástroji, které stačil zachránit ze své ztroskotané lodi, a také se svým Bohem, ke kterému se často v modlitbách obrací s prosbami.

Charakteristika postav :
V knize Robinson Crusoe jsou hlavními postavami Robinson a jeho přítel Pátek. Pro charakterizaci jsem si vybrala postavu Robinsona nejen proto, že je to hlavní postava knihy, ale i proto, že mně zaujala také svou povahou a schopností postarat se sám o sebe v takové obtížné situaci, kterou Daniel Defoe ve své knize Robinson Crusoe nepochybně popisuje.
Robinson pocházel z rodiny bohatého obchodníka jménem Kreutznauer, který žil v městečku jménem York. Robinson měl dva bratry, ale nejstarší Jakub vyplul na moře a už se nevrátil a co se stalo s jeho lodí nikdy nezjistili a prostřední z bratrů Tomáš zahynul v bitvě se Španěly ve Francii u Dunkerque. Takže Robinson zůstal s rodiči sám.
Robinson byl mladík toužící po plavbě po moři, velmi rád chodival do přístavu pozorovat lodě a poslouchat vypravování starých námořníků o jejich cestách do vzdálených a exotických krajů. Jeho otec ho však po zkušenosti se svým nejstarším synem na moře pustit nechtěl, zato Robinson dostal možnost studovat, ten ale studium nenáviděl. Proto byl na svého otce rozezlen, svou matku však miloval nade vše. Robinson měl spoustu přátel, kteří ho v jeho zálibě podporovali a díky jednomu z nich se na moře, ale za zády svých rodičů, opravdu vypravil.
Podle mě byl Robinson opravdu silná osobnost a obdivuji jeho odvahu, odhodlání a hlavně vynalézavost, pomocí které dokázal přežít na opuštěném ostrově, na kterém musel žít takovou dobu.

Děj :
V Anglii ve městě Yorku žil bohatý obchodník Kreutznauer. Nepocházel ale z tohoto města, odtuch jeho neanglické jméno. Protože se ale v Anglii jména ráda komolí, z jména Kreutznauer vzniklo jméno Crusoe. Tento obchodník měl tři syny. První padl v bitvě proti Španělům jako voják nedaleko Dunkirku. Co se stalo s druhým synem se rodina nikdy nedozvěděla. Ani nejmladší Robinson nepůsobil rodičům mnoho radosti. Jeho oblíbeným cílem byl přístav Hull. Toužil se dostat na nějakou loď, plující do cizích zemí. Jeho otec však byl jiného názoru a chtěl, aby se jeho syn nadále učil práva. Robinsonovi byli totiž ze střední vrstvy a tak měl Robinson možnost se jím stát. Robinsona to ale táhlo na moře, a tak se snažil přemluvit svého otce, aby ho pustil na moře. Otec byl ale zásadně proti a i matka nechtěla o jeho výpravě na moře ani slyšet. A tak se Robinson celý rok trápil a přemýšlel o všem, co mu otec i matka řekli. Jednou, když byl zase v přístavu, potkal svého kamaráda, který byl námořníkem. Robinson mu řekl: "Chtěl bych být též námořníkem." Přítel mu poté nabídl, že ho vezme s sebou, jelikož jeho otec byl majitelem lodi vezoucí obilí. Robinson si šel domů sbalit věci. Potom utíkal na loď, a bez požehnání jeho otce vypluli. Po osmi dnech plavby však na rejdě yarmontské zastihla loď ukrutná bouře. Kapitán dal vyházet mnoho pytlů obilí, aby se loď nepotopila. Vše bylo ale marné, a loď šla po několika hodinách ke dnu. Nakonec však vše dobře dopadlo. Všichni až na loď, která se v bouři s mnoha dalšími potopila, přežili. V Londýně se Robinson seznámil s kapitánem lodi plující mezi Londýnem a Guineou. Kapitán mu vyprávěl o krásné zemi, o jejím bohatství a kráse. Robinson chtěl vidět ten kraj a kapitán ho vzal s sebou. Přepadli je však piráti. Zajali několik mužů, i Robinsona. Ostatní ubili. Muže, které zajali prodali do otroctví. Pán, u kterého Robinson sloužil, si ho velmi oblíbil. Robinson měl v úmyslu utéci, což se mu podařilo. Byl zachráněn portugalskou lodí plující do Brazílie. V Brazílii si založil se svým společníkem plantáže. Jelikož ovšem nebyla v Brazílii pracovní síla v podobě otroků, dohodl se Robinson s několika dalšími plantážníky, že si nějaké opatří přímo v Africe. Vydali se tedy na dlouhou cestu. Po několika dnech plavby se ale počasí změnilo a loď ztroskotala na útesech a zachránil se je sám Robinson. Na neznámém ostrově, na který se doplavil a který pojmenoval na ostrov Zoufalství, se po několika letech zabydlel a vytvořil si zde rozsáhlé opevnění a ohrady plné zvířat. Po asi 20 letech si všiml lidské stopy na pobřezí. To mu začalo dělat velké starosti. Až asi po dvou letech od prvního nálezu stopy se mu naskytl hrůzný pohled na divochy, hodující na lidském mase. Okamžitě se z toho pozvracel, a zapřísáhl se že se sem už nikdy nevrátí. Najednou ho ale napadl nápad, díky němuž by si opatřil živého společníka. A tak jednoho dne znovu divoši připluli na svých kánoích ze vzdáleného ostrova. Nejdříve zabili mladého divocha a počali hodovat. Druhý mladík se snažil uprchnout. S pomocí Robinsona se mu to podařilo. Spřátelili se, a protože byl pátek, nazval Robinson divocha Pátkem. Uběhlo mnoho let a u břehů tohoto ostrova zakotvila anglická loď se vzbouřenou posádkou. Robinson ale pomohl tamějšímu kapitánovi k nastolení pořádku. Zato byl vzat na loď a spolu s Pátkem se znovu dostal po téměř 30 letech do Anglie. Na tento příběh poté navazuje pokračování s názvem Další dobrodružství Robinsona Crusoea, které popisuje poslední část života Robinsonova.

Sižet :
Knížka Robinson Crusoe je psaná v ich- formě a tříděná na kapitoly. Je to román dobrodružný a z hlediska způsobu zpracování je to román satirický.